Obě portugalské uhelné elektrárny byly během celého dubna mimo provoz. Důvodem bylo snížení poptávky o 12 % oproti loňskému roku způsobené situací okolo nemoci COVID-19. Kromě výroby z uhlí poklesla v Portugalsku také výroba větrných elektráren, naopak se dařilo výrobě elektřiny z vodních zdrojů.
Portugalsko má za sebou celý jeden měsíc <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050620-portugal-goes-coal-free-in-april-as-demand-drops-12-amid-lockdown?fbclid=iwar3bjhd39wzhhmzw-pkhuprcxrrofbxjlqabshkindlwdd5rrqpyipi7n5w">bez výroby elektřiny ve svých dvou uhelných elektrárnách</a>. Důvodem pro dočasné odstavení elektráren byla snížená dubnová spotřeba elektřiny v zemi, která dosáhla 3,5 TWh, což činí v meziročním srovnání 12% pokles. Zároveň byla letošní portugalská dubnová spotřeba elektřiny nejnižší od roku 2007. Zjevný vliv na tyto hodnoty měla současná <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nejvice-zasazenych-oblastech-eu-se-postupne-zvysuje-cr-stale-nizsi-az-15">situace způsobená onemocněním COVID-19</a>.
Uhelné elektrárny Sines s instalovaným výkonem 1,3 GW a Pego s 618 MW byly odstaveny již 13. března.  Mimořádný stav v Portugalsku platí od 18. března. Podle portugalské environmentální skupiny Zero byla elektrárna Pego mimo provoz po dobu 52 dní a elektrárna Sines po dobu 100 dní.
Úplné odstavení obou portugalských elektráren je přitom v plánu relativně brzy – elektrárna Pego se má uzavřít v příštím roce a elektrárna Sines v roce 2023.
<h2>Výroba vodních elektráren rostla, větru ubylo</h2>
Výroba z vodních elektráren v dubnu v Portugalsku <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/rekordni-brezen-oze-portugalsku-vyroba-prekonala-spotrebu-elektriny">meziročně vzrostla o 21 % na 1,2 TWh</a>. Zároveň země disponuje nejhojnějšími zásobami vody za čtyři roky, když na začátku dubna měla v zásobě 2,3 TWh a na konci dokonce 2,5 TWh, což činí 79,6 % jejích kapacit.
Naopak tomu bylo u větrných elektráren, které vyrobily meziročně o 24 % méně elektřiny – konkrétně 900 GWh.
Ze Španělska dovezlo Portugalsko o 17 % více elektrické energie než vloni (0,7 TWh) a naopak vyvezlo meziročně o 42 % méně (0,2 TWh).
{„country“:“PRT“,“type“:“AREA“,“from“:“2020-01-01″,“to“:“2020-04-30″,“caption“:“Dubnová výroba elektřiny v Portugalsku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-01-01″,“end_date“:“2020-04-30″}

Uhlí

Výroba elektřiny v Portugalsku se v dubnu obešla bez uhelných elektráren

Výroba elektřiny v britských uhelných elektrárnách byla v druhém čtvrtletí tohoto roku rekordně nízká s podílem pouhých 0,7 %. Bez uhlí se výroba elektřiny obešla za tento rok již ve více než třech tisících hodinách. Klesající výrobu z uhlí nahrazuje výroba v plynových elektrárnách a obnovitelných zdrojích energie. Do roku 2025 pak Velká Británie plánuje odstavit všechny zbývající uhelné elektrárny v zemi.
Podíl výroby elektřiny z uhelných elektráren za druhé čtvrtletí letošního roku ve Velké Británii <a href="https://www.gov.uk/government/statistics/electricity-section-5-energy-trends">dle předběžných vládních dat</a> nepřesáhl ani jedno procento. Celkem uhelné elektrárny za období od dubna do června vyrobily 0,4 TWh elektrické energie z celkem 61,2 TWh.
Během května byly uhelné elektrárny v provozu po dobu 5 dnů a <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-se-dva-tydny-obesla-bez-elektriny-vyrobene-z-uhli/">prodloužily nepřetržitou bezuhelnou výrobu elektřiny</a> na 18 dní a 6 hodin, přičemž celkový počet hodin v tomto roce, kdy uhelné elektrárny nedodávaly do sítě elektřinu, <a href="http://www.mygridgb.co.uk/coal-tracker/">přesáhl hodnotu 3100</a>.
<blockquote>„Toto nové rekordní minimum je výsledkem našeho nízkoemisního energetického průmyslu na nejlepší světové úrovni, který v loňském roce vyrobil více než polovinu naší energie a nadále sílí s cílem do roku 2050 zcela ukončit náš příspěvek ke klimatickým změnám,“ uvedl mluvčí britské vlády.</blockquote>
Pokles výroby z uhlí v meziročním srovnání nahradil nárůst výroby z plynových elektráren o 2,3 % na 46,9 % a nárůst výroby z obnovitelných zdrojů energie o 11,6 % na 27,6 %. V rámci kategorie OZE v meziročním srovnání zaznamenaly výrazný nárůst zejména větrné zdroje.
<h2>Odstavení uhlí do roku 2025</h2>
Britská vláda cílí s odstavením všech uhelných elektráren na rok 2025, přičemž v letošním roce již tři velké energetické společnosti oznámily plány na uzavření svých uhelných elektráren. Po nadcházející zimě tak v zemi zbydou v provozu poslední čtyři.
Společnost RWE tento měsíc uvedla, že po zimě uzavře elektrárnu Aberthaw B v jižním Walesu, svoji poslední britskou uhelnou elektrárnu. Společnost SSE v březnu 2020 uzavře elektrárnu Fiddler’s Ferry poblíž Warringtonu v Cheshire a společnost EDF Energy uzavře <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/edf-odstavi-jednu-poslednich-uhelnych-elektraren-ve-velke-britanii/">toto září elektrárnu Cottam</a>.

