Projekt větrné elektrárny WindFloat Atlantic je druhým offshore větrným parkem v Evropě který využívá technologii plovoucích větrných turbín. Projekt se po dokončení má skládat ze tří větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 25,2 MW. <a href="https://www.edpr.com/en/news/2020/01/02/windfloat-atlantic-project-starts-supplying-clean-energy-portugal">První z trojice turbín byla 31. prosince připojena k síti.</a>
Projekt offshore větrné elektrárny WindFloat Atlantic je řízen konsorciem Windplus, které se skládá z několika společností –  EDP Renewables, Engie, Repsol a Principle Power. Projekt čerpá z úspěchu prototypu WindFloat1, který byl původně instalován v roce 2011 a měl za cíl demonstrovat vlastnosti a výhody konceptu plovoucích větrných turbín.
Projekt WindFloat1 se skládal z jedné samostatné 2MW větrné turbíny Vestas V-80, která po dobu svého provozu vyrobila přes 17 GWh elektrické energie. Během provozu musela turbína obstát i v extrémních povětrnostních podmínkách. Turbína musela čelit například vysokým vlnám, které občas přesáhly výšky 17 metrů, nebo větrům o rychlosti 60 uzlů (přibližně 111 km/h). Po 5 letech provozu byl projekt v roce 2016 ukončen odtažením turbíny a jejím následným rozebráním.
<h2>Největší turbíny umístěné na plovoucí plošinu</h2>
Projekt WindFloat Atlantic je další fází ve vývoji této technologie. Zatímco v předešlém projekty byla využita pouze 2MW turbína, v tomto projektu jsou využity turbíny s instalovaným výkonem 8,4 MW. První turbína byla na svou plovoucí plošinu instalována v červnu 2019, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw/">její přeprava a konečná instalace v lokalitě pak proběhla v říjnu.</a> <a href="https://www.edpr.com/en/news/2019/12/30/second-platform-windfloatatlantic-has-set-from-port-ferrol">Druhá turbína vyrazila z přístavu 30. prosince</a> a podle EDP již dorazila na své místo.
Výška turbín činí 30 metrů, vzdálenost mezi jednotlivými sloupy turbín mají být 50 metrů. Jedná se tak o v současnosti největší turbíny, které byly umístěny na plovoucí platformu. Jejich vyšší výkon má umožnit větší výrobu energie a snížit náklady na celý životní cyklus turbíny. Každá ze tří plovoucích plošin má být k mořskému dnu ukotvena pouze řetězy. Hloubka moře v lokalitě pro projekt WindFloat Atlantic je přibližně 100 metrů. <a href="https://www.jdrcables.com/jdr-wins-contract-for-first-floating-offshore-wind-project-to-power-oil-and-gas-platforms/">„Dynamické“ 66 kV kabely pro připojení turbín k síti dodala společnost JDR Cables.</a>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edp.com/en/news/2019/12/30/second-platform-windfloat-project-has-set-towards-viana-do-castel">EDP Renewables</a>

Obnovitelné zdroje

První část projektu plovoucí offshore větrné elektrárny WindFloat Atlantic byla připojena k síti

