Německo zakotvilo klimatickou neutralitu do ústavy

V rámci dohody o německém obranném a infrastrukturním výdajovém balíčku se Zeleným podařilo prosadit odkaz na klimatickou neutralitu do ústavy. Význam novely a její právní dopady se považují za historický průlom, na druhé straně se většina právních expertů shoduje, že nebude mít širší právní důsledky, píše server Euractiv.

Německý Bundestag v úterý 18. března na mimořádném zasedání schválil rozsáhlý finanční balíček, který uvolňuje stovky miliard eur na obranu, infrastrukturu a boj proti změně klimatu. Návrh získal potřebnou dvoutřetinovou podporu, když pro hlasovalo 513 ze 733 poslanců. Schválený balíček je klíčovým krokem k nové vládě vedené kancléřem Friedrichem Merzem, jehož konzervativní aliance CDU/CSU jej předložila společně se sociální demokracií (SPD).

Schválení finančního balíčku vyžadovalo ústavní úpravu, protože německá „dluhová brzda“ běžně omezuje vládní zadlužování. Díky novele však financování obranných, klimatických a infrastrukturních projektů získalo výjimku, která umožňuje využití mimořádných zdrojů bez porušení přísných fiskálních pravidel.

V rámci dohody se Zeleným podařilo zapsat do ústavy země výdajové položky s odkazem na klimatickou neutralitu.  Pod jejich tlakem nově novela základního zákona v článku 143 umožňuje zvláštní fond ve výši 500 miliard eur, který bude určen na investice do infrastruktury, z toho 100 miliard eur má být vyčleněno na klimatické projekty.

Financování je zásadní pro reakci na bezpečnostní výzvy, klimatická opatření i hospodářské oživení. Součástí schválených změn je i úprava dluhové brzdy, která umožní financovat výdaje na obranu nad 1,1 bilionu korun z půjček.

Výdaje na obranu přesahující jedno procento národního HDP se tak nově do dluhového limitu nezapočítávají, ani nový speciální fond v hodnotě 500 miliard eur na další investice do infrastruktury a klimatu. Prostředky lze rozdělovat po dobu dvanácti let a 100 miliard eur se přesune přímo do Fondu pro klima a transformaci,  hlavního vládního nástroje pro investice do energetické transformace.

Změny byly schváleny ještě starým složením Bundestagu. Od 25. března, kdy zasedne nově zvolený parlament, bude prosazování ústavních změn složitější kvůli blokační menšině stran AfD a Die Linke.

Zelení i sociální demokraté uvítali novelu ústavy jako historický krok v těžkých časech.

„Poprvé je náš cíl klimatické neutrality do roku 2045 zahrnut do ústavy,“ řekl Matthias Miersch, poslanec Bundestagu ze Sociálně demokratické strany (SPD).

Význam novely a právní dopady

Většina německých ústavních právníků se shoduje, že novela pouze vymezuje část finančních prostředků a její širší právní dopady jsou velmi nepravděpodobné. Přesto někteří kritici, zejména z krajní pravice, varují, že by mohla otevřít cestu k rozsáhlým soudním rozhodnutím o emisích uhlíku a vést k nárůstu právních sporů.

Profesor práva z univerzity v Augsburgu Franz Josef Lindner označil začlenění odkazu na klimatickou neutralitu do ústavy za „vysoce rizikové“ a v rozhovoru pro pravicový deník Bild varoval, že ekologické skupiny by tuto klauzuli mohly využívat při žalobách k německému ústavnímu soudu.

Ústavní soud v Německu již několikrát zasáhl do klimatické legislativy, zejména v roce 2021, kdy rozhodl, že nedostatečně ambiciózní klimatická politika ohrožuje ústavní svobody budoucích generací. Toto rozhodnutí vedlo k přepracování zákona o ochraně klimatu.

Naopak v roce 2023 soud zrušil plánované přesměrování 60 miliard eur z pandemického fondu do klimatických projektů, což vyvolalo rozpočtové spory a oslabilo vládní klimatické plány. Další žaloby, například proti zrušení sektorových dekarbonizačních cílů, stále čekají na rozhodnutí.

Odborníci na ústavní právo se shodují, že nový ústavní dodatek má spíše deklaratorní charakter a nereprezentuje zásadní právní změnu. Článek 20a ústavy již obsahuje závazek chránit životní prostředí, zatímco konkrétní cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2045 zůstává v zákoně o ochraně klimatu. Přesto někteří varují, že zmínka o klimatické neutralitě v ústavě by mohla být využita v budoucích soudních sporech. Celkově však platí, že klimatická politika Německa je pevně zakotvena v právním rámci a jakékoli snahy ji oslabit by pravděpodobně narážely na ústavní limity.