Podíl britské výroby elektřiny z uhlí klesl ve druhém čtvrtletí pod 1 %

Letošní rok bude pro Británii prvním, kdy bude do místní sítě proudit více elektřiny z &#8222;čistých&#8220; zdrojů než z těch, které generují uhlíkové emise. Minulý týden to <a target="_blank" href="https://www.bbc.com/news/science-environment-48711649">oznámil</a> provozovatel britské rozvodné sítě National Grid. S jistotou to předpovídá na základě situace z prvních pěti měsíců roku, v nichž ekologicky šetrná výroba poprvé předčila fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny v Británii.
Produkce z uhlí a plynu od ledna do května pokrývala 47 procent dodávek v zemi, zatímco jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje o jedno procento více. Zbytek pocházel ze spalování biomasy. Ještě před deseti lety přitom na ostrovech fosilní paliva generovala tři čtvrtiny elektřiny v síti. Obnovitelné zdroje tehdy představovaly takřka zanedbatelnou položku, nyní však jen větrné elektrárny pokrývají 19 procent výroby, ostatní zelené zdroje dalších pět procent.
<blockquote>&#8222;Díky neuvěřitelnému pokroku, který Británie za posledních deset let učinila, můžeme nyní říci, že 2019 bude rokem, kdy bezuhlíková energie poprvé porazí výrobu poháněnou fosilními palivy,&#8220; citoval deník The Guardian šéfa National Grid Johna Pettigrewa.</blockquote>
&#8222;Neříkali bychom to, kdybychom nebyli přesvědčeni, že se tak opravdu stane,&#8220; dodal.
Podle Pettigrewa bude letošní rok pro transformaci energetiky v Británii milníkem. Naznačila to už druhá polovina května, kdy se země celé dva týdny obešla bez elektřiny vyrobené z uhlí. V prvních pěti měsících pocházela z uhelných elektráren jen tři procenta dodávek britské sítě a Británie chce tento zdroj do roku 2025 vyřadit úplně. Podle britských médií také plánuje končící premiérka Theresa Mayová před svým odchodem prosadit závazek na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
<figure id="attachement_8439" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Eggborough_Power_Station_at_Sunset_-_geograph.org_.uk_-_1237134.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Eggborough_Power_Station_at_Sunset_-_geograph.org_.uk_-_1237134.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V České republice představovaly uhelné elektrárny v loňském roce největší zdroj elektřiny, přičemž 43 procent celkové produkce zajišťovalo hnědé uhlí a další čtyři procenta černé uhlí. Zhruba třetinu výroby tvořily jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje pak 11 procent.
Česko v současné době plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě přibližně o deset procent. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tento měsíc uvedl, že využívání fosilních paliv se v letech 2035 až 2040 dostane ze současných téměř 50 procent na zhruba 15.

