Německá koaliční strana Křesťanskodemokratická unie (CDU) příští měsíc rozhodne proti zavedení uhlíkové daně. Strana chce namísto toho podpořit více tržně orientované řešení pro zpřísnění klimatické politiky Německa. Jeden z představitelů strany to v <a href="https://rp-online.de/politik/deutschland/carsten-linnemann-die-union-wird-sich-gegen-eine-co2-steuer-aussprechen_aid-44771821#successGoogleRegistered">úterý uvedl pro list Rheinische Post</a>.
<blockquote> “Musíme být těmi, kteří svými technologiemi stanovují standardy. Uhlíková daň v tomto kontextu dělá velmi málo. Byla by to klimapolitická sázka. Odvody spotřebitelů do státní kasy by se značně zvýšily, ale přesto by nikdo nemohl zaručit, že emise CO2 podle našich požadavků poklesnou,” uvedl Carsten Linnemann, místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu.</blockquote>
Annegret Kramp-Karrenbauerová, předsedkyně hlavní německé vládní strany, si klade za cíl představit do poloviny září stanovisko CDU k posílení politiky v oblasti klimatu.
CDU je pod nátlakem svých koaličních partnerů ze Sociálnědemokratické strany a <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/energeticka-politika-nemeckych-zelenych-boj-vsemu-krome-oze-sebe-nezapadajici-myslenky/">opozičních Zelených</a>, aby zavedla zpoplatnění emisí oxidu uhličitého v odvětvích, která nespadají pod <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS)</a>. Jedná se o zemědělství, dopravu a vytápění ve zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu menším než 20 MWt.
Mnozí v představitelé CDU by však namísto zavedení uhlíkové daně raději rozšířili systém EU ETS na zmiňovaná odvětví, nebo přišli s podobným mechanismem pro obchodování s uhlíkem. Tomuto postoji se přiklání rovněž bavorská Křesťanská sociální unie (CSU).
<blockquote>„Jsem pevně přesvědčen, že unie [CDU a CSU] vystoupí proti dani z CO2,“ dodal.</blockquote>
CDU začala potenciální <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecka-vlada-meni-postoj-k-uhlikove-dani-zvazi-jeji-zavedeni/">zavedení uhlíkové daně zkoumat letos v dubnu</a>. Do té doby s ní ve svém programu neuvažovala. Kancléřka Angela Merkelová tehdy svůj nově založený „klimatický kabinet“ v rámci návrhu právních předpisů pro dosažení klimatických cílů Německa do roku 2030 pověřila prozkoumat nejnovější návrhy a výzkum týkající se zpoplatnění emisí oxidu uhličitého v odvětvích dopravy a vytápění.
<blockquote>„Byli bychom neznalí, kdybychom nezahrnuli nejnovější zprávy do našich úvah. … Máme možnost regulace, fiskálních opatření a obecné ceny CO2, které zkoumáme, ale pro které jsme ještě nerozhodli. Vše však zohledníme,“ uvedla tehdy Merkelová.</blockquote>

Německo

Německá CDU se staví proti zavedení uhlíkové daně. Je pro tržně orientované řešení

