Reaktor s kapalným palivem poprvé realizoval produkci uranu 233 z thoria

Vladimír Wagner
15. listopad 2025, 13:29
29 komentářů
reaktor-s-kapalnym-palivem-poprve-realizoval-produkci-uranu-233-z-thoria
Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Čína se dostává do čela výzkumu v oblasti pokročilých jaderných technologií. Dalším významným krokem je zahájení testů thoriového cyklu v prototypovém reaktoru s kapalným palivem v podobě tekutých solí TMSR-LF1. 

V současnosti se obnovuje zájem o využití reaktorů s kapalným palivem, kdy se využívají tekuté soli obsahující uran, thorium nebo transurany. Tyto reaktory by mohly umožnit uzavření palivového cyklu a velké výhody by v tomto směru mohlo přinést právě využití thoria. Blanket s tekutým palivem by se měl využívat i v podkritických systémech urychlovačem řízených transmutorů, které by umožnily velmi efektivní spalování jaderného odpadu. Velmi intenzivně se na zmíněné technologie zaměřuje Čína, která dosáhla nového úspěchu. V novém prototypovém reaktoru s tekutými solemi TMSR-LF1 (Thorium-based Molten Salt Reactor  Liquid Fuel) byly zahájeny testy s využíváním thoria pro produkci uranu 233.

Letecký snímek čínského experimentálního reaktoru (Zdroj chinadaily.com.cn)

Historie reaktorů s tekutým palivem

První reaktor, který využíval tekuté palivo v podobě roztavených solí, byl v laboratoři v Oak Ridge. Už v padesátých letech se pracovalo na takovém typu reaktoru určeném pro pohon letadel. Vývoj probíhal v laboratořích INL (Idaho National Laboratory) a ORNL (Oak Ridge National Laboratory). Jednalo se o vysokoteplotní reaktor využívající fluoridové tekuté soli. V šedesátých letech se výzkum v oblasti reaktorů využívajících tekuté soli koncentroval právě v laboratoři v Oak Ridge.

Zde tyto práce vyvrcholily prostřednictvím reaktoru MSRE (Molten-Salt Reactor Experiment). Jednalo se prototypový testovací reaktorový experiment využívající tekuté soli jako palivo a chladivo. Měl otestovat chování, zvláště neutroniku, budoucích systémů umožňujících spalování thoria.  Jako nosič paliva se využívaly fluoridové soli, které obsahovaly lithium, beryllium, zirkon a uran LiF/BeF2/ZrF4/UF4 (65-29-5-1) mol%. Tyto soli jsou velmi korozivní, konstrukční komponenty tak byly ze speciální odolné slitiny Hastelloy-N. Reaktor pracoval s epitermálním spektrem neutronů, moderaci zajišťoval grafit. Pro sekundární chlazení byly opět využívány fluoridové soli. Pracovní teplota tak mohla být okolo 650˚C.  Štěpná řetězová reakce se v reaktoru rozběhla v roce 1965 a experimenty s ním probíhaly zhruba čtyři roky. Při nich se využíval jako palivo uran. Na základě získaných zkušeností se připravoval projekt většího, pokročilejšího reaktoru, který by už pracoval s thoriem. K jeho realizaci však už nedošlo.

Thoriový cyklus

Využití thoriového cyklu přináší celou řadu výhod. Výskyt thoria na Zemi je ještě běžnější, než je tomu u uranu. Je to dáno i tím, že poločas rozpadu thoria 232 je 14 miliard let, poločas rozpadu uranu 238 je 4,5 miliardy let. Thorium má méně nukleonů (232), než je tomu uranu (235 a 238). Při jeho využití jako paliva v reaktoru, se neprodukují těžší transurany, které jsou nejnebezpečnější komponentou jaderného odpadu.

Thorium 232 má sudý počet neutronů, nedá se tak štěpit neutrony s nízkou energií. Záchytem neutronu z něj vzniká thorium 233, které se dvěma rozpady beta přeměňuje přes protaktinium 233 na uran 233, který má lichý počet neutronů a štěpí se i záchytem termálních neutronů. Je tak štěpným materiálem a vhodným palivem pro jaderné reaktory.

