Zájem o dotace na obnovitelné zdroje vzrostl o desítky procent
Zájem o obnovitelné zdroje energie v Česku dál roste, což se projevilo i v počtu žádostí o dotaci. Tuzemské úřady zaznamenaly oproti loňsku více než dvojnásobný nárůst počtu žádostí na fotovoltaiku, o desítky procent stoupl i počet žádostí u fototermiky a tepelných čerpadel. Celkově bylo podáno přes 76.000 žádostí. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí a Komory obnovitelných zdrojů energie.
Největší poptávku po dotaci úřady zaznamenaly u fotovoltaiky. Zájemci v tomto případě podali téměř 61.000 žádostí o dotaci, jejich počet tak v pololetí meziročně stoupl o 109 procent. Podle Cechu akumulace a fotovoltaiky poptávku posílila lednová úprava legislativy, která zjednodušila papírování a umožnila sdílení v bytových domech. Další rozvoj však podle cechu brzdí nejednotnost přístupu stavebních úřadů. „Úředníci na stavebních úřadech nevědí, jak se k novým pravidlům postavit,” uvedl předseda cechu Aleš Hradecký.
V případě tepelných čerpadel úřady zaevidovaly 11.800 žádostí o dotaci, meziročně o deset procent více. Do budoucna se však situace může podle zástupců obnovitelných zdrojů zkomplikovat kvůli požadavku na energetickou třídu domu A až D, který bude nově požadován u výměny za plynový kotel nebo elektrokotel. Komora zároveň varuje před vyloučením tepelných čerpadel vyžadujících realizaci vrtu z podpory.
„Při novém nastavení Nové zelené úsporám se obáváme, že spousta domácností zůstane u neefektivních a na provoz drahých elektrokotlů nebo u plynových kotlů závislých na cenově volatilním a fosilním zdroji, neboť velké množství domů na úroveň třídy D nedosáhne,“ řekl předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel Radek Červín.
U fototermických systémů počet žádostí meziročně stoupl o 71 procent, bylo jich 1847. Systémy ohřívají vodu a přitápějí. „Správně navržené fototermické systémy mohou od jara do podzimu z velké části nahradit provoz zdroje tepla pro přípravu teplé vody a lidé na tuhle dobrou zkušenost prověřenou desítkami let provozu fototermických systémů evidentně slyší,” podotkl předseda Československé společnosti pro sluneční energii Tomáš Matuška.
Pokračující boom obnovitelných zdrojů v Česku, zejména pak solární energetiky potvrzují i statistiky instalací za první pololetí. V České republice bylo v tomto období zprovozněno 45.197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů (MW). Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok.
Mohlo by vás zajímat:
Půl GW instalací střešní fotovoltaiky za půl roku, to už je pěkný výsledek. Ukazuje oblibu FVE na střechách u nás.
Když jsem zde před 6 lety psal na blog názor "Střecha bez fotovoltaiky je jako pole, které necháváme ležet ladem"
tak si asi mnozí mysleli, že to u nás nepůjde.
No a vidíte, jde to, je vidět že lze postavit 1 GW fotovoltaiky na střechách ročně a k tomu tak 1/2-1 GW velké fotovoltaiky na místě zasíťovaných starých elektráren a brownfields.
Jetě připomenu odkaz na ty mé předpovědi
oenergetice.cz/nazory/strecha-bez-fotovoltaiky-jako-pole-ktere-nechavame-lezet-ladem
Teď ještě přes komunitní energetiku rozhýbat stavbu větrných elektráren. Pro skeptiky a oponenty VtE bych doporučil návštěvu zemí, kde větrné elektrárny berou jako užitečnou i krásnou samozřejmost (např. Holandsko nebo Flandry).
U nás nefouká tolik jako v Holandsku, potencionál mají jen vrcholky hor v národních parcích a tam zase stavba neprojde přes ochránce přírody. Možná něco málo Vysočina, ale opravdu málo, s Holandskem se to nedá vůbec srovnat. Nicméně pokud bude foukat na západě, tak budeme mít levnou elektřinu i my. To se týká i zimy, němci plánují VTE hodně předimenzovat, takže pokryjí nejen svoji spotřebu, ale když bude hodně foukat, tak budou rádi, když k nám budou moci EE poslat.
Soláry budou přibývat o tom žádná. Články do LFP baterií pro FVE se dají vyrobit za 90 USD/kWh. Nicméně v krámě si LFP baterku můžu koupit za 450 USD/kWh. Tento nepoměr se bude časem snižovat. Celkově se dá čekat, že ceny baterií a solárů půjdou dolů a v budoucnu budou povinnou součástí budov, bez nich stavbu nepovolí. Výsledkem bude 6 měsíců v roce levná elektřina a dále bude levná elektřina, když na západě bude hodně foukat. Zbytek bude muset zatím vykrýt plyn.