Německá vláda zkoumá zavedení uhlíkové daně jako prostředku pro dosažení svých ambiciózních klimatických cílů. Kancléřka Angela Merkelová řekla parlamentu, že její nový „klimatický kabinet“ při navrhování právních předpisů pro dosažení klimatických cílů Německa do roku 2030 prozkoumá nejnovější návrhy a výzkum týkající se zpoplatnění emisí oxidu uhličitého v odvětvích dopravy a vytápění. Jedná se o obrat v přístupu německé vlády, která se již dříve vyjadřovala, že uhlíková daň není ve vládním programu.
Německá kancléřka Angela Merkelová zahrnula uhlíkovou daň do vládního programu jako možné opatření pro splnění klimatických cílů země do roku 2030. Nově vytvořený vládní „klimatický kabinet“, zahrnující ministry s klíčovými povinnostmi v oblasti klimatu, se bude zabývat nedávnými odbornými stanovisky ke způsobům zpoplatnění oxidu uhličitého, uvedla Merkelová ve středu v parlamentu.
„Byli bychom neznalí, kdybychom nezahrnuli nejnovější zprávy do našich úvah. … Máme možnost regulace, fiskálních opatření a obecné ceny CO2, které zkoumáme, ale pro které jsme ještě nerozhodli. Vše však zohledníme,“ uvedla Merkelová.
Ekonom Andreas Löschel, který byl aktuálně znovu jmenován do čela vládní nezávislé odborné komise pověřené sledováním pokroku <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/Energiewende-a-jeji-cile/">Energiewende</a> změnu vlády uvítal.
„Je to velmi dobrá zpráva pro další pokrok v transformaci německé energetiky,“ uvedl Löschel.
Zavedení uhlíkové daně by stimulovalo přechod na nízkouhlíkové technologie i v odvětvích, na které se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi EU ETS, tedy dopravě a vytápění ve zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu menším než 20 MWt.
<h2>Obrat v přístupu</h2>
S návrhem zpoplatnit emise CO2 ve vytápění a dopravě přišla na konci loňského roku ministryně životního prostředí Svenja Schulzová (SPD). Zatímco v některých částech průmyslu se úvahy setkaly se sympatiemi. Křesťanskodemokratická unie Angely Merkelové (CDU) i ministerstvo financí vedené Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) podobné návrhy opakovaně odmítli.
Vzhledem k tomu, že Německo doposud nebylo schopno žádného snížení emisí v dopravě, mělo být zpoplatnění CO2 prostředkem k urychlení přechodu na automobily s nízkými emisemi. Vládní strany však doposud argumentovaly tím, že zavedení zpoplatnění uhlíku nebylo součástí koaliční dohody.
Německá vláda je pod tlakem, aby dokončila soubor opatření a právních předpisů, které zajistí dosažení mezinárodně závazného cíle Německa snížit do roku 2030 emise CO2 o alespoň 55 % oproti roku 1990.  Německá vláda vloni v lednu uvedla, že klimatický <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecka-velka-koalice-se-shodla-ze-splneni-klimatickych-cilu-roku-2020-nerealne-zeleni-zuri/">cíl pro rok 2020 je pro Německo nesplnitelný</a>. Pokud by nadále nebyly plněny cíle v oblasti klimatu, hrozily by zemi by ze strany EU pokuty ve výši miliard eur.

Životní prostředí

Německá vláda mění postoj k uhlíkové dani. Zváží její zavedení

Německo by mělo po odstavení svých uhelných elektráren zrušit odpovídající množství emisních povolenek z primárních státních aukcí. Tento krok zajistí, aby nebyla způsobena deformace v evropském systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a aby skutečně došlo ke snížení emisí CO2 v Evropě. Tzv. uhelná komise zároveň doporučuje zavedení zpoplatnění emisí CO2 mimo systém EU ETS.
Tzv. německá uhelná komise doporučuje politikům, aby v návaznosti na odstavování uhelných elektráren v zemi zrušili emisní povolenky z národního dražebního plánu v množství odpovídajícím vypouštěným emisím těchto elektráren. Tím má být zajištěno, aby se předešlo přesunu výroby do jiných částí Evropy a aby skutečně došlo ke snížení emisí CO2 produkovaných v systému EU ETS.
Výše zmíněné umožňuje Směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému EU ETS, <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02003L0087-20180408&amp;qid=1542581908910">ve své poslední aktualizaci</a>:
<blockquote>
„Členské státy mohou v případě uzavření kapacity na výrobu elektřiny na svém území z důvodu dodatečných vnitrostátních opatření zrušit povolenky z celkového množství povolenek, které mají dražit, až do množství odpovídajícího průměrnému množství ověřených emisí daného zařízení za období pěti let předcházejících jeho uzavření,“ uvádí směrnice v článku 12, odst. 4.
</blockquote>
<h2>Komise doporučuje zpoplatnění CO2 v dopravě a budovách</h2>
Komise rovněž vyzývá k zavedení zpoplatnění C02 také v odvětvích mimo ETS, tj. dopravě, budovách a zemědělství. To by dle komise vyžadovalo &#8222;revizi systému poplatků v celém energetickém odvětví&#8220;.
Členové komise tak podporují návrh spolkové ministryně životního prostředí Svenji Schulzové (SPD), která již měsíce bojuje za stanovení cen uhlíku ve všech odvětvích. Dosud bez úspěchu. Federální ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier (CDU) opakovaně zdůraznil, že to nebylo předmětem koaliční dohody, a nepatří tak do současných jednání. Minulý týden <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/nemecko-ministerstvo-financi-zavrhlo-navrh-zpoplatneni-emisi-co2-doprave-vytapeni/">se proti tomu vyslovil i spolkový ministr financí</a> Olaf Scholz (SPD).
<h2>První vlna odstavování již do roku 2022</h2>
Tzv. uhelnou komisi vytvořila současná německá vláda tvořená z Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové, její sesterské Křesťanskosociální unie Bavorska (CSU) a Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v rámci své <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/rysujici-se-nemecka-koalice-se-shodla-programu-termin-konce-uhli-by-mel-byt-znam-zacatkem-2019/">koaliční dohody</a>, aby mimo jiné připravila akční plán pro postupné uzavírání uhelných elektráren.
Komise ve čtvrtek a pátek přišla s prvním návrhem <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-prvni-vlna-odstavovani-uhelnych-elektraren-ma-probehnout-roku-2022/">klíčové kapitoly o odstavení uhelných elektráren</a>, ve které doporučuje, aby do roku 2020 nedošlo k vynucenému odstavování elektráren. Počáteční fáze odstavování má být provedena do roku 2022.
Otázka výše odstavovaného instalovaného výkonu do roku 2022 zůstává prozatím nezodpovězena. Komise informovala, že chce svou práci dokončit a oznámit konečný termín odklonu od výroby elektřiny z uhlí a jeho přesnější průběh již 28. listopadu. To je zhruba dva týdny před původně plánovaným <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-uhelna-komise-si-stanovila-harmonogram-zavery-by-mely-byt-znamy-pred-klimatickou-konferenci-katovicich/">závěrečným zasedáním, které se mělo konat 11. prosince</a>.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE

Německo by mohlo při odstavování uhelných elektráren zrušit příslušné množství emisních povolenek

Projekt na přestavbu dvou uhelných bloků britské elektrárny Drax na plyn se nelíbí ekologické skupině, která v ní vidí riziko pro dosažení klimatických cílů. Dle ekologů již země povolila projekty s instalovaným výkonem 15 GW a dalších 3,6 GW v Drax nepotřebuje. Projekt další 2,5GW paroplynové elektrárny v Tilbury byl minulý týden RWE zastaven.
Britská ekologická právní skupina <a href="https://www.clientearth.org/clientearth-lodges-objection-to-drax-gas-plant-on-climate-grounds/">ClientEarth nesouhlasí</a> s projektem <a href="http://repower.drax.com">Drax Repower</a>, v rámci kterého by měly být dva uhelné bloky elektrárny Drax nahrazeny paroplynovou elektrárnou s instalovaným výkonem až 3,6 GW a <a href="http://oenergetice.cz/akumulace-energie/britanie-muze-roku-2021-vybudovat-12-gw-bateriich-ve-hre-vsak-mnoho-neznamych/">bateriovými systémy s výkonem až 200 MW</a>. ClientEarth tvrdí, že pokud bude projekt dokončen, může to ohrozit odklon Británie od fosilních paliv do roku 2050.
<blockquote>
&#8222;Projekt Repower přinese nákladově efektivní pružnou a za vysoké účinnosti vyrobenou energii do sítě. Opětovným využitím některých částí existující infrastruktury, včetně připojení k síti a chladicích věží, bude vývoj nákladově efektivní a konkurenceschopný,&#8220; uvedl výkonný ředitel Drax Power, Andy Koss.
</blockquote>
Podle studie britské vlády potřebuje země do roku 2035 postavit 6 GW výkonu v plynových elektrárnách. Přesto již povolila plynové projekty s instalovaným výkonem 15 GW a s Drax by tak povolené projekty pokrývaly zmíněnou potřebu třikrát.
<blockquote>
&#8222;Vládní prognózy, které byly zveřejněny v tomto roce, ukazují, že Spojené království nepotřebuje rozsáhlé zavádění nových velkokapacitních plynových elektráren. Existují důkazy, že i ty nízké prognózy nadhodnocují úroveň potřeby a nejsou dostatečné pro splnění britských cílů v oblasti dekarbonizace,“ řekl Sam Hunter Jones, právník z ClientEarth.
</blockquote>
<h2>RWE ze svého projektu vycouvala</h2>
Další novou <a href="http://oenergetice.cz/technologie/paroplynova-elektrarna-princip-funkce/">paroplynovou elektrárnou</a> na místě bývalých uhelných bloků měl být projekt RWE v Tilbury. Součástí elektrárny s instalovaným výkonem 2,5 GW bylo také plánováno bateriové úložiště s výkonem 100 MW. I přestože RWE začala s kroky k povolení výstavby, <a href="https://www.group.rwe/en/innovation-and-knowlegde/innovation-and-technology/project-proposals/tilbury">minulý týden oznámila</a>, že projekt z ekonomických důvodů pozastavuje.
<blockquote>
„Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě současných tržních podmínek a nákladů projektu. Stejně jako u každého developerského projektu jsou možnosti průběžně vyhodnocovány a postupují pouze tehdy, jsou-li ekonomicky životaschopné,&#8220; uvedla v prohlášení společnost RWE.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Drax Power

Elektrárny v Evropě

Britští ekologové napadli přestavbu dvou bloků elektrárny Drax na plyn