Pro využití thoria, stejně jako u uranu 238, je potřeba využít specifické typy reaktorů. Jednou z možností je kombinace rychlých reaktorů a reaktorů těžkovodních. Reaktory využívající nemoderované neutrony umožňují při vhodné konfiguraci aktivní zóny efektivní transmutaci thoria 232 na uran 233. Těžká voda zase daleko méně zachycuje neutrony a jeho neutronika je vhodnější pro spalování kombinace thoria 232 a uranu 233. Těžkovodní reaktory mohou také využívat jako palivo přírodní uran bez obohacení.

Touto cestou se vydala Indie, která má nedostatek uranu, ale naopak velké zásoby thoria. Princip jejího jaderného programu je popsán ve starším článku a novinky jsou v každoročních přehledech (poslední je zde).

Průřez reaktorem TMSR-LF1 (zdroj SINAP)

Tekuté soli jako chladivo i palivo

Další možností pro spalování thoria 232 je využití kapalného paliva ve formě roztavených solí. Roztavené soli lze využívat jako chladivo u vysokoteplotních reaktorů. V tom případě neobsahují uran nebo thorium. Lze využívat fluoridy, chloridy nebo dusičnany. Tekuté soli se využívají i pro ukládání energie (tepla), například u slunečních tepelných elektráren. V případě použití solí jako chladiva nebo pro ukládání tepla se využívá jejich velmi vysoká objemová tepelná kapacita a vysoká teplota varu a tím i velký rozsah možných pracovních teplot. Využívají se směsi různých solí.

Je třeba vybírat nuklidy, které umožňují docílit optimální neutroniku, Pokud sůl obsahuji lithium, musí mít vysoké obohacení izotopem lithia sedm. Tento izotop má malou pravděpodobnost záchytu neutronu. Důležité je, aby měly soli vysokou radiační odolnost a neprobíhaly v nich reakce produkující radioaktivní jádra.

V případě využití solí thoria nebo uranu a kapalné formy paliva je velkou výhodou možnost průběžné výměny paliva a separace radionuklidů. To je velmi důležité právě při realizaci uzavřeného palivového cyklu.

V klasické variantě by bylo palivo rozpuštěno v solích ve formě fluoridu uraničitého (UF4) nebo fluoridu thoričitého (ThF4). Jako sůl by se používala směs fluoridu lithného LiF a fluoridu berylnatého BeF2, která je výhodná i z toho důvodu, že se v nich fluorid uraničitý i fluorid thoričitý výborně rozpouštějí. V případě spalování transuranů se budou využívat trifluoridy, například fluorid plutonitý (PuF3). Ty se nejlépe rozpouštějí v solích obsahujících fluorid lithný a fluorid sodný.

Podrobnější popis reaktorů IV. generace využívajících tekuté soli je v dřívějším článku pro Osla, kde jsou popsány i některé výzkumy, které jsme dělali v této oblasti.

Reaktorová nádoba reaktoru TMSR-LF1 (Zdroj chinadaily.com.cn)

Reaktor TMSR-LF1

Čína využila své dřívější zkušenosti v oblasti reaktory s tekutými solemi z šedesátých a sedmdesátých let i ze zmíněného amerického projektu v Oak Ridge. V roce 2011 Čínská akademie věd obnovila práce na vývoji reaktoru s chlazením tekutými solemi, případně i s kapalným palivem a možnostech jeho využití pro thoriový cyklus.  V roce 2018 pak začal Šanghajský ústav aplikované fyziky (SINAP) Čínské akademie věd budovat ve městě Wu-wej (Wuwei) v provincii Kan-su (Gansu) experimentální reaktor TMSR-LF1.

Jde o reaktor využívající jako palivo i pro chlazení roztavené soli. Umožňuje kontinuálně doplňovat palivo a postupně i odebírat produkty hoření. Tepelný výkon reaktoru je 2 MWt. Reaktor TMSR-LF1 bude využívat palivo s obohacením těsně pod hodnotou 20% uranu 235. Jde o palivo typu HALEU (High-Assay Low-Enriched Uranium), tedy pořád s obohacením do 20 %, které nepotřebuje specifické zacházení, ale blízko této hodnoty. Předpokládá se v blanketu konverze kolo 50 kg thoria a konverzní poměr okolo 0,1. Plodivý blanket využívá směs označovaná jako (FLiBe) solí fluoridu lithného LiF s obohacením 99.95% lithia 7 a fluoridu berylnatého (BeF2), palivem je fluorid uraničitý UF4.

