Šéf amerického gigantu Amazon, Jeff Bezos, přislíbil, že vloží 8 % svého jmění do nově založeného environmentálního fondu Bezos Earth Fund. Celkově má jít o částku kolem 10 miliard dolarů, které Bezos hodlá vložit do projektů zaměřených na ochranu klimatu a životního prostředí obecně. 
Ačkoli některé vize Bezose vyvolávají spíše otazníky (například jeho investice do firmy Blue Origin, která je zaměřená na industrializaci vesmíru), ohlášení založení fondu přivítali jak aktivisté, tak vědci a nevládní organizace. Právě do těchto totiž šéf jedné z největších firem světa hodlá prostředky nasměrovat.
<blockquote>„Chci přiložit ruku k dílu a podpořit již nyní využívané prostředky k ochraně planety a zároveň pomoci vývoji nových nástrojů, které zmírní ničivé dopady změny klimatu na naši Zemi.“ – Jeff Bezos při ohlášení vzniku Bezos Earth Fund</blockquote>
Vedle <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/amazon-se-stane-roku-2040-uhlikove-neutralnim" target="_blank" rel="noopener">ohlášení</a> klimatické neutrality firmy Amazon, které chce Bezos dosáhnout do roku 2040, jde tak o další počin miliardáře v oblasti ochrany životního prostředí. Šéf Amazonu tím mimo jiné reaguje na stížnosti zaměstnanců nespokojených se stále rostoucím dopadem činnosti společnosti na zemské klima.
Bezosův fond bude největší svého druhu ve Spojených státech. V pořadí druhý největší fond dotovaný jedním dárcem je Hewlett Foundation o velikosti 600 milionů dolarů.
Prozatím však není jasné, do čeho bude přesně investováno, ani jak si Bezos vyřeší problematiku zdanění (aby se fond vyhnul daňovým povinnostem, bude muset rozdávat alespoň 500 milionů dolarů ročně). Detaily ohledně pravidel financování by měly být vypracovány do léta letošního roku.

Osobnosti ve světě

Šéf Amazonu daruje 10 miliard dolarů na ochranu klimatu

Saúdská Arábie se v rámci plánů na diverzifikaci národního hospodářství rozhodla podpořit investice do obnovitelných zdrojů energie a do jejich vývoje a výroby. V neděli představila projekt s názvem Mutjadeda, který bude poskytovat půjčky pro individuální projekty zaměřené na OZE.
Saúdský fond pro průmyslový rozvoj, jehož objem je vyčíslován na 28 miliard USD, bude v rámci programu pro rozvoj a výrobu technologií pro OZE poskytovat půjčky ve výši až 4,5 miliardy dolarů. Výše půjčky se bude odvíjet od vlastnictví dané společnosti, která se o ni přihlásí. Podpořené subjekty budou jak výrobci komponent, tak i nezávislé projekty týkající se rozvoje OZE. Program je zaměřený rovněž na společnosti, které chtějí OZE implementovat a začít tak ke své činnosti využívat zelenou energii.
Největší exportér ropy na světě v poslední době dokazuje, že chce svou ekonomiku začít postupně transformovat. Ze saúdského národní investičního fondu, obdoby například Norského penzijního fondu, rovněž poputuje značné množství prostředků na podporu OZE a firem produkujících komponenty pro větrné a solární elektrárny. Království například plánuje přechod na zemní plyn pro výrobu energie, jelikož v současnosti je často vyráběna přímým pálením ropných produktů.
Dle viceprezidenta fondu Ahmeda AlGwaize bude fond poskytovat prostředky jak saúdským, tak i zahraničním firmám, pokud tyto mají svou pobočku v Saúdské Arábii. Plány s diverzifikací saúdské ekonomiky prosazuje především korunní princ Mohammed bin Salman. Ten představil svůj program nazvaný <a href="https://vision2030.gov.sa/en" target="_blank" rel="noopener">Vision 2030</a> zaměřený na rozvoj ekonomiky v době „poropné“. Příjmy průmyslového fondu byly v lednu zvýšeny o 60 %, aby z něj byly poskytovány prostředky mimo jiné na rozvoj energetiky.
Zdroj úvodního obrázku: Irish Times

