Ceny zemního plynu jsou rekordní. Odborníci se obávají, jakou situaci přinese nadcházející zima

Před vysokými cenami zemního plynu a relativně málo zaplněnými zásobníky varují ředitelé společností Enel a OMV. Současné ceny komodit v Evropě mají již nyní vliv na inflaci, a pokud by byla nadprůměrně chladná zima, mohou být ceny plynu v zimě ještě vyšší.

Evropské domácnosti i podnikatele čeká složité období kvůli nebývale vysokým cenám komodit, shodují se ředitelé nadnárodních energetických společností. Pro některé z nich to přitom může být problémem na cestě ke zotavení se z důsledků pandemie.

Hlavním tahounem mezi komoditami je přitom cena zemního plynu. Ta přímo ovlivňuje nejenom cenu elektřiny, ale odborníci se shodují, že stojí i za nárůstem cen emisních povolenek. Kvůli vysoké ceně zemního plynu se totiž mnohem častěji vyplatí vyrábět z více emisně náročného uhlí, a to i přes vysokou cenu emisní povolenky.

Vysoká cena plynu je přitom pro toto období relativně netypická, protože jeho spotřeba bývá obvykle nižší. Jedním z důvodů jsou obecně nižší dodávky plynu do Evropy - tankery se zkapalněným zemním plynem stále častěji míří do Asie, namísto do Evropy, a nelze se spoléhat ani na domácí produkci. Nizozemsko, hlavní producent zemního plynu v EU, omezuje těžbu v ložisku Groningen a těžba je omezena i z ložisek v Severním moři.

Někteří analytici zároveň poukazují na to, že i evropský hlavní dodavatel, ruský Gazprom, do Evropy dodává méně plynu, než by mohl. K tomu může mít Gazprom řadu důvodů, od tlaku v politické rovině na dokončení plynovodu Nord Stream 2 až po čistě ekonomický.

Cena v podstatné části dodávkových kontraktů Gazpromu se totiž odvozuje od cen v obchodních bodech, přičemž výsledná cena je určena z různých kontraktů (na následující den, měsíc nebo rok). Případné dodatečné dodávky plynu do Evropy by proto mohly snížit ceny v evropských obchodních bodech, a tím snížit tržby z již existujících kontraktů Gazpromu.

Vysoké ceny plynu podporuje i stav zásobníků v Evropě. Ty jsou po minulé, relativně chladné zimě zaplněné mnohem méně než obvykle. Zatímco v průběhu loňského jara jejich zaplnění podle dat Gas Infrastructure Europe nepokleslo pod 50 %, v letošním roce se pohybovalo i pod třiceti procenty.

Zásobníky se navíc zaplňují podstatně pomaleji, než bylo v loňských letech zvykem. K začátku září jsou zaplněny z cca 68 %, ke stejnému datu v roce 2020 a 2019 již byly plné z více než 90 %.

Při současných vysokých cenách plynu ani není k dalšímu zaplnění zásobníků komerční impuls kvůli rozdílu mezi aktuální cenou na denních trzích a cenou kontraktů na zimní měsíce. Pokud by navíc letošní zima byla opět teplotně pod dlouhodobým průměrem, není vyloučeno, že se ceny i dále zvýší. To se stalo naposledy v důsledku mimořádně chladného období v březnu 2018, kdy se ceny plynu v Evropě skokově zvýšily.

Případná chladná zima a s tím související ceny plynu mohou i dále podporovat cenu dalších komodit na evropském velkoobchodním trhu, včetně elektřiny a emisních povolenek.

Ceny komodit pak nejenže ovlivňují inflaci, která se už nyní v Německu dostala na nejvyšší úroveň od roku 2008, ale i klimatické cíle EU. Při těchto cenách plynu totiž může být ohrožena jeho role jako paliva sloužícího pro překlenovací období na cestě ke klimatické neutralitě. To je ostatně vidět i na současné výrobě paroplynové elektrárny v Počeradech společnosti ČEZ. Ta od konce července vyráběla pouze ve dvou dnech, zatímco v prvních čtyřech měsících roku byla její výroba prakticky nepřetržitá.