Německo vloni instalovalo 7 GW fotovoltaických elektráren, pro splnění cíle potřebuje třikrát tolik
V Německu bylo vloni instalováno 7,2 GW nových fotovoltaických elektráren. Přírůstek jejich výkonu tak meziročně vzrostl o 28 %. Ve svých předběžných datech to uvádí německá solárních asociace BSW Solar. Německo je však daleko od přírůstku výkonu elektráren potřebného k dosažení svého cíle pro rok 2030.
Evropská energetická krize způsobila v loňském roce rostoucí zájem o střešní instalace fotovoltaických elektráren pro rodinné domy. Těch byly v Německu v loňském roce instalovány téměř 3 GW, což představuje o 40 % vyšší nárůst nového výkonu než v roce 2021. Meziroční pokles nového instalovaného výkonu zaznamenaly instalace fotovoltaických elektráren na střechách firemních budov. Těch bylo vloni instalováno něco málo přes 1,2 GW.
V případě pozemních instalací elektráren podporovaných podle zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), tedy těch, které svou podporu soutěží v aukcích, přibylo vloni 2,4 GW, což je o 70 % více než v předešlém roce. Elektráren financovaných na základě smluv o výkupu elektřiny (PPA), tedy mimo režim podpory EEG, přibylo vloni 0,8 GW, což je o 22 % více než v roce 2021.
Na konci roku 2022 bylo v Německu v provozu 2,65 milionu fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu 66,5 GW. Solární elektrárny vyrobily vloni 62 TWh elektrické energie, a podílely se tak 12 % na čisté výrobě elektřiny v zemi.
Pro dosažení svého cíle musí Německo přidat
Německo si stanovilo cíl dosáhnout do roku 2030 instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren ve výši 215 GW. To představuje více než trojnásobek současného stavu. Dosažení tohoto cíle by vyžadovalo instalaci více než 21 GW fotovoltaických elektráren ročně, tedy trojnásobku loňského přírůstku.
Situaci nepřispívá fakt, že se Německu vloni nepodařilo naplnit aukce na podporu výstavby jak střešních, tak i pozemních fotovoltaických elektráren.
Mohlo by vás zajímat:
Německý parlament právě přijal úpravu zákona, umožňující repowering velkých fotovoltaických elektráren. Čili i když mají staré fotovoltaické elektrárny zaručené podmínky na 20 let na cenu a odběr elektřiny, tak můžete výměnou panelů a ostatního zařízení (repowering) jejich starý výkon nyní třeba i zdvojnásobit. Jen ta stará podpora se bude vztahovat jen na tu starou část výroby elektřiny, tu novou část musíte prodat tržně.
Geniální řešení, projeví se to během cca dvou tří let ve skoku přírůstku výroby elektřiny ve FVE v Německu.
Že v Německu budou FVE vyrábět cca třetinu elektřiny v roce 2030 (v létě to bude mnohem víc, v zimě pak mnohem méně), o tom bych už nepochyboval. To je jistota.
O kolik jsou ty nové panely účinější než ty staré?
O hodně. Boom instalací v Německu byl 2009-2011 (tedy v době kdy Čína začala masově vyrábět FV panely a ty klesly v ceně). Tehdy byly panely účinností mezi cca 11% (=ty nejlevnější, co většina chtěla) a 15% (ty drahé, monokrystalické, těch se moc nevyrábělo).
No a nyní zcela dominují ty monokrystalické Si, s účinností 20, 21 i 22 %.
Navíc performance ratio bylo 0,6-0,8, teď se blíží k 0,9 (lepší střídače a mnohem nižší teplotní pokles účinnosti).
Takže repowering opravdu hodně pomůže. A můžete to udělat hned, bez dlouhého čekání na všechna možná povolení potřebných pro výstavbu nových FVE.
Vaše dedukce , že tento zákon způsobí boom instalací je zcela chybná. Pokud mám starou FVE s 16% účinností nebo spíše 17% což byl tehdy standart . Pak nové panely sice dají o 38% více jenže investice je prakticky stejná jako do nové elektrárny nebo 90% a výtěžek jen 38% , takže kde je ta výhodnost ? To je přece lepší si postavit elektrárnu jinou a mít 100%.
Pane Motyčko, Vy nevíte co je to "performance ratio" a co je teplotní součinitel poklesu výkonu s rostoucí teplotou. Ten už mají moderní články i panely poloviční.
