Zelený, modrý, šedý vodík. Co je stále třeba vyjasnit v legislativě?

Evropa se soustředí na rozvoj výroby a prodeje vodíku. V roce 2020 publikovaná Evropská vodíková strategie toto potvrzuje. Vodík ale v současnosti postrádá právně závaznou a detailnější legislativu a pouze několik států EU má již zpracovanou národní strategii pro rozvoj strategického paliva. Co tedy vodík potřebuje od legislativy?

Na konferenci pořádané organizací ERCST o tématu vhodné legislativy promluvilo hned několik odborníků na dané téma. Vodík je základním kamenem transformace energetiky a využití přebytečné energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE), kde jako produkt tzv. Power-to-Gas, tedy přeměny elektřina na plynná paliva, může sloužit pro ukládání energie.

Výhodou je možnost jeho přimíchávání do zemního plynu v plynárenské soustavě nebo jeho přímé využití pro výrobu energie. Pro stanovení vhodných signálů pro trh je nyní třeba v legislativě vyjasnit, jaké typy vodíku mají být podporovány.

Zelený vodík bude mít přednost

Jednou z hlavních otázek, kterou bude muset evropská a následně národní legislativa nyní vyřešit, je stanovení jasné definice toho, co je takzvaný zelený, modrý a šedý vodík a jaká budou jejich uplatnění a případně státní podpora.

Ačkoliv má být výroba vodíku primárně technologicky neutrální, přednost má mít zelený vodík. Ten má být vyráběn elektrolýzou z obnovitelných zdrojů energie. Jednou z otázek zůstává, zda pro "ozelenění" elektřiny pro výrobu vodíku bude možné vyžít záruky původu.

Různé přístupy k definicím

Modrý i šedý vodík je vyráběný z fosilních zdrojů, zemního plynu, případně metanu. Rozdílem je, že v případě modrého vodíku je produkovaný oxid uhličitý zachytáván technologií CCS (carbon capture and storage), v případě šedého vodíku je vzniklý CO2 vypouštěn do atmosféry. Zařazení do jedné z těchto kategorií lze rozhodovat na základě výrobní technologie, nebo na základě množství emisí, které při výrobě vzniknou.

Klíčové pak bude, jakým způsobem bude moci být nastavena podpora jejich výroby a spotřeby v jednotlivých sektorech. Definice pro modrý a šedý vodík bude zveřejněna nejspíš až na podzim tohoto roku s revizí plynárenského balíčku. Na rozdíl od toho návrh definice zeleného vodíku by měl být zveřejněn v červenci tohoto roku v rámci revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Import a taxonomie

Další důležitou otázkou bude dovoz vodíku ze zahraničí. V současnosti se očekává, že evropská výroba nebude stačit na pokrytí potřeb, a vodík tedy bude třeba importovat. Debaty se nyní vedou o tom, zda by vodík měl spadat pod systém uhlíkového cla na hranicích EU, což by dovoz mohlo zdražit.

Otevřenou také zůstává definice zeleného vodíku v evropské taxonomii. Ta nyní stanovuje, že jako udržitelnou investici do vodíku lze definovat jen tu, která splňuje přísné emisní limity - to by prakticky z taxonomie vyřadilo veškerý vodík nevyrobený za využití elektřiny z OZE.