Německé ministerstvo financí v čele s Olafem Scholzem (SPD) <a href="https://www.welt.de/politik/deutschland/article183535810/Absage-von-Scholz-Umweltministerin-will-Benzin-und-Heizoel-verteuern.html">odmítlo plán</a> německé ministryně životního prostředí Svenji Schulzové (SPD) zpoplatnit emise CO2 ve vytápění a dopravě. Toto opatření mělo být jedním z prostředků jak dosáhnout cílů Německa ve snižování emisí CO2. 
Schulzová navrhla zdanit fosilní paliva, jako je benzín, plyn nebo topný olej, aby mohla být snížena cena elektřiny. Zpoplatnění by však mělo být navrženo tak, aby neznamenalo vyšší finanční zátěž pro občany.
<blockquote>
„Chci, abychom mohli zlevnit elektřinu a to tak, že zavedeme cenu CO2 pro oblast dopravy a budov. Ale tak aby lidé celkově neplatili více a dostali jen jiný stimul &#8211; stimul spotřebovávat méně CO2. … Nyní se budeme snažit o vytvoření takového konceptu společně s federálním ministrem financí,“ uvedla Schulzová v televizním rozhovoru pro německý list Welt.
</blockquote>
Zatímco v některých částech průmyslu se úvahy setkaly se sympatiemi. Křesťanskodemokratická unie Angely Merkelové (CDU) i ministerstvo financí vedené Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) je odmítli.
<blockquote>
&#8222;Říkáme ne vyšším daním z benzínu a topného oleje. Musíme dosáhnout našich klimatických cílů inovacemi a technologiemi namísto zdražování dopravy a života. … Neexistuje žádný způsob, jak bychom to podpořili,&#8220; uvedl Georg Nüßlein, místopředseda CDU, a dodal, že vyšší daně z benzínu by zasáhly obyvatele venkovských oblastí, kteří jsou závislí na automobilu.
&#8222;Neexistují žádné důvody pro zavedení nového zpoplatnění CO2,&#8220; uvedl v pátek mluvčí ministra financí.
</blockquote>
CDU/CSU a SPD se vzdaly německého klimatického <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/nemecka-velka-koalice-se-shodla-ze-splneni-klimatickych-cilu-roku-2020-nerealne-zeleni-zuri/">cíle pro rok 2020 v průběhu koaliční dohody</a>. Strany se však vyslovily, že v každém případě musí být dosažen mezinárodně závazný cíl Německa snížit do roku 2030 emise CO2 o alespoň 55 % oproti roku 1990.
Vzhledem k tomu, že doposud nebylo dosaženo žádného snížení emisí v dopravě, mělo být zpoplatnění CO2 prostředkem k urychlení přechodu na automobily s nízkými emisemi, jako jsou elektřinou poháněná vozidla. To však není zakotveno v koaliční dohodě. Schulzová již nicméně dříve vyjádřila myšlenky ubírající se tímto směrem.
Ministerstvo také poukázalo na to, že Německu by hrozily pokuty ve výši miliard eur od EU, pokud by nadále nebyly plněny cíle v oblasti klimatu. To znepokojilo i ministra financí Scholzeho.
Schulzová oznámila, že brzy předloží návrh zákona o ochraně klimatu, jehož vytvoření bylo sjednáno v koaliční dohodě současné německé vlády. Zákon má zajistit dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030. Jednotlivá odvětví, jako je doprava, zemědělství nebo energetika, by poté dostaly závazné cíle snižování emisí CO2.
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Sebastian Ziebell's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/zebel/">Sebastian Ziebell</a>