Vaneckova povinna jazda.
Kolik panelů potřebují, aby jeli na OZE? Bude pak konečně levnější elektřina?
Nebo další panely přispívají k vyšší ceně, protože v létě se musí vypínat a v zimě stejně nic nevyrobí.
Co to je "jeli na OZE"? Teď Němci mají okolo 50% elektřiny z OZE, nakonec budou mít 80%, možná i více. Samozřejmě, bez zálohování se neobejdou (jako jakékoliv jiné zdroje, třeba i jaderné) a akumulace budou potřebovat mnohem víc než mají teď.
Cena elektřiny v budoucnu bude záležet především na politicích (jako válka a mír, spekulace či kontrola kvazimonopolů, dotace soukromým investorům částečné či stoprocentní, ...)
Ale jen fotovoltaika, vítr a voda mají potenciál vyrábět elektřinu levně, s nulovými náklady na palivo.
A nové bezpečnější jádro bude stále ten nejdražší způsob výroby elektřiny.
Přesně jste to napsal . Cena bude záležet na politicích . To bude masakr.
Je to pořád ten samý problém. Jak zajistit elektřinu v noci a v zimě. Pokud zálohou, tak co bude ta záloha dělat ve dne a v létě? Čekat zakonzervovaná a zaměstnanci budou propuštěni? Kolik bude cena elektřiny z takového zdroje, když poběží jen 100 dní v roce? Vždyť to znamená neskutečné mrhání betonem, mědí, železem, když to bude čekat. Stejně, jako OZE. Vždyť fotovoltaika má koef. využití cca 20% - tedy vše (rozvody, elektronika) je dimenzováno na 100%, ale ono to běží v průměru na pětinu. Kdo to zaplatí?
Jak si myslíte, že dnes vypadá záloha jaderného zdroje (který v momentu zjištěné závady okamžitě vypne)? Někde je roztopená uhelná elektrárna nebo sedí lidé ve velínu plynovky a čekají. Jak jaderka vypne, začne téct voda Dlouhými Stráněmi a než voda dojde, musí být už ready záložní zdroj.
Rozdíl je v tom, že jaderný zdroj se nemusí zálohovat každý ale stačí zálohovat jen největší blok. A dá se to zálohování sdílet i s okolními státy. U fotovoltaiky nikoliv, protože se na noc vypínají všechny v celé Evropě.
Zálohu JE (nebo jiné velké výrobny, třeba fosilních Neurath nebo Ingolstadt) stačí připravit na výpadek jednoho bloku v regionu. Zálohu za OZE musíte mít na 100% celé regionální kapacity.
ad Emil, 11:10. V Japonsku se experimentálně přesvědčili, že nestačí zálohovat největší jaderný zdroj, zjistili, že by se měly, ve výjimečných situacích, zálohovat všechny (či jejich většina). To byla realita.
Vaněčku, nikdo nebuduje a nikdy nebude budovat síť na to, aby zvládla zálohovat následky takové přírodní katastrofy jako byla v Japonsku. To vůbec nedává smysl.
Těch asi padesát reaktorů v Japonsku nevypnula katastrofa tsunami, ta jich vypla jen pár. Ostatní byly zcela nedotčené. Ty ostatní vypla japonská vláda či regulátor. To snad víte.
Reaktory se většinou automaticky odstavily samy v důsledku zemětřesení, Vaněčku. A jejich další provoz nebyl povolen právě v důsledku zemětřesení a tsunami. To snad víte.
No a k tomu směřuji svoji argumentaci: stát (Japonsko) musel nakonec zazálohovat všechny tyto jaderné reaktory, nejen těch pár zničených tím, že nebyl zajištěn odvod tepla z reaktorů. Musely zazálohovat všechny reaktory, co měli na svém území. A po více než 10 letech jich pracuje jen 9 či 10 z 54 celkem, Vy určitě znáte přesné číslo.
Tady se jasně ukázalo, jak je to se "zálohováním" jaderné energetiky.
Nemusel nic zazálohovat, Vaněčku, prostě se rozhodl vsadit na jiné zdroje. Bylo to politické rozhodnutí a nikoliv rozhodnutí vyvolané tím, že by ty reaktory nešly provozovat.
