Skrytý potenciál vodní energie? Tisíce přehrad v USA stále nevyrábí elektřinu
Vodní elektrárny si v globální výrobě elektrické energie drží mezi obnovitelnými zdroji s velkým odstupem stále první místo. Podle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) jsou v USA desetitisíce vodních přehrad, které nevyrábí elektřinu. Přestože ne všechny mají potenciál pro výrobu elektřiny, nabídnout by mohly tisíce MW výkonu.
Podle dat EIA je ve Spojených státech více než 90 tisíc vodních přehrad, přičemž pouhá 3 % z nich jsou v současné době schopna vyrábět elektřinu. K letošnímu únoru jejich celkový výkon dosahoval 80 GW. Zbývající vodní přehrady poté slouží k jiným účelům, a to zejména jako zásobárny vody nebo pro regulaci vodních toků pro lodní přepravu.
Přestože mnoho z těchto přehrad nenabízí vhodné podmínky pro výrobu elektrické energie, podle reportu amerického ministerstva energetiky z roku 2012 by tyto zatím nevyužívané přehrady mohly nabídnout až 12 GW nového výkonu.
Developeři nových projektů se snaží tento potenciál průběžně využívat. Podpora přichází i ze strany federální vlády, kdy kongres USA loni na podzim schválil nový zákon o vodní infrastruktuře, který mimo jiné podporuje rozvoj nových vodních zdrojů.
V plánu jsou již stovky MW
Podle posledních dat EIA je v současné době plánováno 32 projektů na instalaci vodních elektráren na vodní přehrady, které by v průběhu několika nadcházejících let měly zvýšit instalovaný výkon vodních elektráren v USA o 330 MW.
Nedávný růst počtu nových projektů je dle EIA nyní velmi patrný, jelikož růst výkonu vodních elektráren byl ve Spojených státech v posledních letech a desetiletích poměrně skromný. Přestože jsou přírůstky nového výkonu vzhledem k celkovému instalovanému výkonu velkých vodních elektráren na celonárodní úrovni relativně malé, na státní či lokální úrovni mají již vyšší význam.
Například řeka Ohio by v případě realizace plánovaných projektů získala 66 MW nového výkonu. Celkový instalovaný výkon vodních zdrojů na řece by tak stoupl o bezmála 10 % na 750 MW. Zvyšování výkonu se plánuje i na dalších řekách, například Red River v Louisianě (+49 MW, nárůst o téměř 50 %) nebo Allegheny v Pensylvánii (+9 MW, růst o 20 %).
U jiných řek by konverze přehrad na vodní elektrárny znamenala vybudování vůbec prvního velkého vodního zdroje. Příkladem může být řeka Muskingum na jihovýchodě státu Ohio, která by získala první velkou vodní elektrárnu s instalovaným výkonem 23 MW.
S plánovanými projekty by tak instalovaný výkon vodních zdrojů ve státech Pensylvánie, Louisiana a Ohio vzrostl o 10 až 22 %. Stát Mississippi konverzí 4 přehrad získá vůbec první větší vodní elektrárny o celkovém výkonu 35 MW.
Úvodní fotografie: Americká přehrada Hoover Dam s vodní elektrárnou disponující instalovaným výkonem 2080 MW
Mohlo by vás zajímat:
V padesátých letech nebo ještě dříve se USA dostaly pod kontrolu velkých ropných společností, které systematicky likvidovaly všechny konkurenty ropy. Vsadilo se na silniční dopravu, takže bylo zlikvidováno dost železnic. Alternativní elektrárny se rovněž potlačovaly, takže atomové i vodní elektrárny jsou zastaralé a dekády se do nich neinvestovalo. Zpod té kontroly ropných společností se někteří USA politici pokoušejí dostat až v současnosti, ale zatím to moc nefunguje.
Tady to se v různých reportech objevuje na internetu minimálně 5 let, divím se že na to EIA přišla až teď. Nicméně v USA mají s přehradami dost problém, i ty které nejsou o moc starší než třeba Vranovská jsou často v dezolátním stavu, po konci životnosti, který nastal někdy v 60.-70. letech nebylo zařízení obnoveno, ale vše bylo ponechánu rozkladu, dále mezi přehrady jsou v těchto reportech počítány i jezy, které také, byť elektrárny měly slušný výkon, byly z provozu odstaveny a k opravě a navrácení do provozu nebylo přikročeno ani v období ropných krizí. Navíc z celkem nepochopitelných důvodů v USA běží akce za odstranění co nejvíce přehrad, což je v současné energetické a klimatické situaci čiré šílenství. Pokud tedy není statika tak závažně narušena že je bezpečnější ji strhnout.
