Domů
Komoditní trhy
Chladná zima by mohla znamenat pohromu pro globální trh s plynem
Zdroj: Ken Hodge / Creative Commons / CC BY 2.0

Chladná zima by mohla znamenat pohromu pro globální trh s plynem

Největší asijské trhy pro zkapalněný zemní plyn (LNG) jsou připraveny na normální zimu, Evropa není. Chladnější než normální zima by mohla znamenat další prudký růst cen plynu a přetrvání vysokých cen až do příští zimy. Vyplývá to z analýzy zahraničního serveru BloombergNEF (BNEF).

Evropa měla v letošním roce k dispozici menší objem LNG použitelný k doplnění zásobníků plynu před nadcházející zimou. Výsledkem je podle odhadu BNEF zhruba 71% naplnění zásobníků plynu, což je o více než 20 procentních bodů méně ve srovnání s průměrem posledních pěti let pro toto období.

„Jedním z důvodů je, že Japonsko a Korea si zajistili lepší zásoby LNG než v loňské zimě. Obě země navýšily objemy zajištěné pomocí dlouhodobých smluv, což vedlo k nižší dostupnosti LNG na spotovém trhu,“ vysvětluje BNEF.

Poptávka po zemním plynu navíc po loňském pandemickém roce opět roste. Obzvláště rychle roste poptávka po zemním plynu v Číně, kde kromě zotavení ekonomiky hraje velkou roli také přechod z uhlí na plyn v energetice. Podle BNEF by se tak Čína v letošním roce mohla stát dokonce největším světovým dovozcem LNG a vystřídat na tomto postu Japonsko.

Napjatá situace na trhu s plynem

BNEF dále upozornil na skutečnost, že ne ve všech regionech jsou nabídka a poptávka po zemním plynu vyrovnané. Obzvláště špatná situace panuje letos v Evropě.

„Evropská bilance nabídky a poptávky zůstane až do zimy velmi napjatá, což zvýší tlak na cenu v současném období rekordních cen. Napětí je posilováno nižšími dodávkami plynu z Ruska, blížícím se ukončením těžby na nizozemském poli Groningen a nižšími dodávkami LNG. To je situace, kterou nemohou zachránit rostoucí dodávky z USA, přestože jistou úlevu může zajistit navýšení dodávek z Norska,“ dodává BNEF.

Analytici z BNEF neočekávají významnější navýšení dodávek plynu z Ruska, a to jak kvůli vyjádření Gazpromu, že se soustředí na doplnění zásob plynu před zimou v Rusku, tak kvůli nepravděpodobnému zahájení dodávek plynu prostřednictvím budovaného plynovodu Nord Stream 2 v letošním roce.

Napospas počasí

Vzhledem k napjaté situaci na globálním trhu s plynem provedli výzkumníci z BNEF analýzu dopadu 30 různých scénářů počasí na další vývoj této situace.
Pokud by nadcházející zima byla normální, což je označení pro 10letý průměr, byly by na konci zimy objemy plynu v evropských zásobnících lehce pod úrovní obvyklou pro dané období. Ceny plynu by v tomto scénáři zůstaly vysoké. Pokud by následovalo i normální léto, bylo by možné během léta zásobníky plynu doplnit a ceny plynu by začaly klesat.

Pokud by však nastala chladnější než normální zima, mohlo by to na trhu se zemním plynem způsobit nemalé problémy.

„Severní Asie by v tomto případě potřebovala dalších 3,8 milionů tun LNG, které by následně chyběly v Evropě. Nejvíce by vzrostla poptávka po LNG v Číně, kde by severní provincie Tchien-ťin, Che-pej a Šan-tung musely zvýšit import, aby pokryly poptávku po vytápění,“ odhaduje BNEF.

Chladná zima by podle BNEF vedla k vyčerpání zásob plynu jak v Asii, tak v Evropě a znamenala by udržení napjaté situace na trhu s plynem až do příštího léta a pravděpodobně i zimy.

To, jaká bude nadcházející zima, tak předurčí roli Evropy na trhu s LNG pro příští rok. Evropa se může stát buď absorbérem přebytků LNG, jak tomu bylo například v loňském roce, nebo naopak může podpořit růst globálních cen LNG.