Španělské Kanárské ostrovy by se měly stát místem pro testování nejnovějších technologií v oblasti plovoucích větrných elektráren. Ostrovy v současné době spoléhají na drahý dovoz fosilních paliv, jelikož nemají dostatek prostoru na pevnině pro obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k rychle rostoucí mořské hloubce nejsou ani klasické offshore větrné elektrárny řešením. Norský Equinor plánuje v oblasti postavit až 200MW park s plovoucími větrnými elektrárnami.
V blízkosti Lanzarote, jednoho z Kanárských ostrovů, by měla vyrůst testovací plovoucí 5MW větrná elektrárna. V rámci projektu společnosti Enzen a místní samosprávy by měla elektrárna do roku 2023 pomoci napájet jedno z <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/odsolovani-morske-vody-pomoci-jadernych-elektraren">energeticky náročných zařízení na odsolování mořské vody</a>. Pokud bude projekt úspěšný, mohl by se tento model aplikovat na ostatní odsolovací zařízení, kterých je na ostrovech kolem tří stovek.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se na ostrovech pohybuje okolo 10 %. Pro srovnání v pevninském Španělsku tento podíl činí okolo 40 %. Důvodem je nedostatek vhodných míst pro jejich výstavbu.
<blockquote>„Místo na pevnině není k dispozici a to, které by bylo k dispozici, je chráněno. Obnovitelné zdroje na moři jsou jediným způsobem, jak mohou Kanárské ostrovy dosáhnout cílů pro obnovitelné zdroje energie,“ řekla Alexandra de Marichalarová, vedoucí energetického poradenství a inovací ze společnosti Enzen.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw/">Rozvoj plovoucích větrných elektráren</a> by se ostrovům, vzhledem k rychle narůstající mořské hloubce u pobřeží a tudíž nemožnosti využít klasické offshore větrné elektrárny, velice hodil. V současné době jsou Kanárské ostrovy totiž závislé na dovozu fosilních paliv. <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-12-12/floating-wind-power-gets-a-foothold-in-spain-s-canary-islands?fbclid=IwAR29BzutrY8avvE8EN6hNrlXWRcnqMynwhlOuqZ4ZCTNlfuqsAGXlDLwJlM">Podle agentury Bloomberg</a> ceny dovezené energie dosahují i 200 EUR/MWh, což je třikrát více než ve Španělsku. Španělská vláda proto energetiku na Kanárských ostrovech dotuje, aby se ceny pro konečné zákazníky přiblížily těm pevninským.
<h2>Equinor chce vystavit 200MW park</h2>
O výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-plovouci-vetrna-elektrarna-zahajila-provoz-videopribeh/">plovoucího větrného parku</a> u Kanárských ostrovů letos projevil zájem norský Equinor. Projekt s instalovaným výkonem 200 MW za 86O milionů EUR získal od vlády Kanárských ostrovů zelenou v červnu. Equinor si musí ovšem zajistit další administrativní povolení. Podobný projekt pak <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/equinor-planuje-nejvetsi-plovouci-vetrnou-elektrarnu-svete-u-pobrezi-jizni-koreji/">Equinor plánuje</a> i u břehů Jižní Koreje.
<blockquote>„Lidé se diví, proč tady stále spalujeme fosilní paliva, když máme tento výjimečný potenciál pro obnovitelnou energii. To, co prodáváme světu, je vize, že Kanárské ostrovy jsou laboratoří pro testování energetických technologií,“ uvedl Gonzalo Piernavieja Izquierdo, technický koordinátor Technologického institutu Kanárských ostrovů.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Equinor

Zbaví plovoucí větrné elektrárny Kanárské ostrovy závislosti na dovozu fosilních paliv?

V Portugalsku se staví <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/worlds-second-floating-wind-farm-sets-sail-for-portugal/">druhá plovoucí větrná elektrárna</a> v Evropě. Bude sestávat ze tří plovoucích jednotek a celkový instalovaný výkon dosáhne 25 MW.  Očekává se, že instalovaný výkon plovoucích větrných elektráren v Evropě do roku 2030 dosáhne 4-5 GW. Technický potenciál je dle CEO WindEurope až 4 000 GW. 
<h2>Druhá plovoucí větrná elektrárna v Evropě</h2>
Do Portugalska dorazila první ze tří turbín pro budovanou plovoucí větrnou elektrárnu, využívající WindFloat technologii. Do konce roku by měly být spuštěny i zbývající dvě turbíny, které navýší výkon elektrárny na celkových 25 MW.
Projekt je veden mezinárodním konsorciem Windplus, které se skládá z portugalské EDP Renewables (54,4 %), francouzské ENGIE (25 %), španělské firmy Repsol (19,4 %) a americké Principle Power Inc. (1,2 %). Finančně pak přispěly portugalská vláda, Evropská komise a Evropská investiční banka.
<blockquote>„Jedná se o první plovoucí větrnou farmu, která je financována bankou. To skutečně dokazuje schopnost financovat technologii plovoucích větrných elektráren, čemuž tak doteď nebylo.“ 
João Metelo, CEO Principle Power</blockquote>
<h2>Plovoucí větrné elektrárny mají velký potenciál</h2>
Podle Metela je projekt Windplus prvním svého druhy, který je realizován jako komerční projekt. Očekává se, že větrné elektrárny na moři budou hrát velkou roli v dosažení klimaticko-energetických cílů EU.
Podle některých představitelů z odvětví větrné energetiky plovoucí větrné elektrárny povedou k pravé globalizaci větrné energetiky na moři. Výhodou je, že tyto platformy mohou být instalovány daleko na otevřeném moři, v místech, která byla dříve nepřístupná. Běžná větrná elektrárna na moři bývá obvykle instalovaná do maximální hloubky 50-55 metrů. Plovoucí větrné elektrárny tato omezení nemají.
Očekává se, že s postupným rozvojem této technologie budou klesat náklady. Dnes jsou náklady v případě plovoucích elektráren zhruba 180-200 eur na vyrobenou MWh elektrické energie. Pokud ovšem dojde k rozsáhlé komercializaci, tak by podle Gilese Dicksona, CEO asociace WindEurope, náklady mohly klesnout až na 40-60 euro/MWh.
<h2>V Evropě jsou naplánované další dva projekty</h2>
Prvním projektem tohoto typu v Evropě je elektrárna <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-plovouci-vetrna-elektrarna-zahajila-provoz-videopribeh/">Hywind</a>, která byla zprovozněna v říjnu 2017 u pobřeží Skotska. Celkový instalovaný výkon pěti turbín je 30 MW a provozovatelem elektrárny je společnost equinor.
V Evropě se na základě technologie WindFloat plánují další dva projekty. Prvním je 50MW plovoucí větrná elektrárna ve Skotsku, která má být zprovozněna do roku 2020 a druhým elektrárna u jihu Francie plánovaná na rok 2021.
Zdroj úvodní foto: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Floatgen.jpg">commons.wikimedia.org</a>

Elektrárny v Evropě

V Evropě bude vybudována druhá plovoucí větrná elektrárna. Celkový potenciál kontinentu se odhaduje na tisíce GW

Společnost Equinor vytvořila konsorcium se společnostmi v Jižní Koreji za účelem vybudování největšího plovoucího větrného parku o instalovaném výkonu 200 MW. První fází projektu bude vypracování studie proveditelnosti.
Zpravodajská stanice <a href="https://www.cnbc.com/2019/07/11/south-korea-could-soon-be-home-to-planets-largest-floating-wind-farm.html">CNBC</a> informovala o novém záměru společnosti Equinor, která se spojila s korejskými společnostmi Korea National Oil Corporation a Korea East-West Power a vytvořily konsorcium za účelem výstavby plovoucí offshore větrné farmy.
<h2>Obnovitelné zdroje v Jižní Koreji</h2>
Celý projekt je zatím na samém začátku. Equinor oznámil, že nově vytvořené konsorcium vytvoří studii proveditelnosti. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/equinor-zvazuje-vystavbu-plovouci-vetrne-elektrarny-pro-sva-ropna-pole/">Plovoucí offshore větrná elektrárna</a> má zamýšlený instalovaný výkon 200 MW.
Na základě výsledků studie proveditelnosti by výstavba plovoucího větrného parku mohla začít v roce 2022 a výroba elektřiny v roce 2024. Projekt plovoucího offshore větrného parku nese název Donghae 1.
Jižní Korea má ambice dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny do roku 2030. Toho chce dosáhnout díky vybudování celkem 49 GW nového instalovaného výkonu, 31 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách a 16 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.
Senior viceprezident oddělení větrné a nízkouhlíkové technologie u společnosti Equinor Stephen Bull k novému konsorciu řekl, že společnost je „velmi potěšena, že může být členem partnerství, které realizuje první plovoucí offshore větrnou elektrárnu v Asii.“
<h2>Největší plovoucí větrný park na světě</h2>
Bull navíc dodal, že jestli se celý projekt realizuje, tak se bude jednat o největší plovoucí větrnou elektrárnu na světě. Navíc dle jeho slov takto velký projekt pomůže budoucí konkurenceschopnosti plovoucích větrných parků.
Equinor již provozuje větrný park Hywind Scotland, který je světově prvním plnohodnotným komerčním plovoucím větrným parkem. Tento větrný park se nachází u pobřeží Skotska, má instalovaný výkon 30 MW a začal dodávat elektřinu v roce 2017.

