Austrálie postaví na severu země solární farmu, bude podle ní největší na světě
Austrálie dnes schválila plán na výstavbu obří solární farmy. Stát bude na severu země a vláda tvrdí, že to bude největší solární zóna na světě. Australská ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková řekla, že farma by měla vyrábět dostatek energie pro napájení tří milionů domácností. Její součástí budou panely, baterie a časem i kabel spojující Austrálii se Singapurem, informují tiskové agentury.
„Bude to největší solární zóna na světě, díky níž se Austrálie stane světovým lídrem v oblasti zelené energie,“ uvedla Pliberseková. „Australané mají na výběr mezi přechodem na obnovitelné zdroje energie, který už začal a který vytváří pracovní místa a snižuje ceny, a placením za drahou jadernou fantazii, která se možná nikdy neuskuteční,“ řekla ministryně s odkazem na plány opozice.
Dodala, že projekt poskytne téměř šestkrát více energie, než by mohl vyrobit jaderný reaktor o výkonu 700 megawatthodin (MW).
Očekává se, že solární farma na severu Austrálie bude dodávat čtyři gigawatty elektrické energie za hodinu pro domácí použití. Další dva gigawatty poputují do Singapuru, což pokryje 15 procent spotřeby tohoto městského státu. Za rok je to tedy více než 52.500 gigawatthodin, respektive 52,5 terawatthodiny (TWh). Baterie by mohly uchovávat až 40 gigawattů.
Pro srovnání – v České republice je největším výrobcem energie elektrárna v jihočeském Temelíně. Jeho produkce pokrývá pětinu spotřeby v Česku. Elektrárna má dva bloky, každý o výkonu 1125 MW. Loni Temelín vyrobil přes 16 TWh elektřiny.
Projekt o rozloze 12.000 hektarů, známý jako SunCable, se nachází ve sluncem zalitém území na severu Austrálie. Jeho hodnota se odhaduje na 21 miliard eur (zhruba 527 miliard Kč). Podporuje jej technologický miliardář a ekologický aktivista Mike Cannon-Brookes.
Solární farma má začít vyrábět energii v roce 2030. Odhaduje se, že v severní Austrálii vytvoří 14.300 pracovních míst, uvedla ministryně.
V roce 2022 tvořily obnovitelné zdroje energie v Austrálii podle vládních údajů zhruba 32 procent z celkové výroby elektřiny. Uhlí přestavovalo 47 procent energetického mixu.
Mohlo by vás zajímat:
Autor/ka článku z fyziky patrně opakovaně propadl/a, ale to již není v energetice na překážku.
Neznám víc ohroženou pracovní pozici nástupem umělé inteligence, než je novinář v ČTK. Change my mind. -:)
Ja jsem pochopil jak to autor mysli - dost lidi si jednotky pro vykon a vyrobu pletou. Ale jak takovemu clanku byt jen elementarne duverovat… kdyz plete tak zakladni veci, tak jak verit cislum a desetinnym carkam.
Tady to máte popsáno, jak to bylo schváleno:
cituji:
"The Sun Cable project is backed by software billionaire Mike Cannon-Brookes, and was originally centred around a plan to build 20 GW of solar and up to 42 GWh of battery storage, and supply Singapore via a 4,200 kms sub sea cable.
Those plans have changed, firstly after a falling out with another green billionaire, Andrew Forrest, who wanted the project to focus on green hydrogen opportunities. Then, after bringing in Australian based Quinbrook Infrastructure, the shape of the project has changed again.
It is now likely to be split between solar and wind, with up to around 12 GW of each technology, which will require less battery storage as the wind will produce during the evening.
Austrálie a Čína si mohou dovolit takové obrovské projekty.... Impozantní.
A taky je tam napsáno, že schváleno to bylo ministerstvem životního prostředí, tj. v podstatě EIA, ale že s konečným investičním rozhodnutím míří na rok 2027.
A tohle je důvod, proč staví OZE a ne jádro, cituji:
"And she might have pointed out that the solar would be vastly cheaper, and funded by private interests – which simply does not and will not happen with nuclear, because of the high costs and risks."
Sice jsem o jádru vůbec nic nepsal, ale ne, to není důvod, Vaněčku. Důvod je ten, že jaderná energetika je v Austrálii zákonem zakázaná. Toto je jen tvrzení političky z protijaderně zaměřené vládní strany, která šíří prokazatelně nepravdivá tvrzení. Opozice říká opak, zákon chce po příštích volbách zrušit a naopak stavět.
Ano, tento text je mnohem srozumitelnější, i když půjde asi o trochu jiný zdroj. Indie má také velmi ambiciózní plány a staví velké množství jak FVE, tak i VtE. Zatím asi největší solární park v Indii je Bhadla nedaleko Jodhpuru s výkonem 2,25GW a výrobou 780 GWh ročně (údaj 2022 - čekal jsem podstatně víc).
Nejlepší velké fve instalace v dobrých podmínkách, což Austrálie má, dnes produkují kWh za 2 centy USD. Uložení v lfp článcích stojí také 2centy. Takže cena takového zdroje je 3 centy USD. Chci vidět jádro, ať už štěpné či fuzni které tomu dokáže konkurovat.
Samozřejmě, že nedokáže, ale hlavně, problém JE je nejen cena, ale nízká škálovatelnost a doba výstavby. Než my spustíme jeden jaderný blok, tak většina států v EU už bude dávno bezemisních, nebo nízkoemisních.