Reaktor bude nejdříve pracovat v dávkovém režimu s doplňování paliva a odstraňováním plynných štěpných produktů. Po pěti až osmi letech se veškeré soli vypustí pro separaci štěpných produktů a aktinidů. Pak se bude pokračovat v kontinuálním režimu s průběžným odstraňováním štěpných produktů a aktinidů. Efektivita spalování thoria by se měla zvýšit z 20 % na 80 %.

Původně se předpokládalo dokončení reaktoru v roce 2024, projekt se však podařilo urychlit a dokončení se podařilo již v srpnu 2021. V srpnu 2022 se tak začal připravovat ke spuštění. V říjnu 2023 se v reaktoru poprvé rozběhla štěpná řetězová reakce. Od té doby reaktor kontinuálně produkuje teplo pomocí štěpné řetězové reakce. V srpnu 2024 se podařilo dosáhnout plného výkonu a v září reaktor obdržel povolení pro zavezení první dávky thoria. Thorium se tak do reaktoru umístilo v říjnu 2024. Nyní, v listopadu 2025, se tak podařilo dokončit transmutaci první porce thoria na palivo v podobě uranu 233, které se pak dá dále použít i v klasických typech reaktorů.

Pracovní teplota reaktoru je 650˚C a obrovskou bezpečnostní výhodu je, že pracuje při normálním tlaku. Reaktor nepotřebuje pro chlazení vodu a byl by ideální pro suché regiony, například i pro odsolování vody. Čína by jej tak chtěla v budoucnu velmi intenzivně využívat v málo osídlených pouštních oblastech, kde nejsou potřeba velké výkony a je tam nedostatek vody. V případě úspěchu tohoto reaktoru chce Čína postavit do roku 2035 větší s tepelným výkonem 100 MWt.

Reaktorový sál reaktoru TMSR-LF1 (Zdroj SINAP)

Závěr – význam pro budoucí jaderné technologie

Čína se tímto dramatickým průlomem dostává do čela další oblasti vývoje jaderných technologií. Studium vlastností solných reaktorů má obrovský význam pro využití thoria i efektivní spalování transuranů z vyhořelého paliva z klasických reaktorů. Měly by být i blanketem v urychlovačem řízených transmutorech, podrobněji ve starším článku. Současný úspěch a získané praktické zkušenosti by mohly urychlit vývoj malých modulárních reaktorů tohoto typu, připomeňme projekty ISMR (Integral Molten Salt Reactor) firmy Terrestrial Energy Company nebo ThorCon. Zároveň by mohl přiblížit realizaci urychlovačem řízeného transmutoru, na kterém Čína pracuje také. Mohlo by se tak jednat o významný posun ve světové jaderné energetice.

Přednáška o budoucnosti jaderných reaktorů.

Témata:Názor
Loading...

Komentáře (29)

Turbyho15. listopad 2025, 16:05

Indie take dost pokrocila v teto oblasti.

Miloslav Černý16. listopad 2025, 09:46

Tento vývoj naznačuje co s vyhořelým palivem. To budou mít radost obyvatelé blízko úložiště a ne jenom tam, až se ty bandasky s tímto nebezpečným odpadem budou tahat zase ven na jejich likvidaci spojenou s energetický využitím.

Vítězslav Novák16. listopad 2025, 18:02

A proto jsou "trvalá úložiště" nesmysl. Další nesmysl z EK...

Mex16. listopad 2025, 19:20

Nikdo to určitě vytahovat nebude. Pod zemí bude tomu vyhořelému palivu dobře.

Cesium a stroncium za nějakých 200-300 let zmizne. A zbude tam trochu plutonia a uran. Ze země ten uran vykopali, tak ho tam zase vrátili. Když tam bydlel nějaké ty miliony roků předtím, tak tam může zase bydlet dál.

Karel Valenta16. listopad 2025, 21:58

Přesně tak. Až bude celá sekce zalitá betonem, tak už to nikdo nahoru nevytáhne.

Vítězslav Novák17. listopad 2025, 16:11

A proto je trvalé ukládání v trvalém úložišti nesmysl - vyhořelé" palivo je cenná surovina, jejíž využití si znemožní jen Zelenými Khméry zmanipulovaný blb.

