Německo chce v případě nedostatku plynu znovu využít vyřazené uhelné elektrárny

David Vobořil
David Vobořil
16. listopad 2026, 09:45
Bez komentáře
Německo chce v případě nedostatku plynu znovu využít vyřazené uhelné elektrárny

Německá vláda plánuje nařídit provozovatelům uhelných elektráren a elektráren na topný olej, aby se připravili na možné přerušení dodávek zemního plynu během letošní zimy. Elektrárny by v případě vyhlášení plynové nouze nahradily část výroby z plynových zdrojů a uvolnily tak plyn pro průmysl a domácnosti. Návrh zákona počítá také s předzásobením elektráren palivem, jehož zásoby by měly vystačit na několik dní provozu.

Podle deníku Handelsblatt chce německá vláda uložit provozovatelům uhelných elektráren a elektráren na topný olej povinnost udržovat provozní připravenost pro případ nedostatku zemního plynu. Vyplývá to z návrhu zákona o udržování náhradních elektráren v pohotovosti, který měl deník k dispozici. Dokument je označen jako neveřejný a nadále se o něm jedná uvnitř vlády.

„Aby byla zajištěna energetická bezpečnost, zejména bezpečnost dodávek plynu, mají být na trhu s elektřinou preventivně k dispozici dodatečné výrobní kapacity, které ušetří zemní plyn používaný k výrobě elektřiny,“ uvádí návrh citovaný Handelsblattem.

Uhelné a ropné zdroje by se mohly zapojit pouze v případě, že vláda formálně vyhlásí nedostatek plynu. Provozovatelé by podle aktuální verze návrhu museli mít zásoby uhlí na 30 dní provozu při plném výkonu, v případě topného oleje potom na 10 dní. Tyto požadavky se však podle Handelsblattu ještě mohou změnit.

Pravidla by se měla vztahovat na všechny uhelné elektrárny a elektrárny na topný olej zařazené do německé síťové rezervy, které jsou udržovány v pohotovosti kvůli stabilizaci elektrizační soustavy. Zahrnout mají také bloky, jejichž odstavení je v rámci německého odklonu od uhlí plánováno na roky 2026 a 2027.

Obavy z další plynové krize

Příprava náhradních zdrojů souvisí s dopady války USA a Izraele proti Íránu na globální energetické trhy. Konflikt vyvolal obavy z nové plynové krize v Německu, a to čtyři roky poté, co v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu došlo k omezení dovozu ruského plynu do EU.

Německé zásobníky letos nesplnily cíl naplnění alespoň na 70 % do začátku listopadu, když dosáhly naplněnosti 61 %. Ministerstvo hospodářství přesto ujišťuje, že dodávky plynu pro nadcházející zimu jsou zajištěny.

Vláda tento týden zároveň schválila vytvoření strategické národní rezervy zemního plynu pro budoucí zimní období. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová uvedla, že rezerva má zemi „pojistit nikoli proti vysokým cenám, ale proti krizovým situacím“.

Dočasné opatření s dopady na emise

Navrhovaný zákon má podle Handelsblattu platit do 31. března 2028. Vláda nechce uhelné elektrárny a elektrárny na topná olej trvale vracet na běžný trh s elektřinou. Jejich rozsáhlejší využití by znamenalo vyšší emise energetického sektoru, protože uhlí a zejména topný olej patří mezi emisně nejnáročnější zdroje elektřiny.

Německo podobný postup zvolilo již v roce 2022 v reakci na energetickou krizi po ruském útoku na Ukrajinu. Tehdy vláda nařídila udržovat fosilní elektrárny v pohotovosti a prostřednictvím stejného zákonného mechanismu vrátila na trh více než tucet odstavených bloků. Připojilo se k nim také několik zdrojů z oddělené rezervy pro zajištění dodávek. Tehdejší pravidla platila do března 2024.

Postoj sociálnědemokratické SPD, koaličního partnera CDU, k aktuálnímu návrhu zatím není podle Handelsblattu jasný. Energetické společnosti mezitím vyzývají k návratu rezervních uhelných elektráren na trh, což by podle nich mohlo pomoci snížit ceny elektřiny. Poslanec Zelených Michael Kellner naopak už v březnu varoval před spoléháním na staré uhelné elektrárny jako prostředek ke zvýšení odolnosti německé energetiky.

Komentáře (0)

Loading