Velkoobchodní ceny energií jsou v ČR na dvouletých maximech, zdražení teprve přijde

Velkoobchodní ceny energií vstupují do září 2026 podstatně výše než před rokem. Český roční kontrakt na elektřinu zdražil mezi 1. zářím 2025 a 31. srpnem 2026 přibližně o třetinu. U zemního plynu je nárůst ještě výraznější: český roční kontrakt je dražší o 56 % a nizozemský TTF pro následující rok přibližně o 60 %.

Nejde přitom jen o zdražení oproti roku 2025. Historické údaje ukazují, že současné ceny elektřiny, plynu i emisních povolenek překonávají také ceny z roku 2024.

Dražší než v roce 2024

V polovině srpna 2024 se elektřina pro rok 2025 v ČR obchodovala za 103,57 EUR/MWh. Roční kontrakt v případě plynu dosahoval 44,48 EUR/MWh a emisní povolenka 72,52 EUR za tunu. Šlo přitom o období, kdy ceny krátkodobě rostly kvůli obavám o pokračování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Evropské zásobníky byly zároveň naplněny téměř z 90 %.

Ve srovnání s tímto časovým obdobím jsou současné ceny elektřiny na následující rok v Česku vyšší přibližně o 19 %, u plynu o 21 % a emisní povolenka je dražší o 15 %. Současná cenová hladina překonává také rok 2024, přestože ten už tehdy nebyl považován za období levných energií.

Hlavním problémem je opět plyn

Zásadním cenovým impulzem je zemní plyn. Cena českého ročního kontraktu vzrostla během jednoho roku o více než 19 EUR/MWh. U plynové elektrárny s účinností 55 až 60 % to představuje zvýšení palivových nákladů přibližně o 32 až 35 EUR na vyrobenou MWh elektřiny. Zdražení emisní povolenky přidává další zhruba čtyři eura. To dobře vysvětluje, proč český roční kontrakt na elektřinu zdražil o 31 EUR/MWh.

Evropa navíc vstupuje do další topné sezony s horší výchozí pozicí. Evropské zásobníky byly na konci srpna 2025 naplněny z 77,65 %, zatímco letos pouze z 65,44 %. V České republice včetně kapacit SPP klesla naplněnost z 86,88 na 70,70 %. Trh tak má menší rezervu pro případ studené zimy nebo omezení dodávek.

K tomu se přidává geopolitické riziko spojené s boji mezi USA a Íránem a omezením provozu v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází přibližně pětina světových dodávek LNG. Krátkodobý kontrakt TTF proto na konci srpna překročil 70 EUR/MWh. Evropský trh reagoval současně na riziko dodávek LNG i podprůměrnou naplněnost zásobníků.

Dopad na konkurenceschopnost

Vysoké ceny energií představují přímý problém pro konkurenceschopnost českých firem, zejména v energeticky náročných odvětvích, jako je chemický průmysl, hutnictví, sklářství, výroba stavebních materiálů nebo potravinářství. Firmám rostou nejen náklady na elektřinu a plyn, ale také ceny vstupů od dodavatelů, kteří čelí stejnému tlaku. Pokud podniky nemohou vyšší náklady promítnout do cen, klesají jim marže a prostor pro investice, inovace i růst mezd. Pokud je naopak promítnou do cen, mohou ztrácet zakázky vůči konkurentům ze zemí s levnější energií.

Dlouhodobě tak hrozí omezení výroby, přesun části produkce mimo Evropu a oslabení pozice českého průmyslu v mezinárodních dodavatelských řetězcích. O tom ostatně informovala také Draghiho zpráva, která vysoké ceny energií označila za jednu z hlavních překážek konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Proč zdražení zatím není více vidět

Růst velkoobchodních cen se do účtů domácností a firem nepromítá okamžitě. Dodavatelé nakupují energie postupně a část zákazníků má cenu zafixovanou. Konečný účet navíc obsahuje regulovanou složku, daně a další poplatky. Velkoobchodní zdražení proto může zůstat několik měsíců mimo hlavní veřejnou debatu.

První dopady jsou ale již patrné. ČEZ například zvýšil ceny některých fixovaných produktů elektřiny přibližně o 6 % a plynu až o 17 %. Pokud současná velkoobchodní úroveň vydrží, další dodavatelé budou při tvorbě nových ceníků a fixací čelit stejnému tlaku.

Současný vývoj nelze vysvětlovat jednodenním výkyvem ani izolovaným zdražením jediné komodity. Výše se obchodují roční kontrakty na elektřinu a plyn, emisní povolenky i ropa, zatímco zásobníky plynu jsou naplněny výrazně méně než před rokem.