Ano, souhlasím, rozhodli se vsadit na jiné zdroje výroby elektřiny. Věděli proč.
Ve světle toho, že jim tato sázka vydržela sotva deset, to úplně nevypadá, že "věděli proč".
Emile, pochlubte se kolik jaderných reaktorů v Japonsku v současnosti vyrábí elektřinu, skoro 12 let po havarii ve Fukušimě? Je jich pořád méně než 10 z původních 54 ? Za ty ostatní již Japonci našli náhradu, že ano?
Se "pochlubte" sám, Vaněčku, když vás to zajímá. Náhradu našli především ve spalování fosilních paliv, což se ukázalo jako podstatně dražší a nebezpečnější varianta než provoz jaderných elektráren, takže tento přístup nedávno přehodnotili, reaktory postupně znovu spouštějí (do příští zimy jich chtějí mít v provozu 17) a dokonce zvažují i stavbu nových reaktorů. i2i. org/japans-nuclear-u-turn/
Otázka ale je, jak to souvisí s původním tématem. Jako obvykle nijak, že...
To, co jste teď napsal opravdu s tématem zálohování ani s fotovoltaikou nesouvisí. Co Japonci zvažují (podle Vás), mě tak moc nezajímá, mě zajímá co skutečně teď dělají. Instalují fotovoltaiku, .....
Vaněčku, na Fukušimu a Japonsko jste jako obvykle zcela bez souvislostí odvedl řeč vy. Nezvažují to podle mě, stačí se podívat do toho odkazu. Japonci toho dělají mnohem víc a podstatnějšího, než je instalace fotovoltaiky, která je tam celkem bezvýznamným zdrojem.
To mi tedy jako větší šleha přijde fakt, že někomu přijde v pohodě účinnost spalovacího motoru 25 %. V tomto případě totiž fakt dojde k vyplýtvání 75 % energie, u slunce je to jen “nevyužití”.
A proto jsou zde peníze a konkurence. To vytribi efektivitu a návratnost kapitálu ( ziskovost) .
Ale u fotovoltaiky vám panely, střídače, ifrastruktura a pozemky na kterých to je umístěné pracují jen na 20%. V Německu už narazili na hranici, že když je slunečno, tak nemají kam elektřinu posílat. Takže každá další fotovoltaika poběží jen když nebude svítit slunce, což se projeví jako další pokles koeficientu využití.
Spalovací motor má účinnost 25 %, elektromotor okolo 80 %. Mj. i díky rekuperaci z brždění, která je u spalovacího auta nerealizovatelná.
To je hodně velké zkreslení, Petře. Samotný elektromotor má vysokou účinnost jen díky tomu, že ty podstatné ztráty vznikají už při typické výrobě elektřiny a ne až v elektromotoru. Když se započtou skutečně všechny ztráty při typickém použití v celém životním cyklu elektromotoru a spalovacího motoru, budou ztráty a tím i spotřeba primární energie víceméně stejné. Viz tato tabulka: greenncap. com/european-lca-results/
Pane Vacek, fotovoltaika je navržena tak, aby se vyplatila i při fungování jen cca trochu méně než 50% celkové doby každého roku (slunce bude v průměru roku svítit všude skoro 12 hodin, v létě déle, v zimě méně, rotace Země je už miliardy let stálá, i náklon Země vůči rovině oběhu okolo Slunce. To, že když Slunce svítí nejede FVE na výkon uvedený jako "špičkový", MWpeak, ale na méně či i mnohem méně ví snad i každé odrostlejší dítě.
Musíte vědět, co je to "performance ratio", musíte vědět něco z meteorologie, musíte vědět zda máte panely normální či bifaciální, zda jsou umístěny fixně (a je několik způsobů, optimalizovaných k různým účelům) či na jednoosém "trackeru" ke sledování slunce během dne.
Proto musí být fotovoltaika tak levná, aby se vyplatila i když z fyzikálního principu polovinu času celého roku nedává nic (nemluvím o fotovoltaice v kosmu). Když bude stále palivo zadarmo (Slunce bude svítit) a když bude (musí být!!) garantována recyklace vysloužilých panelů, tak jsem si jist, (říká to i 100% pracovníků z oboru) že bude nejlevnějším způsobem výroby elektrické energie na světě. Nejmodernějším, nejčistším.
