Domů
Obnovitelné zdroje
BP: Obnovitelné zdroje se do roku 2040 stanou hlavním zdrojem elektřiny
Obnovitelné zdroje, Ilustrační foto
Zdroj: Ilustrační foto

BP: Obnovitelné zdroje se do roku 2040 stanou hlavním zdrojem elektřiny

Obnovitelné zdroje energie se do roku 2040 stanou největším zdrojem výroby elektřiny. Globální poptávka po energii se ve stejné době zvýší zhruba o třetinu, potáhne ji hlavně rychlý růst střední třídy v Asii. Růst energetického trhu v Číně ale prudce zpomalí, zejména kvůli slabší ekonomické expanzi. Ve své každoroční zprávě o výhledu odvětví to včera uvedla britská společnost BP.

Obnovitelné zdroje budou nejrychleji rostoucím energetickým zdrojem s ročním růstem 7,1 procenta. Do roku 2040 se mají obnovitelné zdroje na celkových dodávkách elektřiny podílet zhruba 30 procenty, nyní je jejich podíl deset procent.

„Obnovitelné zdroje energie proniknou do energetického systému rychleji, než jakékoliv jiné palivo,“ uvedl hlavní ekonom BP Spencer Dale.

Zatímco podíl ropy na globální energetické poptávce vzrostl na začátku 20. století z jednoho procenta na deset procent za 45 let, obnovitelné zdroje dosáhly stejného podílu za 25 let, upozornil Dale.

Největším spotřebitelem energie by měla ještě dlouho zůstat Čína. Indie ji ale v příštím desetiletí překoná v tempu růstu poptávky a na celosvětovém růstu poptávky by se měla podílet více než čtvrtinou. Za posledních 20 let se poptávka po energii v Číně zvyšovala o 5,9 procenta ročně, do roku 2040 však má růst pouze tempem jednoho procenta, protože čínská ekonomika se odklonila od energeticky náročného průmyslu a Peking zavádí přísnější pravidla, aby zmírnil znečišťování ovzduší. BP revidovala energetickou poptávku Číny z loňských sedmi procent.

Poptávka po ropě by se podle BP měla stabilizovat do roku 2035 na zhruba 108 milionech barelů denně, hlavně díky růstu počtu elektrických vozů a efektivnějším motorům. Doprava bude nadále hlavním tahounem růstu spotřeby ropy a její podíl do roku 2040 zůstane stabilní na zhruba 55 procentech. Poptávka po přepravních službách se do roku 2040 téměř zdvojnásobí, díky efektivnějším motorům pro osobní a nákladní auta by však měl tento sektor zvýšit spotřebu energie pouze o 20 procent.

Hlavním motorem růstu poptávky po ropě bude výroba umělých hmot. Zde se má poptávka zvýšit ze sedmi milionů na 22 milionů barelů denně.

Na růstu dodávek ropy se mají v příštích deseti letech podílet hlavně Spojené státy, a to díky těžbě z břidličných hornin. Po poklesu břidlicové těžby v USA převezme otěže Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), uvádí s odkazem na zprávu BP agentura Reuters.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Milan Vaněček
15. únor 2019, 10:36

Je to tak. A to ještě BP (i IEA) vždy hrubě podceňují celosvětový rozvoj OZE.

A pak ve světě zůstane i pár jaderných skansenů, jako připomínka toho, jak to dopadne když se obor již desítky let technicky nerozvíjí.

Mirous
15. únor 2019, 14:20

Jaderné reaktory se technicky vyvíjí a skansen je spíš Afrika, která má s jádrem jeden podstatný problém - nejsou na něj dost vyspělí. Proto do Afriky raději jen soláry...

Petr
15. únor 2019, 17:10

S rozvojem recyklace jaderného paliva a fůze začne být na čase mezi OZE zařadit i jádro, typuji, že to začne Francie tlačit od roku 2030 a EU mezi roky 2035-40.

Honza
15. únor 2019, 23:01

Opravdu myslíte, že výroba elektrické energie pomocí jaderné fůze bude ekonomicky konkurenceschopná výrobě elektrické energie z OZE?

Carlos
16. únor 2019, 00:49

Jádro není z podstaty obnovitelný zdroj, stave se třeba na hlavu, ale není.

Jestli bude fúze, tak spíš od Tokamak Energy, než od projektu ITER, to je politický moloch a pokud budou ekonomické problémy, tak to bude to první co se bude zařezávat.

Dnes JE pokrývají, dobře, dejme tomu optimisticky 20% světové spotřeby proudu, paliva se odhaduje pro současné modely reaktorů na nějakých 200 let, při plné náhradě je to tak na 40-50 let. Not good. Dobře, při zavedení FBR se udává zásoba paliva cca 100x větší, jenže elektřina tvoří jen asi 10% naší celkové spotřeby energie, takže pokud budeme uvažovat jen EVizaci a drátizaci, tak jsme na potřebě 10x větší, pokud počítáme E-fuels, jsme na potřebě asi 30x takové. Takže pokud je můj odhad dobrý, pro worst case scenario jsme se zásobami paliva na 150 letech maximálně a to máme ještě dosáhnout asi 9-10mld lidí, 11 jich prý nebude, což je zase nárok na další energie, takže dolů možná na 100 či méně.

