Ambiciózní plán Německa na bezemisní energetiku by mohl při stávajících krocích a rychlostech uzavírání uhelných a jaderných elektráren vést na začátku příštího desetiletí k nedostatku výkonu v tamní síti. Řada odborníků se obává toho, že není možné postavit dost nových zdrojů, které by nahradily odstavované elektrárny.

V následujících třech letech má vláda Angely Merkelové v plánu odstavit téměř třetinu výkonových kapacit německých konvenčních tepelných elektráren. Bude se jednat o tradiční zdroje energie, tedy uhelné a jaderné elektrárny. Jde o jeden z klíčových kroků bezemisní politiky Německa.

Německá uhelná komise, která doporučuje zemi postupné uzavírání uhelných elektráren, navrhla v lednu letošního roku postup, který by měl vést k úplnému uzavření všech německých uhelných elektráren do konce čtyřicátých let.

Konkrétně jde o snížení instalovaného výkonu v hnědo a černouhelných zdrojích na 32 GW v roce 2022 z původních 45 GW v roce 2017. Další vlna uzavírání by podle plánu měla proběhnout do roku 2030, po kterém zbudou v provozu uhelné elektrárny o výkonu 17 GW. Úplné odstavení uhlí se potom plánuje v roce 2038 s eventuální možností dřívějšího termínu v roce 2035.

Jde o výsledky vyjednávání mezi delegáty průmyslu, nevládními organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí, občanskými společnostmi a politiky, která trvala déle než půl roku. Celý dokument o 336 stranách poskytuje podrobné odpovědi na řešení důsledků přechodu na „čistý energetický systém“.

Výsledky uhelné komise se zabývají celou řadou otázek. Například ušetřenými emisemi i výdaji na emisní povolenky. Dále problémy se změnami na trhu práce v oblasti pozic přímo i nepřímo spjatými s uhelným průmyslem, dohromady tedy až 60 000 pracovníků. Komise doporučuje rozdělit 40 miliard eur v průběhu 20 let, které by měla vláda použít na podporu zasažených regionů.

V neposlední řadě jsou v dokumentu nastíněny otázky doprovodných opatření pro omezení růstu cen elektřiny. Ty zpráva považuje za obzvlášť důležité, s ohledem na jejich tendenci výrazně růst a snahu udržet konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví a nezvyšovat zátěž komerčním i soukromým spotřebitelům elektřiny.

Předpokládaný vliv útlumu uhelných elektráren na vývoj ceny elektrické energie v Německu

V řadách některých odborníků však panují obavy, jaké důsledky mohou mít tak rychlé změny ve skladbě energetického mixu. Dnes uhlí společně s jadernou energií tvoří v Německu přibližně polovinu výroby elektřiny.

„Nejsem si vůbec jistý otázkou bezpečnosti dodávek. Zvláště se bojím zimy roku 2022, která může být problematická. Vybudování elektrárny trvá pět let a ten čas už nemáme,“ nechal se slyšet na konferenci Montelu v Düsseldorfu Tobias Federico, výkonný ředitel poradenské společnosti Energy Brainpool.

Na možné problémy s nedostatkem rezervního výkonu v soustavě pro zimu 2022/2023 upozorňuje ve své zprávě i německý síťový regulátor Bundesnetzagentur.

Důvodem, proč se v očích některých lidí žene Německo do takovéto energetické nejistoty, je snaha o dodržení cílů Pařížské klimatické dohody. Tedy snížení všech emisí o 55 % ve srovnání s rokem 1990 do roku 2030. Momentálně je největší evropská ekonomika také největším producentem emisí v Evropě.

Cíle snižování emisí Německa do roku 2030

Obvykle se mluví o nahrazení uzavíraných konvenčních elektráren obnovitelnými zdroji nebo novými elektrárnami spalujícími zemní plyn. Problém Německa ovšem byla v minulosti neschopnost vytvořit dostatečně lákavé pobídky, které by přilákaly investice do stavby nových plynových elektráren. Důvodem byly velmi nízké nebo dokonce záporné marže.

„Neexistuje žádný racionální důvod pro to, aby se právě teď stavěla nová plynová elektrárna, návratnost takového projektu je v nedohlednu,“ řekl Tobias Federico.

Na to opět vzpomíná zpráva uhelné komise, podle které se má vytvořit „systematický investiční rámec“ schopný poskytnout dostatečné pobídky pro investice do nových energetických zdrojů. Například uvolněním regulace výstavby plynových elektráren.

Ty by mohly vyrůstat právě v oblastech původních těžebních oblastí a v okolí uzavřených uhelných a jaderných zdrojů. Společně s podporou rozvoje inovativních technologií se jedná o jeden z plánů, jak zamezit problémům s volnými pracovními kapacitami vzniklými po odchodu uhlí a jádra.

Ani investice do obnovitelných zdrojů se nedaří naplňovat v dostatečné míře. V roce 2018 klesly o 31 % oproti roku 2017 na 9,44 miliard Euro. Jde do značné míry o plánovaný krok související s problémy při stavbě páteřního vedení ze severu na průmyslový jih země.

„V doporučeních uhelné komise vidíme ohrožení bezpečnosti dodávek v roce 2023. A politici si tento problém opravdu neuvědomují. Není čas instalovat baterie nebo stavět nové plynové elektrárny,“ prohlásil Konstantin Lenz, obchodní developer u norské poradenské společnosti Wattshight.

Podle serveru Bloomberg na žádost o komentář k situaci a obavám německý síťový regulátor ani ministerstvo hospodářství a energetiky nereagovaly.

Otevřeně se mluví o snahách Německa být lídrem v technologiích obnovitelných zdrojů a bezemisní energetiky. Přesto i pro tak silnou ekonomiku představují plánované změny velkou výzvu, která bývá často terčem kritiky.

Ačkoli existuje i mnoho podporovatelů rychlých změn ve skladbě energetických zdrojů, je celá problematika Energiewende enormně náročnou záležitostí. O tom svědčí i fakt, že momentálně Německo zaostává za svým původním plánem vedoucím k naplnění cílů v roce 2020.

{„country“:“GER“,“type“:“PIE“,“from“:“2018-01-01″,“to“:“2018-12-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu v roce 2018 po jednotlivých zdrojích“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-01-01″,“end_date“:“2018-12-31″}

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *