Kanada chce diverzifikovat vývoz své ropy. Carney udělal důležitý krok

Kanadský předseda vlády Mark Carney a premiérka kanadské provincie Alberta Danielle Smithová podepsali memorandum o porozumění, které připravuje půdu pro stavbu nového ropovodu. Ropovod má mít délku 1100 km a má přivádět ropu z vnitřku provincie na kanadské západní pobřeží, odkud bude směřovat na asijské trhy. Přesné detaily však zatím nejsou známy.

Alberta je jedním z kanadských států, kde fosilní průmysl hraje masivní roli. Podle některých dat z této provincie pochází až 90 % kanadské ropy. Alberta vděčí za své bohatství hlavně masivním ložiskům na severu provincie. K západnímu pobřeží už vede jeden ropovod, ovšem většina kanadské ropy je vyvážena do Spojených států - v roce 2023 to bylo až 97%.

Carney a Spojené státy

Předseda vlády Carney, jehož strana relativně překvapivě vyhrála volby letos v dubnu, pravděpodobně i díky jeho relativně ostrému vymezení vůči současnému vedení USA, nebude mít s prosazením tohoto ropovodu snadnou práci. Proti projektu se, stejně jako v minulosti, postavily environmentální organizace a především původní obyvatelé, kteří mají zvláštní práva na území, jímž by ropovod musel procházet.

Carney má sice v minulosti historii jako příznivec environmentální politiky, jako bankéř stál za vznikem aliance „net-zero banking alliance“, ale poslední kroky jeho vlády naznačují, že prioritou je diverzifikace exportů mimo USA, a to i za cenu oslabení environmentálních závazků.

Od jeho nástupu do funkce ropný průmysl v Albertě postupně „svádí“. Pozastavil plánovaná omezení emisí z ropy a plynu, připravená jeho spolustranickým předchůdcem. Také byly pozastaveny některé politiky podporující elektrická auta. Carney v podstatě hned po znovuzvolení otevřeně uvedl, že nové ropovody k odklonu od USA jsou „na stole“. Nyní to vypadá, že své plány posouvá do další fáze.

Podle memoranda budou emise vytvořené ropovodem vyrovnány projektem „the pathway alliance“. Jde o projekt na zachytávání uhlíku za necelých 12 miliard USD. Alberta se také zavázala snížit emise metanu o 75%.

Je to ale možné?

Ropovody a ropný průmysl jsou v kanadské společnosti jedním z hlavních rozdělujících témat. Politici (hlavně z vládnoucí Liberální strany) k nim přistupují opatrně, ale často volí pragmatismus. Kanada už má zkušenosti s odporem vůči podobným projektům. Environmentální skupiny a zástupci původních obyvatel se ohrazují proti tomuto plánu hned od začátku. Podle deníku Financial Times předsedkyně iniciativy First Nations „velkého medvěda“ (Great Bear Initiative) a náčelnice kmene Heiltsuk uvedla: „Nikdy nedopustíme, aby bylo naše pobřeží vystaveno riziku katastrofické ropné skvrny… Tento projekt se nikdy nestane.“

Je tedy pravděpodobné, že projekt bude čelit soudním sporům kvůli narušení práv původních národů a zároveň kvůli své environmentální problematičnosti. Navíc kanadští environmentalisté mají tradici pasivního i aktivního odporu vůči takovým projektům a občanskou neposlušnost - například v roce 2020 proběhla série protestů proti návrhům nových plynovodů.

Premiér Britské Kolumbie (kterou by jakékoliv takové potrubí muselo procházet) se navíc vyjádřil proti jakékoliv takové stavbě. V reakci na tento projekt také rezignoval z Carneyho kabinetu ministr kultury s tím, že vláda nekonzultovala první národy a že projekt poškodí životní prostředí.