Mex17. listopad 2025, 23:30

V čem je tak cenná? Naprostá většina (mimo nepříjemných štěpných produktů) je tam U238. A toho je na světě spousta.

Tak proč ho problematicky dolovat z vyhořelého paliva, když se dá vytěžit nový? Není to nic, co se hodí k něčemu jinému. Střely z ochuzeného uranu už jsou zakázané. Takže není proč s ním zas tak moc šetřit, netěžit ho a nechat ho v zemi.

Vítězslav Novák21. listopad 2025, 06:44

Ty nepříjemné štěpné produkty jsou např. Pu, které lze použít jako součást (tu štěpnou) paliva MOX nebo REMIX. Tedy surovina. V BN-800 se testuje i energetické využití dalších transuranů.

Proč problematicky dolovat nový U238, když ho lze získat čistý z vyhořelého paliva? Je to něco, co se hodí jako surovina pro výrobu dalšího štěpného plutonia do paliva MOX nebo REMIX.

O zákazu střel s ochuzeným uranem nic nevím, i když bych byl všemi 20 pro. USA si z takového zákazu nedělaly v Iráku ani v Kosovu vrásky.

Karel Valenta16. listopad 2025, 21:59

scmp.com/news/china/science/article/3331312/china-reaches-energy-independence-milestone-breeding-uranium-thorium

„Nyní se v Číně formuje kompletní průmyslový ekosystém pro technologii TMSR, přičemž téměř 100 výzkumných institucí spolupracuje na návrhu reaktorů, materiálové vědě a dalších klíčových výzvách. Rozhodující je, že všechny součásti aktivní zóny experimentálního reaktoru jsou 100% vyráběny v tuzemsku, což zajišťuje plnou autonomii dodavatelského řetězce a technologickou soběstačnost, uvedla akademie. Čína staví demonstrační reaktor o výkonu 100 MW v poušti Gobi s cílem prokázat životaschopnost technologie pro rozsáhlé komerční nasazení přibližně do roku 2035, podle nejnovější oficiální časové osy.“

A za 10-20 let, pokud to Čína dotáhne ke komerčnímu nasazení, tak se budeme zase divit. Jako nyní u FVE panelů a baterií.

Jiří Hrubý16. listopad 2025, 23:19

Podle mě jaderná energetika v Číně bude okrajový zdroj. Vysvětlím proč , když se na tu zemi podíváme , pak většina Číny má teplé subtropické klima , maximum spotřeby el. energie je v létě kvůli provozu klimatizací. Přitom FVE tam funguje podobně účinně celý rok a bude rozhodně levnější než JE. Dále Čína má uúasné podmínky pro větrnou energetiku a nakonec ohromnou soustavu vodních el. - tedy regulační energie a to ještě další obří díla staví. Z tohoto pohledu u nich nevidím ten potenciál jako u nás pro masivní rozvoj reaktorů.

Jan Veselý17. listopad 2025, 07:55

Masivní rozvoj jaderné energie v prťatém Česku fakt nehrozí. V ČR je potenciál na výstavbu max jednotek velkých jaderných reaktorů. To rozhodně není masivní rozvoj.

Emil17. listopad 2025, 08:52

Jednotky reaktorů by na "masivní rozvoj" bohatě stačily, když každý pokrývá kolem deseti procent spotřeby.

Slavomil Vinkler17. listopad 2025, 12:01

No ono to není prosté. Má li se zachovat průmysl a dekarbonizovat tak je to tak 30-50 .

Emil17. listopad 2025, 12:43

"30-50" určitě ne. To by se musela nahrazovat veškerá primární energie včetně ztrát elektřinou (bez ztrát), a to jen tou jadernou. To rozhodně nelze předpokládat.

Slavomil Vinkler18. listopad 2025, 07:22

A jak si představujete dekarbonizaci na 0, než nahrazení všech, opravdu všech fosilů?