Energetika v zahraničí

Fosilní paliva v Británii letos poprvé nejsou hlavním zdrojem elektřiny

Evropský soudní dvůr zrušil rozhodnutí Evropské komise pro britský kapacitní trh na popud dovolání Tempus Energy kvůli nespravedlivým podmínkám, které upřednostňovaly fosilní zdroje před ostatními alternativami. Británie tak nyní nejenže nemůže spustit další aukce na příští období, ale musela zastavit výplatu podpory přiznané na základě již uzavřených smluv. Ministerstvo energetiky již zahájilo dialog s Evropskou komisí o dalším postupu a ubezpečilo konečné zákazníky, že bezpečnost dodávek není ohrožena.
Evropský soudní dvůr vydal minulý týden ve čtvrtek <a href="https://www.theguardian.com/environment/2018/nov/15/uk-backup-power-subsidies-illegal-european-court-capacity-market">rozhodnutí</a>, na jehož základě ruší rozhodnutí Evropské komise nevznést námitky k britské státní podpoře formou <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsti-politici-jsou-stale-nejednotni-ohledne-pravidel-kapacitni-mechanismy/">kapacitního trhu</a>. Důvodem je, že komise selhala v řádném prošetření schématu z roku 2014. Evropský soud se podporou ve formě kapacitního trhu zabýval na popud společnosti Tempus Energy, která jej napadla z důvodu nerovných podmínek pro zdroje na fosilní paliva a obnovitelné zdroje, potažmo další alternativy jako bateriová úložiště nebo <a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">odezvu na straně spotřeby</a>.
<blockquote>
&#8222;Toto rozhodnutí účinně ruší předchozí povolení státní podpory stávajícím elektrárnám na fosilní paliva. Dlouho jsem kritizoval toto bizarní opatření, které prostě hází peníze starým a špinavým elektrárnám,&#8220; uvedl Alan Whitehead, stínový ministr energetiky.
</blockquote>
Pro Británii to znamená, že nemůže vyplácet podporu zdrojům připraveným pro případy nedostatku výkonu v síti, která byla přiznána na základě již uzavřených kontraktů, ani vypsat aukce na další období. Británie přitom měla v plánu zabezpečit si výkon na zimu 2019/2020 a 2022/2023 již počátkem příštího roku.
Většina výkonu (74%) z kapacitních aukcí od roku 2014 pocházela od zdrojů na fosilní paliva. Zapojení strany spotřeby (2 %) a akumulačních systémů bylo minimální, <a href="https://blog.tempusenergy.com/blog/2018/11/15/tempus-landmark-ejc-court-ruling-press-release">což dle Tempus Energy</a> není v souladu s politikou snižování emisí CO2.
<h2>Ekologové se radují, vláda problém řeší</h2>
Společnost Tempus Energy, která se zabývá čistými technologiemi, a stejně tak i organizace Greenpeace přivítaly rozhodnutí soudu a věří, že britský trh se vydá čistší a levnější cestou.
<blockquote>
„Toto rozhodnutí by mělo donutit vládu Spojeného království navrhnout schéma snižující účty tím, že pobízí a posiluje roli zákazníků tak, aby využívali elektřinu co nejekonomičtěji a maximalizovali využívání obnovitelných zdrojů šetrných k životnímu prostředí,&#8220; uvedla Sara Bell, zakladatelka a ředitelka Tempus Energy.
</blockquote>
Britské ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie <a href="https://www.gov.uk/government/collections/electricity-market-reform-capacity-market">na svém webu uvedlo</a>, že již v těsné spolupráci s Evropskou komisí řeší nastalou situaci. Konkrétně pomáhá komisi při jejím přezkumu státní podpory, aby mohla být podpora co nejdříve opět povolena. Důvodem pro rozhodnutí byly dle ministerstva procedurální chyby, nikoliv samotná <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spojene-kralovstvi-zkouma-moznost-zapojeni-obnovitelnych-zdroju-kapacitniho-trhu/">podstata kapacitního trhu</a>. Britská vláda zároveň ubezpečila koncové zákazníky, že situace neohrozí bezpečnost dodávek během nadcházející zimy.

Trh s elektřinou

Británie je kvůli zvýhodňování fosilních elektráren nucena zastavit fungování svého kapacitního trhu

Projekt na přestavbu dvou uhelných bloků britské elektrárny Drax na plyn se nelíbí ekologické skupině, která v ní vidí riziko pro dosažení klimatických cílů. Dle ekologů již země povolila projekty s instalovaným výkonem 15 GW a dalších 3,6 GW v Drax nepotřebuje. Projekt další 2,5GW paroplynové elektrárny v Tilbury byl minulý týden RWE zastaven.
Britská ekologická právní skupina <a href="https://www.clientearth.org/clientearth-lodges-objection-to-drax-gas-plant-on-climate-grounds/">ClientEarth nesouhlasí</a> s projektem <a href="http://repower.drax.com">Drax Repower</a>, v rámci kterého by měly být dva uhelné bloky elektrárny Drax nahrazeny paroplynovou elektrárnou s instalovaným výkonem až 3,6 GW a <a href="http://oenergetice.cz/akumulace-energie/britanie-muze-roku-2021-vybudovat-12-gw-bateriich-ve-hre-vsak-mnoho-neznamych/">bateriovými systémy s výkonem až 200 MW</a>. ClientEarth tvrdí, že pokud bude projekt dokončen, může to ohrozit odklon Británie od fosilních paliv do roku 2050.
<blockquote>
&#8222;Projekt Repower přinese nákladově efektivní pružnou a za vysoké účinnosti vyrobenou energii do sítě. Opětovným využitím některých částí existující infrastruktury, včetně připojení k síti a chladicích věží, bude vývoj nákladově efektivní a konkurenceschopný,&#8220; uvedl výkonný ředitel Drax Power, Andy Koss.
</blockquote>
Podle studie britské vlády potřebuje země do roku 2035 postavit 6 GW výkonu v plynových elektrárnách. Přesto již povolila plynové projekty s instalovaným výkonem 15 GW a s Drax by tak povolené projekty pokrývaly zmíněnou potřebu třikrát.
<blockquote>
&#8222;Vládní prognózy, které byly zveřejněny v tomto roce, ukazují, že Spojené království nepotřebuje rozsáhlé zavádění nových velkokapacitních plynových elektráren. Existují důkazy, že i ty nízké prognózy nadhodnocují úroveň potřeby a nejsou dostatečné pro splnění britských cílů v oblasti dekarbonizace,“ řekl Sam Hunter Jones, právník z ClientEarth.
</blockquote>
<h2>RWE ze svého projektu vycouvala</h2>
Další novou <a href="http://oenergetice.cz/technologie/paroplynova-elektrarna-princip-funkce/">paroplynovou elektrárnou</a> na místě bývalých uhelných bloků měl být projekt RWE v Tilbury. Součástí elektrárny s instalovaným výkonem 2,5 GW bylo také plánováno bateriové úložiště s výkonem 100 MW. I přestože RWE začala s kroky k povolení výstavby, <a href="https://www.group.rwe/en/innovation-and-knowlegde/innovation-and-technology/project-proposals/tilbury">minulý týden oznámila</a>, že projekt z ekonomických důvodů pozastavuje.
<blockquote>
„Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě současných tržních podmínek a nákladů projektu. Stejně jako u každého developerského projektu jsou možnosti průběžně vyhodnocovány a postupují pouze tehdy, jsou-li ekonomicky životaschopné,&#8220; uvedla v prohlášení společnost RWE.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Drax Power