Větrné elektrárny

Equinor plánuje největší plovoucí větrnou elektrárnu na světě u pobřeží Jižní Koreji

Francouzský plán podpořit čtyři demonstrační projekty plovoucích větrných elektráren <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-1412_en.htm" target="_blank" rel="noopener">dostal zelenou od Evropské komise</a>. Podpora projektů podle Komise přispěje k dosažení energetických a klimatických cílů EU, aniž by příliš narušila evropský energetický trh.
Francie plánuje výstavbu čtyř demonstračních projektů, které mají prověřit možnosti využití větrných elektráren na plovoucích platformách, které by měly umožnit využívat větrné elektrárny i v místech, kde je hloubka moře příliš velká pro běžné ukotvení turbíny do mořského dna. Jeden projekt vyroste ve vodách Atlantiku, další 3 elektrárny budou umístěny ve Středozemním moři.
Každou z demonstračních elektráren o plánovaném výkonu 24 MW mají tvořit 3 až 4 větrné turbíny umístěné na plovoucích platformách. Turbíny budou v rámci farmy vzájemně propojeny a s pobřežím budou spojeny podmořským kabelem.
Demonstrační projekty podle komise pomohou s rozvojem nového typu offshore větrných elektráren a Francii přiblíží k dosažení stanovených klimatických a energetických cílů. Plovoucí větrné elektrárny obdrží jak investiční, tak následně i provozní podporu.
Podrobnější informace k podpoře jednotlivých projektů budou k dispozici v <a href="http://ec.europa.eu/competition/state_aid/register/" target="_blank" rel="noopener">registru státní podpory</a>, jakmile budou vyjasněny detaily týkající se zveřejnění důvěrných informací.

Francie podpoří výstavbu čtyř plovoucích větrných elektráren, získala souhlas Evropské komise

Navzdory složitým povětrnostním podmínkám předčily první tři měsíce provozu větrného parku Hywind všechna očekávání. Projekt skládající se z 5 plovoucích větrných elektráren, každé o výkonu 6 MW, má rozlohu 4 km² a je umístěn zhruba 25 km od skotského pobřeží. V období zimních měsíců bývá standardní koeficient využití instalovaného výkonu (capacity factor) offshore větrných elektráren 45 &#8211; 60 %. Plovoucí větrný park norského energetického koncernu Statoil však <a href="https://www.statoil.com/en/news/15feb2018-world-class-performance.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dosáhl za první tři měsíce svého provozu (listopad 2017 &#8211; leden 2018) využití instalovaného výkonu 65 %.</a>
Z pohledu počasí byla pro větrný park Hywind zatím největší zatěžkávací zkouškou prosincová bouře Caroline. Nárazy větru během bouře dosahovaly 160 km/h a v lokalitě plovoucích větrných turbín byly zaznamenány vlny přesahující výšku 8,2 metru. Řídicí systém elektráren průběžně vyhodnocuje povětrnostní podmínky a pokud dojde k překročení předem definovaných kritických stavů, je elektrárna automaticky odstavena.
K takovémuto odstavení elektrárny došlo právě během bouře Caroline, zpět do provozu byl větrný park Hywind uveden okamžitě po odeznění podmínek bránících provozu elektrárny. Navzdory odstávkám elektrárny při nepříznivých povětrnostních podmínkách však bylo během sledovaného intervalu dosaženo nadstandardního využití instalovaného výkonu na úrovni 65 %.
<blockquote>
„Technologii, kterou v projektu Hywind využíváme, jsme testovali v drsných podmínkách spoustu let a víme, že jim dokáže čelit. I tak pro nás ovšem bylo ostré uvedení prvního plovoucího větrného parku do provozu vzrušujícím okamžikem. Je pro nás velmi povzbudivé vidět, jak dobře si navzdory složitým povětrnostním podmínkám naše turbíny vedly. Stejně tak nás těší, že vyrobily více elektřiny, než se očekávalo,“ doplňuje Beate Myking, která je provozní viceprezidentkou offshore VtE Statoilu.
</blockquote>
<h2>Většina potenciálu leží v hlubokých vodách</h2>
Celosvětově dle Statoilu leží více než 80 % potenciálu offshore větrných elektráren ve vodách hlubších než 60 m, pro které se nehodí klasické instalace offshore turbín. Statoil spatřuje velký potenciál pro využití technologie elektrárny Hywind u břehů Asie, Severní Ameriky a také Evropy. Ambicí Statoilu je stát se cenově konkurenceschopným obnovitelným zdrojem (tj. stlačit cenu elektřiny z plovoucích větrných elektráren na 40-60 €/MWh) do roku 2030.

