České solární elektrárny loni vyrobily rekordní objem elektřiny, z toho téměř 15 % „zadarmo“
Výroba solárních elektráren v roce 2024 dosáhla 3,9 TWh, ukazují předběžná data předávaná společností ČEPS v systému ENTSO-E. Jedná se o rekordní roční výrobu solárních zdrojů. Rekordní výroba má ovšem také jednu negativní souvislost. Téměř 15 % objemu výroby tyto elektrárny „vyráběly zadarmo“, tedy při nulových nebo záporných cenách elektřiny.
Solární elektrárny v Česku mají za sebou rekordní rok. Loni totiž byly poprvé třetím největším zdrojem elektřiny v České republice. Před solární elektrárny se dostala pouze výroba z hnědouhelných a jaderných elektráren, které dlouhodobě dominují českému energetickému mixu.
Solární elektrárny loni podle údajů ENTSO-E vyrobily o přibližně 1 TWh více než předloni. Zatímco v roce 2023 byla výroba zhruba 2,8 TWh, loni se vyšplhala až k 3,9 TWh.
Vyšší výrobu táhnou především nové zdroje instalované v pokrizovém období. V roce 2023 se nový výkon solárních elektráren přiblížil 1000 MW a v loňském roce to nebude odlišné. Solární asociace oznámila již v polovině loňského roku, že za loňských prvních šest měsíců přibylo 484 MW. Od té doby získalo licenci podle statistik ERÚ dalších 170 MW nových solárních zdrojů. Bude-li trend nastolený v prvním pololetí pokračovat, lze za celý rok očekávat cca 900 MW nového instalovaného výkonu.
Solární elektrárny vyrábějí převážně při nižších cenách elektřiny na denním trhu
S vyšší výrobou solárních zdrojů jsou ovšem stále častěji spojovány záporné a nulové ceny elektřiny. Těch bylo v loňském roce rekordní množství a za celý rok jich bylo v České republice již 361.
Záporné a nulové ceny jsou se solárními elektrárnami spojovány proto, že se objevují nejčastěji v době, kdy je výroba solárních elektráren nejvyšší. To potvrzují také loňské statistiky, jelikož i loni bylo nejvíce záporných a nulových cen kolem poledních hodin.
Nízké ceny na denním trhu však negativně ovlivňují návratnost solárních elektráren, pokud jejich výnosy na těchto cenách závisí. To se týká většiny projektů bez provozní podpory nebo bez uzavřené smlouvy o přímém prodeji elektřiny (PPA).
Z dat zveřejněných na stránkách ENTSO-E vyplývá, že téměř 15 % výroby solárních elektráren loni připadalo na hodiny, kdy byla cena elektřiny na trhu nulová nebo dokonce záporná. Ve srovnání s ostatními zdroji jde o výrazně nejvyšší podíl – všechny ostatní sledované zdroje při těchto cenách vyrobí méně než 4 % své roční produkce.
Solární elektrárny vyrobí také nejnižší objem elektřiny v době, kdy je cena na denním trhu nadprůměrná (pro rok 2024 dosáhl průměr cen na denním trhu vážený podle objemu cca 90 EUR/MWh). Každý ze sledovaných zdrojů při vyšších cenách vyrobí zhruba polovinu své roční výroby. Solární elektrárny pouze necelých 20 %.
Oborové organizace požadují provozní podporu, vláda ji další tři roky neplánuje
Sektor solárních elektráren v České republice z výše uvedených důvodů volá po znovuzavedení provozní podpory pro fotovoltaické zdroje. To, že v České republice provozní podpora chybí, je problémem hlavně při bankovním financování výstavby nových zdrojů.
„Stalo se to, na co jsme dlouhodobě upozornili a varovali, a sice že investiční dotace z Modernizačního fondu nejsou nejvhodnější formou, jak stát má podporovat rozvoj velkých obnovitelných zdrojů. Hlavní překážkou je, že volatilní cena energie není pro banky uchopitelná,“ uvedl v minulosti výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář pro Ekonomický deník.
K zavedení provozní podpory se ovšem i nadále staví negativně Ministerstvo průmyslu a obchodu a česká vláda. Ta v prosinci přijala nařízení, kterým stanoví množství instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, které může získat v následujících třech letech provozní podporu od státu. Zatímco pro větrné elektrárny je alokována podpora až pro 350 MW ročně, na provozní podporu pro fotovoltaické elektrárny nařízení vůbec nepamatuje.
Mohlo by vás zajímat:
Ono se to časem srovná.
Nové FVE nedostanou úvěry, když jim to prý nevychází, nebudou se tedy stavět nové.
Ty současné buď zkrachují nebo to nějak přežijí a cena půjde nahoru i za slunného dne a bude vyřešeno:-)
Nové solární elektrárny se samozřejmě i nadále stavět budou a cena elektřiny přes slunné poledne nahoru nepůjde. Už kvůli tomu, že FVE bude povinnost pro každou novou stavbu a vzápětí i pro každou rekonstrukci starších objektů.
Provozní podpora je u FVE škodlivá a zbytečná.
@Bob 2. leden 2025, 12:33
Nebavíme se o těch na střechách, které jsou především určeny pro vlastní spotřebu a "nulové" ceny primárně nezpůsobují, ale o velkých FVE parcích.
Jenže ony ty střechy domů, obchodů, továren, balkonovky a další udělají hodně. Minimálně to znamená, že daný objekt nepotřebuje elektřinu v době, kdy svítí. Dost často navíc stačí baterka i přes celou noc u domů. Ušetří se navíc za distribuci, navíc budou FVE povinné.
Řešením není stavět dále "holé" FVE a větrníky, ale investiční dotaci do nich podmínit a investicí do bateriového úložiště.
A není spíše řešením konečně přestat dotovat nesmysly, které přispěly k našemu zchudnutí?
Modernizační fond přesměrovat na JE!
A co se tím vyřeší? Jen budeme 20 let něco budovat, než to bude dávat drahou elektřinu (tedy drahou pro nás, levnou pro ty země, kde jsou průměrné platy 3x vyšší.)
My potřebujeme okamžité řešení, stejně tak i celá EU. A přitom je to tak jednoduché:
1) uznat svoji chybu a omezit výši povolenek na 10 či 20 EUR/t.
2) přestat bojovat proti čistému plynu, nezbytnému pro život=CO2 a omezovat jen emise sajrajtů, co se s ním při spalování fosilních paliv dostávají do ovzduší. To je reálné nebezpečí pro lidi i přírodu.
3)A udržovat staré elektrárny a budovat jen takové nové, které dodávají čistou a levnější elektřinu, bez provozní podpory.
Pane Vaněčku, FVE se nevyplatí. Přečtěte si to tady od člověka co jednu z fandovstvi vlastní. https://www.blisty.cz/art/123076-vyplati-se-vubec-fotovoltaika.html
Naopak je třeba nepolevovat v úsilí. Zkracovat se tím začne období nepřízně, snižuje se tím navázaná zatím spotřeba LNG a vytváří se tím příležitost pro komerční využití levnější energie při nižších cenách energie v době nadbytku, což bude mít pozitivní velký přínos pro celou ekonomiku. Že se tím bude pomalu a jistě dostávat mimo hru jádro v podobě zatím těch kontraverzních mamutů, nemusíme zoufat, ale chválit. V možnosti ve využívání energie ze slunce a větru jsme teprve na samém počátku a její využití záleží jenom na nás.
Predat 15% takmer zadarmo, to chces ako investor pocut :D
Jadrove ,,mamuty,, castokrat zaberaju menej miesta ako tie fve mamuty na poliach a bezia nonstop, ci nefuka alebo nesvieti slnko :D
A což teprve větníkové mamuty.
Tím "nepolevováním v úsilí" se zatím to "období nepřízně" naopak prodlužuje, jak vyplývá z článku. Pokud to "nepolevování v úsilí" znamená lít další a další veřejné peníze, splňovalo by to jednu známou definici šílenství, takže klidně nepolevujte, ale tentokrát už za své.
Jeden exemplář šílenství tady mám,
týká se
"CBAM je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který je platný od 1. 10. 2023. Takové uhlíkové clo. Definice Ministerstva životního prostřední: Nástroj pro boj proti úniku uhlíku..."
viz neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/vydeseni-absurdita-narizeni-eu.A241230_132203_p_zahranici_nef
Můj příspěvek byl ohodnocen jako spam, tak znovu chci presentovat myšlenku, která je v současnosti realizována v USA (od 20. ledna):
každá země potřebuje levné energie, levnou elektřinu již NYNÍ, ne až za 15 či 20 let až postavíme nějakou novou jadernou elektrárnu.
Jinak bude životní úroveň i životní prostředí v zemi upadat.
A řešení je zcela jednoduché:
1) uvědomit si které jsou nejdůležitější plyny na Zemi pro život (O2 a CO2),
přestat bojovat proti čistému CO2 a bojovat jen proti skutečně nebezpečným produktům vznikajících při spalování fosilních paliv
2) omezit maximální výši povolenek (zatím vázaných na tunu vzniklého CO2 místo na množství škodlivin)
3) neničit předčasně starou energetiku ale jako novou energetiku budovat jen čistou (čistší) a levnější energetiku, bez provozních dotací.
Když to dokáže Amerika, proč by to neměla dokázat i EU. Je těžké uvědomit si vlastní chybu, ale bez toho není pokroku. A technický pokrok se vždy ve světě prosadí, ne všude, ale ve většině světa.
Pane Vaněčku: Jenže tu levnou elektřinu potřebujeme nejvíce v zimě a v menší míře i ráno a večer (před východem a po západu slunce). Už proto, že každý objekt bude mít brzo svou FVE, takže za slunečného poledne elektřinu ze sítě nebude vůbec potřebovat, nebo jí bude potřebovat méně.
Takže ji potřebujeme co nejdříve (JE 1 000 MW plánovaný termín 2036), ne až za 20 let, než se technicky a ekonomicky vyřeší celý řetězec akumulace přes vodík a vše se to v takovém velkém rozsahu postaví. Připomínám, že ani v zemích, kde to jde rychleji, než u nás, nepostaví jednu malou VtE, nebo plynovou elektrárnu dříve, než za 5 let. A postavit u nás dlouhodobou akumulaci (vodík) s výrobou odpovídající JE 1 000 MW je těžko reálné i za těch 20 let.
Tu akumulaci v takovém výkonu a v kapacitě na cca 3 měsíce potřebujete hlavně pro FVE, v menší míře i pro VtE, viz. dunkelflaute.
Druhá věc je, že JE se u nás měla začít stavět už před cca 10 lety. Jak by se nám teď v souvislosti s odstavováním uhlí hodily nově dostavěné bloky!
Jenže to by nesměla být (tehdy) zcela protijaderná EU s blokováním nejen podpory, ale i jakéhokoliv úvěru a lidé typu pana Vaněčka a dalších.
Tomu termínu (2036) může věřit jedině člověk, který má na očích klapky a v uších špunty. KHNP je v takových problémech, že pokud se vůbec začne stavět, bude to po dlouhých průtazích. A další by samozřejmě přišly při samotné stavbě. Věřím mnohem více SMR.
To by byla značka ideál, ale uvědomte si, že jsme v EU.
To si uvědomuji, budíček už zvoní, USA se už probudily, otázka je kdy se probudí Německo a EU. Jde jen o to, sladit harmonogram Energiewende a technického pokroku vůbec (to nikdo nezastaví) s pragmatismem. Nejednat proti zájmům většiny obyvatel v rámci nějakého pochybného mesiášství a fiktivní záchrany Zeměkoule.
Vrátit se od politického marketingu pochybných ideí a virtuální "reality" k racionalitě a vědě.
Jenže u OZE technický pokrok zdaleka převyšují politická zadání, všestranné zvýhodňování a dotace.
George Orwell kdysi řekl: "Journalism is printing what someone else does not want printed; everything else is public relations."
To platí i pro naše časy.
Přibližně po roce 2030 bude zásadní položkou poplatek za jistič, či za rezervovaný příkon.
Mimo velká města bude dávat smysl mít doma fotovoltaiku, baterii, [případně ještě tepelné čerpadlo] a elektrocentrálu - zrušíte přípojku elektřiny. Ponecháte si pouze přípojku na plyn. Od května do zhruba října pojedete jen na fotovoltaiku a zhruba od října do dubna na plyn + fotovoltaiku.
Nebo se pomocí baterie transformujete na "hliníkárnu". Žádných 10-20 kW maximálního výkonu jističe, když vystačíte s trvalým odběrem <1 kW. Odpojení přijde na řadu až jestli tohle ještě pořád nezkrotí nenažranost distributorů elektřiny.
Málo se to ví, ale o výši distribučních poplatků distributoři elektřiny nerozhodují.
Jasně, že ne. Jen si to rozhodnutí vybrečí, že?
Ne, to si pletete s mateřskou školkou.
@Jan Veselý 2. leden 2025, 18:46
Ani nemusí brečet:
ERÚ je státní orgán
ČEPS je státní organizace
ČEZ je z 70% státu
Oni se vždy nějak "domluví":-)
@Emil: Nejsem tak naivní, abych věřil na Ježíška, a vrozenou dobrotu státních regulačních orgánů.
@Jarda: Ty pijavice jsou PRE, EG.D a ČEZ Distribuce, dvě soukromé a jedna polostátní firma, kam se na ně hrabou nějaké čučky z ČEPSu.