Vrtalo mi delší dobu hlavou, jaké vedení by bylo potřeba, aby šlo poslat přes půl zeměkoule špičkovou spotřebu Evropy, kterou jsem odhadl na 500 GWp. Řekněme hliník, HVDC 1MV, ztráta 10%. Vodiče jsou potřeba dva (např. +/- 500 MV bipolárně oproti zemi) takže budu počítat 40 000 km vodiče. Přenést 500 GW na hladině 1 MV = poteče 500 kA. Ztráta 10% vznikne při úbytku 100 kV. Tzn. potřebujeme, aby to vedení mělo 200 miliOhmů, na 40 000 km. Vychází mi z toho průřez 5,3 m2, tj. vnější průměr 2,6 m (drát. Licna o něco víc. Hliník.)
Pro srovnání, globální produkce hliníku je kolem 70M tun ročně.
Tolik jenom k mému geniálnímu nápadu, namísto akumulace si poslat chybějící výkon kolem zeměkoule. Jasně, ono by asi stačilo, poslat si jenom "tu část, která chybí". Otázka je, kolik to při 100% OZE bude, v zimě večer. Těch 500 GW je aktuální hodnota (nějaký můj odhad) při dnešním mixu topení a automobilních pohonů.
Jsem trochu línej počítat, kolik lithia by stálo, postavit si akumulaci aspoň na jeden den. Podotýkám, že ten nápad s globálním HVDC by pořešil i část rozdílů mezi zimou a létem (část, protože na globálním severu odhaduji většinu spotřeby).
Hmm. Taky mi třeba vrtá hlavou, jaká ztráta vznikne při přenosu konkrétního výkonu z Turecka do Anglie. To je 3000 km (a mimochodem půlvlna na 50 Hz). Ani netuším, kolik toho tehdy odběratelé v západní Evropě nakoupili, a jaký je úhrnný průřez přenosových tras s relevantní orientací...
Reálné je pořád použít lodní dopravu a vozit do Evropy buď zelený vodík, nebo amoniak.
Až na to že to reálné není vůbec: "Liquid green hydrogen imports will be far more expensive than previously believed, with the theoretical cost of renewable H2 imported to South Korea from Australia in 2023 found to be a whopping $30.21/kg, according to a new scientific paper."
Reálné to je. Například, jak víme, tak ani výroba amoniaku není energeticky nic levného. Detaily neznám, ale pošlu odkaz na kontrakt mezi Indii a Japonskem. (vzdálenost je strovnatelná se vzdáleností do Evropy - cca 6000km).
Ještě jeden odkaz s dovětkem: Elektrolýza čpavku (na H2 a N2) spotřebuje teoreticky o 95 % méně energie na výrobu stejného množství vodíku než elektrolýza vody.
No právě, sám jste si odpověděl: "jak víme, tak ani výroba amoniaku není energeticky nic levného". Je ještě podstatně dražší než výroba vodíku. Celková účinnost elektřina -> vodík -> čpavek -> elektřina je někde kolem 20 % v lepším případě.
S tou elektrolýzou čpavku to myslíte jako vtip? Někde na Jupiteru by se to jistě hodilo, ale na Zemi se čpavek v přírodě běžně nevyskytuje tak jako voda, takže tahle jeho vlastnost je nám dost k ničemu, když se musí nejdřív draho a energeticky náročně vyrobit. A hlavní surovinou pro jeho výrobu je, překvapivě, vodík.
Pro Emila. Energetickou náročnost výroby NH3 z vodíku jse si dohledal a dopočítal. K výrobě 1kg H2 je potrřeba dle typu elektrolyzéru 40-60kWh (minimum 35kWh v Hi-Tech), na vyrobení Baber-Bosh syntézou 5,66 kg NH3 (obsahuje cca 1kg vodíku) je potřeba 3-4kWh. Na zkapalnění asi 2,5kWh. Na zpětnou elektrolýzu je potřeba asi 2kWh. Celkem konverze H2-NH3-H2 vyjde energeticky na 7,5-8,5kWh. Při přímé spotřebě NH3 je to ještě o 2kWh méně. Podle Indie to smysl dává. A zřejmě se budou postupně připojovat další země. Ani ekologicky, při havárii, nebudou škody, pokud se amoniak dostane do vody, nijak drastické. Vzniklé amonné soli mohou jen způsobit lokální přemnožení některých druhů vodních rostlin. Ve vzduchu to problém bude, ale myslím, že ve srovnání s ropnou havárií to pořád vyjde lépe.
Pen Ryšánek, vidím že jste se radil s Járou Cimrmanem a dalšími, aby jste vymysleli co nejabsurdnější řešení. Ano, jak praví Cimrman, je nutno zkoumat slepé uličky (například stále větší a dražší jaderné reaktory stejného typu).
Ale nejrealističtější řešení pro osidlování a zazelenání pouštních oblastí je postavit tam na okraji velké zdroje solární a doplňkové, viz Čína a Australie a možná, že to začně i Afrika,....
Pane Vaněčku odkaz na Cimrmanova jsem tam pochopitelně zapomněl napsat - děkuji Vám, že jste mou práci zdvořile doplnil :-) Už se těším, co zas příště pojednám z perspektivy perpeťáka... jakožto laik si tady těžko poškodím svou odbornou reputaci.
No a pan Emil tomu nasadil korunu, když si myslí, že Haber Boshova syntéza spotřebuje víc energie, než elektrolýza vodíku. Přitom do HBS se běžně zahrnuje celý proces, tj. i včetně parního performingu H2 z CH4 a oddělení N2 ze vzduchu (ASU). Pak to vychází na asi 29-33GJ/t NH4 (na ekvivalent H2 se to musí ještě pronásobit 5,66, protože H2 je v NH3 asi 17,8%). Ale před sto lety to bylo rovných 100GJ/t. :-)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se