„Ve scénáři chladné zimy a horkého léta bude Evropa potřebovat udržet vysoké ceny, aby přilákala dodavatele LNG do doby, než bude spuštěna vlna nových projektů zaměřených na dodávku LNG. Několik nových projektů bude spuštěno v příštím roce, avšak větší navyšování kapacit lze očekávat nejdříve na konci roku 2023,“ uzavírá BNEF.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Nefi
5. listopad 2021, 10:36

Neměla by být chladná zima spíše zlatým deštěm pro trh s plynem?

Závislost na fosilních zdrojích je onou pohromou a viníkem současných cen.

Při povolence 60EUR a ostatních variabilních nákladech např. něco nad 15 je elektřina z Tykačova uhlí za 75EUR/MWh.

Při ceně plynu 40EUR/MWh a 63% účinnosti (světový rekord) potřebujete 63.5EUR plynu a asi 1/3 tuny povolenky, což dělá výsledek asi 83EUR/MWh.

V Německu je strop pro dražby větru a pozemní PV 60EUR/MWh.

OZE ekonomicky drtí fosilní zdroje. Ještě že v Německu na rozdíl od nás nějaké to OZE vybudovali, jinak by byla elektřina i u nás ještě dražší.

Emil
5. listopad 2021, 10:43

Vůbec nelze srovnávat cenu z "dražby větru a pozemní PV", mimo jiné proto, že vysoutěžená cena není strop ale ve skutečnosti podlaha. Jelikož se soutěží tzv. jednostranná plovoucí tržní prémie, která dorovnává prodejní cenu jen v případě, že je vysoutěžená vyšší než tržní. Opačně to ale neplatí, takže v případě vyšších tržních než vysoutěžených cen nemůže být prémie záporná a tyto zdroje prodávají za aktuální tržní cenu, klidně dvojnásobnou než je ta vysoutěžená.

Nefi
5. listopad 2021, 11:01

Děkuji, že píšete, co všichni vědí. A pochopil jste kontext čísel, která jsem napsal? Tj. 75, 83 a 60?

Emil
5. listopad 2021, 11:15

Ano, pochopil. Kontext je ten, že srovnáváte hrušky a jablka.

Vinkler
5. listopad 2021, 11:22

Ekonom končí vzdělání v druhé obecné, kde se naučí srovnat dvě čísla.

Vůbec přece nezáleží na tom co čísla znamenají, ani jak vznikla.

PetrD
5. listopad 2021, 11:27

"OZE ekonomicky drtí fosilní zdroje" Jo to jde krásně vidět když zrovna nefouká a nebo nesvítí. Takové zimní bezvětrné a zamračené počasí, to by jistě více OZE vyřešilo za levnější cenu. Oh waaaait...

Vinkler
5. listopad 2021, 11:24

Těch 60 je doplatek, když nevyrábí neboť buď fouká málo nebo moc.

Emil
5. listopad 2021, 11:31

Těch 60 je doplatek ke každé vyrobené MWh, pokud je v tu dobu tržní cena nulová (pokud vysoutěžil 60). Pokud je tržní cena 20, doplatek bude 40. Když je tržní cena 100, doplatek je nula. Když zdroj nevyrábí, protože nefouká, nedostane nic. Pokud nevyrábí protože příliš fouká a turbína se musí kvůli příliš silnému větru odstavit, nedostane taky nic. Pokud nevyrábí proto, že není výkon jak přenést, dostane zaplaceno jako by vyráběl.

feliz navidad
5. listopad 2021, 12:18

Zjednodušeně řečeno - pokud přírodní podmínky umožní výrobu, dostane VŽDY tržní cenu, nejméně však 60Euro/MWh. Bez ohledu na to, je-li elektřina skutečně odebrána.

Michal
5. listopad 2021, 15:31

To je zajímavé, že se někdo bojí zimy, když nám politici tvrdí jak nastane konec světa oteplováním, tak to už by minimálně zima jako roční období neměla ani existovat.

PetrV
5. listopad 2021, 16:05

Zima bude vlhká a hlavně dlouhá. La ninu všichni znají a její vliv na celý svět a energetiku. Navíc zesílená sopečná činnost.

Slunce je vychyleno z barycentra SS a na jaře to bude mít dále k Zemi. Tj. i bude dopadat na Zemi méně slunečního záření. Teď dopadá více.

Máme tu klimatické minimum, nazval bych jej po paní charvátové. Studujte její SIM hypotézu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se