22. duben 2024
Nová éra v EU: Čistá průmyslová dohoda místo Zelené dohody

Plán Evropské komise pro rok 2026 ukazuje posun od Zelené dohody k průmyslově orientované agendě. Ta má podpořit růst a konkurenceschopnost EU a reagovat na rostoucí tlak průmyslu i členských států na zmírnění regulační zátěže, informuje server Euractiv.
Evropská komise příští týden ve Štrasburku představí svůj pracovní program pro rok 2026, který určí směr unijní politiky do konce desetiletí. Návrh dokumentu, který má k dispozici Euractiv, ještě může doznat změn před formálním schválením, nicméně už nyní naznačuje hlavní obrysy příštího roku, a to posun od zelené transformace k důrazu na hospodářský růst, obranu a méně byrokracie.
Program pro rok 2026 potvrzuje výrazný posun od Zelené dohody, která dominovala prvnímu období von der Leyenové, k nové éře označované jako Čistá průmyslová dohoda. Ta má podpořit růst a konkurenceschopnost EU a přesunout důraz od zelené transformace k hospodářskému růstu, obraně a nižší byrokracii.
Klima
Ve třetím čtvrtletí 2026 se očekává revize systému obchodování s emisemi (EU ETS), o kterou se dlouhodobě usiluje i ČR. V červnu získala podporu kvalifikované většiny pro návrh revize nového systému povolenek, který počítá s celkem pěti hlavními úpravami systému. Tou zřejmě nejdůležitější by mělo být zastropování ceny povolenek na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Další změny zahrnují například úpravu systému obchodování s povolenkami, zahájení tzv. předběžných aukcí povolenek už v roce 2026 či pravidelné zveřejňování klíčových dat a predikcí.
Následně komise připravuje i úpravu pravidel pro sektory mimo ETS – jako je zemědělství, doprava, vytápění budov, odpadové hospodářství a malá průmyslová zařízení mimo EU ETS – v rámci nařízení o sdílení úsilí. Jeho současným cílem je do roku 2030 snížit celkové emise skleníkových plynů v EU v uvedených pěti odvětvích o 40 % oproti roku 2005. Pro jednotlivé členské státy jsou určeny individuální cíle, přičemž cíl pro ČR je snížení emisí o 26 %.
Cílem je sladit klimatickou legislativu s novým cílem EU pro rok 2040 a zároveň ji přizpůsobit průmyslově orientované strategii.
Součástí agendy je i plán adaptace na klimatické změny, který má být zveřejněn ve třetím čtvrtletí a zaměří se na dopady již probíhajících klimatických škod.
Energetika
V oblasti energetiky bude prioritou elektrifikace. Evropská komise plánuje ve třetím čtvrtletí předložit návrh na zjednodušení elektrifikačních procesů, na který již v září reagovala Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Ta navrhla, jak zlepšit a zpřehlednit právní rámec pro evropské energetické sítě, a zároveň v publikovaném dokumentu upozornila na přetrvávající problémy v plánování scénářů, hodnocení infrastrukturních potřeb a výběru projektů společného zájmu.
Do března se očekává také přepracování rámce energetické bezpečnosti, který má nově sjednotit pravidla pro plyn a elektřinu do jednoho právního předpisu. Cílem revize bude posílení energetické bezpečnost Unie s cílem zajistit, aby byl evropský energetický systém odolný vůči fyzickým i kybernetickým hrozbám, zvládal dopady klimatických změn a přizpůsobil se novým geopolitickým podmínkám.
Ve třetím čtvrtletí má být zveřejněn i tzv. „energetický omnibus“ – balíček opatření, která mají zjednodušit stávající legislativu EU. Obsahovat bude revizi pravidel řízení energetiky, energetické účinnosti a infrastruktury CO₂.
Součástí harmonogramu je rovněž aktualizace pravidel pro obnovitelné zdroje energie – podle Euractivu by mohlo jít o změnu terminologie z „obnovitelné“ na „čisté“ zdroje, jak požaduje Francie v koalici mimo jiné i s Českou republikou. Tento posun by otevřel dveře pro zařazení jaderné energie nebo technologií pro zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) mezi podporované zdroje.
Životní prostředí
Z připravovaných kroků v oblasti životního prostředí vyplývá, že reforma klíčového chemického předpisu REACH nebude součástí programu pro rok 2026, což naznačuje, že by mohla být dokončena ještě letos. Na aktuálním pracovním plánu Komise však zatím nefiguruje a podle informací Euractivu panují v Bruselu neshody mezi zastánci modernizace legislativy a těmi, kteří prosazují její zjednodušení či oslabení.