Elektrárny v Evropě

Britští ekologové napadli přestavbu dvou bloků elektrárny Drax na plyn

Instalovaný výkon britských obnovitelných zdrojů poprvé převýšil výkon instalovaný v elektrárnách využívajících fosilní paliva. Důvodem je nejen výstavba nových OZE, zejména větrných elektráren, ale také odstavování elektráren konvenčních. Objemem výroby ovšem OZE vzhledem k době využitelnosti nedominují. Do poloviny století by čisté zdroje v Británii měly zajistit letní výrobu elektrické energie kompletně, v zimě se však bez fosilních paliv země neobejde.
Výkon instalovaný v obnovitelných zdrojích ve Velké Británii dosáhl, <a href="https://www.theguardian.com/environment/2018/nov/06/uk-renewable-energy-capacity-surpasses-fossil-fuels-for-first-time">dle dat Imperial College London (ICL)</a>, hodnoty 41,9 GW, čímž překonal instalovaný výkon uhelných a plynových elektráren (celkem 41,2 GW). Největším podílem přispívají <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/u-pobrezi-britanie-se-dnes-otevira-nejvetsi-offshore-vetrna-farma-sveta/">větrné elektrárny s více než 20 GW</a>, následované <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/podpora-fotovoltaik-strechach-ve-spojenem-kralovstvi-pristi-rok-skonci-odvetvi-krok-oznacuje-za-podraz/">solárními elektrárnami</a> a zdroji na biomasu.
Během posledních let se instalovaný výkon v OZE v Británii ztrojnásobil, zatímco výkon fosilních zdrojů o jednu třetinu klesl ať už z důvodu nerentability, tak stáří zařízení. Z toho jen během posledního roku zaznamenaly <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-uhli-ve-velke-britanii-klesa-bezprecedentni-rychlosti/">uhelné elektrárny čtvrtinový úbytek instalovaného výkonu</a>.
<blockquote>
&#8222;Britská energetická soustava se pomalu ale jistě odklání od využívání fosilních paliv a toto čtvrtletí zaznamenala významný milník na své cestě,&#8220; uvedl Dr. Iain Staffell ICL, který prováděl výzkum.
</blockquote>
V podílu na výrobě během třetího čtvrtletí tohoto roku ovšem obnovitelné zdroje (28 %) za fosilními zdroji (40 %) stále zaostávaly. Podíl čistých zdrojů, tedy OZE a jaderných elektráren za sledované období činil 57 %.
<h2>V létě jen na čisté zdroje a nulová cena?</h2>
Británie by se, <a href="https://www.theguardian.com/environment/2018/nov/02/summers-could-be-entirely-powered-by-clean-energy-by-2050">dle zprávy Aurora Energy Research (AER)</a>, v roce 2050 mohla dočkat letních období, během kterých budou energii dodávat jen nízkoemisní zdroje. Zejména z důvodu nižší poptávky a vyšší výroby z větrných a solárních elektráren.
Analytici zároveň očekávají, že během období od dubna do října klesne cena silové elektřiny téměř k nulovým hodnotám. I přesto však věří, že pro vlastníky konvenčních zdrojů existuje smysluplný obchodní model, zejména kvůli vysokým cenám elektřiny v období od listopadu do února a <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/britanie-rozda-dalsi-miliony-liber-uhelnym-elektrarnam-ramci-kapacitnich-aukci/">kapacitním platbám</a>.
<blockquote>
&#8222;Dosažení vysokého scénáře obnovitelných zdrojů energie může splnit klimatické cíle ve Velké Británii i bez zhroucení velkoobchodního trhu,&#8220; uvedl Weijie Mak, spoluautor zprávy.
</blockquote>
Dosavadní rozvoj OZE přinesl pokles cen elektřiny ve výši zhruba 4 libry/MWh, nicméně dle AER by to do poloviny století mohlo být až 40 liber/MWh. Konečný zákazník ovšem tento pokles pravděpodobně příliš nepocítí vzhledem k nárůstu ostatních složek ceny za elektřinu.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Instalovaný výkon britských OZE překonal výkon zdrojů na fosilní paliva