První čtvrtletí provozu plovoucí větrné farmy Hywind předčilo očekávání

Větrná elektrárna Hywind Scotland, první plovoucí větrná elektrárna na světě, začala dodávat elektřinu do skotské sítě. S instalovaným výkonem 30 MW projekt dokáže zásobovat zhruba 20 tisíc britských domácností. Společnost Statoil, provozovatel elektrárny, věří v další rozvoj a pokles nákladů na tento typ řešení.
Celosvětově první plovoucí větrná elektrárna Hywind Scotland s instalovaným výkonem 30 MW byla ve středu <a href="https://www.statoil.com/en/news/worlds-first-floating-wind-farm-started-production.html">oficiálně spuštěna</a> skotskou ministryní Nicolou Sturgeonovou. Projekt vlastní a <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/prvni-plovouci-vetrnou-farmu-svete-zprovozni-norsky-ropny-gigant-statoil/">provozuje ropná společnost Statoil</a> spolu se společností Masdar ze Spojených arabských emirátů.
<blockquote>
„S potěšením otevírám Hywind Scotland – světově první plovoucí větrnou elektrárnu, která poskytne čistou energii více než dvaceti tisícům domácností a pomůže nám splnit naše ambiciózní klimatické cíle,“ prohlásila ministryně.
</blockquote>
Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřežního města Peterhead. Každá turbína váží téměř 12 tisíc tun a měří celkem 253 metrů, z čehož 78 metrů je pod mořskou hladinou. K mořskému dnu jsou jednotlivé turbíny ukotveny pomocí řetězů. Na pobřeží bude projekt vybaven bateriovým úložištěm s kapacitou 1 MWh, které by mělo redukovat nevýhody intermitentní výroby.
<blockquote>
„Řešení Hywind může být použito do hloubek až 800 metrů, což nám otevírá oblasti, které jsou pro offshore turbíny nedostupné. Poznatky z projektu Hywind Scotland budou dláždit cestu celosvětovým možnostem pro plovoucí větrné elektrárny,“ uvedla Irene Rummelhoffová, šéfka nízkouhlíkové divize Statoilu.
</blockquote>
<figure id="attachment_43954" style="width: 935px" class="wp-caption alignnone"><img class="wp-image-43954 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Screen-Shot-2017-10-20-at-18.49.39.png" alt="" width="935" height="662" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika Hywind Scotland (Zdroj: Statoil)</figcaption></figure>
<h2>Potenciál ve snižování nákladů</h2>
V posledních letech došlo ke značnému snížení nákladů na onshore i klasické offshore větrné elektrárny. Za předpokladu, že tento trend budou během příštích let následovat i <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/zacina-era-plovoucich-vetrnych-elektraren/">plovoucí větrné elektrárny</a>, učiní to z nich konkurenceschopný zdroj v porovnání s ostatními obnovitelnými zdroji.
<blockquote>
„Statoil má ambici snížit náklady na energii z projektu Hywind plovoucí větrné elektrárny na 40-60 EUR/MWh do roku 2030. Vzhledem k tomu, že až 80 % offshore větrného potenciálu je v hlubokých vodách (přes 60 metrů), kde klasické instalace s ukotvením do dna nejsou vhodné, očekáváme, že plovoucí větrné elektrárny budou hrát významnou roli při rozvoji offshore,“ dodala Rummelhoffová.
</blockquote>
<h3>Celý příběh první plovoucí větrné elektrárny Hywind Scotland:</h3>

Zdroj úvodní fotografie:  Øyvind Gravås / Woldcam &#8211; Statoil ASA

První plovoucí větrná elektrárna zahájila provoz (videopříběh)

