5. listopad 2026
Německý průmysl spotřeboval loni méně energie. Plyn zůstává hlavním zdrojem

Německý průmysl v roce 2025 meziročně snížil spotřebu energie o 2,9 % na přibližně 900 TWh. Za poklesem stály mimo jiné vysoké ceny energií a související omezení výroby, zejména v energeticky náročných odvětvích. Zemní plyn si udržel pozici nejvyužívanějšího energetického zdroje, zatímco spotřeba uhlí výrazně klesla. Podíl obnovitelných paliv byl v loňském roce rekordní, přestože zůstávají v rámci německého průmyslu spíše okrajovým zdrojem.
Podle údajů Spolkového statistického úřadu (Destatis), na které upozornil server Clean Energy Wire, spotřeboval německý průmysl loni celkem 3 248 PJ energie (902 TWh). Po prudkých propadech v letech 2022 a 2023 a předloňském růstu o 1,9 % tak přišel další pokles, k němuž přispělo zejména omezení energeticky náročné výroby.
Nižší spotřeba odráží i útlum výroby
Na energeticky náročná odvětví připadalo 82 % celkové průmyslové spotřeby. Největším odběratelem zůstala chemie s téměř 29 %, následovaná výrobou a zpracováním kovů s necelými 23 %, kde spotřeba meziročně klesla o 6,1 %. Statistika přitom nezachycuje jen spotřebu na výrobu elektřiny a tepla. 11,2 % připadalo na neenergetické využití, zejména suroviny pro chemikálie, hnojiva či plasty. V samotné chemii tento podíl dosahoval 35,3 %.
Výrobce přitom nadále zatěžovaly vysoké ceny vstupů. Za zemní plyn energeticky náročné podniky podle Institutu německého hospodářství (IW) loni platily v průměru přibližně 49 EUR/MWh, tedy více než dvojnásobek oproti roku 2019. Za zdražením podle institutu stály téměř výhradně vyšší náklady na nákup plynu, zatímco cena emisí CO₂ hrála jen omezenou roli.
Omezený dopad emisních nákladů IW vysvětluje tím, že většina těžkého průmyslu dosud dostává značnou část povolenek zdarma. S ústupem bezplatného přídělu však tato zátěž podle institutu poroste. Současný útlum samotná klimatická politika podle IW nevysvětluje. Energeticky náročná odvětví začala slábnout již kolem let 2017 a 2018. Institut vedle cen energií poukazuje především na vysoké náklady práce a daňovou zátěž.
Plyn si drží prvenství, Berlín chystá krizovou rezervu
Navzdory vysokým cenám zůstal plyn nejvyužívanějším zdrojem. Představoval 29,2 % průmyslové spotřeby, elektřina 21,2 % a ropa s ropnými produkty 17,2 %. Spotřeba plynu přitom meziročně klesla o 2,6 %. Velmi strmý propad o 12,4 % zaznamenala spotřeba uhlí, jehož podíl se snížil na 13,1 %.
Opačným směrem se vyvíjelo využití obnovitelných paliv a okolního tepla, jejichž společný podíl vzrostl na rekordních 5,3 %. Využití tepelných čerpadel se zvýšilo dokonce o 21,8 % a biometanu o 12,4 %. Ani tento růst však zatím nezměnil jejich okrajovou roli v průmyslovém energetickém mixu, v němž hraje plyn nadále hlavní roli.
Vedle ceny plynu se v Německu řeší také bezpečnost jeho dodávek. Ministerstvo hospodářství a energetiky podle říjnového návrhu plánuje nahradit od konce března 2027 povinné cíle naplněnosti strategickou rezervou. Ta by se měla budovat postupně během několika let, aby nenarušovala běžné doplňování zásob.
Právě oddělení krizové rezervy od běžného fungování trhu zdůrazňuje energetický svaz BDEW. Ten ji podporuje jako pojistku proti výpadkům, nikoli jako pravidelný nástroj ke snižování cen či zajišťování běžných zimních dodávek. Místo navrženého nového poplatku také prosazuje financování ze státního rozpočtu, protože bezpečnější dodávky podle něj prospívají celému hospodářství.
Mohlo by vás zajímat
3. listopad 2026
11. listopad 2026
15. listopad 2026
12. listopad 2026
13. listopad 2026
16. listopad 2026
18. listopad 2026






