Think tank: Německo musí více podpořit větrnou energetiku na moři

Problémem je, že i když se větrníků postaví řádově více, tak pokud nebude foukat, stále to nebude stačit. A naopak - pokud foukat bude, tak někdo bude muset zaplatit, že polovina větrníků stojí, protože o elektřinu není zájem.

Já se s tím setkávám na zahradě. Rád bych měl vlastní rajčata i v zimě, ale i když jich nasadím co to jde, tak akorát nevím, co s nimi v létě.

Pane Vacku, když bude foukat, bude se elektřina ukládat do baterií a hlavně vodíku. Který se bude spalovat v plynových elektrárnách právě v době, kdy nefouká. Stejně to funguje i s rajčaty, letní velkou úrodu, můžete uchovat také na pozdější spotřebu (protlak, kečup, zavařená rajčata, sušení atd. atd.)

Problém je ale cena toho vodíku. Aktuální notifikace pro Nizozemí na 200MW elektrolyzer je na 1 mld EUR + peníze investora. Ten má životnost tak 10 let. Do roku 2030 počítají až s 3GW - cena bude podobná. V Německu už řeší první kavernové uložiště pro vodík - cena při sezónní akumulaci 90 Eur /Mwh (jen za za uskladnění bez výroby). Když přidáte účinnost přeměny elektřiny při spalování vodíku a cenu větrných elektráren včetně dotací a nákladů nafinancování - tak zkuste kolik Vám vyjde - 700 EUR za MWh elektřiny vyrobené z uskladněného vodíku ? To je rozdíl proti rajčatům. Technicky je to možné, ale ekonomicky nesmyslné.

Baterie jsou vhodné k solárům - přes den svítí a v noci se jede z baterií. K větru se moc nehodí - týden fouká a pak týden nefouká, takže ekonomika baterií k větru nevychází. Výroba vodíku je zatím drahá, elektrolyzéry nejdou škálovat - aby se vyplatily, tak musí jet co největší dobu, jenže přebytky OZE jsou zatím málo hodin v roce. Navíc výroba elektřiny z větru je dražší než ze solárů. Do budoucna se to částečně vyřeší tím, že bude více přebytků, takže i elektrolyzér bude mít vyšší využití a ekonomicky na tom bude lépe.

jsem nevěděl, že už vymysleli něco co je schopné akumulovat sezóně energii v průmyslovém měřítku.

Ivane, vymyšleno je to již dávno (vodík, amoniak apod.)

Přesně tak, "vymyšleno je to již dávno", ale přestože je to již dávno vymyšleno, dodnes to nikde v průmyslovém měřítku nefunguje.

1) My nemáme mořské pobřeží, kde fouká pravidelně a více.

2) Pokud budeme spoléhat na dovoz, musíme počítat s tím, že nějakou elektřinu dostaneme až po uspokojení zákazníků v Německu. Kromě jiných problémů.

3) Akumulace je pěkná, ale drahá, zvláště pokud by měla stačit i na několik dní. Ani bohatší Němci nepočítají, že by byla dostatečná a stavějí (s podporou) plynové elektrárny. Už za 8 let mají jet na vodík a to teprve budou vysoké ceny elektřiny v době, kdy tyto elektrárny budou závěrnými. A naše ceny elektřiny se bohužel odvíjejí od těch Německých.

Ne nadarmo se o nás říká, že jsme (tuším) 13 spolková země.

ad 1) To je Němcům v tomto případě asi šumák.

ad 2) To je váš předpoklad.

ad 3) Záleží do čeho ta akumulace má být. Skladování elektrické energie ve formě "polotovarů" na cestě ke konečnému produktu (viz kečup, protlak, ...) levné dost často je.

ad zbytek) 13 spolková země je (podle abecedy) Sasko. A příště si rozmyslete jestli jsme vlastně ta spolková země nebo ne. Pokud ano, tak vlastně to moře máme a měli bychom hlavně pracovat na lepším propojení s těmi spolkovými zeměmi, které mají pobřeží.

ad1) Němcům je to "šumák", ale nám ne.

ad2) To bude holá skutečnost v době nedostatku. Navíc kdo asi nabídne na burze lepší cenu za to málo?

ad3) Z kontextu je zcela jasné, že jsem nemyslel žádné "polotovary" pro průmysl, ale akumulaci elektřiny pro použití v síti. A samotný vodík rozhodně levný není a ani v budoucnu nebude, nehledě na účinnost výroby elektřiny z něho.

ad 4) Německé ceny tu máme u elektřiny "v plné parádě", Německou elektřinu jen v malé míře a jen při jejich přebytku a propustnost sítí v Německu nezáleží na nás.

z letních přebytků bychom mohli těžit a obohacovat uran, technologie je to odzkoušená s velkou hustotou energie, baseload v jádru může jet 24/7, v zimní sezoně se přidají jaderné teplárny.

ad2)

A vy jste teď nezaznamenal, jak nám přiškrtili plyn, když k nim také teklo míň?

