Studie: Pandemie ovlivnila největší producenty, válka na Ukrajině nahrála Norsku a Francii

Pandemie COVID-19 a rusko-ukrajinská válka přinesly dramatické změny na globálních trzích, energetiku nevyjímaje. Nová studie odhaluje, jaký dopad obě krize měly na výnosy energetických společností v prvních dnech od oznámení událostí. Výsledky nepřekvapivě ukazují, že pandemie měla větší dopad na americké trhy, zatímco válka zasáhla především Evropu. Nabízí ale také zajímavý pohled na to, které země investoři vnímali naopak pozitivně. 

Během pandemie COVID-19 a rusko-ukrajinské války zaznamenaly světové trhy a s nimi i energetický sektor značný šok. Například cena ropy se v důsledku nadměrné produkce a redukce spotřebitelské poptávky propadla na historická minima, když cena amerického indexu WTI 20. dubna klesla na záporných 37,63 USD za barel. Vpád Ruska na Ukrajinu naopak způsobil opačný efekt – extrémní ceny plynu a elektřiny na trhu v Evropě, které se několik měsíců po zahájení války pohybovaly i v hranicích stovek až tisíců EUR za megawatthodinu.

V důsledku toho začaly mnohé vědecké i státní a mezinárodní instituce zkoumat dopad obou událostí na energetický sektor, který v posledních letech čelí mimo jiné významným výzvám v podobě dekarbonizace, decentralizace a digitalizace. Nové poznatky do debaty přinesla studie publikovaná vědci z Indie a Austrálie. Jejím cílem bylo prozkoumat dopady rusko-ukrajinské války a pandemie COVID-19 na energetický sektor na rozvinutých a rozvíjejících se trzích. Vědci k tomu použili data z databáze Refinitiv s 387 firmami ve 44 zemích.

Kromě potvrzení zřejmého, tedy že vypuknutí pandemie COVID-19 vedlo k záporným výnosům, zatímco válka generovala kladné výnosy, potvrdila studie také velmi vysokou volatilitu výnosů z akcií. Výsledky také naznačují, že trhy v rozvíjejících se zemích, jako jsou Indie nebo Čína, začaly reagovat mnohem dříve na pandemii COVID-19. To je v souladu s vývojem politik a uvalování restrikcí, které se v Asii začaly uvalovat plošně mnohem dříve než epidemie přerostla v globální pandemii.

Naopak v případě války na Ukrajině byl dopad mnohem větší na trhy v rozvinutých regionech, jako je Evropa nebo Spojené státy. To lze dle autorů přičíst jejich ekonomické struktuře a vzájemným závislostem v mezinárodním obchodě - Rusko bylo hlavním a zdaleka největším dodavatelem plynu do Evropy.

COVID-19 ovlivnil více USA než Evropu

Výsledky analýzy také ukázaly, že událost COVID-19 zasáhla americké trhy více než Evropu. V tomto případě studie nenabízí žádné konkrétní vysvětlení, proto lze jen spekulovat, zda za tím stála odlišná struktura ekonomiky, odlišné chování zákazníků nebo rozdílné politiky pro vypořádání se s pandemií. Jedním z vysvětlení může být i rozdíl v preferované dopravě obou regionů (soukromá/veřejná).

Pandemie COVID-19 v prvních dnech oficiálního ohlášení zároveň podle zpracovaných dat významně zasáhla země jako Austrálie, Chile, Norsko, Singapur, Spojené arabské emiráty nebo Spojené království. Například u Austrálie se kumulativní abnormální výnosy analyzovaných společností, tedy součet rozdílů mezi očekávaným výnosem a skutečným výnosem akcie, snížily nikoliv o původní jednotky, ale desítky bodů.

Není ani překvapením, že většina zemí v seznamu jsou producenti surovin a kovů nebo klíčové tranzitní země. Spojené arabské emiráty se řadí do desítky největších producentů ropy na světě, Chile je globálně největším producentem mědi, Singapur je zas naprosto klíčovým centrem pro námořní přepravu v Asii.

Válka nahrála Norsku a Francii

Studie na analyzovaných datech hodnotí také dopad rusko-ukrajinské války na jednotlivé země. Zde naopak oproti dni ohlášení pandemie COVID-19 společnosti v producentských zemích surovin a kovů povětšinou posílily své kumulativní abnormální výnosy. V následujících dnech se nicméně dramaticky propadly, což studie ukazuje na případu USA nebo Kanady.

Asi také není překvapením, že dle výsledků pár dní po vypuknutí války významně posílily norské společnosti, které byly před událostí s téměř 20 % druhým největším dodavatelem plynu do Evropy a nyní je jejich podíl zhruba na 30 %. Týden po ohlášení události vzrostly kumulativní abnormální výnosy o téměř 15 bodů.

Ukazatel byl pozitivní i pro francouzské společnosti. To může znamenat dvojí – buď si investoři vyhodnotili, že krize nebude mít na francouzské společnosti negativní dopad, nebo usoudili, že Francie může na krizi naopak vydělat. Autoři studie vysvětlení nenabízejí, nicméně vzhledem k energetickému mixu země, postavenému primárně na jádru, jsou oba argumenty relevantní.