Norská ropná společnost Statoil do konce roku <a href="https://www.statoil.com/en/news/hywindscotland.html">vybuduje první plovoucí větrnou farmu</a>, nacházet se bude 25 km od pobřeží Skotska. Samotné větrné elektrárny, včetně způsobu ukotvení, byly již testovány v Severním moři u pobřeží Norska. Společnost je nyní přesune do lokality budoucí větrné farmy ve Skotsku.
Statoil učinil konečné investiční rozhodnutí vybudovat první plovoucí větrnou farmu na světě, pilotní park Hywind off-shore Peterhead v Aberdeenshire ve Skotsku. Pro offshore větrnou energetiku se jedná o významný krok kupředu, jelikož tato technologie otevírá nové lokality pro výrobu obnovitelné energie po celém světě.
Projekt se bude skládat z 5 plovoucích větrných elektráren, každé o výkonu 6 MW. Větrné elektrárny budou umístěny na plovoucích konstrukcích a upevněny lany k mořskému dnu v místech, kde hloubka Severního moře dosahuje 95-120 m.
Park bude mít rozlohu okolo 4 km² a nacházet se bude ve vzdálenosti 25 km od pobřeží Peterhead. Průměrná rychlost větru v této oblasti Severního moře činí přibližně 10 metrů za sekundu. Investiční náklady Statoil očekává ve výši 2 miliardy NOK (5,48 miliardy CZK) a park by měl začít dodávat elektřinu svým zákazníkům koncem roku 2017.
<blockquote>
&#8222;Naším cílem je v případě pilotního projektu Hywind prokázat proveditelnost budoucích komerčních plovoucích větrných elektráren. Tím se dále zvýší celosvětový potenciál větrné energie na moři, což přispěje k realizaci našich ambicí nárůstu výnosných obnovitelných zdrojů energie a dalších nízkouhlíkových řešení,&#8220; tvrdí Irene Rummelhoffová, šéfka nízkouhlíkové divize Statoilu.
</blockquote>
Zajímavostí na projektu je nejen unikátní konstrukce větrných elektráren, ale také to, že za projektem stojí ropná společnost Statoil. Právě ropné společnosti mají možnost využít svojí expertizu z hlubokomořských instalací a využít ji pro inovativní řešení v případě offshore větrných elektráren.
<h2>Nové možnosti pro celosvětový trh</h2>
U pevně ukotvených větrných elektráren je optimální hloubka v rozmezí 20-50 metrů. Plovoucí konstrukce umožní nalezení vyššího množství vhodných lokalit s optimálními větrnými podmínkami.
<blockquote>
&#8222;Možnosti jsou téměř neomezené. V současné době mluvíme o hloubkách vody mezi 100 a 700 metry, ale myslím, že můžeme jít i hlouběji. Otevírá se nám celý oceán, který byl dříve nedostupný,&#8220; tvrdí Rummelhofová.
</blockquote>

