Německo <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090220-germany-plans-to-tender-40-gw-wind-solar-by-2025">plánuje</a> dle nového draftu novely zákona o obnovitelných zdrojích (EEG 2021) mezi lety 2021 až 2025 vypsat aukce na 40 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách, jakožto součást snahy o dosažení svého cíle pro rok 2030, kdy mají obnovitelné zdroje energie pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi.
Návrh z 25. srpna letošního roku je aktuálně konzultován mezi ministerstvy, přičemž vláda by měla o konečné podobě rozhodnout na konci září.
<h2>Onshore vítr</h2>
Stěžejní roli mají i nadále hrát, alespoň dle draftu zákona, onshore větrné elektrárny, u kterých se plánuje vypsání aukcí do konce roku 2025 na 16,7 GW instalovaného výkonu celkem, se zvláštním zaměřením na jih Německa.
Loni byl přitom <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/bdew-vykon-obnovitelnych-zdroju-nemecku-musi-rocne-rust-temer-9-gw-aby-zeme-dosahla-cilu-rok-2030">navýšen</a> výkon onshore větrných elektráren o pouhý 1 GW. Pro letošní rok se očekává navýšení o 1,3 GW a při pohledu na výsledky aukcí, které se nedaří zaplňovat, nelze aktuálně očekávat výrazné zlepšení ani v následujících letech.
<h2>Soláry</h2>
U solárních elektráren se předpokládá s vypsáním aukcí na celkem 10,7 GW, z toho 2 GW mají být pro velké střešní projekty. Pro období mezi 2020-2025 předpokládají analytici z Platts růst instalovaného výkonu solárních elektráren na úrovni 4 GW/rok, německá vláda 4,6 GW/rok.
Menší instalace se o podporu v aukcích ucházet nemusí a dle tamní legislativy mají zaručenou výkupní cenu. V letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny">byl zrušen limit</a>, kdy při pokoření hranice celkového instalovaného výkonu 52 GW v solárech nebude dalším malým elektrárnám již přiznán nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny.
<h2>Offshore vítr</h2>
U offshore větrných elektráren má být vypsáno v aukcích 9 GW, přičemž detailní podmínky aukcí budou stanoveny v jiném samostatném zákoně. Oborové asociace v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňovaly</a>, že se výstavba offshore větrných elektráren v Německu zastavuje a změny, zejména pak z hlediska ekonomické podpory, by byly velmi vítané.
<h2>EEG 2021</h2>
Čísla jsou založena na odhadované poptávce po elektrické energii v roce 2030 na úrovni okolo 580 TWh. Pro obnovitelné zdroje by to znamenalo, aby byl splněn cíl 65 %, vyrobit 377 TWh. Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) ale například počítá s růstem spotřeby elektřiny a odhaduje nutnou výrobu OZE, aby byl cíl splněn, na úrovni 389 TWh (v loňském roce byla výroba OZE cca 240 TWh a podíl na spotřebě elektřiny překročil 40 %).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1599130774.json“}
<blockquote>“Jsou tu jasná rizika, že Německo nesplní 65% cíl OZE v případě vyšší (než očekávané vládou) penetrace elektromobilů, vodíku a tepelných čerpadel, které zvedají poptávku po elektrické energii,” komentuje situaci analytička z Platts Sabrina Kernbichlerová a upozorňuje na fakt, že předpoklad 580 TWh poptávky pro rok 2030 je pod 5letým průměrem z let 2015-2019.</blockquote>
Celkově návrh cílí na 100 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách (oproti současným 52 gigawattům ) a 71 GW v onshore větrných elektrárnách (oproti současným 54 gigawattům). U offshore větru se již cíl pro rok 2030 zvedl o 5 GW na 20 GW.
Na konci roku 2025 by se dle analytiků z Platts měl instalovaný výkon větrných elektráren pohybovat celkově okolo 76 GW, oproti současným cca 62 GW.