Emil18. listopad 2025, 08:50

V první řadě si nepředstavuji "nahrazení všech, opravdu všech fosilů" jadernou elektřinou, to si snad nepředstavuje vůbec nikdo. A dále, pokud nahradíte např. 1000 MWt uhelnou teplárnu jadernou teplárnou, nebudete ji samozřejmě nahrazovat jaderným blokem s instalovaným výkonem 1000 MW elektrických ale 1000 MW tepelných, tj. stačí jen cca 300 MW elektrických. To samé platí i o ztrátách, které také není potřeba nahrazovat elektřinou. Např. pokud byste hypoteticky přešel ze spalovacího auta na elektromobil nabíjený z jaderné elektrárny, nemusíte elektřinou nahrazovat to co v podobě tepla bez užitku utíká chladičem.

Jiří Hrubý17. listopad 2025, 12:21

Pane Veselý , rozvoj ve státě se počítá pro porovnání s okolím na obyvatele. Takže když ČR postaví 2 reaktory , pak Čína jich musí postavit cca 270. Jinak nemá smysl porovnávat z tohoto pohledu můžete porovnávat i rozvoj FVE : čína 630Wp / obyvatel ČR cca 450Wp. , Austálie 1300Wp , Německo cca 970Wp. , Maďarsko 930Wp atd.

V absolutním pořadí vyhraje samozřejmě Čína , protože má 1,4 mil obyvatel , ale Austrálie má ve skutečnosti FVE 2x tolik....

Podobně VTE - Čína má 4x méně výkonu na obyvatele než Švédové....

Vítězslav Novák17. listopad 2025, 16:13

Masivní rozvoj odpovídající českým podmínkám. Jednotky GW bloků - to je v ČR masivní rozvoj. V Číně jako když plivne do Stromovky.

Karel Valenta17. listopad 2025, 14:20

dual-fluid.com/advantage - projekt podobný tomu čínskému

Rozhodne EROI, pokud bude 80x vyšší než u OZE (+baterie+PPE), tak je jasno

Energetická návratnost (EROI) Dual Fluid vs jiné zdroje:

7 Vítr/slunce (<10 )

30 Uhlí

100 Lehkovodní reaktor /design 4.generace

800 Dual Fluid DF-300

Jan Veselý17. listopad 2025, 07:58

Množivé reaktory jsou jaderným průmyslem slibovány už více než 50 let. Zatím to vždy dopadlo zklamáním. Přeju Číňanům, aby byli v tomto výjimkou.

Emil17. listopad 2025, 09:20

Ve Francii Zelení proti množivým reaktorům útočili tak intenzivně (dokonce i raketometem), až se jim podařilo dosáhnout politického rozhodnutí, které ten program zastavilo. V RF fungují už desítky let.

Jan Veselý17. listopad 2025, 15:58

Očividně, Emil Novák ví více než Wikipedie. Je mi fakt záhadou jak protesty rozehnané policií v roce 1977 a jeden poblázněný Švýcar s raketometem v roce 1982 ovlivnili politické rozhodnutí z roku 1997.

Spíše se mi chce věřit francouzskému ministerskému předsedovi, který své rozhodnutí zdůvodnil ekonomickými faktory. Jeho tvrzení podporují údaje o provozu toho reaktoru, který byl v jednom kuse mimo provoz kvůli závadám a únikům z primárního okruhu.

Prostě to byl technický průšvih, kterému nestačilo ani 10 let provozu ne to, aby se to pořádně debuggovalo. A poplakávání nad tím jak je zlikvidovali nějací "žabičkáři" a "objímači stromů" je jen názornou ukázkou ubohosti jaderného průmyslu.

Vítězslav Novák17. listopad 2025, 16:19

Nevidím do hlavy francouzskému ministru a jeho pohnutkám. Mohlo taky jít o výmluvu "my jsme se nepokakali před aktivisty (teroristy), ale ekonomika...".

V každém případě v RF ty množivé reaktory fungují. A to tak spolehlivě, že vyvíjejí na základě BN600 a BN800 nový BN1200. Plus BREST chlazený místo roztaveného sodíku olovem. V RF se ovšem s aktivistickými i neaktivistickými teroristy nemažou.

Jan Veselý17. listopad 2025, 18:17

Rusko jsem viděl naživo a z blízka. To bych si fakt za příklad nebral. A i v Rusku, kde mají ty svoje množivé reaktory >40 let v provozu, ještě nepřikročili k sériové standardní produkci, ani ještě jediný neprodali jinam.

Jak říkám, ubohé výsledky.

Emil17. listopad 2025, 16:50

1) Wikipedie neví nic víc než co do ní někdo napíše. Jestli veškeré vaše znalosti o tom projektu pochází z wikipedie, tak pak není divu, co všechno je vám záhadou.