Úvodní fotografie: Statoil

První plovoucí větrnou farmu na světě zprovozní norský ropný gigant Statoil

Plány na výstavbu plovoucích větrných elektráren u břehů Spojeného království nabírají na obrátkách. Pokud se tento koncept offshore větrných elektráren ukáže jako životaschopný, otevře se prostor k energetickému využití lokalit, kde je mořské dno vzdálené i více než 100 m od hladiny.
Stavební povolení již mají projekty na výstavbu plovoucích větrných elektráren u pobřeží Skotska o celkovém výkonu 92 MW, jak <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-17/race-to-build-offshore-wind-farms-that-float-on-sea-gathers-pace">informuje</a> agentura Bloomberg. Skotské projekty však musí být připojeny do sítě do října 2018, aby jim byl zachován nárok na garantovanou výkupní cenu.
U irských břehů pak bude vybudován větrný park o výkonu alespoň 30 MW, který bude také využívat plovoucích stožárů. Na výstavbě irského parku se dohodly společnosti <a href="https://www.gaelectric.ie/gaelectric-signs-mou-with-french-company-ideol-to-develop-floating-offshore-wind-projects/" target="_blank">Gaelectric a Ideol</a>.
<h2>Startuje boom plovoucích elektráren?</h2>
Do konce roku 2020 má podle odhadů Bloomberg New Energy Finance (BNEF) instalovaný výkon plovoucích offshore větrných elektráren dosáhnout 237 MW. Koncem následujícího desetiletí by se pak měl celkový instalovaný výkon plovoucích větrných elektráren pohybovat již v řádu desítek GW.
<blockquote>
„Plovoucí větrné elektrárny mají potenciál být čistým zdrojem především pro ostrovní národy, které nemají vhodné podmínky pro instalaci pevninských nebo klasických offshore elektráren,“ prohlásil Tom Harries z BNEF.
</blockquote>
Vývoj v oblasti plovoucích elektráren je zásadní pro další rozvoj větrné energetiky na mořské hladině, jak z hlediska snižování nákladů na jejich výstavbu, tak z hlediska možnosti instalace v nových lokalitách.
<h2>Od ropy k větru</h2>
Tradiční ropné společnosti, jakými jsou Shell, Eni nebo Statoil, se již intenzivně zabývají investicemi do větrných elektráren. V oblasti plovoucích větrných elektráren je však nejdále norský Statoil, který staví pilotní 30MW větrnou plovoucí offshore elektrárnu Hywind u skotského pobřeží. Rozloha větrného parku je zhruba 4 km2 a hloubka Severního moře zde dosahuje 95 &#8211; 120 m. Statoil již od roku 2009 provozuje v Severním moři jednu demonstrační plovoucí turbínu.

Elektřina

Začíná éra plovoucích větrných elektráren?

Loni v listopadu schválila skotská vláda vybudování 30 MW plovoucí větrné elektrárny u svého pobřeží firmou Statoil. Půjde o největší plovoucí větrný park na světě. Norská ropná a plynárenská společnost Statoil testuje plovoucí elektrárny již od roku 2009. U skotského projektu plánuje vybudovat navíc i bateriové uložiště.
Plovoucí větrné elektrárny patří mezi <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/4-inovace-oze-ktere-mohou-pomoci-zmenit-svet/">inovace v oblasti OZE, které mají velký potenciál</a>. Oproti klasickým offshore větrným elektrárnám se liší v ukotvení k mořskému dnu. Plovoucí větrné turbíny nemají pevně ukotvený stožár na dně moře, ale jsou se dnem spojeny lany. Lze je tak využít v mnohem větších hloubkách.
Společnost Statoil testuje svou <a href="http://www.statoil.com/en/TechnologyInnovation/NewEnergy/RenewablePowerProduction/Offshore/HywindScotland/Pages/Technology.aspx">plovoucí větrnou elektrárnu Hywind</a> u norského pobřeží již od roku 2009. Nyní se Hywind dočká prvního komerčního využití. Pětadvacet kilometrů od skotského města Peterhead má vyrůst největší plovoucí park na světě s pěti turbínami o celkovém výkonu 30 MW. Projekt má být dokončen v roce 2017.
<h2>Bateriové uložiště o kapacitě dvou milionů iPhonů</h2>
V polovině března byla podepsána dohoda mezi společností Statoil, skotskou vládou a několika dalšími zástupci, na jejímž základě <a href="http://www.statoil.com/en/NewsAndMedia/News/2016/Pages/21mar-batwind.aspx">bude vyvíjeno bateriové uložiště pro offshore větrné elektrárny</a>. Bateriový akumulátor s názvem Batwind má vzniknout díky spolupráci Statoilu se skotskými dodavateli a univerzitami.
S využitím uložiště Batwind se počítá již u skotského projektu Hywind. Během roku 2018 bude na pobřeží u plovoucí větrné elektrárny instalována celkem 1 MWh úložné kapacity.
<blockquote>
&#8222;Vývojem inovativního řešení bateriového uložiště můžeme zvýšit hodnotu větrné energie jak pro Statoil, tak pro zákazníky. S Batwind můžeme optimalizovat systém přenosu energie z větrného parku do sítě.&#8220;
Stephen Bull, viceprezident Statoil pro Offshore Wind
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.statoil.com/en/Pages/default.aspx">Statoil</a>