Dohody nedohody?

Bobe, máte naprostou pravdu. ČR má pravděpodobně nejhorší podmínky pro OZE v Evropě vůbec. A proto je zcela jasné, že po zavření fosilních zdrojů, které se rychle blíží se ČR přirozeně staneme velkým dovozcem elektřiny (odhady mluví až o dovozu 20%). Vzhledem k tomu, že všechny okolní státy buď už jsou přebytkovými ve výrobě elektřiny (Rakousko + 5 TWh, Slovensko +2,2 TWh) nebo do roku 2030 se stanou (Německo přidá do roku 2030 + 150 TWh, Polsko má vyjednanou výjimku na uhelné elektrárny a má velice dobré podmínky pro VTE) nebude s dovozem elektřiny nejmenší problém. Je to stejné jako s ropou, u ni máme také špatné podmínky a musíme ji dovážet.

1) Sdružení provozovatelů přenosových soustav tento váš optimismus nesdílí, naopak ve svých scénářích počítá s tím, že v roce 2030 bude v okolních zemích buď nedostatek, nebo jen drobný a tedy nedostatečný přebytek.

2) Nejmenší problém s dovozem elektřiny se těžko dá dedukovat z ročních bilancí, protože elektřina opravdu není kečup nebo protlak, spotřebu je potřeba pokrývat v každý okamžik a ne jen v nějakém ročním součtu.

Za tohohle předpokladu by se mělo co největší úsilí zaměřit na posilování přeshraničních spojení na všechny strany, odstraňování úzkých a slabých míst v české přenosové soustavě, ...

Jenomže tady se akorát hraje na mávání fangličkou a sní se od "nezávislosti".

Celkové bilance za rok jsou k ničemu. Musel byste se podívat, kolik nám mohou sousedé poskytnout, když tu elektřinu budeme potřebovat.

Jenže v tu dobu budou mít (možná kromě Slovenska) všichni deficit.

Přečtěte si třeba tohle, kde jsou uvedena tvrdá čísla:

medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-elektrina-z-nemecka-bude-ale-asi-jindy-nez-ji-budeme-potrebovat

medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-jak-bude-vypadat-masivni-dovoz-elektriny-ptejme-se-italu-ale-vse-nereknou

@Veselý: ale vysvětlete to všem sousedům, že mají "co největší úsilí zaměřit na posilování přeshraničních spojení" do ČR. Protože ta úzká místa jsou hlavně právě u nich.

@Emil: Co já? To mají ČEPS, MPO a premiéři dělat už roky. Holanďani to očividně zvládli. A kde je to úzké místo třeba mezi Severním mořem a třeba Lužicí, když tady jsme u článku o offshore VtE? Z Lužice to je do Česka prakticky jen přes kopec, z jednoho vrcholu hnědého "černého trojúhelníku" do druhého.

@Veselý:

1) Jak víte že to nedělají a proč by měly okolní země to "co největší úsilí" vyvíjet, když "co největší úsilí" nestačí ani k vyřešení jejich vnitrostátních problémů?

2) Holanďani to očividně nezvládli, když jsou úzká místa i v Holandsku.

3) Území mezi Severním mořem a Lužicí spravuje 50Hertz, třeba tady si můžete přečíst stížnosti jejich CEO, jak jim jde to rozšiřování pomalu: spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/latest-news-headlines/german-grid-operator-decries-slow-permitting-after-17-year-approval-for-new-line-71213726

4) Já jsem nereagoval na článek ale na vás, když jste psal o "posilování přeshraničních spojení na všechny strany".

Veselý:

Proč by sousedé zrovna kvůli nám měli posilovat sítě?

Vždyť jste sám napsal, že "je to Němcům šumák". Možná že bychom pro ně byli jedině jako taková novodobá kolonie. Prodat k nám přebytky a nasosat od nás, když bude u nich i u nás nedostatek.

Své by o tom mohli říct seveřané, kteří raději nepovolili další propojovací kabel, nebo Francouzi, kteří omezili svého času export elektřiny do Německa.

@Bob: Psal jsem o tom, že Němcům je při řešení jejich offshore větrných elektráren úplně "šumák", že Češi moře nemají.

A dráty přes hranici jsou obchodní příležitost pro obě strany. obchod není hra s nulovým součtem, jak si někteří takoví "jednodušší" (jako třeba Trump) myslí.

To Veselý:

A co je neodmyslitelným příslušenstvím těch větrníků v severním Německu?

No přece propojení s jihem.

Případné propojení k nám je Němcům stejně "šumák", jako to , že nemáme moře.

Respektive je až druhořadé, nejdříve budou řešit zásobování svých odběratelů na jihu.

Teprve pak případně dojde na ty Vaše "příležitosti" a to způsobem, jak jsem popsal dříve.

Vymyšlena je spousta věcí, které se nerealizují, protože se jedná o ekonomický nesmysl.

Není moc rozumné zaplnit si zahradu rajčaty s tím, že třeba někdo vymyslí jak je levně skladovat na zimu. Protože třeba nikdo nic nevymyslí a já jsem promrhal prostředky, které budou chybět jinde.

Pane Vacku, objevujete Ameriku, uchování produktů z rajčat na zimu funguje super mnoho let. Jestli chcete mít po celou zimu svůj domácí protlak, kečup nebo pastu na těstoviny není to žádný problém. A díky uchování svých rajčat v zimě ušetříte soustu peněz.

Pointa je v tom, že neexistuje technologie pro domácí uchování elektřiny na zimu. A i jinde, než doma, to ještě není úplně vyřešeno a není a ani to nebude jednoduché a levné, jako ten kečup z rajčat.

Proboha, probuďte se z vlhkého snu o vodíku a bateriích s akumulaci na měsíce.

Čím větší kapacitu v OZ dosáhneme, potenciál tu je značný, tím menší potřeba akumulace bude potřeba. Krátké období baterie a přečerpávačky a dlouhé nepřízně plyn. V záloze máme velké stávající jaderné mamuty na víc s možností jejich prodloužení, které si nemusíme do vyřešení dostatku odstavovat jako Němci, kteří si tu chybu uvědomili, ale s jejich silnější ekonomikou od nás to dokáží i tak ustát Přebytky v příznivých podmínkách se budou využívat na celou škálu stávající již dostupných technologiích, které se na konec na trhu dokáží prosadit. S těmi stávajícími se začínají objevovat nadějné nové, které se na své výsluní budou mít zájem dostat. V záloze nesmíme zapomína, máme je rovněž již na obzoru, SMR se snadnější regulací. Tyto všechny vlivy by měli být důsledně zohledněny pro budoucí energetku, aby se nemusela tak často přehodnocovat, neboť spousta neúplných rozhodnutí nám může způsobit rozčarování tak jako se stále připomínanými slunečními barony.

Čím větší kapacitu v OZ dosáhneme, tím častěji budou OZE stát, protože o energii nebude zájem. A to nicnedělání musí někdo zaplatit. Hádejte kdo.

Zatím není těch přebytků tolik, aby to začalo být pro někoho zajímavé, což se bude měnit s množstvím té přebytečné energie. Především to bude motivovat samotné majitelé těch OZ, aby měli ne jenom nejrychlejší návratnost vložených investic. Bude je motivovat využití této nevyužité, propadlé jindy více ceněné energetické komodity, jako dobrého hospodáře.

Pane Vacek, to fotovoltaické či větrné elektrárny neničí, mají provozní náklady blízké nule. A investičně jsou levnější než jádro. A peníze vyrábí "hned", nemusíte čekat 10 či 15 či 20 let než začnou vyrábět.

To, že budou JE utlumené v dobách přebytku elektřiny z fotovoltaiky či větru, to je ekonomicky zničí, mají nejvyšší investiční náklady, jejich provoz je počítám na co nejvyšší využití, provozně jsou mnohonásobně dražší než FVE a VtE.

A to bude muset někdo v našem regionu zaplatit. Němci to nebudou, jádro nemají, ani Rakušané, hádejte kdo to bude. Po roce 2040 to bude v našem regionu Česká republika, my budeme splácet drahou investici, aby Němci měli levnou elektřinu po roce 2040 i když fouká třeba málo...

Pane Vaněčku JE mají velmi podobné (minimální) provozní náklady, jako OZE. Uvádí se:

jádro 26-34 €/MWh

vítr 9-39 €/MWh

FVE 9-34 €/MWh

Všechny tyto elektrárny mohou i bez provozní podpory v době přebytku elektřiny jít s cenou velmi nízko (až k 0), za předpokladu, že jindy vydělají.

