Německo ruší povinné plnění plynových zásobníků. Vzniknout má národní rezerva

Německo podle návrhu ministerstva hospodářství a energetiky hodlá do konce března 2027 zrušit dosavadní povinné cíle plnění plynových zásobníků. Nahradí je nově vzniklá národní strategická rezerva plynu. Ta má sloužit výhradně jako pojistka pro případ krize dodávek a pokrýt zhruba 30 dnů spotřeby. Zástupci průmyslu návrh vítají, ale kritizují jeho správu i plánované financování novým příspěvkem.

Německé spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky podle uniklého návrhu legislativy, do něhož nahlédl server Clean Energy Wire, plánuje do března 2027 zrušit stávající povinné cíle plnění plynových zásobníků. Namísto nich má vzniknout strategická národní rezerva zemního plynu, která bude sloužit výhradně jako nástroj pro řešení krizových situací.

Dosud platí, že německé zásobníky musí být do listopadu naplněny zhruba ze 70 procent a do února 2027 z 30 procent. Tyto cíle mají zmizet. Jejich náhradou má být rezerva, která má v případě výpadku dodávek zmírnit následky krize a oddálit či zcela předcházet státním zásahům do trhu.

Rezerva má podle návrhu pokrýt zhruba 30 dnů dodávek plynu při selhání běžné dodavatelské infrastruktury. Její budování má probíhat postupně během několika let, aby nezatížilo běžné plnění zásobníků. Ačkoli se v dokumentu objevuje referenční hodnota 24 terawatthodin, návrh nestanovuje závazný objem rezervy.

Průmysl kritizuje správu a financování rezervy

Správu a nákup plynu má podle návrhu zajišťovat společnost Trading Hub Europe (THE), provozovatel německého plynárenského tržního prostoru. Ta by měla nakupovat plyn na základě vlastního hodnocení rizik. Kontrolu nad celým systémem a případným uvolňováním plynu na trh by vykonávala Spolková síťová agentura (BNetzA).

Sdružení provozovatelů plynových zásobníků (INES) požaduje, aby o klíčových parametrech rezervy kromě THE rozhodoval také spolkový parlament. Ten by podle INES měl určit například objem rezervy, typy krizí, na které má reagovat, a pravidla jejího využití.

Předmětem kritiky je také financování. Návrh počítá se zavedením zcela nového příspěvku od října 2027. Podle odhadů by náklady na vybudování rezervy činily 247 až 308 milionů eur ročně během prvních deseti let, což by znamenalo příplatek zhruba 0,29 až 0,36 eura za megawatthodinu.

Německé sdružení energetického průmyslu BDEW navrhuje financovat rezervu ze státního rozpočtu. Podle něj jde o veřejné dobro, které by nemělo být hrazeno výhradně účastníky trhu.