@Veselý: Věřte si na co chcete, mě vaše dojmy vůbec nezajímají.
Pane Veselý:
Právě proto, abyste mohl opravdu využít na maximum možnosti akumulace jak pro sebe, tak pro dobro sítě a koneckonců i výrobců elektřiny typu FVE potřebujete větší hlavní jistič.
Příklad:
Na 2 hodiny kolem poledne způsobí velké solární parky i přetoky domácích FVE, ale i nespotřeba těch majitelů FVE, kteří přetoky mít nebudou, zápornou cenu elektřiny.
Oproti stálé spotřebě 1 kW a to i v době odběrové špičky pak pro nabití akumulátoru za 2 hodiny potřebujete hlavní jistič na 12 kW.
Samozřejmě praxe bude trochu složitější, je třeba také brát ohled na možnosti přenosu (dimenzi sítě).
K tomu případ zimní:
V noci (8 hodin) je nízké zatížení sítě a přebytek elektřiny. Oproti stálé spotřebě (jistič 1 kW, ale to bude na topení málo) potřebujete s odběrem 8 hodin jistič 3* větší = 3 kW (ale to bude na topení také málo).
@Nefi 2. leden 2025, 11:39
Jistě se najdou i "fajnšmekři", co se odpojí od DS, ale bude to jen zanedbatelný zlomek odběratelů.
Ne, že by to nešlo, ale není to levná a jednoduchá záležitost.
Spíše se budou přípojky "optimalizovat" nebo pořizovat varianty peak shavingu.
Elektrocentrálu poháněnou plynem-pro krajní nepřízeň (malá kogenerační jednotka). Nabízí se spousty kombinací a nezapomínejme ani s dostatečnou akumulaci v baterkách včetně té tepelné. Jak je co pro koho nejvýhodnější. Máme na co navázat z minulosti, kdy se snažili naši předkové využit to co jim místní podmínky nabízely a taky se brblalo a následně byli rádi , když něco přínosného pořídili. Je to hlavně v mladé generaci, tak jako vždycky i v té minulosti.
@Miloslav Černý 2. leden 2025, 14:58
Ale jo, jde ledacos, ale musí to mít nějaký smysl, jak ekonomický, tak i realizační.
Já jsem zatím na nějakou malou kogenerační jednotku pro rodinný dům nenarazil, pokud máte tip, tak se rád podívám (bez ironie).
Já doma FVE s AKU a elektrocentrálu na benzín mám a odpojovat od DS se nehodlám.
Z centrály mi leze 1kWh za 35,- jen v benzínu, tak v krizi dobré, ale jinak se to nevyplatí.
U plynu se také zvyšují poplatky za plynoměr a je jedno, jestli ho odebíráte nebo ne. To už je lepší mít vše na elektřinu, dát si menší jistič a ve velkých mrazech topit krbovými kamny.
"téměř 15% zadarmo" zcela jistě nevyrobily :-) Přesnější by asi bylo napsat, že v době nulových nebo záporných cen FVE vyrobily asi 15% elektřiny! Ale věřím, že ani polovina nebyla vyrobena "zadarmo". Mám tři menší FVE na střechách o celkovém výkonu 130 kWp a zadarmo jsem nevyrobil ani jednu kWh elekřiny :-) Kdo má baterie a také chuť si domluvit odběry za nenulové ceny, zdaleka nemusí "prodávat zadarmo".
Gratuluju, 130 kWp to už je slušný výkon !
Zadarmo není žádná vyrobená elektřina, každá výroba elektřiny něco stojí , proto asi je taky v článku to "zadarmo" v uvozovkách. Úplně nejpřesnější by ale bylo napsat, že 15 % vyrobené elektřiny bylo přinejlepším bezcenných.
Bezcenných na burze na spotu a krátkodobých kontraktech. A? To zdaleka není všechno.
U elektřiny z fotovoltaických elektráren procházející elektrizační soustavou (o které je v článku řeč) to je všechno, každá taková elektřina byla v době nulové ceny na denním trhu bezcenná, bez ohledu na to kolik za ni kdo zaplatil.
Při současném zdražování jističe je to pravděpodobné. A alespoň se sníží tlak na posilování elektro sítě.
Snad nevyráběly zadarmo, ale vyráběly bezcennou elektřinu, čemuž odpovídala její cena.
Vy a pár dalších lidí tady se na energetiku dívá ne jako na službu pro určitou komunitu (jako to historicky bývalo, továrna si postavila elektrárnu pro sebe a část elektřiny prodávala i městu) ale jako na něco, co pomocí burzy v Lipsku musí přinést akcionářům MAXIMÁLNÍ ZISK.
