Domů
Osobnosti ve světě
Trump „válčí“ proti energetickému výzkumu. Nahrává tak Číňanům?

Trump „válčí“ proti energetickému výzkumu. Nahrává tak Číňanům?

Po více než 70 let byla nejsilnějším motorem vědeckého pokroku v energetice vláda Spojených států. To jsou slova jednoho ze světově nejuznávanějších energetických analytiků Daniela Yergina z jeho knihy The Quest. Dnes je možné stále častěji zaslechnout hlasy, že Trumpova administrativa tomu učiní přítrž a výdaje na energetický výzkum výrazně zredukuje.

Podle největších kritiků prezident Donald Trump dokonce vyhlásil „válku proti vědě“, což je zároveň také narážka na dřívější Trumpova tvrzení, že ukončí „válku proti uhlí“. Jisté je, že Ameriku nyní čeká velké dohadování o budoucím rozpočtu na výzkum – a zvláště o tom energetickém. Zatímco administrativa přišla s návrhy velkých škrtů (v případě energetického výzkumu 3,1 miliardy dolarů, tedy 18 procent), Sněmovna reprezentantů prosazuje menší redukci a Senát je naopak v tomto ohledu vůči americkým vědcům nejštědřejší a prosazuje mírný nárůst rozpočtu.

Nejde ostatně jenom o budoucí rozpočet, federální výdaje na výzkum už reálně klesají. Během letošních prvních sedmi měsíců se celkově snížily o 16 procent oproti stejnému období minulého roku.

Termín „válka proti vědě“ se přitom kromě navrhovaných celkových škrtů výdajů na výzkum váže i k pochybnostem současných vládců ve Washingtonu, že je třeba čelit globálním klimatickým změnám. To se zase negativně projevuje především na výzkumu spojeném se „zelenými“ technologiemi, obnovitelnými zdroji a energetickými úsporami. Navrhované škrty se nicméně v menší míře paradoxně týkají i výzkumu v oblasti jaderné energetiky a fosilních paliv. Prioritou jsou podle všeho rozpočtové úspory a v pozadí skepse ohledně role státu v podpoře výzkumu a vývoje.

Český zájem, čínské naděje

To, jak boj o peníze americké vlády na energetický výzkum dopadne, může být důležité i z českého pohledu. Energetika patří k nejvýznamnějším oblastem česko-americké spolupráce ve výzkumu a vývoji. Velmi nadějně se jeví kupříkladu spolupráce při vývoji malých modulárních reaktorů mezi Centrem výzkumu Řež a přední americkou laboratoří, která stejně jako 16 dalších spadá pod americké ministerstvo energetiky – Oak Ridge National Laboratory.

Zatímco Donald Trump mluví o potřebě posílit americkou dominanci ve světové energetice (v jeho pojetí hlavně těžbou a vývozem ropy, plynu či uhlí), jeho kritici se obávají, že činí pravý opak. Podle nich totiž svým postojem k energetickému výzkumu fakticky nahrává Číňanům. Čínské společnosti a univerzity už totiž údajně krouží kolem amerických výzkumných projektů a start-upů s tím, že jim potřebné financování poskytnou.

Podobné nabídky má podle listu The Washington Post také Alexander Girau, zakladatel a šéf společnosti Advano, která se zabývá vývojem materiálů na bázi křemíku. Ty by mohly významně zlepšit výkonnost baterií. Advano přišlo o grant amerického ministerstva energetiky navzdory partnerství s jednou z národních laboratoří a univerzit. A Číňané nabízejí, že koupí podíl ve firmě. Sám Girau je přesvědčen, že Čína nyní dělá ve výzkumu a inovacích obrovský pokrok.