Vodíková fúze je možnost, ale jednak nejistá, pořád nějak více věřím Tokamak Energy než ITERu, zejména pro úspěšné udržení plazmatu magneticky (byť ne vodíkového a už vůbec ne fúzního). Z pohledu lidí to bude mít nějaký větší smysl spíš jako levné cca 150-300MWt reaktory. Byť možná čím menší tím lepší, ne velká monstra, leda byste s tím dělal E-fuels.

Ono pořád pokud FVE s baterií dodá proud, byť s jistými omezeními za cenu kolem 100€ (malá instalace), tak je to pořád výhodnější než brát ze sítě kde je tak za dvojnásobek. Že by masivní nasazení JE, nebo FE vedlo k poklesu ceny proudu si nemyslím.

Josef
16. únor 2019, 22:33

Mýlíte se

1) existuje thorium - 4x hojnější než uran

2) máme ohromné množství ochuzeného uranu v sudech a vyhořelého paliva s rozvojem JE IV generace nemusíme nic těžit nejméně 100 let.

3) současné zásoby uranu a thoria jsou ekonomické , jenže pro JE IV generace je cena paliva zanedbatelná i 100x dražší palivo se vyplatí , protože se v ceně el. energie z takové elektrárny fakticky nepromítne. Jinými slovy toto vede k konečném důsledku k tomu, že můžete získávat uran třeba z mořské vody , jsou celá pohoří, které obsahují dost uranu pro ekonomickou těžbu pro je IV generace - zdroj je to sice neobnovitelný, ale fakticky nevyčerpatelný.

Carlos
17. únor 2019, 00:34

1) Ano sice máme thorium, ale pořád je to konečný zdroj.

2) Výrobu plutonia z uranu jsem uvažoval, cituji se: Dobře, při zavedení FBR se udává zásoba paliva cca 100x větší.

Jenže si prosím uvědomte že musíme jednak případně převést celou spotřebu energie, nebo její velkou část, na jiný typ než fosilní paliva, pokud je to elektřina, tak se bavíme o, jak jsem psal minimálně 5x větší spotřebě uranu, pokud by se šlo přes E-fuels, je to zase více, protože celý cyklus by měl mizernou účinnost. K tomu máme na Zemi ještě stále pár miliard lidí v rozvojovém světě, Indii a Číně, jenom kdyby ČLR chtěla dohnat nás ve spotřebě elektřiny per capita, je to dalších 228GW výkonu při koeficientu využití 1.0, Indie asi 570GW. A tato nová potenciální spotřeba znamená, řekl bych minimálně, 3-4x vyšší spotřebu energie. To stahuje výdrž zásob paliv dolů.

3) I kdybyste měl palivo zadarmo, máte celý řetězec od elektrárny do zásuvky, máte tam pracovníky, marže..., takže už z tohoto důvodu cena proudu z JE moc dolů oproti současnosti nepůjde.

A chtějí místní aby se v jejich horách těžilo? Čím je uplatíte? Pokud se zázrakem naplní vize, ne tedy přímo vás, ale mnoha proponentů JE, tak efektivně dojde k růstu životní úrovně, dost možná konci některých diktatur a zejména ke snížení ochoty strpět některé typy průmyslu v okolí. myslíte si že se Vám v roce 2080 nepostaví tamní žabičkáři? Ale postaví, ochota lidí nechat si drancovat životní prostředí klesá s životní úrovní a dobou uplynulou od konce diktatury. A diktatura může trvat jen nějakou dobu, ne věčně.

Opravdu nevím na kolik to odhadnout, ale dobře, na straně technologií přidáme tam 500x, na straně spotřeby jsme na asi 10x více na pokrytí vší elektřiny jádrem, pak minimálně 5x více na pokrytí všech spotřeb elektřinou a 4x na pokrytí životní úrovně v rozvojovém světě, 200x do mínusu. Pokud vše jde dobře přes baterie a drátifikaci, pokud to půjde na e-fuels, tak je to 600x do mínusu. Jsme tedy i pořád v jednotkách stovek let.

10x nahoru na pokrytí vší spotřeby elektřiny, zhruba.

5-15x na pokrytí ostatních spotřeb

asi 4x nahoru kvůli vývoji populace. (a to to podhodnocuji, protože mají přibýt ještě 2-3 miliardy)

Oproti tomu 100x nahoru pro FBR

4x nahoru kvůli thoriu (+1 z uranu je 5x nahoru na zásobách)

Pak ano, jsou tu technologické a demografické čáry máry. Ale nebyl bych takový optimista co se týče zásob. Prostě i při všem dalším je to zdroj výrazně omezený. Vzpomínám si jak jsem četl o Wattově odhadů výdrže jednoho uhelného ložiska v Anglii, mělo stačit na 1000 let, další na asi 2000 let. Zavřeli je ani ne za 200.

Také, pokud srazíte cenu proudu z JE, řekněme pod 30€ i si investičními náklady, naskočí asi prudký Jevonsův efekt, což nebude moc dobré.

Jiří
15. únor 2019, 23:29

Ztrojnásobení výroby plastů během následujících 20 let? Proč proboha?

Josef
16. únor 2019, 22:24

Protože většina lidí na světě je chudá , takže si nemůže dovolit kupovat tolik spotřebního zboží zatím jenže do v roce 2040 už nebude pravda a proto růst výroby plastů

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se