Emise CO2

Německo: Ministerstvo financí zavrhlo návrh na zpoplatnění emisí CO2 v dopravě a vytápění

Kalifornie dlouhodobě a ve velkém cílí na využívání obnovitelných zdrojů energie. Nový zákon, který ještě musí schválit senát a guvernér, povolí od roku 2045 výrobu elektřiny pouze z bezemisních zdrojů. Po státu Havaj je tak Kalifornie druhým americkým státem s cílem zbavit se emisí CO2 při výrobě elektřiny. Kromě uvedeného cíle zákon navýší cílový podíl OZE v roce 2030 o 10 % na celkem 60 %. Odpůrci zákona upozorňují zejména na nárůst cen elektřiny.
Zákonodárci amerického státu Kalifornie schválili návrh <a href="https://leginfo.legislature.ca.gov/faces/billTextClient.xhtml?bill_id=201720180SB100">nového zákona SB100</a> s názvem „The 100 Percent Clean Energy Act of 2018,“ který před vstupem v platnost čeká ještě podpis kalifornského guvernéra Jerryho Browna. Jak již vyplývá z názvu, hlavním cílem nového zákona je výroba elektrické energie z obnovitelných a bezemisních zdrojů, jejichž podíl na výrobě má do roku 2045 být celých 100 procent. Kalifornie se po přijetí zákona zařadí jako druhý americký stát po bok Havaje, která si stanovila stejný cíl.
<blockquote>
„Dosažení 100 % obnovitelných zdrojů je 100% možné a 200% nezbytné. SB100 reaguje na to, co ukazuje průzkum za průzkumem, a to že obyvatelé Kalifornie chtějí: čistou energii, čistý vzduch a budoucnost pro další generace,&#8220; uvedla Kathryn Phillips, ředitelka Sierra Club California.
</blockquote>
Kromě cíle zbavit se znečišťujících zdrojů energie nový zákon upravuje dílčí cíl do roku 2030. Obnovitelné a bezemisní zdroje měly původně dosáhnout do tohoto roku podílu 50 % na výrobě elektřiny, nově to je o deset procentních bodů více.
<h2>OZE proti změnám klimatu</h2>
Kalifornie v posledních letech pociťuje dopady vzrůstajících teplot a trápí ji velká sucha spolu s rozsáhlými požáry. Problém představuje také zvyšující se hladina moře a související eroze pobřeží. Také díky tomu mají opatření podporující bezemisní zdroje mezi obyvateli Kalifornie velkou podporu i na úkor vzrůstajících cen energií.
Kalifornie v současné době produkuje zhruba třetinu své elektřiny z bezemisních zdrojů, čímž v předstihu plní svůj cílový podíl v roce 2020. Zbytek výroby tvoří převážně plynové zdroje. Jako doplněk k intermitentním zdrojům energie již více než rok a půl používá kalifornská soustava <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/tesla-kalifornii-oficialne-zahajila-provoz-nejvetsiho-baterioveho-uloziste/">velká bateriové úložiště</a>, jejichž výkon by do tří let <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/kalifornii-ceka-boom-bateriovych-ulozist-3-let-by-vykon-mel-presahnout-1-300-mw/">mohl přesáhnout 1,3 GW</a>, a ve hře je také <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/pomuze-obri-precerpavaci-elektrarna-kalifornii-boji-kachni-krivkou/">stavba přečerpávací elektrárny na Hooverově přehradě</a>.