Jediným environmentálním návrhem plánovaným pro rok 2026 tak zůstává zákon o oběhovém hospodářství, který má být představen ve třetím čtvrtletí. Ten by měl díky zpoplatnění odpadních produktů, jako jsou kritické suroviny, motivovat k větší recyklaci.
Finální verze programu má být příští týden schválena Evropskou komisí a předložena europoslancům předsedkyní Ursulou von der Leyenovou.
Mohlo by vás zajímat
28. květen 2024
7. říjen 2024
22. červenec 2025
8. srpen 2025
22. říjen 2025
11. listopad 2025
12. listopad 2025
Komentáře (16)
Tak že by malá jiskřička naděje?
Přejmenování zelené dohody na čistou průmyslovou nic neřeší. Řešení záchrany evropského průmyslu může být pouze stejné jako řešení zavedené v USA: odstoupení od Pařížské dohody a uhlíkové povolenky ponechat na jednotlivých státech unie. Když je nějaký stát bude chtít mít, tak ať si je ponechá ale jiným je nesmí vnucovat. V ČR by to znamenalo zrušení ETS 1 a 2, tím jsem si jist.
Cena povolenky ETS2 směřuje k 100eur /t CO2. Běžný dům když má ztráty 10kW potřebuje asi 25MWh tepla , plyn má emisní faktor při učinnosti kotle cca 0,22t/CO2 /MWh takže při de 25MWh je to 5,5T CO2 tedy asi 550 EUR = 13 750kč. To ještě není motivační, podle mě povolenka překoná 200 EUR /t než se začnou snižovat emise v sektorech EU ETS2 o 4% ročně. Takže mluvíme o ceně cca 27 tis kč / dům. Pak se lidé rozhýbají velmi rychle.
Zůstane v tu chvíli Strakova akademie stát, nebo při tom hnutí lidu vyhoří?
Nejsme Francouzi.
Bohužel...
Ackoliv by to mohlo vyvolavat speticku nadeje, mam obavy, ze Uršula z toho vykouzli neco naprosto odlisneho, nez by vsichni ostatni cekali. Proste nic noveho.
Většinu to moc zajímat nebude , naopak ti co bydlí v bytech povolenky už platí , takže budou mít radost , že je budou platit i ti co bydlí v domech a z těch co bydlí v domech to budou platit jen ti co topí plynem tedy zhruba 1/2 , protože uhlím už dnes topí jen málo lidí. Ve skutečnosti 3/4 lidí nebudou platit povolenky ETS2 na vytápění domů protože už dnes nesou všechny náklady přechodu na novou energetiku. Dá se říct že ta 1/4 populace jsou vlastně černí pasažéři celého systému , protože používají fosilní paliva a nemusí za to platit jako ostatní a do změny se jim samozřejmě nechce , problém je ovšem jinde až se tito lidé rozhýbou pak nejdříve nebude dost montážních firem , časem se narazí na problém s dimenzí el. sítě v některých oblastech a nakonec nebude dost el. energie v mazivých dnech. Pak se k tomu přidá ještě elektromobilita po roce 2030 to bude masivní záležitost. Takže budou problémy a než se to stabilizuje a stát umožní rychlé a masivní investice do sítí a výstavbu zdrojů podle největší problémy budou ve 30 tých letech do zprovoznění nových jaderných bloků.
Zapomnel jste jeste na pohonne hmoty. Veskere zbozi se po republice pohybuje pomoci nafty, tudiz 100 procentum obyvatel se to projevi dalsim zvysenim cen veskereho zbozi. A az nebude dostatek elektriky jak pisete, jak se to asi projevi v cenach za kWh?
PHM nejsou absolutně tak vysoká částka , protože jich průměrně spotřebujete málo a kdo jezdí dál do práce tomu se vyplatí ojetý elektromobil.
