Dva německé think tanky Agora Energiewende a Agora Verkehrswende představily návrh pro nedávno zvolený německý kabinet. Tento kabinet má do léta představit návrh zákona o ochraně klimatu. Patnáctibodový návrh obsahuje konkrétní doporučení, která by pomohla dosáhnout právně závazných cílů Německa v rámci transformace energetického sektoru do roku 2030.

Agora Energiewende (energetický převrat) a Agora Verkehrswende (převrat v dopravě) představily patnáctibodový návrh, který je určený jako podklad pro připravovaný návrh německého zákona o ochraně klimatu, jenž chce Federální vláda přijmout do konce roku.

Mezi hlavní body obsažené v návrhu patří uhlíková daň uvalená na topné oleje a zemní plyn, dále rozsáhlé investice do dopravního sektoru a obnovitelných zdrojů. Do konce tohoto měsíce různí ministři předloží své vlastní návrhy, jak implementovat klimatické cíle Německa pro rok 2030, které by pak byly součástí plánovaného zákona.

Podle obou think tanků jednotlivé body obsahují opatření, která mohou být implementována rychle a ještě před koncem roku.

„Tento rok bude rozhodnuto, zda Německo dosáhne svých právně závazných klimatických cílů pro rok 2030. Aby tohoto bylo dosaženo, musí Německo snižovat své emise o 25 milionů tun CO2 ročně.“

Patrick Graichen, ředitel Agora Energiewende

Německo momentálně snižuje své emise průměrně o 10 milionů tun CO2 ročně, z čehož vyplývá, že by muselo své snahy více než zdvojnásobit.

Bude nutné přijmout přísnější opatření

Dle současného vývoje země cílů pro rok 2020 nedosáhne. Pokud ovšem Německo nesplní cíle pro 2030, tak Agora Energiewende odhaduje, že pokuty dosáhnou až 60 miliard euro (cca 1,5 bilionů korun). Podle obou think-tanků bude nutné přijmout mnohem radikálnější opatření než doposud, aby bylo nastavených cílů pro 2030 dosaženo.

Podle návrhu bude muset ministerstvo, jehož sektor přesáhne povolený limit emisí CO2, zaplatit pokuty ze svého vlastního rozpočtu. Nejproblematičtějším je sektor dopravy, kde emise stagnují již od 90. let.

Mezi konkrétní opatření patří návrh think tanků stanovit cenu 50 euro za tunu CO2 (cca 1300 korun) pro všechny sektory, které nejsou kryté systémem EU ETS. Tento krok by vedl ke zdražení benzínu, nafty, topných olejů a zemního plynu. Zároveň tedy think tanky navrhují snížení zdanění elektřiny a redistribuci zbylých zisků obyvatelům v podobě tzv. „klimatického bonusu“. Podobný systém byl v roce 2008 zaveden i ve Švýcarsku. Někteří naopak prosazují rozšíření EU ETS i na další sektory.

Důležitou oblastí, na kterou bude nutné se soustředit, je sektor dopravy. Dále oba think tanky doporučují minimálně 10% podíl vodíku v plynu do roku 2030. Výroba vodíku je ovšem stále kontroverzní a dražší než těžba fosilních paliv. Dalším sektorem, který je ve středu zájmu, jsou budovy, kde by po roce 2020 mělo dojít k renovacím zvyšujícím energetickou účinnost.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *