Domů
Životní prostředí
Merkelová: Německo se může stát uhlíkově neutrálním pouze při využití technologie pro ukládání uhlíku
Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE
Zdroj: RWE

Merkelová: Německo se může stát uhlíkově neutrálním pouze při využití technologie pro ukládání uhlíku

Kancléřka Angela Merkelová je otevřená cíli, aby se Německo do roku 2050 stalo neutrálním z hlediska emisí oxidu uhličitého. Německá vláda projedná, zda se má do roku 2050 zapojit do iniciativy devíti zemí EU, aby dosáhla tohoto cíle, uvedla Merkelová v Berlíně. Merkelová zároveň dodala, že cíle je možné dosáhnout pouze při využití technologií pro zachycování a skladování uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS).

Cíl nulového salda emisí oxidu uhličitého, neboli uhlíkové neutrality do roku 2050, iniciativa, se kterou přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, by pro Německo znamenala zpřísnění současného cíle snížit emise CO₂ o 80-95 % oproti úrovni z roku 1990. Ke konci svého funkčního období tak německá kancléřka, která se snažila vydobýt si pověst úspěšné „klimatické kancléřky“, otevírá novým cílům.

„Devět evropských zemí se chce stát do roku 2050 uhlíkově neutrálními – tedy s nulovým saldem emisí CO₂. Je mým pevným přesvědčením, že toho je možné dosáhnout pouze za využití technologií pro skladování uhlíku,“ uvedla Merkelová.

CCS technologie se dosud ukazuje jako příliš nerentabilní, aby se z fáze pilotních projektů dostala do komerčního využití. Dokládá to například loňská zpráva Evropského účetního dvora, dle které byly projekty CCS spolufinancované EU v naprosté většině neúspěchem. Hlavním důvodem byly volatilní a nižší než očekávané ceny emisních povolenek a nedostatek koordinace a dlouhodobých strategií v členských státech, které odlákaly investory.

Myšlenka ukládání emisí CO₂ z elektráren do podzemní vyvolává navíc odpor nad potenciálními lokálními důsledky včetně znečištění podzemních vod a úniků.

„Merkelová si nyní vybírá nelehkou cestu, když nutí svou vládu – a mnoho fanoušků Macronovy vize, zejména v SPD –  k znovuotevření diskuse o kontroverzním skladování CO₂. Na rozdíl od francouzského prezidenta chce již nyní objasnit, jak může být cíle dosaženo předtím, než jej přijme za svůj,“ píše německý list Süddeutsche Zeitung.

Merkelová uvedla, že Nizozemsko prozkoumá možnost ukládání CO₂ do prázdných skalních plynových ložisek, což by bylo v Německu také možné, i když možná ne „realistické“ bez širokého konsenzu.

V dubnu speciálně vytvořený „klimatický kabinet“ pověřený navržením právních předpisů pro dosažení klimatických cílů Německa do roku 2030 bude nyní současně diskutovat o tom, jak by Německo mohlo dosáhnout cíle uhlíkové neutrality, odhalila Merkelová počátkem tohoto týdne na klimatickém summitu v Berlíně.

„Diskuse by neměla probíhat ve smyslu, zda tohoto cíle můžeme dosáhnout, ale jak ho můžeme dosáhnout, a pokud najdeme rozumnou odpověď, můžeme se zapojit do iniciativy devíti členských států EU,“ dodala Merkelová.

Pro dosažení uhlíkové neutrality je nezbytné zaměřit se i na sektory, které nejsou pokryty Evropským systémem pro obchodování s emisemi (EU ETS), tedy dopravu, lokální vytápění a zemědělství.

Právě to jsou sektory, ve kterých Německo prozatím nejvíce tápe. Klimatický kabinet byl již v souvislosti s klimatickými cíli Německa pro rok 2030 pověřen prozkoumáním nejnovějších návrhů a výzkumu týkajícího se zpoplatnění emisí oxidu uhličitého v odvětvích dopravy a vytápění.

Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
petr
17. květen 2019, 19:16

To je přímo neuvěřitelné, jak může někdo s doktorátem z Fyzikální chemie zblbnout jako kancléř.

CCS systém je větší blud než fantazie pana Vaněčka o zaplavení republiky FV panely. Vyhoďme jakékoliv peníze ať to stojí co chce, místo toho abychom předně snížili spotřebu, použili bezemisní zdroje - v ČR jádro a panely doplněné KGJ v částečně decentralizované výrobě tepla.

Prostě budeme dělat kraviny ať to stojí co to stojí.

Kdy už někdo řekne těm blbům z PR spolkové vlády, že jejich hloupé rady vedou k destrukci SRN.

Carlos
17. květen 2019, 21:26

Zase nepřehánějte, i kdyby se všechna produkce tahala přes P2G, tak to zabere kolem 2.7 %, řepka zabírá asi 3.5 %, radši uvidím u nás na Moravě lány solárů než půdu změněnou na Saharu. Minulý týden jsem byl v Dubňanech, v poli u bývalé tratě v písku skoro bez organiky živořily rostlinky kukuřice, místo toho by bylo mnohem lepší tam mít solární lány.

Pokud se dobře pamatuji, tak CC technologie potřebují na 1kg asi 100Wh, tedy 1/10 toho co se tím uvolněním vyrobí. Problém je že ložiska kam se to tlačí unikají časem. Potřebovalo by to nějakou lepší formu ukládání. Napadá mne z toho udělat v hlubokém oceánu hydráty CO2.

petr
17. květen 2019, 23:11

Drahý pane kolego, já nemám nic proti solárům, jen si myslím, že těch 13 a více Kč/kWh je už neslušné (byť to také kasíruji).

Myslím jen,že než vymýšlet podobné kraviny s uložením CO2 tak za pouhých pár desítek miliard postavit pár reaktorů 3 - 4 generace a doložit to panely a kogeneračkami v blokových plynových kotelnách na sídlištích....

Prostě používat rozum a neříkejte že JE jsou nebezpečné to říkají fakt magoři z greenpeace dříve placení ropáky dnes Gazpromem...

Carlos
18. květen 2019, 01:06

Kristova noho, pane kolego! Vždyť ty panely dnes dodávají za 130-160 háléřů kilowatthodinu, nemůžeme to porovnávat podle starých vyšroubovaných cen. JE na tom bude minimálně stejně, přičemž pro FVE je to střed až horší konec a pro JE je to nejoptimističtější varianta, ta by u FVE byla spíš 78-104 haléřů na kilowatthodinu. Při situaci 104 haléřů se bavíme o koncové ceně přes P2G2P kolem 130€/MWh, při 78 haléřích o 100€/MWh, pokud tam dám marži jak pro výrobce plynu, tak elektrárnu po 5€ na dané objemy. To jsou místa kde se nové JE v Evropě mají pohybovat. Navíc pokud bude část elektřiny brána přes PVE a část napřímo, tak to průměrnou cenu celkem dost stlačí.

Martin Hajek
17. květen 2019, 22:40

Nelze než citovat klasika: O švédském spisovateli Augustu Strindbergovi se dočteme, že byl přistižen, jak vyfukuje kouř z dýmky do umyvadla s vodou, zkoušeje, zda touto cestou nevznikne zlato. A my si říkáme: Hle, jak podivínský nápad se zrodil v tak geniálním mozku!

Ale není správnější říci: Nebyl to Strindberg, kdo experimentálně ověřil, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne? Někdo to totiž vyzkoušet musel. Někdo musel slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu: Tudy ne, přátelé! Tudy cesta nevede...

petr
18. květen 2019, 00:22

výborný postřeh, děkuji

Petr

Martin Pácalt
18. květen 2019, 10:17

Tahle technologie má být do budoucna spíš "odstraňovačem" CO2, nikoliv berličkou, která má ospravedlnit další využívání uhlí v energetice.

Líbil by se mi model (a klidně ho rozporujte níže v debatě):

1) kdyby v případě Česka se stávající kapacity uhelných elektráren měly postupně (dle končící životnosti) nahrazovat jadernými bloky (3+ a 4. generace) - do 50% výroby (, ovšem jen s dobrými termínovými a finačními pojistkami ve smlouvách na výstavbu., a s primárně plánovanými odstávkami na teplejší polovinu roku (ovšem 4. generace má má palivový cyklu uzavřený na několik let), ;-)

2) další JE bloky pro elektromobilitu + průmysl chemický (ale i jinými zdroji)

3) takhlen rozšířené jaderné energetice postavit další přečerpávací vodní elektrárny (např. lom ČSA, šachty na Ostravsku propojit např. s místními umělými jezery - ovšem s nutnou dekontaminací) - on se ten binec stejně bude muset jednou uklidit tak jako tak,

4) sluneční panely nechat na střechách financovat soukromými penězi majitelů těchto staveb (neházet jim klacky pod nohy s připojením k síti), aby byla splněna částečná decentralizace energetiky, a tyto FVE elektrárny napojit na síť, abych si např. mohl elektrovůz v práci vzdálené 10km od domova nabíjet "vlastní elektřinou" ,

5) denní akumulace (jádro+slunce) by nebyla nutně řešená jen po jednotlivých domovních bateriích, ale ve větším měřítku i kontejnerovými bateriemi (srážka ceny akumulované energie) někde poblíž okresního města nebo u větších obcí , jejichž katastru je vedením 22kV).

6) ohledně větru, vykašlat se na něj v Česku a kupovat polskou a německou větrnou elektřinu (s posílenými přeshraničními kapacitami) a nechat si za to zaplatit.

7) plynovou infrastrukturu udržovat pro P2G akumulaci z letního slunce a celoročně větrů) a dimenzovat ji nejen pro potřeby energetiky, ale i dopravy a průmyslu a teplárenství (zvláště ve městech)

8) biomasu a bioplyn užívat jen tak, aby řešila zbytky z lesnictví a zemědělství v lokální úrovni(okresní), žádný vývoz do GER, AUS na dlouhé trasy,

Jinými slovy podpořit české strojírenství (malé VE, plzeňské strojírny, podíly vykoupit od Sovětů?,

Chybí něco? Nebo to , krucinál, nééééjde? :-)

Carlos
18. květen 2019, 20:41

K odstraňování uhlíku by bylo asi nejlepší jej v relativně čisté formě zaorávat, nebo přímo z CO2 dělat nějakou pevnou relativně netečnou látku.

K bodům...

1) Poku si na tu JE seženete investory, tak si to klidně postavte, ale ty zvažované modely jako "Stát postaví..." "Stát bude garantovat výkupní cenu..." "Stát zatáhne manko..." "Stát si půjčí a pak levně půjčí ČEZu..." S tím ať se jdou bodnout. Stát má být jakousi veřejnou korporací pro zajištění toho co se nedá zajistit jinak, ne dojnou krávou, přerozdělovačem, ničitelem ŽP a stálým ohrožením svobod. Já říkám tak nějak konstantně že když tu někdo chce dělat velký jaderný scénář, tak mají vypsat soutěž na stavbu a provoz JE ve všech zvažovaných lokalitách (eventuálně nechat vybrat další), dát ta nějaká omezení, povinnosti a vybrat pro každou někoho, ne to pořád zkoušet šoupnout ČEZu a různě jej dotovat. Jinak to tu opravdu zavání tím že žijeme ve zkutečnosti v ČEZku.

2) Chemičky a těžký průmysl (teď nemyslím nějaké CZ Loko, které jakožto lokomotivka asi je těžkým průmyslem, ale energetická spotřeba je v zásadě 00 nic), autoprůmysl, ať si energii laskavě zajistí sám, není důvod je dotovat z veřejného, navíc kolikrát se a jednom konci fabriky dělá teplo a na druhém se odpadní teplo z technologie vyhazuje pánu bohu do oken. Navíc tyto podniky mnohdy už vlastní energetiky mají a myslím že pár set MW klasiky tak moc vadit nebude.

Záleží na tom jak moc chcete elektrifikovat a co, ale v zásadě jen pouhé přesměrování paliv z auto do elektráren bude mít za následek pokles spotřeby paliv asi o polovinu díky vyšší účinnosti elektráren a to i se započtením přenosu eventuálně nabíjení.

3) Přečerpávačky z lomů jsou dobrý nápad, ale s těmi doly na Ostravsku moc nevím, důlní voda není moc dobrá a navíc by se musely pořád udržovat štoly. což je práce navíc. Ale máme tu přece jenom pořád ještě lom Bílina a nějaké další lomy, ty by byly sice menší, ale šlo by to také. Pak samozřejmě moje oblíbená dvojce PVE Orlík-Kamýk; Slapy - Štěchovice. Byť tam neví jestli by Štěchovice III nebyly lepším řešením, ale asi ne.

Daly by se zřídit i další a další elektrárny, upravit existující, mohli bychom zkusit na základě jedné mezinárodní staré smlouvy využít Dyji mezi Vranovem a Znojmem.

4) Prč to pořád omezovat jen na střechy? FVE jsou jedním z nejméně destruktivních využití krajiny hned po tom to nechat ladem.

5) A nebude tak náhodou lepší to postavit u transformátoroven 110/22kV? Také se nabízí udělat na vhodných místech další PVE o 50-100MW a kapacitě 200-800MWh.

Pavel
19. květen 2019, 10:18

Prozatím stát a občané "zatáhavají" manko za oze parodie na elektrárny. Takže k šípku mohou jít pouze oze tuneláři vašeho ražení. Hausnumera o "výhodnosti" solárních srágor si cucáte z palce, stále jsou dotovány. Dojde-li ke zrušení dotací do oze parodií nespravedlivých legislativních výhod, kterými disponují, tak se na oze každý z vysoka vy..re, za to za možnost investovat do jádra budou investoři státu trhat ruce.

Carlos
19. květen 2019, 14:06

Joooo už vidím lidi jak budou stát v řadě na elektrárnu, která je bude stát nakonec třikrát tolik než co naslibovali na začátku...

Asi, Vám vadí, hrozně, dotace do OZE, ale že uhlí dostává v ČR, jenom, kolem 50 miliard skrytě, to Vás nezajímá, že JE nejsou kryty komerčním pojištěním na případné škody v plné výši že to bude zatahovat případně stát, asi také ne.

Uložiště a parodii na vyřazovací fond nechám stranou. Stejně jako to že se skrz nápad jedné firma na stavbu JE mají zesilovat mosty, předělávat silnice, aby tam se součástkami projeli. tyto náklady by měli jít za firmou co si JE chce stavět, ne za státem, tedy námi všemi. Jestli si chtějí vozit těžké komponenty s nimiž se ani neobtěžovali aby se vlezly do profilu UIC, tak ať si laskavě všechny ty rekonstrukce zaplatí.

Legislativní výhody OZE jsou nic v porovnání s tím co se tu plánuje a je pro JE.

Andrea Borotea
20. květen 2019, 06:19

Candu například Černa voda má kontinuální výměnu paliva a jede na neobohacený uran.

Doplnil bych přečerpávací elektrárny míst je v ČR pořád dost včetně té největší Lipno - Dunaj 1000MWe.

Celkově bych si vzal příklad ze Švýcarska lokální akumulace tepla vytápění z JE, 98% odpadů spalují, nebo Dánsko lokální CZT na Bio, lokální bioplynky, sezónní akumulace tepla...

Martin Pácalt
20. květen 2019, 19:02

Ta přečerpávačka Dunaj-Lipno je favoritkou tajdle Carlose. Mě se ale nelíbí míchání vod dvou různých povodí. Špinavého Dunaje a relativně čisté horní Vltavy. O možnosti expanze invazivních druhů do českých řek , které dělají "brajgl" už teď v maďarské části Dunaje nemluvě.

Mnohem lepší je dát nový význam krajině severočeských hnědouhelných pánví, pro které stejně nebude dostatek ornice a nezbývá než je rekultivovat jakovou zeminou a částečně zatopit.