Energetika v zahraničí

Saudská Arábie zavádí schéma na podporu obnovitelných zdrojů energie

Frans Timmermans, současný první místopředseda Junckerovy Evropské komise a kandidát socialistického bloku na nového předsedu, na jednání v Bruselu minulý týden upozornil na nutnost zavedení „spravedlivé uhlíkové daně“. Evropská unie by dle něj měla k tomuto opatření urychleně přistoupit, aby posílila svůj boj proti klimatickým změnám.
Uhlíková daň by zatížila suroviny, při jejichž zužitkování jsou do ovzduší vypouštěny skleníkové plyny. Jde o poměrně kontroverzní téma, oponenti zdanění například uvádějí, že by daň mohla mít neblahý dopad na sociálně slabší skupiny obyvatel. Zastánci naopak argumentují akcelerací klimatických politik a v ČR například záchranou systému CZT.
Timmermans, který by mohl v průběhu roku 2019 nahradit Junckera na postu předsedy Evropské komise, a získat tak postavení jedné z nejmocnějších osobností Evropy,  je urgentním zastáncem uhlíkového zdanění. Daň by měla mít progresivní nástup, měla by být spravedlivá, zatěžovat tedy především velké korporace, a zavedena přímo na evropské úrovni, jak se Timmermans, bez zacházení do přílišných detailů, vyjádřil.
Uhlíková daň by rovněž mohla pomoci k přechodu na cirkulární ekonomiku, což je jedním ze základních cílů EU pro nadcházející roky. Timmermans je rovněž velkým protagonistou cirkulární ekonomiky a posilování strategie pro boj s plastovým odpadem.
K otázce doprovodných finančních regulací týkajících se snižování emisí skleníkových plynů se nedávno vyslovil i Emmanuel Macron či Nicolas Sarkozy. Macron navrhuje zavedení minimální ceny uhlíku (carbon price floor) v rámci systému EU ETS. Jeho předchůdce Sarkozy je zastáncem uhlíkového cla (border carbon tariff), který by danil zboží na vnější hranici EU.

Evropská Unie

Kandidát na předsedu Evropské komise: Uhlíková daň je nezbytností

Evropská komise uspořádá 30. ledna summit, jehož cílem je přesvědčit některé z členských států EU k přijetí efektivnějších opatření vedoucích ke snížení emisí. Jinak budou s největší pravděpodobností čelit sankcím ze strany Unie, a sice v důsledku nedodržování unijních regulí týkajících se právě znečištění ovzduší. V <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-348_en.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">tiskové zprávě </a>to 19. ledna uvedla Evropská komise. 
Evropský komisař pro životní prostředí Karmenu Vella zároveň <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019/vella/blog/europe-protects-cannot-sit-400000-europeans-die-poor-air-quality-each-year_en" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prostřednictvím svého blogu</a> přímo oslovil ministry členských zemí Velké Británie, Německa, Francie, Španělska, Itálie, Maďarska, Rumunska, České republiky a Slovenska s pozvánkou k setkání v Bruselu, které se bude konat na konci tohoto měsíce. Požadovat bude objasnění toho, jaké kroky vlády podniknou za účelem splnění povinností vyplývajících jim z evropských regulí.
<h3>Přísnější regulace nepřináší ovoce</h3>
Maltský komisař oznámil své předsednictví na tomto setkání, přičemž zdůraznil, že politika čistého ovzduší je pro Evropu jednou z klíčových. Uvedené státy přitom, dle názoru Komise, nezavádějí dostatečná opatření ke snížení emisí z průmyslu, dopravy a dalších oblastí tak, aby dostály závazkům vyplývajících pro ně z novelizované <a href="http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2016.344.01.0001.01.ENG" target="_blank" rel="noopener noreferrer">směrnice č. 2016/2284/EU</a> o snížení národních emisí látek znečišťujících ovzduší („stropová“ směrnice), stejně jako povinnosti dosažení nižších emisí CO2 z dopravy a vyšších poměrů výroby LEV a ZEV (low a zero emission vehicle) v automobilovém průmyslu. Vella se v emotivním příspěvku na svém blogu vyjádřil takto:
<blockquote>
„Cílem našeho setkání 30. ledna je zajistit, aby byla přijata a implementována účinná opatření týkající se dopravy, energetiky, zemědělství a dalších oblastí na mnoha politických úrovních. Věřím, že ministři životního prostředí budou naladěni na stejnou vlnu. Naši odborníci jsou připraveni poskytovat odborné poradenství a sdílet znalosti ohledně opatření, která fungují jinde.“ 
</blockquote>
<figure id="attachment_47501" style="width: 559px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-47501 " src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Informal_meeting_of_environment_ministers._Round_table_Hans_Bruyninckx_and_Karmenu_Vella_35505288060-512x341.jpg" alt="" width="559" height="372" /><figcaption class="wp-caption-text">Karmenu Vella (vpravo) při neformálním setkání ministrů životního prostředí při estonském předesednictví. Na fotce s Hansem Bruyninckxem, dánským ředitelem Evropské agentury pro životní prostředí. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<h3>Soudní dvůr může zasáhnout</h3>
Očekávání, že Německo, Francie, Španělsko, Itálie a Velká Británie v prosinci oznámí zavádění opatření k zabránění vážných porušení limitů pro oxid dusičitý, nebyla naplněna. Státům bylo již minulý rok v únoru dáno poslední varování, aby daly legislativu do pořádku před tím, než budou případy přivedeny před Soudní dvůr EU. Členové poté mohou čelit vážným sankcím. Rumunsko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko (společně s Francií a Itálií) poté porušují normy pro některé jiné látky v ovzduší.
Ministři mají svou účast oznámit do 25. ledna. Polsko ani Bulharsko na setkání pozvány nebyly, jelikož jejich případy již byly Evropskému soudnímu dvoru předány. Státy se nyní pokouší bránit některým evropským regulím <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/bulharsko-podpori-polsko-zalobe-komisi-nesouhlasi-emisnimi-limity/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">žalobami podanými na Evropskou komisi</a>. 19. ledna také Komise <a href="http://ec.europa.eu/environment/pdf/19_01_2018_news_en.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">přijala akční plán </a>pro zajištění dodržování environmentální legislativy. Návod má státům pomoci v zavádění, monitorování a vynucování pravidel, která mají zabránit vyšší míře znečištění a poškozování životního prostředí.

