Dunaj klesá, tlak na energetiku roste. Srbská vodní elektrárna omezuje výkon

Srbsko-rumunská vodní elektrárna na Dunaji, kterou oba státy provozují společně, dodává pouze třetinu svého obvyklého výkonu. Elektrárna Djerdap 1 byla uvedena do provozu v roce 1970 a podle ředitele srbské státní společnosti EPS zažila letos v květnu a červnu nejhorší období ve své historii. Důvodem je výrazný pokles hladiny Dunaje.

Djerdap 1 má instalovaný výkon 1 140 MW. Podle vyjádření ředitele státní společnosti, která elektrárnu provozuje, nyní vyrábí pouze přibližně 5 000 MWh elektřiny denně, což představuje zhruba třetinu její běžné denní produkce. Následkem toho se srbská energetika dostává pod tlak.

Srbsko vyrábí přibližně 60 % své elektřiny z uhlí. Druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou s přibližně 32% podílem vodní elektrárny, z nichž je Djerdap 1 největší. Energetický mix dále doplňují plynové elektrárny a obnovitelné zdroje.

Sucho a vysoké teploty však dopadají i právě na uhelné elektrárny, kde komplikují jejich chlazení, a některé z nich proto musejí snižovat výrobu. Podle agentury Reuters uvedl srbský ministr energetiky, že očekává další problémy, zároveň ale ujistil, že dodávky elektřiny zůstanou zajištěny. Dunaj se podle něj nyní nachází na svém „biologickém minimu“.

Ještě není konec

Podle rumunské správy vod činil minulou sobotu průtok Dunaje na vstupu do země přibližně 1 700 m³ za sekundu, zatímco červencový průměr dosahuje okolo 4 700 m³ za sekundu. V Rumunsku proto došlo například k omezení odběru vody pro zemědělce, aby bylo možné udržet dostatečnou hladinu pro chlazení jaderné elektrárny.

Na několika místech mezitím hladina Dunaje klesla natolik, že se znovu objevily vraky starých lodí. Celá situace tak má dopad jak na průmyslovou, tak na komerční dopravu, a tím pádem i na ekonomiku a energetiku států, jež jsou na druhé nejdelší evropské řece závislé. Lodní doprava na řece je omezena, což komplikuje přepravu paliv, obilí i dalšího zboží.

Podobná situace, při níž produkce elektrárny klesla, nastala již několikrát. Zdá se však, že sucha jsou stále intenzivnější a jejich dopady jsou tak drastičtější. Už před několika lety se mluvilo o poklesu produkce ve stejné elektrárně. Tehdy však šlo pouze o pokles o 30%.