Výstavba výzkumného reaktoru Jules Horowitz.
JHR (Jules Horowitz Reaktor) je mezinárodní projekt koncepce a výstavby nového vysoce výkonného jaderného reaktoru pro výzkum v oblasti materiálů a jaderného paliva o výkonu 100 MW. Výstavbu JHR zajišťuje mezinárodní konsorcium zahrnující výzkumné instituce a velké průmyslové organizace z Francie, Belgie, Finska, Španělska, Švédska, Japonska, Indie a České republiky. Garantem a koordinátorem české dodávky je ÚJV Řež, a. s., realizaci zajišťuje dceřiná společnost Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVR).
Zdroj: Centrum výzkumu Řež

Tajná zbraň laboratoří

Nadějí zastánců energetického výzkumu nyní může být právě to, že čínský zájem v Americe leckoho probudí. Byl to právě Donald Trump, kdo dával mnohokrát najevo, jak chce čelit stále silnějšímu čínskému vlivu.

Již citovaný Daniel Yergin také uvádí, že energetika byla vždy záležitostí vědy a technologie. A republikánský senátor Lamar Alexander říká: „Náš nový prezident mluví o tom, že chce učinit Ameriku velkou. Myslím, že klíčovou součástí takového úsilí je využít tajné zbraně našich výzkumných univerzit a národních laboratoří“.

Varování Billa Gatese

Zdaleka ne vše je samozřejmě možné vyčítat Donaldovi Trumpovi. Příkladem může být projekt jaderného reaktoru čtvrté (tedy té příští) generace Terra Power, do kterého investoval také Bill Gates. Tento projekt vychází z amerického výzkumu, nicméně už za vlády prezidenta Baracka Obamy se Američané smířili s tím, že první takový reaktor vybudují právě v Číně.

To mimo jiné souvisí s celkovou situací v jaderné energetice Spojených států, kterou vytlačuje levný plyn. Další republikánský senátor Lindsey Grahams mluví o triumfu amerického designu, kterým je zatím nejmodernější reaktor AP 1000 od společnosti Westinghouse. Jenže senátor k tomu vzápětí dodává tu špatnou zprávu – tyto reaktory budou vyrábět energii v Číně, zatímco v americké Jižní Karolíně jejich výstavbu zastavili. A není jasné, jak to dopadne v Georgii.

Co s tím vším? Byl to zmiňovaný Bill Gates, kdo v minulosti vyzýval vlády, aby místo dotací pro obnovitelné zdroje mnohem více investovaly do výzkumu nových technologií pro energetiku. Jenom díky novým přelomovým technologiím je podle něj možné docílit příznivější ceny energií a ochránit atmosféru před emisemi skleníkových plynů. Také sám Gates se kromě zmiňované jaderné energetiky zaměřil na investice do netradičních obnovitelných zdrojů, nebo dokonce i do technologie zachytávání uhlíku ze vzduchu (air carbon capture).

Přejít údolí smrti

Na špatné zprávy ohledně americké jaderné energetiky pak nedávno reagoval například známý americký ekonom Jeffrey Sachs. Navrhuje zásadní přezkoumání celkového jaderného výzkumu a vývoje. Cílem mají být novější technologie – bezpečnější a méně nákladné.

Právě takový výzkum se ovšem v amerických laboratořích realizuje, jak dokládá i výše uvedený příklad spolupráce Centra výzkumu Řež s americkou laboratoří v Tennessee. Teď jde o to, aby z tohoto výzkumu nakonec skutečně profitovala americká ekonomika.

A přístup americké exekutivy je nejasný. Podle některých hodnocení hodlá Trumpova administrativa do budoucna podporovat jen základní výzkum.

Zastánci silné role ministerstva energetiky (které je do značné míry také ministerstvem výzkumu s širším záběrem mimo energetiku) připomínají, že smyslem veřejné podpory je kromě základního výzkumu také překonávat takzvaná „údolí smrti“ – tedy dosáhnout toho, aby se nové technologie skutečně posunuly do komerční fáze.

Ohrožený inkubátor

Právě kvůli podpoře rizikových inovací bývalá Obamova administrativa pod střechou ministerstva energetiky vytvořila jakýsi „inkubátor“ ARPA-E (Advanced Research Projects Agency – Energy). Vzorem byla podobná a už proslulá instituce ministerstva obrany DARPA. Mimochodem právě obrana je jedinou oblastí, ve které nikdo žádné rozpočtové škrty nenavrhuje.

Kdyby byl schválen rozpočet podle představ Trumpovy administrativy nebo Sněmovny reprezentantů, ARPA-E by úplně zanikla. Návrh většinově republikánského Senátu by naopak této instituci pomohl, senátoři dokonce prosazují mírný nárůst jejího rozpočtu.

Rozdílné postoje tří pilířů americké výkonné a zákonodárné moci jsou dobře vidět na návrhu výdajů na výzkum v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie (Office of Energy Efficiency and Renewable Energy). Zatímco Trumpova administrativa navrhuje škrty oproti roku 2017 ve výši 1,45 miliard dolarů (70 procent), Sněmovna reprezentantů ve výši 986 milionů dolarů (47 procent), Senát „pouze“ 153 milionů dolarů (8 procent).

Souboj filozofií

Jednou věcí jsou čísla, na jejichž definitivní podobu si musíme počkat, druhou celková filozofie, která v příštích debatách převládne. Větší či menší odpor vůči přístupu Trumpovy administrativy je možné očekávat jak mezi republikány, tak mezi demokraty. Zjednodušeně řečeno – mnozí demokraté budou hájit podporu „zelené“ energetiky, mnozí republikáni výdaje na výzkum jako takové, právě s důrazem na národní bezpečnost.

Kritika, že Američané přenechávají iniciativu Číně, se objevila už poté, co Donald Trump oznámil odchod Spojených států od pařížské klimatické dohody. Peking tak získává šanci se prezentovat jako hlavní lídr podobných iniciativ. (Za Obamovy administrativy vytvářely Washington a Peking tandem zemí, které jako dosud největší znečišťovatelé společně přebíraly úlohu tahounů v globálních snahách o omezení emisí skleníkových plynů.) Je tu navíc hrozba, že škrty ve výdajích na výzkum posílí Čínu i technologicky.

Český pohled

Z českého pohledu bude zajímavé sledovat vývoj nejenom kolem zmiňované jaderné energetiky. Podle českého vědeckého diplomata ve Spojených státech Luďka Moravce může americké partnery zaujmout například výzkumný program Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, nebo známý tuzemský vývoj baterií, který souvisí s předpokládaným rozvojem elektromobility. To samé platí o výzkumu, který se týká životního prostředí nebo udržitelného rozvoje, jimž se zabývá mimo jiné CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Pokud jde o jadernou energetiku, Moravec považuje za perspektivní i společný výzkum v oblasti skladování nebo dalšího využití vyhořelého paliva, provozní bezpečnosti jaderných reaktorů nebo radiačního monitoringu.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Milan Vaněček
14. srpen 2017, 19:13

Energetický výzkum v US realitě je široký pojem, ano, příznivci jaderného výzkumu jsou závislí pouze na státu a tak roní slzy. Ale stát (USA) vidí, že komerčně je jaderná energetika ztrátová, firemní výzkum prakticky neexistuje, Westinghouse v bankrotu, reaktorů mají USA nejvíc na světě a přináší to spíš jen problémy. Samozřejmě vojenský výzkum jaderných zbraní dostane o co si řekne, i více.

Naproti tomu OZE a baterie jedou, většina peněz do výzkumu je z komerční sféry takže redukce státního příspěvku není smrtící (jako je tomu u jaderného výzkumu). Pikantní je, že třeba ve fotovoltaice je v americkém akademickém výzkumu dominance čínských a indických jmen, takže dělají i výzkum pro Čínu a Indii. Ale výzkum a realizace OZE je celosvětová záležitost, která již nemá alternativu (ať k Pařížské dohodě státy přistoupí či naopak).

Martin Hájek
14. srpen 2017, 20:06

V šedesátých letech si spousta lidí myslela, že rozvoj jaderné energetiky nemá alternativu a že bez problémů pokryje veškeré potřeby lidstva. Dokonce někteří tvrdili, že jaderná energie bude tak levná, že ani nebude mít smysl jí měřit. Do konce sedmdesátých let to tak i v praxi vypadalo, jaderky rostly jako houby po dešti, jednotková cena klesala, technologie se zlepšovala. Jak to dopadlo dnes víme. OZE se od tohoto scénáře nebudou dramaticky lišit, i když to tak dnes nevypadá, jsme v situaci jádra na konci sedmdesátých let. Hodně se toho nainstalovalo, snížila se jednotková cena, ale také se postupně objevují problémy a počáteční velké nadšení postupně střídá vystřízlivění a oprávněná skepse. Standardní cyklus, nic víc.

C
14. srpen 2017, 21:09

Rozdíl tu bude v tom že OZE nejsou spojeny s válkou, bombami a jejich selhání nezpůsobuje takové problémy jako havárie v JE. Ekonomicky to možná bude podobné, ale nemyslím že by se objevilo velké protiOZE hnutí. To možná tak v postkomunistických zemích, ale jinak ne, ani v té Číně nebude, pro ně je to spolu s JE způsob jak se zbavit nutnosti importovat paliva a jak vyčistit vzduch. To že se panely mohou sekat jak Baťa cvičky, zatímco JE jsou spíš jak výroba Kellyho Sirael, hrát roli může také.

Martin Hájek
14. srpen 2017, 22:03

Už nechte těch propagandistických nesmyslů, prosím. Jaderné elektrárny nejsou nijak spojené s válkou ani bombami. To je stupidní propaganda nehodná myslícího člověka.

Vy fakt nevidíte, že stále rostoucí skupina lidí masivně protestuje třeba proti dalším větrníkům? Nebo to nechcete vidět?

Já vůbec netvrdím, že jaderné elektrárny jsou bezchybné. Ale OZE mají také spoustu much. Co se stalo v praxi - jaderná technologie obsadila část trhu, kde měla výhodu a tam skončila, další rozvoj neměl koncem osmdesátých let na západě smysl, těžiště se přeneslo do rozvojového světa. S OZE se víceméně děje přece totéž, kdo má oči tak to vidí.

C
14. srpen 2017, 23:08

Stačí když to má spojené dost velká skupina lidí, technické spojení tu není, ale pro dost velkou skupinu tu je řekněme psychologické spojení, to je z hlediska protestů a přijmutí něčeho důležitější. Ano, energetický reaktor vyrobí takový izotopový guláš že z toho klasickou bombu neuděláte, respektive vás to přestane bavit, problém je když lidem více ukazujete "nuclear BOMB" než "nuclear ELECTRICITY." Nedivme se pak že se lidem jeví jaderné věci jako podvědomé ohrožení a někdo to umí dobře usměrnit ke svým zájmům.

Mohl bych dostat nějaký odkaz na rostoucí skupinu protestujících? Naposled, asi tak, no skoro deset let zpět, to byli v podstatě ti stejní co se bojí elektrosmogu ve formě EM záření. Eventuálně tam byli klasičtí NIMBY a někdy blázni jako Voda z Tetčic. (Jestli jste o nich slyšel tak víte o čem mluvím)

Ano nechytám všechno, ale asi jednou za den si projdu nějakých 12 až 24h seznam článků ze světa (BBC, Reuters, NewYork Times, Guardian,...) Nějakých větších protestů jsem si nevšiml. Druhá věc je že o tom možná nereferují, což by mne tedy dost naštvalo.

Jaderná energetika by asi obsadila více, technologicky by to problém nebyl, ale politicky ano, právě že na západě, protijaderné hnutí "řádí" už někdy od 50. let a mělo to tři takové kořeny pokud se pamatuji dobře. Strach z jaderné války + spad z bomb, havárie prvních JE a reaktorů a utajování těchto havárií. Jsou i materiály CIA, dnes odtajněné, které uvádí že je třeba havárie prvních reaktorů tajit, stejně tak havárie v SSSR, aby nebyl poškozen americký jaderný průmysl, toto stačilo aby se to rozjelo.

Tady toto u OZE nebude tak výrazné, asi nikdy nedojde k protestům čtvrt milionu lidí proti OZE (ne proti nepodařené formě podpory), jak velká nika bude obsazena bude záviset na více faktorech, ale mají, potenciál dostat se na možná 50 % , ale samozřejmě to nebude tak jednoduché jako nastavět uhelné bloky. Jinou situaci máme v Africe, nebo tam kde lze provozovat koncentrační solární elektrárny s tepelným zásobníkem, jinou třeba u nás. Ale dosažení 30 % jen z FVE je možné, bohužel se poněkud vylučuje s provozem JE, zase VtE jsou spíše záležitost podzim/jaro, kolik by daly? Dalších 10 % zbytek OZE zase nějakých 10 %, jsme nejspíš na 50 % pro ČR. To ještě neuvažujeme že se musí dělat něco s odpady, primárně by se jejich produkce měla zmenšit, ale bohužel to asi snadno nepůjde, tedy asi dost půjde spálit, tam jsem někde viděl že se má jednat v ČR asi o 3GWe.

Čert ví jaká je skutečná nika pro OZE tak aby nebyly neúnosně drahé.

Martin Hájek
14. srpen 2017, 23:30

Já také nemonitoruji jednotlivé protesty, ale jejich výsledek. Politici v demokracii nakonec poslouchají své voliče. Proti větrníkům na pevnině byla nasazena poměrně tvrdá restriktivní opatření například ve Velké Británii, v Bavorsku (a tuším i některých dalších spolkových zemích), v Polsku, v části Rakouska, v Maďarsku, na Slovensku. ČEZ je dnes ochoten investovat do dalších větrníků pouze v Německu (samozřejmě jen v některých spolkových zemích), to také o lecčem vypovídá.

Větrníky mají významný negativní dopad v řadě směrů asi s výjimkou elektromagnetického smogu. Ale zkrátka jsou to monstra, která se nehodí do hustě osídlené krajiny střední Evropy. Respektive je málo míst, kam se hodí nebo tam ničemu nevadí a současně tam fouká.

Nemáte pravdu, že nedojde k masovým protestům, už k nim došlo. V Německu jsou opravdu masové protesty proti výstavbě nových vedení srovnatelné s protesty proti jaderné energetice. Je jasné, že bez sítí napříč Německem nemají větrníky smysl, takže to jsou fakticky protesty proti větrníkům.

Milan Vaněček
14. srpen 2017, 21:28

OZE z fyzikálního hlediska jsou zcela odlišné technologie než jaderná energetika. Fotochemie je nejstarší způsob získávání energie na Zemi, využíval jí už pračlověk-sběrač (a i lovci by neměli co lovit kdyby se zvířata neživily rostlinami).

Fotovoltaika je jen nová high tech varianta.

Vodní energetika je taky stará pár tisíciletí, nejmladší je větrná energetika, ta trochu méně.

Zkušenosti z řádově mnohem delšího období než episoda jaderná ukazují že Váš názor asi platný nebude.

Milan Vaněček
14. srpen 2017, 21:29

to je odpověď na skepsi pana Hájka

Martin Hájek
14. srpen 2017, 22:14

Ano, dnešní příběh OZE je v zásadě založen na romantice údajného návratu k přírodě. S realitou to ale samozřejmě nemá téměř nic společného, je to průmyslové odvětví jako každé jiné se všemi klady i zápory.

Člověk využíval energii vody a větru, protože zkrátka až do průmyslové revoluce jinou kromě koňského potahu a lidské síly neznal. Teď se z toho dělá velká ctnost, ale je dobré vědět, že to byla ctnost z nouze.

Současná civilizace jednoznačně vděčí za svůj rozkvět fosilním palivům, to je neoddiskutovatelný fakt.

Teď většina tvrdí, že se máme fosilních paliv zbavit, ale velká otázka je, zda OZE v dnešním smyslu jsou tím správným řešením a nebo slepou uličkou, respektive technologií, která obsadí svůj výklenek a tam skončí jako jádro. To budeme vědět tak za 30 let. Do té doby si oba můžeme ponechat svoje názory.

C
14. srpen 2017, 23:20

A to je ten problém, chceme vzít koně a nahradit jím lokomotivu, to nepůjde pokud neodlehčíme vagony.

Jinými slovy je nesmysl nasazovat OZE bez úpravy velikosti energetických toků. To lze, o kolik, jak a kde, to nechám na jiné. Tu část kde se lidé budou muset uskrovnit, nikdo moc realizovat nechce, respektive to chce po lidech kolem ale sám to odmítá. A není to tedy jenom o spotřebě elektřiny, plynu atd., ale i o chování spotřebě věcí a podobně. Throw away society je možná větší problém než elektrárenství. Za, s dovolením, nejúchylnější po této stránce považuji dům s anglickým trávníkem rozlohy menšího hřiště, jehož majitel si v létě koupí maliny kdesi z druhého konce světa apod.

Martin Hájek
14. srpen 2017, 23:36

Ano, Američané běžně pijí balenou vodu z Fiji dopravovanou letecky. Pokud tohle nezměníme, tak samozřejmě nemáme šanci přejít na OZE, v tom máte naprostou pravdu. Ale to právě podporuje můj názor. Reálně to totiž téměř nikdo změnit nechce a málokdo je ochoten třeba protestovat proti úplně zbytečným SUV. Proto také OZE skončí jako výplň jednoho výklenku, kam se je s pomocí dotací podařilo natlačit, ale víceméně nic zázračně nevyřeší.

Milan Vaněček
15. srpen 2017, 10:36

Pane Hájek, neberu Vám průmyslovou revoluci ani fosilní paliva. Ale Vy jste si ještě neuvědomil, že průmyslová revoluce je už na vyšší "level" než byla v době parního stroje a obecně výroby páry spalovaním uhlí či jaderným rozpadem.

S masovým nasazením křemíkových technologií (počítače, fotovoltaika, robotika) a zasíťováním (internet) jsme již úplně jinde.

Probuďte se.

Martin Hájek
15. srpen 2017, 11:28

Já Vám zase nijak neberu probíhající digitální revoluci. To je ale fenomén, který ovlivňuje celou společnost, samozřejmě i celou energetiku včetně fosilní a jaderné a nemá žádnou zvláštní afinitu k obnovitelným zdrojům.

Jan Žižka
15. srpen 2017, 10:27

K diskusi o tom, jaký výzkum je třeba podporovat: Jsem přesvědčen, že ve výzkumu není možné dopředu říkat, že se zaměříme jenom na jádro, jenom na OZE, jenom na uhlí... Vtip je v tom, že u základního výzkumu nikdy nevíme, k čemu se může jednou hodit. A také aplikovaný výzkum může nečekaně pokročit v oblasti, na kterou by nikdo z nás dnes nevsadil. Asi se shodneme, že základním směřováním by měly být takzvané čisté technologie. To by mělo být ve všech možných oblastech: obnovitelné zdroje, jádro, nukleární fúze, čisté technologie spojené s využíváním fosilních zdrojů...

A pokud jde o tu americkou diskusi, Trumpa nejvíce kritizují zastánci obnovitelných zdrojů, "zelené" energetiky, výzkumu spojeného s klimatickými změnami atd.

Milan Vaněček
15. srpen 2017, 11:24

Pane Žižko, v textu píšete, cituji: Podle některých hodnocení hodlá Trumpova administrativa do budoucna podporovat jen základní výzkum.

To je v naprostém pořádku, proto jsou USA ještě stále na špici.

Ale podporovat aplikovaný výzkum v oborech, které jsou v úpadku či na odchodu (víte co myslím) nemá cenu. Když z něčeho kouká velký zisk, tak to koncentruje na sebe aplikační potenciál amerického (převážně průmyslového) výzkumu.

Česká republika by měla jednat podobně: podporovat základní výzkum (ale pouze špičkový, ten poznáte tak že ho dělají špičkoví vědci, ty poznáte tak, že jsou známí a významní v celosvětovém měřítku).

A v aplikovaném výzkumu podporovat jen ten, který může umožnit přechod ČR z montovny, výrobny součástek a země skladů (to poslední je vůbec to nejhorší) na vývoz systémů (velké pole pro informatiku, robotiku a obecně elektroniku), komplikovaných strojírenských zařízení (turbiny, letectví, elektromobilita) a investičních celků. Jen tak mohou mzdy v ČR růst.