Obnovitelné zdroje

Německo plánuje do konce roku 2025 vypsat aukce na 40 GW ve větrných a solárních elektrárnách

Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.
Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.
Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.
Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.
V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.
Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

Státu se vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci, která byla dnes představena. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun, loni jim <a target="_blank" href="https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019">bylo</a> vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun.
<blockquote>&#8222;Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme,&#8220; řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Primární motivací zadání analýzy bylo podle něj veřejnosti ukázat, že provoz solárních elektráren generuje států nemalé příjmy nejen na daních.
<blockquote>&#8222;Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem fotovoltaických elektráren překročily hranici deset miliard korun bylo pro nás samotné překvapením,&#8220; uvedl dnes partner EY Česká republika Blahoslav Němeček.</blockquote>
Podporu solárním elektrárnám garantuje stát po dobu 20 let. Během této doby má sloužit k navrácení investice, zaplacení provozních nákladů, daní, odvodů, splacení úvěrů a dosažení přiměřeného zisku. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Aktuální kalkulace EY předpokládá, že bilance státních nákladů na podporu solárních elektráren bude mnohem nižší. Z částky 14,1 miliardy korun, která se podle analýzy společnosti státu ročně z provozu solárních elektráren vrací, činí 6,9 miliardy korun příjem z odvodu daní do státního rozpočtu. Dalších 7,2 miliardy korun tvoří ostatní příjmy jako odvody za zaměstnance, příjmy obcím a další.
Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Letos stát přispěje dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než jeho roční příspěvek v posledních třech letech. Stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.

Energetika v ČR

Analýza: Státu se vrací polovina roční podpory solárním zdrojům

Přestože se německý parlament před několika týdny dohodl na zrušení zastropování podpory pro nové solární elektrárny, podle některých zástupců tamního solárního průmyslu nejedná dostatečně rychle. Německá solární asociace se tak rozhodla jednat a podala stížnost u ústavního soudu.
Německo v posledních letech intenzivně buduje fotovoltaické elektrárny, a jejich celkový instalovaný výkon v zemi rapidně roste. K intenzivnímu rozvoji fotovoltaiky v Německu pomohla státní podpora, která však byla v roce 2012 ohraničena. Podle současné legislativy by tak po dosažení 52 GW instalovaného výkonu již nové zdroje s výkonem do 750 kW, které se nemusí účastnit aukcí, neměly nárok na provozní podporu.
Přestože se cena elektřiny z fotovoltaických elektráren za poslední roky značně snížila, ukončení podpory by mělo zásadní dopad na německé společnosti napříč dodavatelským řetězcem. Podle odhadů Německé solární asociace by tento krok mohl vést až k polovičnímu propadu tamního solárního trhu.
Asociace tak naléhá na německý parlament, aby nezůstal u slibů a zrušení zastropování podpory závazně přijal v co nejbližší možné době. Jelikož se řada společností cítí být možným koncem podpory ohrožena, <a href="https://www.solarwirtschaft.de/2020/06/08/solarbranche-initiiert-verfassungsbeschwerde-gegen-solardeckel/" target="_blank" rel="noopener">podala asociace stížnost u spolkového ústavního soudu</a>. V takovém případě by podle svého předsedy Carstena Körniga „ústavní stížnost samozřejmě ihned stáhla“.
Potřeba přijetí nutné úpravy legislativy je opravdu urgentní, jelikož se Německo hodnotě 52 GW rychle blíží. Očekává se, že by jí mohlo být dosaženo v průběhu letošního léta. Podle Petera Altmaiera, německého ministra hospodářství a energetiky, by úprava na odstranění této hranice mohla být připojena k již projednávanému zákonu, aby byl celý legislativní proces urychlen.

Německá asociace tlačí na odstranění limitu pro podporu fotovoltaiky, podala stížnost u soudu

V Německu na začátku dubna proběhlo první letošní kolo technologicky neutrálních aukcí, ve kterých mohou o podporu soutěžit společně developeři solárních a větrných elektráren. Již od jejich zavedení však společné aukce zcela ovládly solární elektrárny, kdy projekty větrných elektráren developeři do aukcí již ani nepřihlašují.
V první ze dvou letošních technologicky neutrálních aukcí, která v Německu proběhla 1. dubna, tamní síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení celkem 200 MW výkonu. Do aukce developeři přihlásili projekty o celkovém instalovaném výkonu bezmála 553,2 MW, čímž byla zajištěna dostatečná konkurence.
Podobně jako v minulých kolech se jednalo čistě o projekty solárních elektráren, kdy větrné zdroje nebyly v aukci zastoupeny ani jedním projektem.
V aukci nakonec <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200520_gema20-1.html" target="_blank" rel="noopener">uspělo 30 projektů o celkovém výkonu 203,7 MW</a> rozprostřených napříč 10 spolkovými zeměmi. Nejvíce úspěšných projektů jako obvykle pocházelo z jižní části Německa, konkrétně z Bavorska (75,5 MW) a Sárska (40 MW), dále následovaly spolkové země Braniborsko (35,3 MW) či Sasko-Anhaltsko (23,9 MW).
Výše vysoutěžených cen se podle dat regulátora pohybovala mezi 49,7 EUR/MWh a 56,1 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 53,3 EUR/MWh. Oproti <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spolecnou-aukci-oze-nemecku-opet-ovladly-solarni-elektrarny-vetrne-se-aukce-opet-nehlasily" target="_blank" rel="noopener">minulému technologicky neutrálnímu kolo z loňského podzimu</a>, kdy průměrná cena dosáhla 54 EUR/MWh, se jedná o mírný pokles. Ve srovnání s letošními dvěma samostatnými koly pro solární elektrárny, které přinesly průměrné ceny <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-probehla-prvni-letosni-aukce-fotovoltaiky-prumerna-cena-neklesla-50-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">50,1 EUR/MWh</a> a <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-opet-nazaplnila-solarnich-projektu-dostatek" target="_blank" rel="noopener">51,8 EUR/MWh</a>, však jde o mírný nárůst.

Společným aukcím v Německu stále dominují výhradně solární elektrárny, výjimkou nebylo ani dubnové kolo

Na začátku března v Německu proběhlo druhé letošní kolo samostatných aukcí na výstavbu velkých solárních a větrných elektráren. Oproti minulému kolu z února se ceny téměř nezměnily, solární elektrárny zaznamenaly mírný nárůst, větrné naopak nepatrný pokles. Mírné změny, které vyvolala pandemie koronaviru, však nastaly v případě procedury vyhodnocení aukcí.
S ohledem na současnou situaci vyvolanou pandemií koronaviru, kdy došlo k přerušení dodavatelského řetězce v mnoha odvětvích, německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nebude oficiálně oznamovat podrobné výsledky aukcí na internetu, jelikož by tímto okamžikem vyplynuly pro účastníky závazné termíny, do kterých musí splnit své povinnosti. Developeři úspěšných projektů by však měli obdržet písemné potvrzení, že jim na vysoutěženou podporu vznikne nárok.
Regulátor nicméně zveřejnil objem vysoutěženého výkonu spolu s nejnižší a nejvyšší vysoutěženou cenou.
V případě aukce pro větrné elektrárny došlo <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/unorova-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-opet-nezaplnila-ceny-skoncily-u-stanoveneho-stropu" target="_blank" rel="noopener">oproti minulému kolu z února</a>, ve kterém průměrná vysoutěžená cena činila 61,8 EUR/MWh, k mírnému poklesu. Přestože regulátor nabídl k soutěžení 300 MW, tedy třetinový objem oproti únoru, aukce se opět z důvodu nedostatku nových projektů nezaplnila.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Wind_Onshore/Gebotstermin_01_03_2020/Gebotstermin_01_03_20_node.html" target="_blank" rel="noopener">Podle dat BNetzA v aukci nakonec uspělo 20 projektů o celkovém výkonu 150,1 MW</a>. Nejnižší vysoutěžená cena byla 57,4 EUR/MWh, nejvyšší poté 62 EUR/MWh, tedy strop stanovený regulátorem. Vážený průměr všech vysoutěžených cen dosáhl 60,7 EUR/MWh.
<h2>Solární aukci tradičně ovládlo Bavorsko</h2>
V případě solárních elektráren německý regulátor v březnové aukci nabídl k soutěžení celkem 300 MW výkonu a aukce byla zcela zaplněna.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Solaranlagen/Gebotstermin_01_03_2020/gebotstermin_01_03_2020_node.html" target="_blank" rel="noopener">V aukci nakonec uspělo 51 projektů o celkovém výkonu 301,2 MW</a>, nejvyšší počet úspěšných nabídek již tradičně pocházel z Bavorska, a to celkem 34. Nejnižší vysoutěžená cena činila 46,4 EUR/MWh, nejvyšší 54,8 EUR/MWh. Vážený průměr všech vysoutěžených cen <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-probehla-prvni-letosni-aukce-fotovoltaiky-prumerna-cena-neklesla-50-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">oproti minulému kolu</a> mírně vzrostl na 51,8 EUR/MWh.

Aukce pro větrné elektrárny v Německu se opět nezaplnila, solárních projektů byl dostatek

Vláda Spojeného království plánuje v příštím roce spustit nové aukce na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jedné aukce se mají moci účastnit také technologie, jejichž podporu Spojené království již před lety zastavilo. „Zpátky ve hře“ se tak ocitnou zejména onshore větrné elektrárny, ale i projekty velkých solárních elektráren. Provozovatelé větrných elektráren si budou muset nově obstarat souhlas od komunit v místě výstavby.
Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii <a href="https://www.gov.uk/government/news/millions-more-homes-to-be-powered-by-renewables">minulý týden představilo nové znění pravidel a plánů</a> pro podporu obnovitelných zdrojů energie ke konzultaci.
Dle zveřejněných informací Spojené království v roce 2021 spustí aukci na podporu obnovitelných zdrojů energie formou Contract for Difference (CfD). Aukce se nově budou moci zúčastnit i rozvinuté technologie obnovitelných zdrojů, mezi které se řadí například onshore větrné elektrárny a velké solární projekty na zemi. Do samostatné aukce pak ministerstvo zařadilo offshore větrné elektrárny.
Účast onshore větrných elektráren byla ve Spojeném království zastavena v roce 2015. Od té doby se výstavba nových projektů výrazně zpomalila. V loňském roce byl uveden do provozu za současných tržních podmínek jen jeden větrný park, celkově bylo uvedeno do provozu 629 MW výkonu. Asociace RenewableUK odhaduje, že existují připravené projekty s instalovaným výkonem 4,6 GW, čekající na svoji příležitost.
<blockquote>&#8222;Vláda tlačí kupředu k dosažení uhlíkové neutrality rychle a za nejnižší náklady pro spotřebitele. Podpora levných obnovitelných zdrojů energie je jasným příkladem praktických opatření k řešení změn klimatu, která veřejnost požaduje. Zároveň podpora urychlí přechod k uhlíkově neutrální ekonomice. Jako jeden z nejlevnějších zdrojů energie ve Spojeném království budou nové onshore větrné projekty obrovským přínosem pro zaměstnanost a investice do místní ekonomiky napříč královstvím,&#8220; uvedl Hugh McNeal z asociace RenewableUK.</blockquote>
Podpora velkých solárních projektů na zemi (tedy ne střešních solárních elektráren) ve Spojeném království skončila v roce 2017. Minulý rok tak přibylo v zemi něco přes 300 MW výkonu (v roce 2015 to bylo více než 10krát tolik). Solar Trade Association pak odhaduje, že nově připravované solární projekty mohou přinést 7 GW nového výkonu.
<h2>Komunitní souhlas podmínkou</h2>
Vláda Spojeného království chce zajistit spokojenost místních obyvatel a předejít negativnímu vnímání stavby větrných turbín v jejich okolí. Proto si budou muset provozovatelé elektráren zajistit souhlas místních komunit před vstupem do aukce.
<blockquote>&#8222;Rozhodnutí podpořit onshore větrnou energetiku je jedním z prvních jasných signálů, že vláda myslí vážně dosahování cílů v oblasti klimatu. Větrná energie na pevnině je klíčovým nástrojem v boji proti změně klimatu – je levná, čistá a dá se rychle postavit. Jako odpovědný stavitel tvrdě pracujeme na zajištění podpory místních komunit,&#8220; uvedl Keith Anderson, generální ředitel společnosti Scottish Power.</blockquote>
<h2>Záporné ceny? Žádná podpora</h2>
Ministerstvo dále <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/030320-uk-proposes-route-to-market-for-floating-offshore-wind">navrhuje rozšířit pravidla</a> pro poskytování podpory při výskytu záporných cen na denním trhu s elektřinou. V současné době je podpora limitována <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/spojene-kralovstvi-3-kolo-aukci-podporu-offshore-vetru-prineslo-rekordne-nizke-ceny">cenou vysoutěženou v aukci</a> a v případě záporných cen trvajících déle než 6 hodin je pozastavena. Nově by měla být podpora v případě záporných cen pozastavena okamžitě až do doby, než budou ceny elektřiny opět v kladných číslech.
Zdroj úvodní fotografie: NationalGrid

Spojené království reviduje podporu onshore větrných a solárních elektráren

Na začátku měsíce v Německu proběhla první letošní aukce, ve které se mohou o podporu pro své projekty ucházet developeři větrných elektráren. Po posledním loňském kole, které se jako jediné v roce 2019 podařilo naplnit, aukce opět trpěla nedostatkem přihlášených projektů, což se podepsalo na průměrné „vysoutěžené“ ceně.
V letošním roce pokračuje loňský trend, kdy v Německu aukcím pro větrné elektrárny chybí projekty. Loni proběhlo celkem 6 samostatných aukcí, přičemž vysoutěženo bylo pouhých 1860 MW z poptávaných 3675 MW, tedy polovina. Vůbec nejhůře dopadla <a style="font-size: 1rem;" href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/rijnove-aukce-oze-nemecku-nedostatek-onshore-vetrnych-projektu-klesajici-cena-solary/" target="_blank" rel="noopener">aukce v říjnu, která se nezaplnila asi z třetiny</a>.
Podle <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200219_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">dat německého síťového regulátora</a> Bundesnetzagentur (BNetzA) do únorové aukce developeři přihlásili pouhých 67 projektů o celkovém instalovaném výkonu 527 MW. Objem aukce přitom činil 900 MW, a únorové kolo se tak nezaplnilo ani ze dvou třetin.
V aukci tak až na jeden projekt, který regulátor vyřadil, uspěly všechny přihlášené projekty. Dominovaly tradičně projekty na větrném severu Německa, konkrétně ve spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Durynsko či Braniborsko.
Úspěšné projekty si v aukci „vysoutěžily“ ceny od 57,6 do 62 EUR/MWh. Vážený průměr cen dosáhl 61,8 EUR/MWh, tedy absolutní většina projektů musela obdržet cenu rovnou maximu 62 EUR/MWh, které pro letošní rok stanovil německý regulátor. K poklesu cen by však po zkušenostech z posledního loňského kola zřejmě nepomohla ani vyšší míra konkurence.
Minulé kolo, které proběhlo loni v prosinci, bylo vůbec jediným kolem mezi loňskými aukcemi, které se zcela zaplnilo. Přesto se vysoutěžené ceny <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-letosni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-jako-jedina-zaplnila-ceny-jsou-vsak-stale-u-maxima" target="_blank" rel="noopener">pohybovaly od 57,4 do 61,8 EUR/MWh</a>, jejich vážený průměr dosáhl 61,1 EUR/MWh, tedy většina úspěšných projektů se navzdory relativně vyšší konkurenci držela těsně u cenového stropu 62 EUR/MWh.

Větrné elektrárny

Únorová aukce pro větrné elektrárny v Německu se opět nezaplnila, ceny skončily u stanoveného stropu