Obnovitelné zdroje

100 % elektřiny z bezemisních zdrojů? Kalifornie cílí na rok 2045

Britské církve mění dodavatele a přechází na zelenou elektřinu, v Británii tak již více než pěti tisícům kostelů a katedrál dodávají energii obnovitelné zdroje energie. Odhadem jde o kontrakty v hodnotě pěti milionů liber, které ročně církve utratí za čistou elektřinu. Podobně jako třeba Google se tak britské církve nákupem čisté elektřiny snaží bojovat proti změnám klimatu.
Energie z obnovitelných zdrojů energie zásobuje, <a href="https://www.theguardian.com/environment/2018/aug/03/5500-uk-churches-switch-to-renewable-energy">dle analýzy zahraničního serveru The Guardian</a>, již přes pět a půl tisíce britských kostelů a katedrál. Církve hledají zejména trvale udržitelný zdroj energie, který nezatěžuje životní prostředí a pomáhá v boji proti změnám klimatu, ale také nižší cenu dodávek. Anglikánská, katolická, baptistická a další církve, které přešly kompletně na elektřinu z OZE, vyzývají i ostatní církve k obdobnému kroku.
<blockquote>
&#8222;Je fantastické vidět, jak církve dělají, co mohou, aby zajistily, že sníží svůj dopad na životní prostředí. Podporují tím zároveň rozvoj čisté energie, která je nezbytná pro snížení škodlivých emisí uhlíku. Změna klimatu je obrovská nespravedlnost a nejvíce postihuje chudé. Přechod na obnovitelné zdroje elektrické energie se může zdát samo o sobě malým činem, dohromady však může znamenat skutečný rozdíl,&#8220; řekl Nicholas Holtam, biskup ze Salisbury a hlavní biskup pro oblast životního prostředí v Church of England.
</blockquote>
Hodnota průměrného ročního účtu za elektřinu pro jeden kostel činí zhruba 1000 liber, celkem je tedy objem peněz, které církve zaplatí za čistou elektřinu, odhadován na pět milionů liber (přes 140 milionů korun).
<h2>OZE proti změnám klimatu</h2>
Církve a kostely se ke změně dodavatelů elektřiny společně zapojily v rámci programu Big Church Switch organizovaném charitami Christian Aid, Tearfund a environmentálním programem anglikánské církve. Organizace Christian Aid přitom uvedla, že zelené tarify, nabízející elektřinu z OZE, byly často levnější než tarify, které církve využívaly doposud. Kromě církví ve velkém nakupují elektřinu z OZE zejména IT společnosti jako je <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/microsoft-si-smlouvou-vetrnym-parkem-zajistil-vykon-prevysujici-ceske-vte/">Microsoft </a>nebo <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvetsim-komercnim-odberatelem-zelene-energie-svete-google/">Google, který patří mezi největší komerční odběratele</a>.
<blockquote>
&#8222;Církve jsou součástí globální sítě, a tak si často velmi dobře uvědomují, jaká je situace našich bratrů a sester, kteří trpí suchem, povodněmi a extrémními klimatickými podmínkami po celém světě,&#8220; řekl Rowan Williams, bývalý arcibiskup z Canterbury.
</blockquote>
Rowan Wiliams, předseda Christian Aid, také vyzval britskou vládu, aby nastavila <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/navrat-velke-britanie-k-oze-novy-ministr-rozvoj/">cíl dosažení uhlíkových emisí</a> na nulu do roku 2050, což by dle jeho slov mělo zabezpečit, aby Británie zůstala &#8222;zelenou&#8220; zemí pohodlnou pro život.
Zdoj úvodní fotografie: Natinal Grid