A z toho je pak ta tragedie pro spotřebitele elektřiny, ta nnenasytnost drobných i velkých akcionářů, že to zničí část průmyslu či drobných spotřebitelů v daném státě-to je vůbec nezajímá. Přitom výroba elektřiny vzhledem k monopolu rozvodné sítě není neregulovaná výroba třeba praček či kol. Tady by měl stát jako udělovatel oprávnění skutečně dozírat na to aby místním občanům nebylo prodáváno za lichvářské ceny.
Ale tady se snad ukazuje, že OZE dodávají dokonce už i u nás energii, o kterou není zájem. Kdyby ji dodávali stále, tak je to v cajku, ale ono to tak není. Na energetické burze vidíme neskutečné skoky a pro konečné spotřebitele cenu, ze které se jim podlamují kolena.
Spotřebitelům se z levné či "zadarmo" elektřiny kolena nepodlamují, kdyby se k nim mohla dostat, tak si ji vezmou. Ale elektřina nejsou brambory....
Že by byl nezájem o levnou elektřinu, tak o tom pochybuji. Problém bude asi v překážkách v distribuci, že ano?
Problémem je, že takto vytvořený energetický mix je drahý sám o sobě. K nestabilním OZE potřebujete rezervní elektrárny a těm musíte platit i když neběží. Vše zaplatí spotřebitel.
nie je teda lepsie vystavat baterkove ulozisko miesto rezervnej elektrarny? pokial sa teda bavime o vykryvani peakov v radoch hodin
Ještě jedna odborná poznámka k omezování výroby ve FVE (curtailment).
cituji:
Because PV has become so cheap, overbuilding is an option. The concept of overbuilding in solar systems is similar to the power of the cars we use every day. We buy vehicles with engines capable of reaching speeds far above the legal limits, even without having an Autobahn – a German highway with no speed limit – where we can exploit all this potential. This extra power capacity offers flexibility, consistent performance and reliability in situations that require more power, such as steep hills or overtaking. Similarly, overbuilding in solar plants provides a more constant and reliable power generation, even if not all the capacity is constantly used. This excess photovoltaic capacity acts as a virtual form of storage, resulting in a more predictable and controllable generation, and allowing storage systems to be sized in an optimized manner. Additionally, implicit storage provides further operational flexibility, allowing system operators to adjust solar output in real time to meet grid demands, thereby improving the stability and reliability of the power system.
Curtailment, combined with the concept of implicit storage represents a paradigm shift in the integration of large-scale solar energy. As the world moves towards an energy mix increasingly dominated by solar photovoltaic and wind energy, these strategies become essential tools to ensure the stability, reliability, and affordability of the electrical system. The successful implementation of these approaches requires a combination of technological innovation, regulatory adaptation, and new business models. With the continuous decline in the costs of solar energy and its increasing share in the energy mix, curtailment (and implicit storage) are not only options, but also necessities.
technický článek pro USA:
viz sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0038092X21005259?via%3Dihub
Ultra-high photovoltaic penetration: Where to deploy
Highlights
•
Oversized/curtailed PV can meet the bulk (50%) US energy demand firmly and affordably.
•
3.8 TW would be enough to meet electric, transportation and building sectors demand.
•
This resource would occupy 0.25% of the Continental United States land surface.
•
There is more than enough deployable space in every state to meet local demand.
•
Buildings and HV power lines right-of-ways could each supply the bulk of that space.
Já FVE moc fandím, ale Evropa a zvláště ČR má krajinu o tzv. malém zrnu, kam umístit větrný park či 200 MWp FVE elektrárnu je problém pro místní obyvatele. V USA to může fungovat.
U nás můžete umístit vhodně velkou FVE jen do oblastí rekultivace starších uhelných dolů. Tam máte i zasíťování a dost místa pro velkou akumulaci (voda a baterie).
Zatím nejvhodnější pro střední FVE se mi jeví ty obrovské střechy velkoskladů, ty bych povoloval pouze s FVE+akumulací.
No a větrníky mi nevadí tam, kde je i hodně turistických rozhleden (a kde to obvykle i hodně fouká). Pořád je to lepší než stožáry VVN
Tento projekt se mi docela líbí, nic méně je příliš velký a u lidí narazil :
Do bývalých povrchových dolů bych přednostně umístil vodní plochy a až na nich případně FVE. Sklady a FVE souhlas.
No a srovnávat stožáry a rozhledny s dnešními obřími větrníky je opravdu úsměvné.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se