Šok pro globální trhy: Katar přišel po íránských útocích o 17 % exportní kapacity LNG

Intenzivní íránské útoky na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, které v minulém týdnu eskalovaly, mají zásadní dopady. Nejhůře dopadl Katar, který přišel o 17 % své exportní kapacity pro zkapalněný zemní plyn (LNG). V příštích letech tak bude na globálním trhu „chybět“ téměř 13 milionů tun zkapalněného plynu ročně. Obnova poškozených zařízení může trvat až pět let, což má negativní dopad na dodávky do Evropy i Asie. Situace je vážná a bezprostředně se dotýká zemí, které mají s Katarem podepsány dlouhodobé kontrakty, jako Belgie či Itálie. Právě Itálie začala takřka okamžitě po oznámení rozsahu poškození hledat alternativní dodavatele.

Zásah, který promění trh

Eskalace konfliktu na Blízkém východě v minulém týdnu přinesla sérii útoků na energetickou infrastrukturu napříč Perským zálivem. Terčem izraelských náletů se ve středu stala plynová a ropná zařízení v Íránu. V reakci na to začaly jen o pár hodin později na energetická zařízení napříč Perským zálivem dopadat íránské drony a balistické rakety. Íráncům se podařilo zasáhnout cíle v Saudské Arábii, Kuvajtu, či Spojených arabských emirátech. Nejvážnější dopady však má útok na infrastrukturu Kataru.

Zásadně poškozen byl katarský exportní terminál Ras Laffan, největší zařízení svého druhu na světě. Celková kapacita tohoto energetického „superhubu“ činí 77 milionů tun LNG ročně, což odpovídá až 20 % globálního exportu LNG. Íráncům se podařilo zasáhnout a velmi vážně poškodit dvě ze čtrnácti zkapalňovacích jednotek a jeden ze dvou závodů pro zpracování plynu na kapalná paliva (GTL).

Výsledkem je odhadovaný výpadek produkce v objemu 12,8 milionu tun LNG ročně, což odpovídá přibližně 17 % exportní kapacity Kataru. Státní společnost QatarEnergy vyčíslila odhadované roční ztráty na zhruba 20 miliard dolarů. Obnova poškozených zařízení může trvat tři až pět let, což znamená významné a dlouhodobé omezení nabídky na globálním trhu.

Při takto velkém výpadku bude Katar nucen aktivovat klauzuli vyšší moci u části svých dlouhodobých kontraktů, což se dotkne odběratelů v Evropě i Asii. Výpadek se navíc neomezuje pouze na LNG. Katarská produkce kondenzátu má klesnout přibližně o čtvrtinu, LPG o více než desetinu a omezení se dotkne i dalších produktů, což dále zvýší tlak na průmyslové a petrochemické odběratele.

Evropa pod tlakem

Vyčíslení škod se okamžitě a výrazně promítlo do cen a chování trhu. Evropský benchmark zemního plynu TTF vzrostl o téměř 30 %, asijský index JKM ještě o něco více. V přední linii dopadů se ocitla Itálie, pro kterou katarský plyn představuje téměř 10 % roční spotřeby. Italská vláda také takřka okamžitě zahájila intenzivní vyjednávání s USA, Alžírskem, či Ázerbájdžánem o zvýšení existujících toků plynu a zajištění dalších objemů v rámci krátkodobých i střednědobých dodávek.

Důsledky íránského útoku se však zdaleka netýkají jen Itálie. Belgie, jejíž terminál v Zeebrugge funguje jako jeden z hlavních vstupních bodů LNG pro celou západní Evropu, bude muset nahradit výpadek katarských dodávek nákupem na spotových trzích. Konkurenční tlak mezi evropskými odběrateli na zbývající objemy LNG na trhu přitom celý problém dále prohlubuje.

O stejnou kapacitu přitom budou soutěžit také asijské ekonomiky. Očekává se tak silná cenová volatilita na globálních trzích, což povede k významnému inflačnímu tlaku, zejmméná v energeticky citlivých průmyslových ekonomikách. Útok na jediný komplex v Kataru tak přeskupuje energetické řetězce daleko za hranicemi Perského zálivu.