2) Politické rozhodnutí v roce 1997 samozřejmě neovlivnily zdaleka jen protesty v roce 1977 ani "poblázněný Švýcar" (švýcarský poslanec strany Zelených), ani jsem nic takového nepsal. Byl to soustavný tlak Zelených po celou dobu toho projektu až do jeho ukončení po volbách, po kterých se právě bez Zelených nedala sestavit koalice ani vláda, ministerský předseda by bez Zelených nebyl ministerským předsedou a uzavření Superfénixu byl jeden z jejich hlavních požadavků. Věřte si čemu chcete, nicméně je evidentní, že tenhle politický handl v tom ukončení sehrál zásadní roli.

3) O žádných "žabičkářích" ani "objímačích stromů" nikdo nic nepsal, stavíte slaměné panáky.

Jan Veselý17. listopad 2025, 18:28

ad 2) Jó jaderný průmysl, všichni s nimi musí zacházet jak s miminkem v povijanu. Bez toho to nefunguje. Jospin už je přes 20 let pryč od vesla, a pořád se na něj vymlouvají. Všichni se tady "bijete ve prsa" jak jsou ty množivé reaktory super technologie, ale zdechá vám to na prototypech. I v projaderné Francii nikdo po Jospinovi nepřišel a neřekl, že se postaví lepší množivý reaktor, že se to lidi už na SuperPhénixu naučili a že to teď už bude šlapat.

ad 3) Na Zelené jste se vymlouval. Já jen použil urážky, kterými jsou častováni. Použil jsem je proto, abych demonstroval to, jací jsou jaderníci saláti, že s nimi prohrávají.

Emil17. listopad 2025, 18:47

1) Další várka slaměných panáků. Vůbec nic o tom, jak se s čím musí zacházet jsem nepsal, uvedl jsem pouze známá fakta, nic víc. Že ten program Jospin zastavil na nátlak Zelených je jedním z nich, snadno to lze dohledat. Odkdy je konstatování faktů vymlouvání?

2) Zrovna tak jsem vůbec nic nepsal o tom, "jak jsou ty množivé reaktory super technologie", pouze jsem uvedl, že ta technologie je funkční a program ve Francii byl zastavený na nátlak Zelených, tak mi nepodsouvejte vaše výmysly.

3) To je hrozně "divné", že nikdo "nepřišel a neřekl, že se postaví lepší množivý reaktor" poté co vláda jeden projekt ukončila, a neměl by žádnou záruku, že to samé neudělá s jeho projektem a další miliardy tím spláchne do záchoda. Zvlášť v situaci, kdy ještě donedávna chtěly vlády podíl jaderné energetiky ve Francii omezovat.

4) Já jsem se na nikoho nevymlouval, uváděl jsem reálné důvody, proč ten projekt byl zastavený. Že údajně někdo jiný někoho něčím častoval není důvod, abyste v diskusi používal podobné argumentační fauly. Jaderníci s žádnými "žabičkáři" ani "objímači stromů" neprohrávají, v tomto případě prohráli s politickým tlakem vládních poslanců.

Bob17. listopad 2025, 23:10

Ten reaktor (Superfénix) byl tak dlouho mimo provoz především kvůli byrokratickým obstrukcím. Poruchy se podařilo odstranit relativně rychle.

"Během 11 let měla továrna 53 měsíců běžného provozu (většinou při nízkém výkonu), 25 měsíců výpadků kvůli opravě technických problémů prototypu a 66 měsíců přerušení kvůli politickým a administrativním problémům"

Uzavřen byl politickým rozhodnutím po soudním sporu vedeném odpůrci reaktoru právě v době, kdy se provoz začal ekonomicky dostávat do "černých čísel".

Odkaz: en.wikipedia.org/wiki/Superphénix

Jan Veselý17. listopad 2025, 18:12

V Rusku fungují dva reaktory, až za Uralem, Nula jich prodali někomu jinému.

V Indii, po 23 letech výstavby snad už příští rok uvedou do provozu prototypový množivý reaktor.

V Japonsku jeden věčně porouchaný pokusný reaktor a ještě před Fukušimou konec programu.

Prostě samé "úspěchy".

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se

Načítám banner…