27. září 2021
Aktuální výroba v ČR
První část projektu plovoucí offshore větrné elektrárny WindFloat Atlantic byla připojena k síti

Projekt větrné elektrárny WindFloat Atlantic je druhým offshore větrným parkem v Evropě který využívá technologii plovoucích větrných turbín. Projekt se po dokončení má skládat ze tří větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 25,2 MW. První z trojice turbín byla 31. prosince připojena k síti.
Projekt offshore větrné elektrárny WindFloat Atlantic je řízen konsorciem Windplus, které se skládá z několika společností – EDP Renewables, Engie, Repsol a Principle Power. Projekt čerpá z úspěchu prototypu WindFloat1, který byl původně instalován v roce 2011 a měl za cíl demonstrovat vlastnosti a výhody konceptu plovoucích větrných turbín.
Projekt WindFloat1 se skládal z jedné samostatné 2MW větrné turbíny Vestas V-80, která po dobu svého provozu vyrobila přes 17 GWh elektrické energie. Během provozu musela turbína obstát i v extrémních povětrnostních podmínkách. Turbína musela čelit například vysokým vlnám, které občas přesáhly výšky 17 metrů, nebo větrům o rychlosti 60 uzlů (přibližně 111 km/h). Po 5 letech provozu byl projekt v roce 2016 ukončen odtažením turbíny a jejím následným rozebráním.
Největší turbíny umístěné na plovoucí plošinu
Projekt WindFloat Atlantic je další fází ve vývoji této technologie. Zatímco v předešlém projekty byla využita pouze 2MW turbína, v tomto projektu jsou využity turbíny s instalovaným výkonem 8,4 MW. První turbína byla na svou plovoucí plošinu instalována v červnu 2019, její přeprava a konečná instalace v lokalitě pak proběhla v říjnu. Druhá turbína vyrazila z přístavu 30. prosince a podle EDP již dorazila na své místo.
Výška turbín činí 30 metrů, vzdálenost mezi jednotlivými sloupy turbín mají být 50 metrů. Jedná se tak o v současnosti největší turbíny, které byly umístěny na plovoucí platformu. Jejich vyšší výkon má umožnit větší výrobu energie a snížit náklady na celý životní cyklus turbíny. Každá ze tří plovoucích plošin má být k mořskému dnu ukotvena pouze řetězy. Hloubka moře v lokalitě pro projekt WindFloat Atlantic je přibližně 100 metrů. „Dynamické“ 66 kV kabely pro připojení turbín k síti dodala společnost JDR Cables.
Zdroj úvodního obrázku: EDP Renewables
Mohlo by vás zajímat
1. říjen 2021
7. říjen 2021
9. říjen 2021
16. říjen 2021
19. říjen 2021
18. říjen 2021
25. říjen 2021
Komentáře (3)
Výška pouhých 30m a výkon 8,4 MW nebo třetina z něj? Mě ta čísla nějak nesedí.
Nedíval jsem se na původní podklad, ale odhaduji, že výška 30m se týká plováků. Technicky jde uskutečnit kdejaká podivnost. Nejdůležitější čísla budou náklady, výroba a životnost. Plovoucí kotvené ropné plošiny na sebe, zdá se, vydělávají, u VtE apriori pochybuji (celé se to kolem kotev hýbe, takže některé části musejí být pružnější či festovnější, jsou namáhanější a budou stárnout rychleji než u pevných instalací, a ani ty se na moři nerozvíjejí nijak extra).
Dodatek ke komentáři komentáře: podle edp.com pracoval větrník WindFloat 1 o inst. výkonu 2MW pět let a vyrobil 17GWh, využití tedy cca 20%. Nynější projekt podle téhož zdroje financuje EBRD 60 M€ v rámci výzkumného EU-programu Horizon 2020, dále EU přímo 29,9 M€ v programu NER300 a 6 M€ vládní Portuguese Carbon Fund.
Chápu, že je Portugalcům líto, že nemají pořádný šelf, ale propít ty peníze rovnou by pobavilo víc lidí, a kocovina bude nakonec stejná.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.