Oderské vrchy, Nízký Jeseník, Doupovské hory, Železné hory, severní část Drahanské vrchoviny, Svitavská pahorkatina - lokality s velmi slušnými větrnými podmínkami (dodnes tam stojí staré větrné mlýny), nejsou to CHKO, osídlené jsou obvykle dost řídce a jsou tam dokonce dva vojenské újezdy, kde nebydlí vůbec nikdo.
A taky samozřejmě platí můj návrh, že stačí postavit pár vedení o délce desítek kilometrů a spojit SZ Čechy se severoněmeckou sítí a nechat se hýčkat levnou větrnou elektřinou od Severního moře a Baltu kdykoliv tam trochu foukne.
Železné hory jsou CHKO a je otázkou jestli vojáci povolí větrníky ve vojenských újezdech. Co se týče propojení s Německem tak propojení už tam je a všeobecně je v plánu další posilování a zvyšování kapacity současných vedení.
Představa levné energie není reálná , ty ceny padají jen proto , že koncový zákazník nemůže poklesy využít , to se ale bude od poloviny příštího roku měnit, protože dojde k instalaci průběhových elektroměrů u odběratelů s odběrem nad 6MWh ročně. Dnes to májí jen VN zákazníci a provozovatelé výroben. Co se týče el. energie pak její ceny dolů nepůjdou oni ty OZE jsou totiž drahé zdroje, el. energii si někdo koupí levně v nějakých hodinách ,ale průměrná cena bude vysoká.
Při desetiletém trvání povolovacích procesů a odporu obyvatelstva je nějaké větší rozšíření VtE v ČR čistá utopie.
Něco k věci:
"I přes obrovské finanční prostředky – jimiž stát dotuje obnovitelné zdroje energie (OZE) a obrovský boom solárních panelů, který již stál stát na dotacích a běžné spotřebitele na vyšších cenách elektřiny několik stovek miliard korun (což je mimochodem učebnicový příklad „dobývání renty“, jak proces vyvádění peněz z veřejných rozpočtů do soukromých rukou nazvala ekonomka Ilona Švihlíková) –, dodaly solární panely v ČR v prvním čtvrtletí 2023 podle zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jen 1,5 % celkově vyrobené elektřiny (přestože jejich instalovaný výkon je samozřejmě mnohonásobně vyšší). Větrné elektrárny pak za stejné období dodaly 1 % energie. Podíváme-li se například jen na měsíc leden, vidíme pak, že fotovoltaiky dodaly jen 0,6 % celkové výroby elektřiny. Jinak řečeno, i kdybychom stejný objem solárních elektráren, které jsme vybudovali v posledních dvaceti letech, vybudovali každé dva roky znovu (a postupovali tak tedy s výstavbou soláru v průměru desetkrát rychleji než doposud) a tímto způsobem dosavadní kapacitu v následujících dvaceti letech zdesetinásobili, dostali bychom se sice na úroveň, kdy by v lednu solární panely vyráběly 6 % celkové výroby elektřiny, nicméně stále by bylo potřeba 94 % energie pokrýt odjinud. "
Kdybyste měl investovat peníze, ale jen svoje, do zdroje nebo technologie, kterou byste nemohl třetinu roku využívat a provozovat, byl byste také tak nadšený?
Samozřejmě, pane Šťastný, žádný problém, taky v plynovém kotli topím jen 5 měsíců v roce (ve svém rodinném domě).
Krbová kamna na dřevo taky nepoužívám v létě.
Krbová kamna jste si pořizoval s výhledem na nějaký výdělek, zásadní snížení nákladů nebo s tím, že s nimi budete topit i v létě??
Zásadní snížení nákladů na přechodnou dobu několika let (energetické hysterie).
Je to částečný návrat před rok 1970, kdy jsme si zavedli plyn (tenkrát to byl "svítiplyn", samozřejmě s vysokým podílem vodíku).
Ale plynový kotel můžete využívat celoročně, Vaněčku, a drtivá většina jeho majitelů to taky celoročně dělá - k ohřevu vody. Jestli vy to neděláte (o čemž silně pochybuji), tak to je spíš váš problém.
V létě užívat plyn k ohřevu vody v rodinném domě je plývání plynem. Sluníčko mi vodu ohřeje bez problémů.
Šetřit, neposílat zbytečně peníze energetickým oligopolům, to musí dělat každý rozumný penzista.
Ano, je to smutná vizitka ČR. Hlavně když se ty procesy od okolních zemí zas až tolik neliší.