Ale i u nás bychom našli pořád ještě desítky zajímavých míst která nejsou optimálně či vůbec využívána.
U nás už bohužel není další nevyužitý potenciál na velké vodní elektrárny (škoda, nejlepší obnovitelný zdroj=/. Pro menší lokální projekty ale prostor určitě je, líbí se mi to víc než solár, lepší stabilita i EROEI.
S tou Amerikou to taky nechápu. Četl jsem že hodně těch hrází je ve špatném stavu, možná se bojí udržovat vysokou hladinu ? Taky přenosovou infrastukturu mají hodně zastaralou, většina ze 30. let, jestli to může souviset taky s tím? Každopádně hydro je objektivně možná nejlepší obnovitelný zdroj. Není drahý, dobré EROEI, dobrá stabilita a pružnost výkonu. Negativní důsledky jsou docela malé. (Nedávno mně zaujalo že větrníky odebírají energii větru takže nedonese vlhkot tak daleko, a soláry taktéž snižují odpar a vlhkost, možná souvislost s větším suchem v posledních letech. Každý způsob získávání velkého objemu energie má prostě svoje negativa...)
Hydro také považuji za nejlepší OZE. Má také svá některá negativa /zpomalení toku = zanášení bahnem, změna druhové skladby ryb, u velkých přehrad nutné stěhování lidí,.... ale celkové plus převažuje. Není dobré si ale závislost na hydru přehnat jako v Brazílii - 92 % ! výroby elektřiny. Když pak přijde velké sucho , tak je těžké nějak výrobu zachránit. Přehrada se postaví a stojí pak 100 let, vyžaduje sice také údržbu a stálou kontrolu, ale to není tak nákladné. Obří přehrady Itaipů nebo Tři soutěsky ročně vyrábí 100 mld. KWh každá, je to podstatně více jak ročně vyrobí celá ČR. Kolik milionů tun uhlí se tím ročně ušetří !
Ty hráze v USA jsou ve špatném stavu pr chronické zanedbávání a bůh ví proč se na údržbu vykašli a nechali to dojít tak daleko. Je možné, dost pravděpodobné, že to že se na jejich infrastruktuře nepodepsala II. světová a nemuseli tedy po válce investovat do obnovy a zejména pak udržení toho co již bylo, což se dělo jak u hydroelektráren, tak u některých parních. Ano, roli také mohlo hrát že vznikly některé relativně velké až o 20 let dříve než elektrárny u nás a využívaly třeba i více než 10 menších strojů, ale zejména pokud jsou na přírodní formaci, tak není moc důvod je zavírat.
Co se týče situace u nás, tak ta není zdaleka tak špatná, jak by se mohlo zdát, ale potenciál pro větší hydroelektrárny bude dost závislý na tom jak moc si s tím návrhem pohrajeme a kolik budou stát stavební technologie, kolik by stálo třeba vyražení kilometru přívodní štoly a kolik její vnitřní pancéřování.
Pak je tu ještě dost velký potenciál vázaný na tak nějak asi ne moc dokončené splavňovací práce na Moravě, je tam několik jezů, které nemají hydroelektrárny se součtovým nezanedbatelným výkonem.
A pak je tu samozřejmě velký potenciál v rekonstrukcích starých vodních děl a i těch v nedávné době rekonstruovaných, nemá smysl aby na místě s potenciálem pro třeba 800kW strašila elektrárna se 100kW, byť je to přesně náhrada toho stroje co tam před sto lety byl. Pokud je to pak elektrárna stavěná třeba v 90. tak její technologie může být suboptimální, například neregulované vrtulové turbíny, násoskové turbíny, asynchronní generátory atp.
Toto som k tomu nasiel. inak zaujimava studia o emisiach VE.
Over 300 dams have been removed in the United States as they become old enough to require Federal Energy Regulatory Agency relicensing and as costs of repairs and maintenance outweigh the benefits of their operation (Hotchkiss et al.2001).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se