Domů
Elektřina
Agora: Náklady německých onshore VTE mohou klesnout k 30-45 EUR/MWh

Agora: Náklady německých onshore VTE mohou klesnout k 30-45 EUR/MWh

Výrobní náklady německých onshore větrných elektráren (elektráren budovaných na pevnině) mohou díky rostoucímu výkonu turbín a snižujícím se nákladům na provoz a údržbu klesnout až na úroveň 30 až 45 EUR/MWh. Tvrdí to nová studie německého think-tanku Agora Energiewende. První německá aukce na onshore větrné elektrárny skončila nedávno udělením kontraktů s cenou 57,1 EUR/MWh.

Agora Energiewende ve své poslední studii tvrdí, že se výrobní náklady (levelized cost of electricity) německých onshore projektů mohou v oblastech s výbornými povětrnostními podmínkami a při použití nejmodernějších turbín pohybovat mezi 30 až 45 EUR/MWh.

Ačkoliv první německá aukce na onshore větrné elektrárny skončila nedávno na ceně 57,1 EUR/MWh, Agora Energiewende věří, že se budoucí projekty mohou přiblížit k cenám pozorovaným ve světě.

Náklady větrných elektráren klesají, což ukazují výsledky aukcí ve světě: v Maroku, Peru a Mexiku se průměrné vítězné nabídky pohybovaly v období 2015/2016 mezi 27 až 34 EUR/MWh. Tento zásadní trend v poklesu nákladů by měl pokračovat.“ uvádí studie.

K podobným hodnotám se přiblížila i květnová aukce pro onshore větrné elektrárny ve Španělsku, která skončila udělením kontraktů s cenou 43 EUR/MWh.

Agora Energiewende očekává, že hlavním faktorem vedoucím ke snížení výrobních nákladů onshore větrných elektráren bude rostoucí velikost větrných turbín.

Z následujícího grafu je patrné, že předpokládané výrobní náklady větrných elektráren by při použití turbín Siemens SWT 3.6-130 s instalovaným výkonem 3,6 MW mohly být v průměru o zhruba 20 EUR/MWh nižší než průměrné výrobní náklady projektů z období 2016/2017.

Výrobní náklady německých větrných projektů v období 2012/13 a 2016/17 a pro elektrárny s turbínami Siemens SWT 3.6-130 ve srovnání s podporou pro rok 2017 v rámci EEG. Zdroj: Agora

Kvalita lokality (site quality) vyjadřuje povětrnostní podmínky, přičemž turbíny v oblasti s označením 150 % vyrobí průměrně 1,5 krát více energie než turbíny v referenční lokalitě.

Komentáře

(20)

Jan Veselý

25. květen 2017, 13:28

Však to byla první aukce, další bude za tři měsíce, pak další, pak další, pak další. A zkušenost ze zahraničí ukazuje, že cena půjde jen dolů.

Martin Hájek

25. květen 2017, 19:56

A kde v České krajině byste si ta monstra od Siemensu nejlépe představoval?

pp

25. květen 2017, 22:40

tam kde chtějí mít občané energii zdarma, viz. obce na vysočině. O tom kde bude dočasný sklad jaderného odpadu občané obcí nerozhodují.

Jan Veselý

26. květen 2017, 08:39

Úplně mimo. Mimo téma článku, mimo s reakcí na komentář.

Petr

25. květen 2017, 13:37

Takže právě teď teprve nastala doba pro masové šíření větrníků po světě, jenže zároveň se to už nevyplatí v mnoha státech EU převětrníkovaných, kde při silném větru klesá tržní výkupní cena na nulu.

Ideální model pro šetrné státy bude asi regulace systémem bez peněžních dotací a pro první větrníky do dosažení zhruba 20-30% místní spotřeby uzákonit pouze 20 leté předkupní právo.

C

25. květen 2017, 15:06

No tak na převětrníkování stačí posílit vedení a dostat proud dál do oblastí kde větrníky buď stavět nelze, není dobrý nápad je tam stavět, nebo jsou dost daleko aby tam větrno nastávalo v mírně jinou dobu. Ovšem tento možný pokles byl právě zaplacen díky tomu že se do toho některé státy s vervou pustily a dostali se tak do převětrníkovaného stavu.

Je jen dobře že se situace takto dramaticky mění, nabízí se tak možnost je jednak postavit i na méně vhodných lokalitách při zachování nějaké rozumné ceny, řekněme 60€/MWh, či na vhodných lokalitách se s nimi účastnit regulace v podobě omezení výkonu, to zase zvětšuje oblast kterou je možné pokrýt bez akumulace díky vyššímu instalovanému výkonu. Už jenom těch 57€ je mnohem méně než kolik byla podpora VtE u nás, tedy se počítala na 2Kč/kWh, tato cena indikuje 1.54Kč/kWh.