Se spalování odpadů souhlasím. Sice to jsou promile pro elektrizační soustavu, ale jde spíš o průběžnou "dezinfikaci krajiny".

Candu jsou zajímavé, ale koncepčně už postarší.

Carlos
20. květen 2019, 21:49

Už ne, :D, teď se mi víc líbí ta na lomu ČSA, eventuálně na Bílině :)

Jestli tím invazivním druhem myslíte tu mrchu co nám tu luxuje všechno až po Nové Mlýny, vypadá to odporně a neví se co s tím a přežije to i cestu v tom brajglu balastních nádrží kdesi hentaj z Ukrajiny a Ruska, tak se modlete aby nikdo neudělal plavební zařízení na Slapech. V dolní Vltavě to už beztak je.

Mám tu jinak nějaký starší dokument uložený v počítači právě o PVE Lipno-Dunaj, tam se počítá s převodem 200m3/s na čerpání a braním ze stupně Jochenstein Jiný dokument opravdu uvažuje zase stupeň Aschach.

Vzhledem k tomu že podle měření v mapách má stupeň Aschach jenom asi 4x menší plochu než Lipno by bylo z 53GWh na metr hladiny Lipna dostupných tak 11GWh pro denní cyklus, to je celkem OK, otázka jaký by byl celkový vodní režim, protože to bude ovlivňovat elektrárny až kamsi po Gabčíkovo. Dunajské elektrárny mají celkem malou akumulační schopnost. Takže teoreticky by taková nádrž mohla navíc krom akumulace a převodu vody poskytnout ještě nějakou vodu navíc pro elektrárny dole. Kdyby tak mohla kolísat voda o 50 cm denně, v Lipně, tak na 8 hodin provozu je to kolísání o 600m3/s (čerpání stálé o hltnosti 300m3/s, a výkon klidně 3 000MW. A 600 kubíků se už i na tom Dunaji projeví.

Problém je že elektrárny na Dunaji jsou dost poplatné době vzniku, jedná se více méně o průtočné elektrárny. Velká akumulační kapacita v podobě Lipna s podstatně větší PVE by mohla vést k náhradě této chybějící kapacity. Otázka je kolik smí kolísat průtok v neregulovaném úseku pod Melkem. To je jediné omezení, spolu tedy s povodňovými průtoky, v tom udělat jednu obrovskou špičkovou kaskádu z Lipna po Gabčíkovo. Ale je-li tam nepřemostitelný úsek, tak moc víc než průměrný průtok se nedá riskovat. Na druhou stranu je tu možnost ještě doplňovat Vltavskou kaskádu, to ale se zančnými energetickými ztrátami.

Jinak jak se dívám do poznámek co mám, tak existující PVE, + ČSA + Bílina + 1/2 Lipno-Aschach (druhou nechám Rakousku) + Slavíč už atakují limit pro letních 80% denně ze slunce :) Co do kapacity, výkonově chybí ještě asi tak 1-2GW. To si myslím není zlé a tipl bych si že kdybych s touto konfigurací tu simulaci nahodil, tak jsem na nějakých 50 %+ z OZE už teď. A nedivil bych se kdybych už byl v číslech ze kterých pánové Z a W budou nesví. ;)

Candu jsou asi to nejideálnější co by se jaderného dalo sehnat, moc na tom není co vymýšlet a spálí se s tím skoro všechno.

Petr
18. květen 2019, 12:24

Tak zrovna u toho nezávazně dalecebudoucího závazku na rok 2050, nevidím opravdu žádný problém zavázat se udělat maximum k tomu dosáhnout toho roku uhlíkové neutrality. Zvláště když se to počítá jen na vlastním území, a elektřinu, vodík či biomasu můžete dovážet, zvláště v případě Německa s množstvím jaderných sousedů.

Martin Hajek
19. květen 2019, 18:35

Dlouhodobé plánování je zpravidla symptomem blížícího se konce dané organizace. Kdysi začalo dlouhodobě plánovat světlé zítřky RVHP. No a do pěti let už nebylo.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se