Mne tedy přijdou ty povolovací procesy na VtE poměrně mírné a hlavní důvod proč se nestaví, je spíš nesouhlas místních obyvatel. Teď už je více zkušeností na vliv VtE na ekosystémy - např. podle studie v Nature v Západním Ghátu za tu chvíli co tam stojí se velmi proměnila skladba fauny - výrazně přibylo sitan, agamovitých plazů, kteří tvoří nejčastější složku potravy dravců. Změnilo se i jejich chování a jsou pozorovatelné i fyziologické změny, protože dravci tam teď nejsou. Větrná elektrárna se chová jako vrcholový predátor. Nejde jen o masakry netopýrů a to ne přímým zásahem, ale podtlakem kolem ní - to nezachrání natření jedné části rotoru na černo. Pak také likvidují i velké množství hmyzu, které zasahují naopak na spodu potravavního řetězce a tím mění ekosystém z druhé strany. VtE způsobují na lokální oteplování vlivem promíchávání vzduchu. Málo se taky podle studuje vliv na půdní organismy. A to nemluvím o medializovaných případech jako téměř vyhubení papouška kobaltového v Brazílii pomocí VtE. Obrovský tlak na povolování VtE a to zvláště horských oblastech, které nejsou dotčené tolik lidskou činností způsobuje, může zničit cenné ekosystémy. Já bych naopak s principu předběžné opatrnosti a po velmi negativních zkušenostech z jiných území ve světě vůbec větrné elektrárny v horských a neobydlených oblastech zakázal. Příroda se musí chránit, máme ji málo a ne ji ničit tisíci tuny betonu, oceli, dopravou všech těch dílů, které svou činností zničí cenné ekosystémy. Prostor pro VtE je ve městech, na střechách budov, jako FVE. Kolik by vyrobily ty VtE na horách elektřiny a kolik vyrobí jeden blok JE navíc bez likvidace cenných přírodních lokalit. Je třeba myslet ekologicky a ne podle toho jak který lobbista se snaží pro sebe rozkrást veřejné prostředky.
Ve městech na střechách budov VTE nevyrobí skoro nic. Lidi, kteří mají doma VTE říkají, že jeden solární panel vyrobí více. VTE jedině na kopcích, což má za následek další ekologické problémy. VTE se vyplatí jen u moře nebo na moři, kde hodně fouká, popřípadě nějaké specifické lokality, které má například Rakousko, ale ČR takové lokality nemá.
Pro malé větrné elektrárny stačí jen budovy vyšší než cca 10 m s plochou střechou pro jejich umístění,
ty nově vyvinuté typy bez "venkovnívh vrtulí" jsou dost účinné aby dostaly z m2 plochy více než fotovoltaika.
Ty "Rakouské vhodné lokality" máme v ČR taky.....
Píšete: "Já bych naopak s principu předběžné opatrnosti a po velmi negativních zkušenostech z jiných území ve světě vůbec větrné elektrárny v horských a neobydlených oblastech zakázal".
Totéž platí i pro jaderné elektrárny a ještě více to platí pro jaderné elektrárny v hustě obydlených oblastech (Japonsko, Ukrajina - víme jak to dopadlo, teď už to není jen "předběžná opatrnost").
Nakonec nám zbude jen ta fotovoltaika ....
Zaujal mě papoušek (správně ara) kobaltový, tak jsem si o něm něco vyhledal. V reálu je to tak, že skoro vyhynul dávno předtím než byla v Brazílii postavena první větrná farma. Je to důsledek ztráty habitatů vlivem zemědělství, ptáček se prakticky živí jen semeny určitých druhů palem a agave, když je vykácíte kvůli chovu dobytka, mají problém. Jo a taky jim dost vadili a vadí pytláci a ptáčníci.
Žádná větrná farma dosud jejich existenci neohrožovala a neohrožuje. V reálu se teď děje v Brazílii soudní tahanice ohledně jedné plánované větrné farmy, kde se řeší jestli je v případě dokončení nebude ohrožovat.
Investor už v tom má utopených kopec peněz tak nabízí ranec opatření, kterými by tohle riziko eliminoval, protože by jí fakt rád dokončil.
Jinými slovy, nevím, kdo vás krmí těmi kecy o kobaltových papoušcích, ale lžou vám. Jenže tyhle kecy asi zapadají do vašeho vidění světa, tak jim prostě věřit chcete. To je u lidí normální.
Hlavně prosím nestudujte nikdy nic o frakování, staré ekologické zátěži v Ralsku, pohledu na SZ Čechy od zámku Jezeří, osudu Karvinné, konci první války se Saddámem, ... To byste taky mohl skončit zcela zoufalý, že elektřina se vyrábět podle vašich podmínek nedá.
Ty papoušky jsem zmínil na okraj a jak je něco medializované, tak to většinou je něčí záměr něco ovlivnit, takže to není ta hlavní message mého příspěvku. Každá činnost a každá výroba něco ničí. Jde o míru a zasaženou plochu. Zasažená plocha těžbou a výrobou a nehodami z jádra mi přijde poměrně malá na vyrobenou MWh ve srovnání s plochou zasaženou při výrobě stejného množství energie pomocí VtE.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
U větru jde o plochu, jedna vrtule na střeše nic neřeší - viděl jsem koncepty VtE které vypadají jako pole plotu v nich desítky tyčí - nevypadá to jako klasická vrtule, ale jako třeba protihluková stěna. Je to technický problém. Jestli jsem to dobře pochopil tak i na rodinné domě s několika stěnami vyrobili ročně i jednotky MWh.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se