Přes jaderný výzkum to nebude, pamatuji tu dobu (okolo 1990-2) kdy se tvrdilo: Temelín nám přinese spoustu zakázek na předělávání zastaralé ruské jaderné techniky na tu americkou. To se nějak nepovedlo...

Jan Žižka
15. srpen 2017, 17:51

V něčem souhlasím, v něčem ne, ale na doplnění: Psal jsem také například o inkubátoru ARPA-E, jehož osud je nejasný a který podporuje rizikové inovace. Jeho zrušení bude mrzet zastánce těch technologií, které zřejmě vy považujete za perspektivní. Trumpova administrativa chce i v dalších případech primárně zredukovat výzkum, který se týká obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.

Nepsal jsem článek, abych obhajoval výzkum jenom v oblasti jaderné energetiky, ale faktem je, že projekty jaderných reaktorů 4. generace také přitahují peníze amerických soukromých investorů. Jde o řadu start-upů v oblasti malých modulárních reaktorů nebo například o zmiňovanou investici Billa Gatese do projektu Terra Power. Přehledně o tom před časem psal kolega Ševeček: http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/startupy-jaderne-energetice-jake-jsou-sance-uspech/

A docela bych vsadil na to, že třeba národní laboratoř Oak Ridge si uhájí podporu pro projekt, na kterém spolupracuje s Centrem výzkumu Řež.

Milan Vaněček
15. srpen 2017, 21:44

ARPA-E je výborný program, je prestižní získat v něm projekt, ale jsem si jist že projekty poběží dál i s méně federálními penězi - většina z nich stejně vychází z Universit a Národních laboratoří. Prošel jsem si všechny projekty z mého oboru z jejich www stránek.

C
15. srpen 2017, 22:41

Mám za to že ARPA je primárně vojenská agentura, mohu se ale mýlit, takže to chápu toto omezení. Nicméně nemyslím si že by, i přes velké investory, mohly SMR promluvit do energetické revoluce, bohužel tu je licenční proces atd. Jak dlouho se staví Akademik Lomonosov? To bude alespoň 10 let co začali. A není myslím ani třeba, ano to je nejspíš nějaký gen III, navíc ponorkový, reaktor, návrh jeho vnitřnosti prodávat jako stavebnici do prověřených zemí.

Myslím, že největší šanci budou mít po této stránce projekty dvojího určení, tedy jak civilní, tak vojenské. Nejlépe tak myslím dopadnou ty reaktory, které se dají namontovat do ponorky či letadlové lodě a nabídnou výhodu proti současným, například cenou či životností.

Už možná větší šanci bude mít soukromý výzkum v oblasti fúze, rozhodně takové reaktory budou pro lidi přijatelnější než reaktory štěpné.

Jan Žižka
15. srpen 2017, 23:03

V Americe jsou dvě instituce s podobným názvem - DARPA, která spadá pod ministerstvo obrany, a ARPA-E, která se týká energetiky a spadá pod ministerstvo energetiky. Jak už jsem psal v článku, tradiční DARPA se stala inpirací pro vznik ARPA-E. Tady ale nejde o vojenské programy, ale o podporu rizikových inovací, které umožní uplatnění moderních technologií v energetice.

C
15. srpen 2017, 23:19

Díky, za osvětlení, ono těch podobných zkratek je více, takže v tom člověk ztrácí přehled. Jenom jestli se dobře pamatuji, tak ministerstvo energetiky - DOE - má pod sebou ze záhadného důvodu i jaderné zbraně, nebo to tvrdí wikipedie.

Jan Žižka
16. srpen 2017, 09:17

Ano, pod ministerstvo energetiky patří také jaderné zbraně, v tom je to opravdu matoucí.

Jan Veselý
16. srpen 2017, 12:42

DOE je od počátku míněno jako krycí firma pro jaderné zbraně. Jaderný výzkum a jaderná energetika slouží jako krytí a zdroj pracovníků. Programy jako ARPA-E, SunShot, apod., které posunují DOE směrem k opravdovému ministerstvu energetiky začaly pořádně až za Obamy.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se