Investice do <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> v roce 2016 v celém světě dosáhly 297 miliard dolarů (6,5 bilionu Kč), a byly tak více než dvojnásobné ve srovnání s investice do fosilních paliv. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jednou z hlavních příčin je pokles nákladů na produkci větrné a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solární energie</a>. 
 Investice do nových jaderných elektráren a elektráren spalujících uhlí, plyn, a topný olej dosáhly 143 miliard dolarů. Rok 2016 je zatím poslední, za který jsou údaje k dispozici. 
 Více než polovina přírůstku elektrárenské kapacity v posledních letech přitom náleží obnovitelným zdrojům. 
 Díky daňovým a jiným státním stimulům se náklady na produkci větrné a solární energie už deset let soustavně snižují a spolu s tím stoupá konkurenceschopnost investic do této oblasti.
Z údajů Programu OSN pro životní prostředí vyplývá, že podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů vloni činil 12,1 procenta, což je více než dvojnásobek proti stavu před deseti lety. 
 Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou teď na mnoha místech konkurenceschopné vůči fosilním palivům, poznamenal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). 
 Loni podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) činily průměrné <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/ktery-energeticky-zdroj-je-nejlevnejsi-naklady-na-vyrobu-energie-externality-a-dotace/'>náklady na výrobu</a> elektřiny v pevninských <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/'>větrných elektrárnách</a> 60 dolarů za megawatthodinu, v solárních pak 100 dolarů. Elektrárny v průmyslově vyspělých zemích spalující fosilní paliva vyráběly elektřinu za 50 až 170 dolarů.

IEA: Světové investice do OZE dosáhly v roce 2016 dvojnásobku investic do fosilních paliv

Rusko se vloni pokusilo skrze účty na sociálních mediích ovlivnit vývoj energetiky v USA vyvoláním, mimo jiné, odporu k těžbě břidlicového plynu a infrastrukturním projektům jako je například ropovod <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Dakota_Access_Pipeline">Dakota Access Pipeline</a>. Uvádí to <a href="https://science.house.gov/sites/republicans.science.house.gov/files/documents/SST%20Staff%20Report%20-%20Russian%20Attempts%20to%20Influence%20U.S.%20Domestic%20Energy%20Markets%20by%20Exploiting%20Social%20Media%2003.01.18.pdf">zpráva amerického Výboru pro vědu, vesmír a technologie</a>. Celkový vliv ruských aktivit je ovšem nejasný.
<blockquote>
&#8222;Dokumenty, které americké společnosti provozující sociální média vypracovaly pro výbor, potvrdily, že ruští agenti využívali americké platformy sociálních médií ve snaze narušit domácí energetické trhy, potlačit výzkum a bránit rozvoji fosilních paliv a rozšiřování využívání zemního plynu,&#8220; stojí ve zprávě Výboru pro vědu, vesmír a technologie k údajům z Twitteru, Facebooku a Instagramu.
</blockquote>
Společnosti stojící za sociálními sítěmi Twitter, Facebook a Instagram identifikovaly ruské účty spojené s Internet Research Agency (IRA), ruskou společností založenou v Petrohradě, kterou zřídila ruská vláda za účelem klamavého použití různých sociálních a tradičních mediálních platforem pro podporu ruské propagandy. Spojené státy <a href="https://www.justice.gov/file/1035477/download">obžalovaly v polovině února IRA</a> z ovlivňování prezidentských voleb v roce 2016 a dalších politických procesů.
Výbor pro vědu, vesmír a technologie dospěl k následujícím závěrům:
<ul>
<li>V letech 2015-2017 se na stránkách Twitteru, Facebooku a Instagramu dle odhadů objevilo 9 097 ruských příspěvků nebo tweetů týkajících se americké energetické politiky nebo aktuálních energetických událostí.</li>
<li>V letech 2015-2017 disponovala IRA na zmiňovaných sociálních sítích 4 334 účty.</li>
<li>Podle informací poskytnutých společností Twitter více než 4 % všech IRA tweetů souvisela s energetickými nebo environmentálními problémy, což je podstatná část obsahu ve srovnání s 8 % tweetů společnosti IRA souvisejícími s volbami v USA.</li>
<li>Rusko využívalo americké sociální média jako součást svého soustředěného úsilí narušit energetické trhy a ovlivnit energetickou politiku USA.</li>
<li>IRA se zaměřila na ropovody a plynovody (včetně Dakota Access, Sabal Trail, Keystone XL, Colonial, Bayou Bridge a Enbridge Line 5), fosilní zdroje, změnu klimatu a další otázky názorově rozdělující společnost, aby ovlivnila veřejnou politiku v USA.</li>
</ul>
<blockquote>
„Rusko má značný zájem o narušení amerických energetických trhů a ovlivňování americké energetické politiky. … Rostoucí význam Ameriky jako globálního vývozce energie představuje významnou hrozbu pro ruské energetické zájmy. Taková konkurence snižuje příjmy a vliv vývozu energetických komodit z Ruska. To negativně ovlivňuje schopnost Kremlu využívat východoevropskou závislost na vlastním vývozu a schopnost provádět svou geopolitickou agendu. Prudký nárůst vývozu amerických energetických komodit na celosvětový trh zvyšuje touhu Kremlu odstranit nebo zmírnit americkou energetickou hrozbu, a to tím, že ovlivní uživatele sociálních médií, americké voliče a státní úředníky,“ uvádí zpráva výboru.
</blockquote>
<a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/washington/russian-social-media-accounts-tried-to-disrupt-26901362">Agentura Platts uvádí</a>, že velikost vlivu činnosti IRA je nejasný. Například nejlépe si vedoucí příspěvek proti Dakota Access Pipeline, citovaný ve zprávě výboru, byl na Facebooku sdílen pouze pětkrát a na Instagramu zaznamenal 1 794 reakcí „to se mi líbí“. Naproti tomu aktivity americké opozice měly výrazně vyšší vliv.

Rusko se skrze sociální média pokusilo ovlivnit vývoj energetiky v USA

Jižní Korea podle tamního ministra energetiky pravděpodobně přehodnotí svůj plán na výstavbu nových tepelných elektráren. Zatímco podle původního plánu měly čtyři z plánovaných devíti elektráren spalovat zemní plyn, nyní by plyn měla spalovat pouze jedna a zbylých osm uhlí.
Jižní Korea, která je čtvrtou největší ekonomikou v Asii, v současné době vyrábí většinu své elektřiny v tepelných elektrárnách, a to zejména ve zdrojích uhelných, jaderných a paroplynových. Podle dat korejského informačního systému pro energetické statistiky (<a href="http://www.kesis.net/main/mainEng.jsp" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KESIS</a>) dosáhla hrubá výroba elektrické energie v zemi v roce 2016 zhruba 560 TWh, přičemž podíl výše uvedených zdrojů činil 86 %.
<div id="highcharts-4ff3d86a-1ebd-4f4d-a074-0666c4ee66fc"></div>

(function(){ function include(script, next) {var sc=document.createElement(&#8222;script&#8220;);sc.src = script;sc.type=&#8220;text/javascript&#8220;;sc.onload=function() {if (++next &lt; incl.length) include(incl[next], next);};document.head.appendChild(sc);}function each(a, fn){if (typeof a.forEach !== &quot;undefined&quot;){a.forEach(fn);}else{for (var i = 0; i <a> 0) { include(incl[0], 0); } function cl() {if(typeof window[&#8222;Highcharts&#8220;] !== &#8222;undefined&#8220;){var options={&#8222;options&#8220;:{},&#8220;chart&#8220;:{&#8222;type&#8220;:&#8220;column&#8220;,&#8220;polar&#8220;:false},&#8220;plotOptions&#8220;:{&#8222;series&#8220;:{&#8222;stacking&#8220;:&#8220;normal&#8220;,&#8220;animation&#8220;:false,&#8220;dataLabels&#8220;:{}}},&#8220;title&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;Vývoj hrubé výroby elektrické energie v Jižní Koreji&#8220;},&#8220;subtitle&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;Hrubá výroba elektřiny podle zdroje v MWh (Zdroj dat: KESIS)&#8220;},&#8220;exporting&#8220;:{},&#8220;series&#8220;:[{&#8222;data&#8220;:[[2000,null],[2001,null],[2002,null],[2003,null],[2004,350183],[2005,404101],[2006,511223],[2007,830824],[2008,1373425],[2009,1790609],[2010,4478058],[2011,7592387],[2012,8617869],[2013,10159658],[2014,14695690],[2015,17317949],[2016,18935660]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Ostatni obnovitelne zdroje&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:0,&#8220;turboThreshold&#8220;:0,&#8220;_symbolIndex&#8220;:0,&#8220;marker&#8220;:{}},{&#8222;data&#8220;:[[2000,5609822],[2001,4150753],[2002,5311047],[2003,6886983],[2004,5861434],[2005,5188888],[2006,5218621],[2007,5042462],[2008,5562651],[2009,5641162],[2010,6471903],[2011,7830652],[2012,7694999],[2013,8393928],[2014,7819548],[2015,5796040],[2016,6633585]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Vodni&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:1},{&#8222;data&#8220;:[[2000,293861],[2001,324939],[2002,353023],[2003,370125],[2004,406895],[2005,575339],[2006,677296],[2007,578356],[2008,502708],[2009,696953],[2010,730695],[2011,820533],[2012,752070],[2013,740935],[2014,655810],[2015,643164],[2016,573196]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Plynove spalovaci&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:2},{&#8222;data&#8220;:[[2000,26863140],[2001,29032971],[2002,38336951],[2003,40374646],[2004,55451941],[2005,57456898],[2006,67138342],[2007,76405418],[2008,74519352],[2009,64486009],[2010,94012138],[2011,101479384],[2012,110881933],[2013,124400011],[2014,111711465],[2015,100598385],[2016,96922270]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Paroplynove&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:3},{&#8222;data&#8220;:[[2000,119947533],[2001,135436741],[2002,138929484],[2003,140269475