Ale je nesmysl tvrdit, že FVE vyrobí 100% elektřiny (což bude dominantní zdroj energie) někdy v budoucnu, myslím, že to bude něco mezi jednou a dvěma třetinami, v závislosti na zeměpisné šířce té dané země. Ale to si ještě dlouho počkáme....
Emile, ono asi záleží, jaký internetový zdroj použijete. Když jsme ve Vašem viděl přepočítání na CO2, vzpomněl jsme si na jiný.
https://climobil.connecting-project . lu/?batteryLifetime=100000&batteryCapacity=16&greenhouseGas=65&electricCarRange=150&carbonElectricityMix=685&greenhouseBattery=30&greenhouseWTT=25&greenhouseTTW=156&batteryPenalty=0.9&annualMileage=20000&ICECurb=1571&ECurb=1110&NEDCpenalty=0.39&decarbonization=0
ad Milan Vaněček 6. únor 2023, 15:37
tentokrat prve dva odstavce nebudem komentovat - je to len zastieraci uvod aby vzbudil dojem "pravdy" a "kvalifikacie" - tak podme rovno na treti odstavec, ktory uz nie jecelkom kosher (z ohladom na prve dva)
Proto musí být fotovoltaika tak levná, aby se vyplatila i když z fyzikálního principu polovinu času celého roku nedává nic (nemluvím o fotovoltaice v kosmu). Když bude stále palivo zadarmo (Slunce bude svítit) a když bude (musí být!!)garantována recyklace vysloužilých panelů, tak jsem si jist, (říká to i 100% pracovníků z oboru) že bude nejlevnějším způsobem výroby elektrické energie na světě. Nejmodernějším, nejčistším.
kazde zvysovanie efektivity vyroby (ake spominate v uvode) len predrazuje fotovoltaiku, taktiez aj fakt, ze to nie je stabilny zdroj (co aj priznavate) vyvolava potrebu masivnych zaloh ci drahej akumulacie co zas predrazuje fotovoltaiku a recyklacia panelov (nie v zmysle, ze separujem tu trochu kovu a zvysok sa da na bezpecne skladky, ale ze surovinu znova komplet spracujem na nove panely) to predrazi este vyrazne viac, avsak bez takejto recyklacie to nebude ani najcistejsi sposob vyroby EE..
je tam tolko ALE, KDYZ.. ze v konecnom dosledku su to len vzdusne zamky a ovela pravdivejsie bude moje tvrdenie ze buducnost je v najmodernejsej a najlacnejsej techonogii - studenej fuzii
PS: ale musim uznat, ze posledny odstavec je celkom rozumny
Ona účinnost přeměny tepla na elektřinu je u JE max 30%
Fotovoltaika má stále nízkou produktivitu. Na jednotky vyrobené energie je potřeba 20x více pracovníků ve fotovoltaice než v jaderné energetice (vycházím z poslední energetické ročenky USA z roku 2021). U nás to bude pravděpodobně ještě horší. Už to ukazuje, že fotovoltaika pro země s vyspělou energetikou je cesta do pekel.
Nemůžeme si dovolit uvolnit tolik lidí k tomu, aby zajišťovali výrobu elektřiny. Opodstatnění má v rozvojových zemích, kde nahradí elektrocentrálu, popřípadě vůbec zpřístupní elektřinu.
Zase vedle, Josefe. Např. u Temelína: nominální elektrický výkon je 1086 MW, nominální tepelný výkon je 3120 MW, "účinnost přeměny tepla na elektřinu" je tedy naopak vyšší než 30 %, konkrétně 34,8 %.
Pavle K, můj zdroj ukazuje spotřebu primární energie a tím pádem i celkové ztráty, emise CO2 nic o ztrátách ani spotřebě primární energie neříkají, takže je zbytečné s nimi argumentovat.
ad Milan Vaněček 5. únor 2023, 18:42
tak toto uz je vyladeny prispevok, snazili ste sa - pekne to vyzera a neznalemu by tych par detailov asi uslo, ale stale je to na hrane demagogie -aj ked nie su tam vyslovene klamstva - takto skusme postupne:
Teď Němci mají okolo 50% elektřiny z OZE, nakonec budou mít 80%, možná i více.
