21. březen 2026
Reporty a data
Je možné restartovat alespoň některé reaktory v Německu?

V souvislosti s přípravou obnovy provozu několika dříve trvale odstavených jaderných reaktorů v USA jsem zaznamenal řadu dotazů, zda není možné znovu spustit alespoň některé odstavené německé bloky. Podívejme se na tuto možnost podrobněji.
Ve Spojených státech se v posledních letech připravují k opětnému spuštění nejméně tři jaderné reaktory, které se dříve z ekonomických důvodů odstavily. Podrobněji se o tom psalo v dřívějším článku. Rozhodnutí o odstavení svých jaderných bloků změnila Belgie a snaží se o jejich opětovný restart. Větší počet států, včetně Česka, se snaží o co nejdelší bezpečný provoz stávajících jaderných zdrojů.

Snaha o co nejdelší provoz stávajících bloků
V Evropě i USA se v sedmdesátých a osmdesátých letech postavil velký počet reaktorů. Později se výstavba nových bloků dramaticky omezila, v současné době se tak velká část reaktorů blíží době provozu překračující čtyřicet až padesát let. Když se teď ukazuje, nejen v souvislosti s nástupem umělé inteligence, že se tyto regiony bez jaderných zdrojů neobejdou, a nelze rychle postavit nové, je třeba usilovat o dlouhodobé bezpečné provozování těch stávajících.
Článek pokračuje pro předplatitele
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Co se dozvíte v placené části:
- Proč technicky mladé bloky narážejí na palivo, personál i licence
- Jak rychle německé vyřazování komplikuje případný návrat reaktorů
- Proč autor očekává návrat Německa k jádru až později
Nejvýhodnější roční předplatné
Měsíční varianta 99 Kč / měsíc
89 Kč/ měsíc
Mohlo by vás zajímat
21. březen 2026
28. březen 2026
4. duben 2026
9. květen 2026
10. květen 2026
23. květen 2026
18. červenec 2026
Komentáře (8)
V článku chybí ještě zmínka, že čeští politici souhlasili s tím, že budou stavět nové bloky na vlastní riziko, ale budou povinováni produkci přednostně dodávat do Německa za směšné ceny, když tam zrovna nebude svítit a foukat, jinak super.
To není pravda . cena el. energie v Německu musí být v když dováží z ČR vyšší než tady jinak by jí dodavatelé nedodávaly. Německo není a nebude do budoucna deficitní trh. Naopak vypadá to tak ,že ČR se stane dovozcem. 2 bloky v roce 2036 rozhodně nebudou stačit na to aby se bilance obrátila. Až Tykač odstaví uhelné el. , bude to konec masivních vývozů el. energie z ČR a co se cen týče pak elektřinu levně dovážíme a draze vyvážíme zatím.
Pane Šebesto, píšete nesmysly. K ničemu takovému se Česko nezavázalo. Elektřina z nových bloků se, stejně jako je to nyní ze stávajících, bude prodávat ve forwardech, tedy za relativně vysoké ceny. Pravděpodobně půjde část, i značná, do Německa, které bude ochotné zaplatit i velmi vysoké ceny. To, co Česko nemůže dělat, je přednostní prodej za nízkou cenu českým podnikům. Musí stanovenou kvótu prodávat přes burzu, ale bude to přes forwerdy tomu, kdo dá tu vysoutěženou nabídku.
V tom je rozdíl mezi českým exportem a exportem německým. Česko pokrývá základní zatížení ve forwerdech za vysokou cenu, případně ve spotu, když je nedostatek výkonu a vysoká cena, Německo pokrývá spot i v případě záporných cen a doplatek k nim platí němečtí poplatníci v dotacích na německé OZE. I ve statistikách je pěkně vidět, že cena českého vývozu je vyšší než dovozu z Německa.
Autor článku má pravdu , že Německo nezprovozní žádný ze stávajících reaktorů , důvodů je více. Německo se prostě vydalo jinou cestou v současnosti zprovozňují asi 22GW FVE + VTE ročně + nějakou akumulaci a budou stavět záložní plynové zdroje. Jádro se nehodí do mixu z velkým podílem sluneční a větrné energie. Nemyslím technicky ale ekonomicky. Technicky lze postavit JE v a v létě dělat z její elektřiny třeba vodík a v zimě jí využívat jako stabilní zdroj. Jenže ve skutečnosti je 5 měsíců reálné potřeby JE na ekonomickou rentabilitu málo. Dále pak je třeba vidět další vývoj za 10 let budou mít FVE na m2 o 1/3 až 1/2 vyšší výkon než dnes. Budou nové VTE s vyšším stožáry stabilnější výrobou a dostupnější baterie.
Nevěřím že se kdy Německo vrátí k jaderné energetice , navíc si myslím ,že podíl JE na celkové výrobě el. energie bude celosvětově dál klesat i když objem výroby bude růst. JE bude vždy záležitostí úzké skupiny států a dále pak nevěřím že v EU bude výroba z JE příliš růst ty staré reaktory budou vyrábět dál , ale nakonec je odstaví a obnoví se jen část.
Váš předpoklad je zcela přesný. Celosvětově podíl vyrobené z JE bude nadálek klesat. Pohled do statistik, od 1-5/2026 vyrobily JE celosvětově 1105 TWh to je o 26 TWh méně než za stejné období roku 2025. FVE je opačný příběh. Od 1-5/2026 vyrobily FVE celosvětově 1236 TWh to je o 182 TWh více než za stejné období roku 2025.
