Epocha fosilních paliv patřila k nejvlhčím obdobím z celého tisíciletí

Každopádně, třebaže srážky nejsou na svých historických maximech, kvůli vyšším teplotám než v minulosti je zde vyšší výpar, půdy ČR jsou schopny zadržet ve srovnání s minulostí minimální množství vody (ať už kvůli zemědělství na obrovských polích; lesům, které se z divoké podoby proměnily v plantáže; výstavbě, která pohlcuje louky a nahrazuje je betonovými plochami odvádějícími srážky přímo do kanálu a následně do řek), upravená koryta řek ČR odvádí vodu rychleji pryč a průmysl vody spotřebuje řádově více než v minulosti ...

Tedy ano, současná situace je problém i př pohledu do vzdálené minulosti

On tu ale vyšší výpar být vůbec nemusí, respektive to nejspíš vůbec není ten hlavní problém. Tím je likvidace malého vodního cyklu, kdy přes den odpařená voda v noci zase kondenzovala na zeleni a rozsah vybetonovaných ploch byl řádově menší.

K vyššímu výparu dochází a to vlivem vyšších teplot … ale taky je možné, že vlivem vyšších teplot v noci nedojde ke kondenzaci přes den odpařené vody … každopádně, hlavní problém je zjevně rychlých odtok vody z krajiny ČR

Rychlý odtok je určitě hlavní problém, ale si jinak, než to myslíte. Občanům se vypráví, že nás zachrání rybníčky, to je směšné. Klíčový problém je ztráta schopnosti zemědělské půdy zachytit a udržet vodu. To je tak o dva řády větší číslo, než získáme obnovením všech rybníčků. Řešení tohoto problému by ovšem znamenalo zásadní zásah do zemědělské praxe a k tomu není žádná vůle. Viz slavná antierozní vyhláška - není dodnes.

Neberte mne prosím za slovo, ale asi dva roky dozadu v jednom pořadu na ČT24 byl rozhovor snad s geologem, nebo agronomem (nevím přesně), kde bylo uvedeno že jsme od poloviny minulého století přišli asi o nějaké asi 4 miliardy kubíků akumulační schopnosti půdy, to je ekvivalent asi 5.7 Orlických přehrad. Vůbec bych se nebál říct že se budeme spíš bavit o třech řádech rozdílu. Na druhou stranu je otázka jestli prosté oříznutí špičky odtoku výrazně nemůže výrazně pomoci.

Dost velký problém je taky zkrácení a vybetonování drobných toků, svodnic a podobně, chápu že to asi mělo význam v době kdy se tam pouštěly splašky a močůvka bez čištění, ale v dnešní vodě je to myslím poněkud kontraproduktivní, pokud tedy dno potřebuje být zpevněno (např spád a eroze), tak by myslím bylo lepší volit zatravňovací betonové dlaždice, než velkoplošné kachle nebo segmenty co se používají na odvod vody ze Železničních a silničních staveb, už jsem viděl tedy i celé koryto z v betonu zalitých šutrů. To je bláznovství.

Samozřejmě, zemědělství je největší a nejviditelnější část problému, ale stejně tak velkou roli může hrát nešťastné vodohospodářství a lesnictví. Třeba na jižní Moravě je to v poslední době poněkud nezvládnuté, například do horní části obory Soutok se nedá dostat moc vody, přestože se v Nových Mlýnech střádala každá kapka co šla a pak to na týden pustili (60-70 vteřinových kubíků), když to zkoušeli asi dva roky dozadu, tak tam tekly s bídou 3 kubíky za sekundu, když jsem tam jel na výlet, tak nahoře měli možná tak segmenty na Pohansku a jedno zanesené stavidlo, další zavřené. Skoro mi to přišlo jako pokus o vydupání si dotací důkazem že jinak to nejdéééé. Kdyby šlo opravdu o vodu, tak tam je dávno čerpačka. Les mezi Hodonínem a Soutokem nemá od regulace Moravy pořádně přístup k vodě a ani nemá žádný náhradní kanál pro zásobování vodou (Kyjovka nestačí a ani tam nejsou na to kanály), možná tak odpadní vodou z EHO. Myslím že velká část regulací Moravy a Dyje byla a je zbytečná.

Asi 14 dní dozadu buď v rozstřelu (idnes), nebo na Seznamu, byl rozhovor o suchu a problémech, zajímavé bylo že přestože v Praze jsou jen dvě kompostárny, tak mají problém produkt udat, zemědělci o něj prý nemají zájem, protože by museli kompost zaorat. Tady je něco hodně špatně. Ale obávám se že z jistého důvodu se to jen tak nepodaří změnit.