Jen pro srovnání letos je podíl tepelných čerpadel na všech nově prodaných zdrojích v Německu asi 50% od loňského roku stoupl o polovinu. Německo zavedlo předčasně povolenky na vytápění budov..... celkem to bude asi 2,1TWh el. energie pro 300 tis tepelných čerpadel , které Němci letos zprovozní. Lze očekávat že do 4 let budou mít v Německu TČ drtivý podíl prodá se cca 550 tis tepelných čerpadel ročně a bude růst spotřeba kvůli nim o 4TWh ročně. Letos se prodá v Německu asi 500 tis EV časem to bude 1 mil el. mobilů ty spotřebují ročně dalších 2,3 TWh energie. takže Německo potřebuje asi 6,3TWh el. energie ročně. To se Němcům zatím daří v pohodě zvládat jen částí instalací VTE a zvládnou dále omezovat podíl fosilních paliv na výrobě el. energie. Pokud to tempo udrží budou mít za 10 let energetiku mnohem méně závislou na dovozech fosilních paliv a o to méně budou potřebovat vyvážet.
Němcům se daří držet výrobu elektrické energie na potřebné úrovni díky tomu, že podstatnou část té výroby outsourcovali do Francie, Česka, Polska, Nizozemska a Norska... Udrží-li tempo, budou outsourcovat tím víc.
No nevím. Kdyby byla pravda ta Vaše pohádka, jak Němci v pohodě zvládají pouhou částí VTE snižovat podíly fosilních zdrojů, tak by asi neměli energetická manka, nedováželi by ze svého okolí, nebyli by dost často takovým infekčním zdrojem vysokých cen energie, až to i v severských státech šroubuje ceny nahoru. Následky jejich energetických mank pomáhá hradit jaderná Francie, Švédsko i Česko. Stačí se podívat na Energostat na jejich manka a na jejich i naše fosilní podíly v současné době v korelaci s německým odběrem. Stačí se podívat na Energostat na výrobní podíly třeba za letošní září u Německa: celkem 29,9% fosilní výroby, u Česka 27,8% fosilní výroby, jejíž část je stejně pro Německo. Komu jde o fakta a realitu, může si možnosti VTE velmi podrobně studovat na větrném Dánsku s jejich obřími manky, jakmile o trochu méně fouká!
Kdyby vystačili své rostoucí potřeby krýt jen částí VTE, neplánovali by ze současných cca 30GW v plynu rozšiřovat jejich výkon až na 60GW a současně by již smluvně neměli jejich vodíkový sen zajišťován od roku 2030 i s pomocí dovozu 2 mil tun zeleného čpavku z Namibie, jak podepsal jejich ministr Robert Habeck! Kolik z toho čpavku bude v Německu úniků NOx, i když budou mít perfektní technologie čištěním spalin na 99,5 nebo na 99,7%?
Ekologie, která není založená na znalostech a výpočtech, pak nutně naráží na přírodní realitu. Podobně jako byl od samého začátku řepkový blábol jen byznysem.
Za mých mladých let se říkalo, že socialismus je společenské zřízení, které umí nejlépe řešit problémy, jež by v jiném zřízení nenastaly. Samozřejmě se to říkalo potichu.
Smí se ještě říkat něco podobného o EU?
Aspoň potichu?
Víte to je filozofická otázka. Ano některé státy v EU mohli fungovat dál na uhlí , Češko , Německo Polsko , Řecko. nebo na plyn Nizozemí , ale většina států EU nemá žádné zdroje fosilních paliv, takže prakticky šlo přejít na jádro nebo OZE. I bez EU by tedy k přechodu došlo patrně levněji by vyšla jaderná cesta , kdyby se JE neudělali zbytečně super bezpečné. Cesta fosilních paliv byla stejně neudržitelná , už nejsme proto světu tak bohatí , abychom mohli tolik dovážet v tom je problém.
většina států EU nemá žádné zdroje fosilních paliv - a proto je třeba jejich užívání těm, kdo mají, zakázat...
To není filosofická otázka, to je prosazení rovnosti gilotinou.
Všechny zkrátit!
Důvod zákazu fosilních paliv jsou změny klimatu v ČR se od roku 1961 oteplilo o 2°C . Pokud se spálí fosilní paliva oteplí se o dalších 4 až 5°C. Nejde to postavit tak ,že ti co mají fosilní paliva je mohou spálit ke škodě všech. Pro srovnání ta změna klimatu je taková ,že na horách ve 1200-1300 metrech bude takové klima jako bylo v roce 1961 v Praze a ve vyšších zeměpisných šířkách bude oteplení ještě prudší. Dnes je klima v ČR takové jako bylo dříve o 300 výškových metrů níže. Náklady změny klimatu budou ohromující a rozhodně přesáhnou odchod od fosilních paliv navíc pokles zemědělské produkce bude i přes vysoké náklady na zavlažování nevyhnutelný to se projeví na cenách potravin.








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.