Rozvoj solární energie v EU poprvé za deset let zpomaluje kvůli snížení dotací

Rozvoj solární energie v Evropské unii poprvé za více než deset let zpomaluje. Může za to snížení dotací na střešní solární panely v některých zemích. EU je na cestě k instalaci 64,2 gigawattu (GW) nové solární kapacity v letošním roce, což je ve srovnání s loňským rokem pokles o 1,4 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil evropská průmyslová asociace pro solární energetiku SolarPower Europe.

Solární výkon 64,2 GW odpovídá instalovanému výkonu zhruba 30 jaderných elektráren Temelín. Při běžném využití by takové množství mohlo pokrýt roční spotřebu více než 25 milionů domácností nebo téměř celou roční spotřebu elektřiny v České republice.

V Evropě se ovšem mění politické priority. Některé státy omezily ekologická opatření a podporu čisté energie z rozpočtů, které jsou napjaté kvůli výdajům na obranu a na podporu místního průmyslu.

"Je zde jakási paralýza. Zájem stále existuje, ale lidé se nerozhodují," řekl agentuře Reuters Peter Knut.

generální ředitel německé společnosti Enerix, která se zabývá instalací fotovoltaických systémů. K poklesu poptávky podle něj přispěly také nákupy uskutečněné v letech 2022 a 2023, rostoucí úrokové sazby a ekonomická nejistota, ne však pokles cen elektřiny.

Meziroční pokles nových instalací, pokud se vyplní, bude první od roku 2015 a mohl by narušit rychlý pokrok v přechodu EU na čistou energii. V roce 2023 kapacita solárních elektráren vzrostla o 53 procent, loni však již růst zpomalil na tři procenta.

Minulý měsíc měly solární elektrárny na celkové výrobě elektřiny v EU podíl 22 procent. Byly tak v tomto měsíci největším jednotlivým zdrojem elektřiny v regionu.

Podle současného tempa výstavby to ale vypadá, že Evropská unie nesplní svůj cíl, který si stanovila pro dosažení klimatických cílů a k ukončení závislosti na ruské energii. Cílem EU je mít do roku 2030 solární kapacitu 750 GW, podle SolarPower Europe jí však bude chybět 27 GW.

Hlavní příčinou zpomalení je menší počet instalací solárních panelů na střechách obytných budov. Tento sektor má letos tvořit 15 procent nových kapacit, což je polovina z podílu zhruba 30 procent v letech 2020 až 2023.

Německo a Francie patří mezi země, které snižují výkupní ceny za solární energii ze střech. Nizozemské také snižuje podporu domácností, které pouštějí přebytečnou solární energii do sítě. Podle Knuta rovněž nepomáhají plány nové německé vlády přehodnotit potřebu obnovitelných zdrojů energie a sliby, že rozšíří plynové elektrárny.