G20: Na fosilní projekty jde čtyřikrát více veřejných peněz než na OZE

DomůObnovitelné zdrojeG20: Na fosilní projekty jde čtyřikrát více veřejných peněz než na OZE

Mezi lety 2013 až 2015 vydaly země skupiny G20 téměř čtyřikrát více peněz na projekty spojené s fosilními zdroji než na čisté technologie. Analýza veřejných prostředků 20 ekonomicky nejsilnějších zemí ukázala rovněž i směřování prostředků spíše směrem k ropě a zemnímu plynu než uhlí.  Nejvíce peněz pro fosilní projekty poskytlo Japonsko, následované Čínou a Jižní Koreou.

Země G20 o rozvoji čistých technologií jen hovoří, ale ve skutečnosti podporují fosilní zdroje. Tak by se dala shrnout publikace Talk is cheap: How G20 governments are financing climate disaster, kterou před nedávnem společně vydaly organizace Oil Change International, Friends of the Earth US, WWF European Policy Office a Sierra Club.

Dle analýzy bylo celkově z veřejných zdrojů mezi roky 2013 a 2015 v zemích G20 utraceno na projekty související s ropu, zemním plynem a uhlím 215,3 mld. USD. Ročně tak šlo v průměru o 71,8 mld. USD, což reprezentuje 58 % všech veřejných financí zemí G20 na energetické projekty.

Na projekty čistých technologií bylo ve stejném období ročně vydáno v průměru pouze 18,7 mld. USD (přibližně 15 %). Zbylých 26 % pak představovaly projekty, u kterých není možné zcela jasně určit, zdali byly vyvolány rozvojem OZE, či fosilních zdrojů (například posilování elektroenergetické infrastruktury). Projekty související s fosilními zdroji obdržely téměř čtyřikrát více prostředků než rozvoj čistých technologií.

Procentuální vyjádření veřejných prostředků na různé typy projektů. Zdroj: Oil Change International

Financování fosilních projektů

Analýza se zaměřila na financování projektů skrze národní rozvojové instituce, exportní agentury, vládní agentury (lokální i národní), rozvojové banky, státem vlastněné banky a státem vlastněné podniky. Jako fosilní projekty byly označeny investice do průzkumu, těžby a energetického zpracování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn), projekty s vysokou uhlíkovou náročností a investice do retrofitů zařízení na fosilní zdroje.

Dopady fosilních investic podle analytiků snižují ceny uhlíku (podkopání emisního obchodování), dělají z ekonomicky nevýhodných projektů projekty výhodné a „betonují“ stávající systém na dlouhou dobu do budoucna. Díky tomu je pak prosazování čistých projektů náročnější a dražší.

Nejvíce financí poskytly fosilním zdrojům dle studie národní exportní agentury (v průměru 38,3 mld. USD ročně). Zhruba polovina ze všech „fosilních peněz“ byla cílena na rozšíření produkce ropy a zemního plynu (62 mld. USD ročně). V rámci financování fosilních projektů šlo ovšem šestkrát více peněz na projekty související s ropou a plynem než na projekty zaměřené na podporu uhlí. U financí poskytovaných skrze Mezinárodní rozvojové banky byl tento poměr ještě vyšší (12 krát více financí pro ropu a plyn).

Průměrné roční hodnoty financí určených na fosilní projekty v zemích G20. Zdroj: Oil Change International

Při srovnání jednotlivých zemí utratilo na fosilní projekty nejvíce peněz Japonsko (v průměru 16,5 mld. USD ročně), následované Čínou (13,5 mld. USD/rok) a Jižní Koreou (8,9 mld. USD/rok). Spojené státy pak skončily ve srovnání až jako čtvrté s průměrnými investicemi 6 mld. USD/rok do fosilních projektů. Na projekty čistých technologií vydaly stejné země v průměru následující prostředky: Japonsko – 2,7 mld. USD/rok, Čína – 0,085 mld. USD/rok, Jižní Korea – 0,092 mld. USD/rok, USA – 1,3 mld. USD/rok.

Prázdné fráze politiků

Finance pro fosilní zdroje dle autorů dokumentu brzdí rozvoj bezemisních zdrojů a podkopávají přijaté závazky z Paříže.

„Lídři zemí rádi hovoří o klimatu, ale je zcela jasné, že jde pouze o prázdná slova.“

Kate DeAngelis, analytička Friends of the Earth U.S.

Autoři rovněž upozorňují, že má-li být dosaženo udržení maximálního globálního oteplení pod 2°C pak je třeba aby 68 % všech dnes známých rezerv fosilních paliv vůbec nebylo vytěženo. V případě vyššího cíle (oteplení pouze o 1,5°C) jde dokonce o 85 % známých rezerv, které by měly zůstat nedotčeny. Dle dokumentu přitom na průzkum nových zásob fosilních zdrojů šlo ročně v průměru 13,5 mld. USD.

Monitoring
Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...