První část projektu plovoucí offshore větrné elektrárny WindFloat Atlantic byla připojena k síti
Projekt větrné elektrárny WindFloat Atlantic je druhým offshore větrným parkem v Evropě který využívá technologii plovoucích větrných turbín. Projekt se po dokončení má skládat ze tří větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 25,2 MW. První z trojice turbín byla 31. prosince připojena k síti.
Projekt offshore větrné elektrárny WindFloat Atlantic je řízen konsorciem Windplus, které se skládá z několika společností – EDP Renewables, Engie, Repsol a Principle Power. Projekt čerpá z úspěchu prototypu WindFloat1, který byl původně instalován v roce 2011 a měl za cíl demonstrovat vlastnosti a výhody konceptu plovoucích větrných turbín.
Projekt WindFloat1 se skládal z jedné samostatné 2MW větrné turbíny Vestas V-80, která po dobu svého provozu vyrobila přes 17 GWh elektrické energie. Během provozu musela turbína obstát i v extrémních povětrnostních podmínkách. Turbína musela čelit například vysokým vlnám, které občas přesáhly výšky 17 metrů, nebo větrům o rychlosti 60 uzlů (přibližně 111 km/h). Po 5 letech provozu byl projekt v roce 2016 ukončen odtažením turbíny a jejím následným rozebráním.
Největší turbíny umístěné na plovoucí plošinu
Projekt WindFloat Atlantic je další fází ve vývoji této technologie. Zatímco v předešlém projekty byla využita pouze 2MW turbína, v tomto projektu jsou využity turbíny s instalovaným výkonem 8,4 MW. První turbína byla na svou plovoucí plošinu instalována v červnu 2019, její přeprava a konečná instalace v lokalitě pak proběhla v říjnu. Druhá turbína vyrazila z přístavu 30. prosince a podle EDP již dorazila na své místo.
Výška turbín činí 30 metrů, vzdálenost mezi jednotlivými sloupy turbín mají být 50 metrů. Jedná se tak o v současnosti největší turbíny, které byly umístěny na plovoucí platformu. Jejich vyšší výkon má umožnit větší výrobu energie a snížit náklady na celý životní cyklus turbíny. Každá ze tří plovoucích plošin má být k mořskému dnu ukotvena pouze řetězy. Hloubka moře v lokalitě pro projekt WindFloat Atlantic je přibližně 100 metrů. „Dynamické“ 66 kV kabely pro připojení turbín k síti dodala společnost JDR Cables.
Zdroj úvodního obrázku: EDP Renewables
Mohlo by vás zajímat:
Výška pouhých 30m a výkon 8,4 MW nebo třetina z něj? Mě ta čísla nějak nesedí.
Nedíval jsem se na původní podklad, ale odhaduji, že výška 30m se týká plováků. Technicky jde uskutečnit kdejaká podivnost. Nejdůležitější čísla budou náklady, výroba a životnost. Plovoucí kotvené ropné plošiny na sebe, zdá se, vydělávají, u VtE apriori pochybuji (celé se to kolem kotev hýbe, takže některé části musejí být pružnější či festovnější, jsou namáhanější a budou stárnout rychleji než u pevných instalací, a ani ty se na moři nerozvíjejí nijak extra).
Dodatek ke komentáři komentáře: podle edp.com pracoval větrník WindFloat 1 o inst. výkonu 2MW pět let a vyrobil 17GWh, využití tedy cca 20%. Nynější projekt podle téhož zdroje financuje EBRD 60 M€ v rámci výzkumného EU-programu Horizon 2020, dále EU přímo 29,9 M€ v programu NER300 a 6 M€ vládní Portuguese Carbon Fund.
Chápu, že je Portugalcům líto, že nemají pořádný šelf, ale propít ty peníze rovnou by pobavilo víc lidí, a kocovina bude nakonec stejná.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se