Na velmi vhodných lokalitách je zase možnost s nimi srazit cenu tak aby se třeba vyplatila syntetická paliva. To je také dobře, protože to může omezit závislost na středním východě, Rusku a podobně. Tento cíl by ale potřeboval ještě výraznější pokles ceny na nějakých, řekněme 20€/MWh, nicméně je to asi reálné (ale kde se dá na pevnině postavit 5-10MW VtE), cena syntetického paliva by se pak asi dostala na nějakých 1100-1200€/t. To již je v oblasti kde by se s pomocí spotřební daně dalo různě čarovat aby se vyplatila proti fosilním palivům a přitom to neznamenalo neúměrné zdražení paliv. Při ceně 1200€/t to vychází asi 25Kč/l bez daní. S DPH je to kolem 30Kč, s maržemi je to kolem 32-33Kč/l. Dopravní náklady by nemusely být tak velké aby se do ceny výrazně promítly, spíše v jednotkách Kč/l.

Petr

25. květen 2017, 21:54

Jenže ani Němci to jednoduché posílení vedení na svém vlastním území nezvládají už skoro 10 let.

Takže jak dlouho asi má trvat postavit takové přepravní vedení mezinárodně ještě delší přez více států do vzdálených oblastí, kde fouká silný vítr v úplně jinou dobu? Tak 20 let minimálně.

To už rychleji bude ten lokální power-to-gas.

Čili jestli mají být dál nové dotace, tak raději sem.

Ovšem spíš přímé státní na výzkum a první testovací řešení, a ne ty nejhorší vynucované od obyčejných spotřebitelů.

Díky nim má teď automobilová velmoc Německo nakonec kvůli nejdražší elektřině na světě skoro nejhorší zpomalující podmínky na přechod k elektromobilům ze všech. Jsou před nimi nejen USA, Francie, Japonsko, Korea ale už i miliardová Čína.

Martin Hájek

25. květen 2017, 20:01

Po světě možná, v EU těžko. To monstrum od Siemensu bude mít na souši asi trochu problém sehnat povolení i kvůli letadlům. Je to pěkný výrobek pro liduprázdnou krajinu, nikoliv pro hustě osídlenou Evropu. Navíc do hor, kde jedině jsou ve střední Evropě přijatelná míst z hlediska rychlosti větru nepůjde dopravit ty úžasné lopatky, protože cestou by zpravidla bylo potřeba vykácet půl lese a zbourat pár domů, aby se vytočila zatáčka a přejela terénní nerovnost. Samozřejmě, že levné a konkurenceschopné to není ani náhodou, protože většina energie bude vyrobena v době, kdy je její cena velmi nízká, nebo i záporná. Proto je potřeba to stále dotovat a bude to potřeba dotovat tím více, čím více větrníků bude stát, protože sami sebe likvidují.

C

25. květen 2017, 21:32

Nebo se musí postavit nákladní zepelín který by ji unesl. Na druhou stranu jsem již před rokem zaslechl něco o lopatkách, které by se montovaly až na místě, tedy by se přepravovaly po částech, kam se ale vývoj v této oblasti dostal netuším.

Cenu proudu by hodně ovlivnilo a energetice by to pomohlo, pokud se budeme držet premisy že se mají rozvíjet ve velkém OZE, pokud se ve větší míře rozjedou způsoby dlouhodobějšího skladování energie, buď pomocí poněkud drahého a dalo by se říct i předraženého, procesu Power to ... Což je dobré akorát tak pro umístění části EE jako paliva do dopravy, nebo pomocí stlačeného vzduchu, PVE a podobně, ale na to by byl třeba obrovské kapacity.

Milan Vaněček

25. květen 2017, 22:59

Tedy ve srovnání s chladícími věžemi u Temelína či jinde to žádné monstrum není, spíše krásná technická konstrukce v gotickém stylu. Kdyź kdysi dávno dokázali postavit Eiffelovku, tak teď zvládnou i větrné elektrárny.

Martin Pácalt

26. květen 2017, 08:18

Pane Vaněčku, o architektuře už raději nehovořte. Gotika ve větrnících je asi jako krása v podnikatelském baroku. Kde nic tu nic. Kdyby jste mluvil o konstruktivizmu nebo postmoderně, byl byste cíli mnohem blíže.

Milan Vaněček

26. květen 2017, 09:06

Podobně kdysi s odporem skandalizovali pana Eiffela a dnes si Paříž bez jeho stavby nedovedeme představit. S tím "podnikatelským barokem" či postmodernou jste se opravdu nestrefil.

Martin Pácalt

26. květen 2017, 12:21

Další předem "nastartovaný" člověk. Kruci, vy mi nerozumíte. Neříkám, že větrníky jsou ošklivé, osobně se mi jako technické dílo líbí. Já říkám , že vidět gotiku ve větrnících je podobný nesmysl jako když někdo řekne o podnikatelském stylu 90tých let, že má architektonickou hodnotu, což je samozřejmě hloupost.

Martin Hájek

26. květen 2017, 15:03

Ani já si nemyslím, že větrník je něco ohavného (stejně jako není vyloženě ohavná ani chladící věž), je to o tom množství. Stovky větrníků úplně promění krajinu na industriální, není pak před nimi "kam utéct". Podobně třeba vysílač na Ještědu má jistě svoje architektonické hodnoty a mě osobně se líbí. Ale pokud by měly být na každém druhém kopci tři takové vysílače, tak by se mi to nelíbilo a věřím, že nejsem sám.