Rozhodně je to dost velký problém, který by nás mohl do budoucna stát nemalé prostředky a způsobit velké problémy.

Ty rybníčky, pokud jich bude hodně o malé jednotkové ploše bych nezatracoval. Ale jinak máte pravdu, není to řešení všeho. Spíš bych to viděl jako výrazné zpomalovače povodňové vlny, až zase bude 97 rok nebo zpomalovače eroze. Ty rybníčky totiž jsou blízko polí, kam se ty odbahňované kubíky zeminy budou vozit..

Už jsem to tu psal několikrát dříve, zemědělci by neměli dostat dotaci, pokud nezaorají dost mrvy nebo pokud nepožnou pšenici až u země. Ty ekvivalenty absorbce vody skrz žížalami zkypřený půdní profil strčí do kapsy celou vltavskou kaskádu (která mimochodem byla schopná v roce 2012 pojmout max. cca 10% tehdejší "vícevody".

A dost se zapomíná na efekt alejí a stromořadí v krajině v místě původních mezí, protože tyto zpomalují proudění vzduchu nad políčky a dále snižují vysychání půdního profilu.

Troufám si tvrdit, že by nám příliš nepomohlo, kdybychom měli meze, remízky, lužní lesy, a ani menší plochy polností obdělávané a hnojené "po staru". Podívejte se na letecké mapy.cz na pohraničí (jižní Morava) s Rakouskem. Nebylo by potřeba zobrazovat ani hranice a každý rozezná kde končí čr a kde začíná rakous. Dle map se rakušané starají o svoji krajinu ideálním způsobem. Políčka o velikosti cca 1/10-15 našeho, vysoká rozmanitost druhů rostlin, remízky, meze atd a stejně jako mi mají obrovský problém se suchem v této oblasti. Jejich mapy sucha https://www.google.com/search?q=D%C3%BCrre+%C3%96sterreich+2019&tbm=isch&source=lnms&sa=X&ved=0ahUKEwiSnrX1kdjhAhVGLpoKHR68BakQ_AUICygC&biw=1920&bih=911&dpr=1#imgrc=z11KIdm4OOJlJM

Prostě pokud neprší a zažíváme intenzivní a dlouho trvající slunečné období půda se velmi rychle vysuší. U nich bývá nástup sucha, vlivem lepší kondice půdy, opožděn o několik týdnů, ale úrodu to povětšinou nezachrání. Letos počítají také s enormním suchem.

Připojil bych na toto téma zajímavý článek o principech vzniku deště. Možná, že za dnešní sucho může odsíření elektráren a zavedení bezolovnatého benzínu. A možná jsou dnešní globální ekologické akce asi stejně rozumné, jak na slepo vytahovat součástky z orloje, který se začal zpožďovat...

http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2009_10_823-826.pdf

Mám to chápat tak, že problém s deštěm by se měl podle Vás řešit návratem k postupům, které prokazatelně tráví lidi a ničí přírodu neskutečným způsobem? Ani jako vtip to není dobré.

Pane Veselý, co kdybyste si nejdříve přečetl ten citovaný článek a pak teprve komentoval výroky pana Tomáše? Prvoplánové myšlení, které vůbec neuvažuje širší souvislosti jevů je ostatně typické pro ekobojovníky bez znalostí.

Urážet druhé...typické a pak že po dešti nerostou...

A vy jste ho četl? Píši to výše, ale zjednodušeně řečeno, prach je na vznik deště málo, potřebujeme hlavně vodu, která ale v současnosti v tom vzduchu není, stačí se podívat na nebe.

Řekl bych, že déšť vzniká z vody ve vzduchu a když se podíváme na současné proudění, tak je vidět, že prakticky nedochází ke "klasickému" severozápadnímu proudění, které přinášelo déšť. Pokud k suchému severovýchodnímu proudění, jako třeba posledních pár dní, pršet prostě nemůže a znečištění vzduchu na to asi nemůže mít vliv.

Ten článek jsem si přečetl a zjednodušeně říká, že pro vznik deště je v určitých případech potřebná voda a jakési prachové jádro, na kterém se voda kondenzuje. Přímo cituji z článku: "Z předchozích statí je patrné, že usilovat o lokální vyvolání deště má smysl pouze v případech, kdy se nad danou oblastí nachází vhodná mračna (zejména typu Cumulus)." Problém je ale v tom, že my tu můžeme mít zmíněný prach, ale ten mrak se jaksi nevyskytuje, takže k čemu si zaneřádit ovzduší, když nemáme tu vodu.

Nejhorší je nepřímá trvalá peněžní podpora co nejrychlejšího odtoku draze čištěné vody z naší republiky do ciziny, kam se naopak pouští zdarma.