Pane Koupile, rozsoudí nás pouze budoucí vývoj. Teď bych jen komentoval některá vaše mylná tvrzení. To, že by jaderné bloky v konkurenci mixu z OZE měly problém s uplatněním a ekonomikou s větrnými a solárními zdroji, je nesmysl, který lze ukázat už na současné situaci. Jaderné zdroje prodávají elektřinu na forwrdovém trhu pro pokrytí základního zatížení a ani v době, kdy hodně fouká a svítí tak nemají s ekonomikou problém. Větrné zdroje a fotovoltaiky nekanibalizují jaderné zdroje, ale sami sebe.
Jsem také dost zvědavý, kde obyvatelstvo dovolí stavět ty ještě větší vrtule ještě ve větším množství, třeba v Bavorsku se ukazuje, že i v Německu to moc nejde.
Co máte pravdu, tak jádro může využívat omezenější počet států, než je tomu u fotovoltaiky či větru, takže se určitě budou tyto typy zdrojů vyvíjet. Na druhé straně AI a datová centra, nebo energetický náročný průmysl, se také rozvíjejí v omezeném počtu států, a potřebují stabilní zdroje. Takže se jaderné zdroje budou rozvíjet také. Na rozdíl od vás si myslím, že energetický mix bude i v budoucnu pestrý. Co se týká Evropy, tak ta nyní už naráží na limity podílu využití větrníků a fotovoltaiky.
Němci byli důkladní. Restart je velmi nepravděpodobný i kdyby teď otočili o 180 stupňů... Tu legislativu dost pojistili proti zvratu. Vyplacení kompenzací bylo podmíněno okamžitým zahájením likvidace. Jistě, do jaderné části se nesahalo asi u žádné z tří zvažovaných v článku, ale do nejaderné části snad řízli důkladně ještě než vychladla, aby byla platba jistá. :-(
Tohle dávat dokupy s nejistou vidinou budoucnosti. To je úplně jiný level, než jít opravovat elektrárnu rozebranou v rámci servisu jižními národy, kteří zvládnou ze servisu jen tu část rozebrat, ale složit už ne (platí tak od Turecka na jih).
Některým národům bych fakt atomku do rukou nedával, protože lélat to dávat dohromady po každé odstáce, byť třeba jen blbej větší dieselgenerátor, tam bude i s ohledem na hodiny osvitu FVE správný směr. Jaderná technologie zůstane smysluplně udržitelná jen pro někoho...
Po odchodu Německa od jádra zatím ještě zcela nevidíme důsledky OZE cílené monokuttury. Uvidíme, jaká ekonomie německé výroby elektřiny bude za pár let, až vyschnou zdroje na jejich dotace z emisních povolenek. To už bude Německo například ročně dovážet 2 mil tun zeleného čpavku z Namibie (jih Afriky), jak podepsal jejich ministr Robert Habeck na léta po r. 2030.
Jaké náklady představoval nebo za jakou cenu bude produkovat největší německý RWE ofshore 1600MW větrný park nebylo uvedeno. Uveden byl jen údaj o očekávané roční produkci 6,4TWh (což znamená faktor cca 0,46).
O polských offshore VTE ale cenové údaje uvedeny byly a určitě neuvrhnou JE do ekonomicky nevýhodného řešení. Ekonomie německých offshore VTE bude zřejmě jen o trochu výhodnější (vzhledem k vyššímu faktoru VTE v Severním moři).
U nedávno částečně zprovozněného polského projektu Baltic Power se současným instalovaným výkonem 810MW (cíl 1140MW) se udává cílová roční produkce 4TWh (faktor 0,4) s LCOE cenou od 116,3USD/MWh do 175,7USD/MWh. Od spuštění (za posledních 14 dní) měl Baltic Power své výrobní maximum 153MW (19% instalovaného výkonu). Uvidíme, kdy prvně dosáhne jmenovitého výkonu.
Další polský offshore projekt Baltic 2 s instalovaným výkonem 1500MW má stát 7mld€ (175 mld Kč ) a má ročně produkovat 5TWh (faktor cca 0,38). Pro ekvivalentní výrobu 8TWh (jeden temelínský blok) by musel mít 2400MW instalovaného výkonu a stál by už 11,2mld€ (280mldKč).
U JE bloku s faktorem 0,84 je během roku zapotřebí plánovaná záloha na cca 1400h.
Polské offshore VTE vyžadují zálohu na minimálně 5300 ÷5400h ročně. v nahodilou dobu.
U zmíněného RWE projektu offshore VTE bude záloha potřeba na minimálně 4 900h ročně.
Skutečné doby potřebných záloh (ale zase v nižších – v doplňkových výkonech) k produkci z VTE budou delší, protože se do faktoru nasčítá také hodně produkce i z velmi malých výkonů.
Uvědomovat bychom si měli, že jmenovitého výkonu dosahují VTE až okolo rychlosti větru 40km/h a produkovat začínají až nad 11÷14km/h.
Na Energy -Charts si v současné době můžeme v polské kolonce offshore kontrolovat aktuální výrobu i predikce přímo od Baltic Power, který je zatím jediným polským offshore VTE.
Na Energy -Charts tak také vidíme velké rozdíly mezi plánovanými maximy a minimy (podle nejlepší předpovědi počasí) a následnou skutečností, jakých parametrů pak bylo dosaženo.