],[2004,145364710],[2005,151207195],[2006,155910915],[2007,173415074],[2008,183655356],[2009,206535073],[2010,211449271],[2011,211204803],[2012,216336004],[2013,218585257],[2014,211171971],[2015,216378173],[2016,222623477]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Parni&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:4},{&#8222;data&#8220;:[[2000,108963740],[2001,112133033],[2002,119102905],[2003,129671763],[2004,130714816],[2005,146779023],[2006,148748887],[2007,142937164],[2008,150957936],[2009,147770807],[2010,148595712],[2011,154723107],[2012,150327293],[2013,138783973],[2014,156406511],[2015,164762416],[2016,161995104]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Jaderne&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:5},{&#8222;data&#8220;:[[2000,null],[2001,null],[2002,null],[2003,null],[2004,3552538],[2005,2758544],[2006,2596731],[2007,3085140],[2008,5054422],[2009,5826998],[2010,8080233],[2011,12429067],[2012,12912737],[2013,14403169],[2014,18948095],[2015,22018711],[2016,32537144]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Ostatni&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:6},{&#8222;data&#8220;:[[2000,28764853],[2001,28807516],[2002,29987539],[2003,30183218],[2004,26331038],[2005,25109522],[2006,22186927],[2007,23112851],[2008,20985109],[2009,19699851],[2010,21210354],[2011,22087884],[2012,23721658],[2013,21702345],[2014,18969709],[2015,20286965],[2016,20764155]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Non-utility celkem&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:7}],&#8220;yAxis&#8220;:[{&#8222;title&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;Hrubá výroba elektrické energie (MWh)&#8220;},&#8220;labels&#8220;:{}}],&#8220;tooltip&#8220;:{},&#8220;legend&#8220;:{},&#8220;xAxis&#8220;:[{&#8222;title&#8220;:{},&#8220;labels&#8220;:{}}]};/* 
// Sample of extending options: 
Highcharts.merge(true, options, { 
 chart: { 
 backgroundColor: &#8222;#bada55&#8220; 
 }, 
 plotOptions: { 
 series: { 
 cursor: &#8222;pointer&#8220;, 
 events: { 
 click: function(event) { 
 alert(this.name + &#8220; clickedn&#8220; + 
 &#8222;Alt: &#8220; + event.altKey + &#8222;n&#8220; + 
 &#8222;Control: &#8220; + event.ctrlKey + &#8222;n&#8220; + 
 &#8222;Shift: &#8220; + event.shiftKey + &#8222;n&#8220;); 
 } 
 } 
 } 
 } 
}); 
*/new Highcharts.Chart(&#8222;highcharts-4ff3d86a-1ebd-4f4d-a074-0666c4ee66fc&#8220;, options);}else window.setTimeout(cl, 20);}cl();})();

Jihokorejská vláda vzhledem k vysoké výrobě v uhelných elektrárnách vyjednávala s tamními soukromými i veřejnými energetickými společnostmi o výstavbě čtyř plynových elektráren s celkovým výkonem 3,26 GW. Nyní se však zdá, že většina nových zdrojů bude místo plynu spalovat levnější uhlí.
<blockquote>
&#8222;Z devíti plánovaných uhelných zdrojů bude osm postaveno jako uhelné elektrárny a u jednoho zvažujeme přechod k plynu, rozhodnutí bude učiněno brzy,&#8220; <a href="https://www.reuters.com/article/southkorea-energy/south-korea-may-only-switch-one-planned-coal-power-plant-to-gas-idUSL3N1O83NM" target="_blank" rel="noopener noreferrer">uvedl podle agentury Reuters</a> Paik Un-gyu, jihokorejský ministr průmyslu, obchodu a energetiky.
</blockquote>
Korejský ministr energetiky prozatím nesdělil, který z plánovaných zdrojů má být postaven jako plynový. Jasněji by mohlo být do konce letošního roku, kdy má země zveřejnit svůj další plán pro střednědobý a dlouhodobý horizont.
Jihokorejská vláda plánuje, jako řada dalších zemí, využít zemní plyn k usnadnění přechodu k obnovitelným zdrojům. Jaderné a uhelné elektrárny však budou i nadále hlavními zdroji elektrické energie v zemi, která plánuje do roku 2030 navýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 20 %.