ad 80% - to sme si uz davnejsie vysvetlili, ze na dosiahnutie tych 80% v celorocnom priemere (pretoze stale budu obdobia, ked to bude dramaticky menej) budu musiet instalovat v tych nahodnych zdrojoch cca 5~6nasobok celkoveho potrebneho vykonu + k tomu dalsich tkmer 100% potrebneho vykonu v stabilnych zdrojoch (pre preklenutie obdobia, ked nebude svietit ci fukat - co nie je situacia vobec vynimocna)
Samozřejmě, bez zálohování se neobejdou
ano, presne tak ako pisete, zalohy budu potrebne, tak ako som uz spomenul vyssie, k nasobne vyssim vykonom nahodnych zdrojov bude potrebne mat pripravenych takmer 100% celkoveho potrebneho vykonu v stabilnych zdrojoch ako zalohy - teda v konecnom dosledku budu mat nemci 6~7nasobne viac instalovenho vykonu ako bude ich potreba - co nebude lacne ani omylom (a o nejakom ekologickom aspekte skoda hovorit)
(jako jakékoliv jiné zdroje, třeba i jaderné)tak tu uz sklzavamedo demagogie - ano ine zdroje v sustave tiez maju svoje "zalohy", tie maju (na rozdiel od nahodnych) ale celkom inu povahu - tieto zdroje sa totiz casto zalohuju navzajom, kedze ich vypadok je v drvivej vacsine planovany a preto su poziadavky na zabezpecenie dostatocneho vykonu za najvacsi zdroj - napr. pri JE ostavka jedneho/dvoch najvacsich blokov (podla rozsahu nasadenia a pocetnosti odstavok)
a akumulace budou potřebovat mnohem víc než mají teď.
dalsi z kategorie demagogia - na prvy pohlad to nie je klamstvo, problem je ako je to podane - pretoze nie je to ani polopravda - aktualne ma nemecko instalovane menej ako promile potrebnej akumulacie - teda v podstate ziadnu a vybudovat ju je uloha na niekolko desatroci (a este stale poriadne nezacali), nehovoriac ako sa to pretransformuje do vyslednej ceny EE
Cena elektřiny v budoucnu bude záležet především na politicích (jako válka a mír, spekulace či kontrola kvazimonopolů, dotace soukromým investorům částečné či stoprocentní, ...)
zial, toto je pravda, len vo vysvetlivkach ste zabudli doplnit najvyraznejsieho cinitela a to natlaky ekoteroristov a celkovo greenwashing )
Ale jen fotovoltaika, vítr a voda mají potenciál vyrábět elektřinu levně, s nulovými náklady na palivo.
ako sme si vysvetlili vyssie, nie je to pravda - lacne to nebude ani omylom, a tie nulove naklady na palivo len za podmienky, ze bude cela akumulacia (kratkodoba aj dlhodoba) v baterkach a samozrejme dostatocnej kapacite (radovo TWh) - co zas odporuje tvrdeniu o lacnej elektrine
A nové bezpečnější jádro bude stále ten nejdražší způsob výroby elektřiny.
tu nechcem rovno tvrdit, ze je to klamstvo, pretoze netusim co si predstavujete podpojmom "nové bezpečnější jádro", pretoze doterajsie JE su v dlhodobom horizonte jednym z najlacnejsim zdrojom
to Emil, máte pravdu u Temelína, průměr je, ale nižší
A na to jste přišel jak, Josefe, že průměr je nižší? Navíc jste původně nepsal nic o průměru ale o maximu. Znamená to že měníte výpověď? To na důvěryhodnosti vašeho tvrzení nepřidá.
Na základě Vašeho upozornění jsem si nalezl další info a ano III. generace JE je výše než průměr, Vy vedete výslech?? Nevypovídám, ale diskutuji.
Ne, já nevedu výslech. Vy něco tvrdíte, tak se ptám, jak jste na to přišel. Zjevně ale šlo jen o vaše dojmy. Temelín není III. generace a navzdory tomu má mnohem vyšší účinnost než tvrdíte. Dokonce i když se podíváte na účinnost nejstarší provozované evropské jaderné elektrárny Beznau, tak je vyšší než 30 %, konkrétně 33,6 %. Takže bych pro příště doporučoval od podobných nepodložených tvrzení upustit.
Aby kára nesjela z kolejí úplně: porovnávat účinnosti energetické přeměny technologií využívajících různé druhy primární energie je přece nesmyslné. Ve finále nutno porovnávat jen peníze, inkasované a vynaložené.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se