Minimálně by stát měl sledovat pro každé jednotlivé povodí odtoky do zahraničí, a nad určitou mez průtoků je pokutovat za plýtvání a vlastizradu, že to dávají cizině zdarma, a po místních požadují za čerpání vody z řek do širší krajiny vysoké poplatky i mimo období sucha.

Povodí by tak byla nucena minimálně zavést měřáky s alespoň 3 tarify sucho, normál, přebytek.

Jsem si jistý, že jednotlivá povodí průtoky sledují. Mají již nyní jeden důležitý parametr a to je dodržování minimálního průtoku vody v toku. Jednoduše proto, že nemůžete nechat pochcípat ryby a raky úplným přerušením toku v řece. Bez ironie, ty ryby pomřou, jakmile už nebude co pouštět tak jako tak, ale to je zase o další "level" horší situace - prázdné přehrady.

Jak je tu už v diskuzi psáno, množství srážek je jedna věc , druhou věcí jsou teploty a svět po roce 2000 hlásí jeden rekord za druhým . Mizí čtyři roční období, jsou jen dvě, léto a zima. Člověk dokáže zabetonovat a zastavět obrovské plochy. U nás v ČR se počet obyvatel mění jen zcela minimálně díky přistěhovalcům - Češi vymírají a přesto pro tento stále stejný !!! počet obyvatel intenzivně budujeme nové satelity kolem měst , nové sklady, výrobní haly, hypermarkety a supermarkety , rodinné domy, dálnice , obchvaty, elektrárny ..... beton, beton, asfalt, asfalt..... Je tedy ohromný rozdíl jestliže například roku 1600 v červenci spadlo třeba 50 mm srážek při průměrné teplotě 20 stupňů do krajiny plné lesů, bažin, luk, rybníků a meandrujících řek, než když těchto 50 mm spadne roku 2019 do krajiny při teplotě 30 stupňů , kde se velká část vody svede do kanálů a jimi do řek , případně dopadne na betonové či asfaltové plochy , kde se při 30 stupních okamžitě vypaří. Srážky můžou být stejné, ale co se s nimi stane po dopadu na zem je velmi rozdílné !! Dne s z krajiny rychle zmizí , dříve je zachytila nezničená příroda.

Všechno souvisí se vším. Nikdo neví, co ovlivňuje počasí ve světě, ale každý bojuje za jeho záchranu. Dříve tady bývaly nekončící lesy, sopky... Letní požáry po bouřkách musely spálit nekonečné pláně lesů, sopky chrlí a chrlily ohromné množství všemožných plynů, sazí, prachu.... Na to vše byla příroda připravena. A, konec konců, veškerá fosilní paliva pocházejí z přírody, to není nic, co by Země sama nevytvořila.

Nicméně, teorie chaosu v přehnanosti říká, že zamávání křídel motýla v Japonsku způsobí tornádo v Americe. A my dnes větru bereme jeho energii, na kterou byla planeta zvyklá. Ty tisíce a milióny větrníků, seč se to nezdá, zcela určitě, třeba v malém, ale přeci jen ovlivňují proudění, které tady bylo po milióny let. Nikde jsem si nevšiml, že by někdo vůbec nad něčím takovým uvažoval, ba co dím, se tím zabýval. Všichni jen hulákají "zastavme CO2", přičem je to jedna z nejpřirozenějších sloučenin na planetě.

A voda v krajině? Kde by se tady mohla kumulovat? Z lesů se udělaly monokultury poničené a vysušené průmyslovou těžbou, z bažin a lužních lesů se voda odvedla do koryt řek a koryta se napřímila a prohloubila. A to nemluvím o zplundrovaných polích. Jak se může zvýšit hladina podzemní vody, když řeky jsou o několik metrů níže, než byly, aby se, proboha, jen nevylily do krajiny. Koryta narovnaná, probagrovaná a všude protipovoďnová opatření. Ta voda tady u nás nemá šanci!

Ale měla by šanci, kdyby se třeba i jen čtvrtina dotací do zemědělství primitivně na plochu dala raději na zavlažování. Zároveň by to snížilo i naši největší závislost v dějinách na dovozu ovoce a zeleniny z ciziny.

Dle studií Harvardské university velké větrné parky zvyšují teplotu kontinentů až o cca 2 st.C. Patrně jsou i příčinou toho, že ve Středomoří jsou na ostrovech záplavy a ve vnitrozemí Evropy za poslední roky stále větší sucho. Je také větší proudění teplého vzduchu z Afriky do Evropy místo studeného vzduchu ze severu. Ale to už by měly studovat a vyhodnotit příslušné hydrometeorologické a výzkumné instituce. Neustálé konstatování, že je větší sucho a že to bylo i před 200 lety , to už asi teď nestačí.