Britské církve konvertují od svých dodavatelů energií, chtějí OZE

Mezi lety 2013 až 2015 vydaly země skupiny G20 téměř čtyřikrát více peněz na projekty spojené s fosilními zdroji než na čisté technologie. Analýza veřejných prostředků 20 ekonomicky nejsilnějších zemí ukázala rovněž i směřování prostředků spíše směrem k ropě a zemnímu plynu než uhlí.  Nejvíce peněz pro fosilní projekty poskytlo Japonsko, následované Čínou a Jižní Koreou. 
Země G20 o rozvoji čistých technologií jen hovoří, ale ve skutečnosti podporují fosilní zdroje. Tak by se dala shrnout <a href="http://priceofoil.org/2017/07/05/g20-financing-climate-disaster/">publikace</a> Talk is cheap: How G20 governments are financing climate disaster, kterou před nedávnem společně vydaly organizace <a href="http://priceofoil.org/">Oil Change International</a>, <a href="http://www.foe.org/">Friends of the Earth US</a>, <a href="http://www.wwf.eu/">WWF European Policy Office</a> a <a href="http://www.sierraclub.org/">Sierra Club</a>.
Dle analýzy bylo celkově z veřejných zdrojů mezi roky 2013 a 2015 v zemích G20 utraceno na projekty související s <a href="http://oenergetice.cz/ropa/">ropu</a>, <a href="http://oenergetice.cz/clanky/zemni-plyn/">zemním plynem</a> a <a href="http://oenergetice.cz/?s=uhl%C3%AD">uhlím</a> 215,3 mld. USD. Ročně tak šlo v průměru o 71,8 mld. USD, což reprezentuje 58 % všech veřejných financí zemí G20 na energetické projekty.
Na projekty čistých technologií bylo ve stejném období ročně vydáno v průměru pouze 18,7 mld. USD (přibližně 15 %). Zbylých 26 % pak představovaly projekty, u kterých není možné zcela jasně určit, zdali byly vyvolány rozvojem <a href="http://oenergetice.cz/clanky/oze/">OZE</a>, či fosilních zdrojů (například posilování <a href="http://oenergetice.cz/clanky/prenosova-soustava/">elektroenergetické infrastruktury</a>). Projekty související s fosilními zdroji obdržely téměř čtyřikrát více prostředků než rozvoj čistých technologií.
<figure id="attachment_40754" style="width: 465px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-40754" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Procentualni-vyjadreni-verejnych-prostredku-na-ruzne-typy-projektu.-Zdroj-Oil-Change-International-465x512.png" alt="Procentuální vyjádření veřejných prostředků na různé typy projektů. Zdroj Oil Change International" width="465" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální vyjádření veřejných prostředků na různé typy projektů. Zdroj: Oil Change International</figcaption></figure>
<h2>Financování fosilních projektů</h2>
Analýza se zaměřila na financování projektů skrze <a href="http://www.oecd.org/dac/stats/development-finance-institutions-private-sector-development.htm">národní rozvojové instituce</a>, <a href="http://www.oecd.org/tad/xcred/eca.htm">exportní agentury</a>, vládní agentury (lokální i národní), rozvojové banky, státem vlastněné banky a státem vlastněné podniky. Jako fosilní projekty byly označeny investice do průzkumu, těžby a energetického zpracování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn), projekty s vysokou uhlíkovou náročností a investice do <a href="http://oenergetice.cz/?s=retrofit">retrofitů zařízení</a> na fosilní zdroje.
Dopady fosilních investic podle analytiků snižují ceny uhlíku (podkopání <a href="http://oenergetice.cz/clanky/emise/">emisního obchodování</a>), dělají z ekonomicky nevýhodných projektů projekty výhodné a „betonují“ stávající systém na dlouhou dobu do budoucna. Díky tomu je pak prosazování čistých projektů náročnější a dražší.
Nejvíce financí poskytly fosilním zdrojům dle studie národní exportní agentury (v průměru 38,3 mld. USD ročně). Zhruba polovina ze všech &#8222;fosilních peněz&#8220; byla cílena na rozšíření produkce ropy a zemního plynu (62 mld. USD ročně). V rámci financování fosilních projektů šlo ovšem šestkrát více peněz na projekty související s ropou a plynem než na projekty zaměřené na podporu uhlí. U financí poskytovaných skrze Mezinárodní rozvojové banky byl tento poměr ještě vyšší (12 krát více financí pro ropu a plyn).
<figure id="attachment_40755" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-40755" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Prumerne-rocni-hodnoty-financi-urcenych-na-fosilni-projekty-v-zemich-G20.-Zdroj-Oil-Change-International-512x171.png" alt="Průměrné roční hodnoty financí určených na fosilní projekty v zemích G20. Zdroj Oil Change International" width="512" height="171" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné roční hodnoty financí určených na fosilní projekty v zemích G20. Zdroj: Oil Change International</figcaption></figure>
Při srovnání jednotlivých zemí utratilo na fosilní projekty nejvíce peněz <a href="http://oenergetice.cz/clanky/japonsko/">Japonsko</a> (v průměru 16,5 mld. USD ročně), následované <a href="http://oenergetice.cz/clanky/cina/">Čínou</a> (13,5 mld. USD/rok) a <a href="http://oenergetice.cz/clanky/jizni-korea/">Jižní Koreou</a> (8,9 mld. USD/rok). <a href="http://oenergetice.cz/clanky/usa/">Spojené státy</a> pak skončily ve srovnání až jako čtvrté s průměrnými investicemi 6 mld. USD/rok do fosilních projektů. Na projekty čistých technologií vydaly stejné země v průměru následující prostředky: Japonsko – 2,7 mld. USD/rok, Čína &#8211; 0,085 mld. USD/rok, Jižní Korea – 0,092 mld. USD/rok, USA – 1,3 mld. USD/rok.
<h2>Prázdné fráze politiků</h2>
Finance pro fosilní zdroje dle autorů dokumentu brzdí rozvoj bezemisních zdrojů a podkopávají přijaté <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/parizska-dohoda-ma-definitivne-zelenou-bude-nasledovat/">závazky z Paříže</a>.
<blockquote>
&#8222;Lídři zemí rádi hovoří o klimatu, ale je zcela jasné, že jde pouze o prázdná slova.&#8220;
Kate DeAngelis, analytička Friends of the Earth U.S.
</blockquote>
Autoři rovněž upozorňují, že má-li být dosaženo udržení maximálního globálního oteplení pod 2°C pak je třeba aby 68 % všech dnes známých rezerv fosilních paliv vůbec <a href="http://priceofoil.org/2016/09/22/the-skys-limit-report/">nebylo vytěženo</a>. V případě vyššího cíle (oteplení pouze o 1,5°C) jde dokonce o 85 % známých rezerv, které by měly zůstat nedotčeny. Dle dokumentu přitom na průzkum nových zásob fosilních zdrojů šlo ročně v průměru 13,5 mld. USD.