Přechod k plynu se v Jižní Koreji zřejmě konat nebude, nové elektrárny budou spalovat uhlí

Současná americká vláda, vedená Donaldem Trumpem, plánuje dotace pro fosilní zdroje. Podle analýzy by plánované dotace pro provozované uhelné a jaderné elektrárny měly vyjít americké daňové poplatníky ročně na 10,6 miliard dolarů. Kompenzační platby mají být speciálním bonusem za spolehlivost dodávek. 
<a href="https://energy.gov/sites/prod/files/2017/09/f37/Notice%20of%20Proposed%20Rulemaking%20.pdf">Návrh</a> z pera amerického Ministerstva energetiky (<a href="https://energy.gov/">DoE</a>) plánuje zavést kompenzační poplatky pro vybrané zdroje. Mělo by jít o elektrárny které poskytují spolehlivé dodávky elektřiny. Návrh se ovšem liší od tradičních <a href="http://oenergetice.cz/clanky/kapacitni-platby/">kapacitních plateb</a>, jaké známe například z Evropy. Kompenzace totiž mají získat ty zdroje, které mají v areálu elektrárny zajištěnou zásobu paliva na alespoň 90 dní. Za vznikem návrhu stojí Rick Perry, ministr energetiky v Trumpově vládě.
<blockquote>
“Dotace jsou nezbytné, pokud se chceme vyhnout výpadkům dodávek v dobách nedostatku elektřiny z výrobních zdrojů, například v důsledku přírodních katastrof.” 
Rick Perry, ministr energetiky USA
</blockquote>
<h2>Neefektivní, drahé a neekologické, tvrdí kritici</h2>
Plán je kritizován z různých stran a nejčastější výtka směřuje k environmentálním problémům. Návrh totiž zvýhodňuje především <a href="http://oenergetice.cz/clanky/uhelne-elektrarny/">uhelné</a> a <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/">jaderné elektrárny</a>, které jsou ovšem v posledních letech v USA vytlačovány levnými <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eia-prvenstvi-ve-vyrobe-elektriny-usa-se-letos-podeli-uhli-zemni-plyn/">plynovými zdroji</a> a <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/">OZE</a>.
Podle <a href="http://energyinnovation.org/wp-content/uploads/2017/10/20171021_Resilience-NOPR-Cost-Research-Note-FINAL.pdf">analýzy</a> od nevládních organizací Climate Policy Initiative a Energy Innovation by tento návrh znamenal roční náklady ve výši 10,6 mld USD (234 mld Kč) placené z peněz amerických daňových poplatníků. Proti návrhu se postavila rovněž American Petroleum Institute, která nesouhlasí s nastavením kompenzací, které prý favorizují uhelné elektrárny před plynovými.
<blockquote>
&#8222;Dotace v takové formě by vedly pouze k udržení neekonomických elektráren na trhu o něco déle. Jde přitom o zdroje, které dnes již nedokáží konkurovat levným plynovým zdrojům a klesající ceně elektřiny z OZE.” 
Brendan Pierpont, energetický poradce při Climate Policy Initiative
</blockquote>
<figure id="attachment_42934" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-42934" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/Vedeni-namraza-725x483-512x341.jpg" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Námraza zatěžující elektrické vedení.</figcaption></figure>
<h2>Podle vlády hrozí nedostatek zdrojů</h2>
Trumpova administrativa <a href="https://energy.gov/downloads/download-staff-report-secretary-electricity-markets-and-reliability">argumentuje</a> nutností zabezpečit dodávky elektřiny v základním zatížení (baseload), tak aby z důvodu nedostatku <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/entso-e-vyrobni-kapacity-eu-jsou-roku-2025-dostatecne-nejistota-panuje-ohledne-uzavirani-elektraren/">výrobních kapacit</a> nedošlo k nestabilitě sítí. Dle dat amerického Ministerstva energetiky bylo mezi lety 2002 až 2016 vyřazeno z provozu 531 uhelných bloků a v minulém roce bylo rovněž ohlášeno ukončení provozu u 8 jaderných reaktorů.
Podle <a href="http://rhg.com/notes/the-real-electricity-reliability-crisis">studie</a> Rhodium group ovšem odstavování starých či neekonomických fosilních zdrojů v posledních letech nemělo prakticky žádný vliv na dodávky elektřiny. Důvodem většiny přerušení dodávek byly extrémní vlivy počasí, proti kterým ovšem není imunní žádná soustava s jakoukoliv zdrojovou základnou.
Plánované kompenzace doposud nebyly schváleny Federální energetickou regulační komisí (<a href="https://www.ferc.gov/">FERC</a>). Dá se ovšem očekávat, že návrh kompenzací projde, neboť dva ze tří komisařů byli jmenováni přímo Trumpem. Jeden z komisařů, Neil Chatterjee, rovněž již dříve vyslovil podporu pro dotace fosilním zdrojům. O návrhu by se mělo hlasovat 27. listopadu.
Cílem plánu je pravděpodobně snaha Donalda Trumpa dostát svým předvolebním slibům. Trump již od své předvolební kampaně tvrdí, že <a href="http://oenergetice.cz/uhli/ft-trump-sliboval-uhli-lepsi-zitrky-realita-jina/">chce zastavit</a> dlouhotrvající pokles uhelné energetiky a rovněž skoncovat s “válkou” proti komunitě těžařů uhlí. Tu údajně započal Barrack Obama, když prosadil <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/budoucnost-americke-energetiky-ve-svetle-clean-power-plan/">Clean Power Plan</a>.