Martin Hájek

26. květen 2017, 10:38

Pane Vaněčku, tak si tu turbínu dejte na zahrádku!

Fakt jste úplně mimo, jen stožár má 130 metrů, k tomu dalších 75 metrů vrtule, jsme přes 200 metrů. Ano, není to větší než Eifellovka, ale už se jí blížíme. Když máte jednu Eifellovku, je to jistě snesitelné, ale tady se bavíme o lesech Eifellovek, navíc v podmínkách ČR na kopcích!

Je neuvěřitelné, co někteří zeleně naladění lidé dokážou obětovat z přírody, aby obhájili svůj totální omyl.

Martin Pácalt

26. květen 2017, 12:34

Porovnejte rozlohu větrného parku (resp. jeho výkonový ekvivalent či ekvivalent výroby) s rozlohou areálu jaderné elektrárny a dostanete se na porovnání např. 4chladící věže / desítky stožárů . Už jsem o tom tady mluvil a je to obecně známá věc, energetická hustota jádra je proti obnovitelným zdrojům násobně vyšší a poznáte to i v krajině.

Větrné parky jsou fajn na moři, kde to nikoho kromě racků neštve, krásně se využije šelfové moře. Větrné parky jsou fajn v polopouštní nebo stepní krajině USA nebo Ruska, kde tím leda tak vytvoříte orientační bod a rozbijete fádní krajinu. Ale osázet například turbínami Krušné Hory nebo komplet celý Nízký Jeseník by byla krajinářská zrůdnost.

Milan Vaněček

26. květen 2017, 15:07

To samé jen jinými slovy říkali o Eiffelce. Když jsem se projížděl na kole ve vinařskěm kraji okolo Valtic a pak zajel do Rakous tak se mi u nás i u nich moc líbilo. Jediné rozdíly byly dva: oni měli větrníky mezi vinicemi a my ne. Oni nemuseli střílet na špačky a byli mnohem bohatší o zisk z větrníků i když se zrovna neurodilo. Ale kopřivku z větrníků neměli, to spíš z jádra.

Můj děda pochází od Znojma, máma se narodila ve Vídni, vím že lidé v kraji jsou si podobní. Jen různá politika, propaganda a média z nich mohou udělat lidi, co si někdy přestávají rozumět.

C

26. květen 2017, 18:31

Krajina s větrníky se může zdát fádní, industriální, ale kupodivu je to zase spíš otázkou perspektivy a dálky ze které se na ně díváte. Krásně je to vidět třeba na případu Rakouska. Když jedete z Hodonína na dálnici a je dobré počasí, tak vidíte první komíny chemiček v Břeclavi, cukrovar, paneláky atd., kolem bezpočet linek VN a VVN, dálnice, dráha, hrušecký zásobník plynu atd., prostě průmyslové město, za ním se pak kdesi v dálce komíhá obrovské množství vrtulí, ty jsou už v Rakousku. Pak dojedete na státní hranici s Rakouskem a těch vrtulí vidíte už jenom pár, když pak projíždíte dost zvlněnou krajinou v Rakousku, přes Schratenberg, Reintal a podobně tak větrníky nevidíte a to jsou 8 km od tady těch vesnic.

Podobné je to s těmi větrníky u Hrušovan. Vylezte na Palavu a podívejte se tím směrem neuvidíte je, okem ne, dalekohled jsem s sebou neměl, jsou 20km daleko, 45 kilometrů vzdálené věže Dukovan, které jsou navíc za mnohem složitějším terénem uvidíte velmi snadno. V infocentru nám tam kdysi říkali zaměstnanci příhody jak jim občas volají zájezdy že zabloudili kdesi u Humpolce, ale že už tam za chvilku budou protože vidí věže.

Lidské oko má totiž tu vlastnost že je schopné rozlišovat předměty asi do 1 úhlové vteřiny, v dobrém osvětlení. Takže zatímco chladicí věže JE prostě neodfiltruje, tak i větší množství relativní úzkých vrtulí a stožáru VtE nebude tak moc vnímat.

Tolik jenom k poněkud subjektivnímu vlivu jednotlivých typů elektráren a jejich "zamaskovatelnosti" v krajině.

C

26. květen 2017, 21:09

Pane Vaněčku,

máte pravdu 20. století obrovsky ublížilo lidem, dokonce celým velkým oblastem. Zejména tam kde se z vnitrozemí stala roku 1918 příhraniční periferie. Propaganda, druhá světová a železná opona pak dokonaly svoje.

NN

30. květen 2017, 15:15

Ad C (18:31) "Lidské oko...." V šedesátinné míře je to úhlová minuta pro dva body(a mezi nimi mezera). Jinak citlivost pro posun linie je ještě cca 6x lepší. Plyne to z fyziognomie sítnice.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.