Nedostatek elektřiny (a vyšší cena a možnost výdělku) je a bude v ranní a večerní odběrové špičce a po většinu zimy.

Je zřejmé, že FVE to si v těchto dobách nevydělají. Typicky budou vyrábět jen v době velmi nízkých cen. Jedině tak s akumulací, ale to by byly provozní náklady podstatně vyšší. Kromě toho FVE a VtE s akumulací by byly i investičně podobně drahé, jako JE při přepočtu na elektřinu vyrobenou za dobu životnosti zdroje.

Vítr může vydělat, za předpokladu, že bude v dobu drahé elektřiny hodně foukat. Což ale není vždy.

JE umí vyrábět vždy i za nedostatku a vysokých cen. V zimě mají dokonce výkon nejvyšší. Ty si případné ztráty z dob nízké ceny elektřiny vynahradí.

A kdo drahou elektřinu v době nedostatku zaplatí: jako vždy odběratelé, včetně těch Německých a Rakouských, když nebude v zimě foukat a OZE u nás i v okolí nedodají potřebnou elektřinu a oni budou odebírat z našeho jádra.

A všichni budeme rádi, že alespoň nějaká elektřina je.

FVE budou ničit nadprodukcí a nízkými cenami především samy sebe. I jim každý měsíc "na dveře zaklepe banka" s požadavkem na splátku úvěrů.

Bobe, já ty "podobné minimální náklady" na Vašich datech nevidím. Vidím ale zcela jasně, že minimální náklady FVE a VtE jsou podle Vašich dat přibližně třikrát nižší než u (starého) jádra. To je v energetice velký rozdíl.

A samozřejmě, před 15 lety byly třeba u FVE investiční i provozní náklady mnohonásobně vyšší než u jádra, ale časový vývoj je jednoznačný, nové jádra=vyšší náklady (provozní i investiční), nové FVE =neustále nižší provozní nákldy (ne jen investiční náklady).

Samozřejmě, na druhé straně (maximální provozní náklady), tam žádná horní hranice v současnosti nemusí být. Vezměte si třeba největší Evropskou jadernou elektrárnu v Záporoží. Nebo na druhé straně fotovoltaickou střešní krytinu imitující historickou středověkou krytinu ....

A to co píšete níže, cituji: "A kdo drahou elektřinu v době nedostatku zaplatí: jako vždy odběratelé, včetně těch Německých a Rakouských, když nebude v zimě foukat a OZE u nás i v okolí nedodají potřebnou elektřinu a oni budou odebírat z našeho jádra."

Ano, my budeme v době nedostatku v našem regionu platit přibližně stejně drahou spotovou elektřinu jako Němci (viz burza v Lipsku) a navíc, my budeme splácet (po cca 15 či více letech kdy nám stát "bezúročně půjčí=zaplatí to čeští daňoví poplatníci tu státní půjčku) po dalších 30 let tu drahou investici i provoz, aby Němci měli levnější elektřinu i když nefouká. V tom máte pravdu.

Ale zase pravda je, že Němci budou platit VtE na severu, abychom my měli po velkou většinu zimy levnou, přebytkovou elektřinu.

Vaněčku, přestaňte tu neustále lhát. Čeští daňoví poplatníci nezaplatí žádnou státní půjčku, půjčka je bezúročná pouze po dobu výstavby, což je kompenzováno naopak vyšším úrokem za provozu elektrárny, kterým se ty počáteční náklady na obsluhu dluhu státu zase vrátí. Jde o běžnou půjčku s odloženou splatností.

A znovu připomínám, že ty údajně "levnější" VtE žádají v aukcích v ČR téměř dvojnásobnou garantovanou cenu elektřiny oproti těm údajně drahým jaderným elektrárnám, ačkoliv jde o občasný zdroj s mnohem vyššími dalšími skrytými náklady na integraci do sítě.

Emile, nepřekrucujte fakta. Každá půjčka je s úrokem, ten musí někdo platit a nakonec i zaplatit cenu plus úroky.. Cena VtE a dotace na ně nic neříkají o skutečných cenách ve světě. Když to sousedé v EU dovedou na souši stavět levně, pár kilometzrů od našich hranic, tak proč ne i my.

To, že nové JE v EU jsou drahé a že náš státní dluh stále roste, to je smutná realita....

Fakta tu překrucujete jedině vy, Vaněčku. "Každá půjčka je s úrokem, ten musí někdo platit a nakonec i zaplatit cenu plus úroky", ale to v tomto případě nejsou čeští daňoví poplatníci, jak jste tvrdil, ale investor, prostřednictvím zmiňované odložené splatnosti.

Řeč není o cenách ve světě ale o "našem regionu Česká republika" - vaše vlastní slova.

Pár kilometrů od našich hranic sousedé nic levně nestavějí. "Smutná realita" je jen to, že neustále chrlíte podobné dezinformace.

Vaněčku, Vaněčku...

Měl byste raději psát jen o tom, čemu rozumíte.

Vyberu jen ty největší Vaše nesmysly:

Kde vidíte 3* vyšší provozní náklady u jádra?

Střed je:

jádro 30

vítr 24

FVE 21,5

Ale maximum u větru může být i větší, než u jádra (39 versus 34).

Proč by měly být provozní náklady nového jádra jiné, než starého?

U nového je předpoklad nižších nákladů na údržbu a větší automatizace.

U nákladů FVE se Vám to plete úplně.

Provozní náklady staré a nové FVE jsou skoro stejné. Seká se tam tráva, dělají revize, možná udržuje plot a platí ostraha. U střešních podobně. Vy pletete provozní náklady s investičními, případně se splácením úvěru.

Tu drahou elektřinu dle Lipské burzy ovšem budeme platit tak jako tak. Bez ohledu na to, zda a kolik budeme mít bloků JE. Pokud jich bude dost, budeme mít elektřinu i v zimě (a ráno a večer celý rok), i když nebude foukat zajištěnu. Případně můžeme přebytky prodat do Rakouska a Německa při vysokých cenách a vydělat na tom.

Bobe, Vy jste nepochopil. co znamená slovo MINIMÁLNÍ. U jádra je to 26, u fotovoltaiky a větru 9 EUR/MWh. V dalším jsem Vám ukázal dva příklady že ta horní mez může být velmi vysoká (když něco špatně dopadne, jako záporožská JE nebo "luxusní" fotovoltaická střecha pro zbohatlíky).

Už tomu rozumíte?

Jinak souhlasím, že tu elektřinu budeme platit podle Lipské burzy. A navíc budeme splácet tu naši velmi drahou investici, která České republice nic nevyřeší (z EU asi nevystoupíme), jen přinese další zbytečné výdaje pro občany ČR.

Zase špatně, Vaněčku. Splácet nebudeme investici navíc, splácet ji bude ČEZ z prodeje elektřiny za ceny právě podle té "Lipské burzy".

Vaněčku:

Jenže pokud mají být u těchto zdrojů provozní náklady významné (Váš první omyl), tak nás musí zajímat střed, případně ta maxima (Váš druhý omyl, že se soustředíte na minima).

Ano, ta horní mez muže být velmi vysoká, pokud k FVE připočítáme ještě náklady na krátkodobou i dlouhodobou akumulaci, aby bylo možno porovnávat s JE. Platí to jak pro provozní, tak investiční náklady.

Pokiaľ sa dobre pamätám, tak hlavným problémom Nemecka je, že na severe je elektriny dostatok, až prebytok, ale na juhu Nemecka, kde je gro priemyslu a potreby elektriny, ju pre nízku kapacitu prenosových vedení sever juh je možné prepraviť len v obmedzenom množstve.

Pan Meško má pravdu, je to tak, nelze to popřít.

Jsou věci 1) jisté, 2) pravděpodobné, 3) možné a 4) drahé.

1) Němci určitě vybudují kapacitu VtE takovou, že velkou většinu zimního období budou mít přebytky elektřiny z VtE, kterou budou exportovat, určitě posílí kapacitu přenosových vedení (otázka je jen: jak dlouho jim to bude trvat)

2) Řešení výroby elektřiny v době třeba zimního bezvětří je několik. Jsou již existující (staré uhelné elektrárny v Německu, Polsku, možná i v ČR? pokryjí náš region, jsou i pravděpodobné, jak jsou plynové elektrárny (použitý plyn se může časem, nikdo neví jak rychle, měnit)

3) Zvýšená dosavadní potřeba elektřiny v našem regionu v zimě může být snížena (spoluřešena) velkými úsporami ve vytápění budov. Dobrou údržbou a prodlužováním životnosti starých JE a jejich využítím ve vytápění budov (doposavad byl jejich tepelný výkon ignorován a nevyužit, přitom je dvojnásobný než jejich výkon elektrický)

4) No a pak je tu nové drahé jádro: investičně i provozně mnohonásobně dražší než FVE i VtE, s termíny výstavby v EU okolo 20 let, stará technologie která je neustále dražší kvůli relativně malému zvýšení bezpečnosti (nutnost po Fukušimě).