Německo v únoru opět odstartovalo letošní samostatné aukce na výstavbu fotovoltaických elektráren, kterých v letošním roce proběhne celkem 7. Díky vyšší konkurenci se podařilo dosáhnout nižších cen než v posledním loňském kole, přesto se průměrná cena nedostala pod 50 EUR/MWh.
Na začátku února v Německu proběhlo první letošní kolo aukcí, ve kterých se developeři velkých fotovoltaických elektráren mohou ucházet o garantovanou výkupní cenu. V letošním roce proběhne celkem 7 aukcí, ve kterých bude německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabízet dohromady 1800 MW výkonu. Kromě toho proběhnou dvě kola technologicky neutrálních aukcí, každé s objemem 200 MW.
V prvním letošním kole developeři soutěžili o 100 MW výkonu. Do aukce nakonec podali nabídky na 98 projektů o celkovém výkonu 493 MW, tedy téměř pětinásobek soutěženého výkonu.
Vysoká míra konkurence tak pomohla dostat ceny pod úroveň posledního loňského kola, ve kterém objem přihlášených projektů nedosahoval ani trojnásobku soutěženého výkonu.
<h2>Vyšší konkurence pomohla k nižší ceně</h2>
V únorové aukci nakonec uspělo 18 projektů o výkonu 100,6 MW.  I v tomto kole tradičně dominovaly elektrárny na jihu Německa, konkrétně v Bavorsku, s 13 projekty o výkonu 75 MW. Zbylých 5 projektů má být realizováno ve spolkových zemích Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Porýní-Falc a Šlesvicko-Holštýnsko.
Vysoutěžené ceny úspěšných projektů <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200219_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">se podle dat německého regulátora pohybovaly mezi 35,5 a 52,1 EUR/MWh</a>, což je oproti 47 až 62 EUR/MWh z minulého kola znatelný pokles. Vážený průměr vysoutěžených cen dosáhl 50,1 EUR/MWh, ve srovnání s prosincovou průměrnou cenou 56,8 EUR/MWh tak jde o zhruba 12% pokles. Přesto však průměrná cena neklesla na úroveň z loňského února či října, kdy dosáhla 48, resp. 49 EUR/MWh.

V Německu proběhla první letošní aukce pro fotovoltaiky, průměrná cena neklesla pod 50 EUR/MWh

Příspěvek podporovaným zdrojům energie by se mohl od roku 2021 snížit ze současných 47 miliard korun zhruba o pětinu až 30 procent. Méně by měl zaplatit stát, který ročně vydává 27 miliard, i koneční spotřebitelé, kteří přispívají zhruba 20 miliardami Kč. V pořadu Otázky Václava Moravce to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Většina dotací směřuje na obnovitelné zdroje energie, kam patří solární elektrárny bioplynové stanice, biomasa nebo vodní elektrárny.
Podle ministra je tzv. překompenzace otázkou dalších jednání v příštích týdnech. &#8222;Jednáme se všemi zainteresovanými stranami. Musíme si už pro jednou říci, aby ten gigantický účet nebyl jen na bedrech spotřebitelů, firem a státního rozpočtu, ale musí se rozložit i mezi investory,&#8220; podotkl ministr.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Většina dotací směřuje na obnovitelné zdroje energie. Dotace na takzvanou zelenou energii tvoří převážnou část výdajů z rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu.
<figure id="attachement_6476" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/windsolar.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/windsolar.jpg" alt="Rekordní podíl výroby elektřiny z OZE v Německu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Snížení příspěvku na obnovitelné zdroje, který v současnosti tvoří 13 procent ceny, kterou spotřebitelé platí za elektřinu, by mohlo kompenzovat očekávaný růst silové elektřiny, která není regulovaná a odvíjí se od ceny na evropském trhu. Silová elektřina by mohla zdražit v souvislosti s útlumem jaderných elektráren v Německu i zdražováním emisních povolenek.
<blockquote>&#8222;Že to (zvýšení) je velmi pravděpodobný scénář, o tom není nejmenších pochyb. Zaprvé proto, že se utlumuje uhlí, zadruhé Německo jde cestou útlumu jádra a fakticky začne nastávat v Evropě jiný model, kdy se z čistých exportérů začnou stávat hospodářství na hraně soběstačnosti, případně budou muset elektřinu dovážet. To samo o sobě, když ještě připočteme pravděpodobně rostoucí cenu emisních povolenek, půjde nahoru,&#8220; uvedl Havlíček.</blockquote>
V minulém roce se cena elektřiny na maloobchodním trhu zvýšila o více než desetinu. V prosinci rostla podle ČSÚ o 12,3 procenta.