Jadernou část Dukovat nám vyrobí Korejci, palivo bude (dražší než dosavadní) taky z dovozu, do roku 2040 vyrábět elektřinu nebudou (a v té době už budou v našem regionu obrovské, celoroční přebytky elektřiny z FVE a VtE), ochrana JE bude extrémně drahá, na mnohem bezpečnější malé JE si budeme muset ještě mnoho dalších let počkat....

1) v plánu to rozhodně mají, ale není to jisté - plány se jim opakovaně nedaří, tak dělají nové ambicioznější, které se jim také nedaří. Ve strategiích počítají s masivním dovozem vodíku na pokrytí zimy nikoli s přebytky. Jsou to bilionové investice, ale výkonnost hospodářství na nula, dluhová brzda na krku, AfD před branami vlády - finančně to může být problém i pro Německu

2)Ty uhelné jsou opravdu staré, mají nějakou životnost, musí odněkud brát uhlí a těžba se vyplatí od nějakého množství. Nové plynové musí někdo zaplatit - je to také spousty problémů. Dukovany II budou umět snížit výkon i 50% v řádu minut a dostanou za to zaplaceno za systémové služby, když to bude kvůli FVE třeba, ale není lepší tolik FVE nestavět ?

3)Odpadní teplo vždy sníží i částečně výrobu elektřiny - viz. Brno nebo Budějovice. Nejde jen o vytápění - co když budete chtít vrátit náročnější průmysl do Evropy - postavit nové ocelárny, hliníkárny ... já bych si to třeba rozhodně přál

4) Zatím OZE bylo vždy dražší nebo jaderné elektrárny a to je fakt. Když vezmete cenu Flamanville, Mochovce, Olkiluoto a srovnáte s investicí do FVE v Německu, u nás, tak FVE jsou násobně dražší a mají násobně nižší životnost. Můžeme se bavit o budoucnosti, kde už je to něco lepší, ale jakmile se přidá vodík nebo baterie opět je jádro bezkokunkurenčně nejlevnější. A cenu FVE neurčuje trh, ale soudruh Si a nevíme jaké má ceník na příští léta. Jaké budou a nebudou přebytku ve FVE a VtE určují dotace - bez podpory nelze postavit žádnou FVE a VTE. Podporou rozumím i odpuštění poplatků za OZE a odpuštění poplatků za distribuci, kterou čerpají i PPA projekty - viz. Jarošovský pivovar apod.

Pane Zelený, realita je jiná než píšete. ad1): Německo neustále zvyšuje výkon svých FVE a VtE. I přes překážky (válka na Ukrajině, zničení plynovodů, je toho mnohem více, ale německý buldozer jede vpřed). To že přátelé jádra zde už mnoho let předpovídají zastavení Energiewende se nesplnilo, naopak jsou noví světoví lídři Energiewende, jako Čína, Indie i do jisté míry USA.

ad2) řešení současných (uměle, politicky vyvolaných problémů) je známé (a Číňané i USA podle toho jedou, =žádné zbrklé odstavování fosilu, to v Číně ani USA nehrozí a to jsou dvě největší ekonomiky světa (i emisí CO2).

ad3) tady asi nemáte faktické námitky proti tomu, co konstatuji, co je technicky řešitelné

ad4) tady tvrdíte něco, pro co nemáte žádné argumenty, přece kdyby bylo jádro tak výhodné a všichni chtěli to "bezemisní a nejlevnější" jádro, tak by situace ve světě (kde žije většina lidí a kde je většina výroby (třeba Čína, USA, Indie, Japonsko, Německo,..) nebyla taková jako je (a jak jsem se to snažil popsat). Přece víte jak si stojí nové jádro v těch zemích co jsem vyjmenoval třeba ve srovnání s fotovoltaikou ...

Cenu fotovoltaických panelů a baterií neurčuje Si, tu určuje tvrdý konkurenční boj o lukrativní kšeft a obrovský technický pokrok. Si jen na počátku do toho nasměroval spoustu levných peněz, teď už to běží samo.

Stejně tak jako kdysi USA daly velké peníze do nových polovodičových technologií v Silicon Valley (a teď už to běží v celém světě samo a vydělává to neskutečné peníze).