Emise CO2

Ministři některých států EU včetně ČR půjdou na kobereček kvůli emisním limitům

Philip Anschutz, americký multi-miliardář a majitel Power Company of Wyoming, byl označen za nejvíce vlivnou osobu v oblasti větrné energie pro tento rok. První místo si zajistil svým optimistickým postojem k budoucnosti větrné energetiky v USA, kde plánuje vybudovat tamní největší onshore větrnou farmu o výkonu 3 GW.
Server <a href="http://www.nacleanenergy.com/articles/29270/6th-annual-top-100-power-people-report-published-by-leading-intelligence-service-a-word-about-wind">North American Clean Energy</a> upozornil na výsledky A Word About Wind. Výsledky žebříčku zveřejňuje A Word About Wind, významná skupina z odvětví větrné energetiky. Dle jejich každoročního reportu <a href="http://www.awordaboutwind.com/reports/the-top-100-power-people-in-wind-2017/">Top 100 Power People</a> si zajistil první místo americký multi-miliardář Philip Anschutz a report nabízí i detailní vysvětlení a interview.
<h2>USA jsou klíčové</h2>
Klíčovým bodem pro letošní hodnocení se stal americký trh s větrnými elektrárnami. V Americe se tento trh a celkově oblast obnovitelných zdrojů potýká s možnými problémy ze strany <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/usa-trumpova-vlada-planuje-dotovat-stare-fosilni-zdroje/">prezidenta Trumpa</a>, který se veřejně staví mimo jiné proti větrné energii. Miliardář na sebe upoutal pozornost tím, že veřejně nabízí řešení, které jde proti prezidentovi a jeho záměrům.
<blockquote>
“Skutečnost, že první místo obsadil Philip Anschutz, člověk s vysoce úspěšným počínáním v byznysu, ale s téměř žádnou předchozí zkušeností s čistou energií, je testamentem o zajímavé situaci na poli větrné energetiky. Dokazuje to, že lidé si začínají uvědomovat, jak obnovitelné zdroje i bez podpory zkrátka dávají smysl většině podnikatelů.”
Richard Heap, editor reportu A Word About Wind
</blockquote>
Podnikatel Anschutz je překvapením vzhledem k jeho historii. Jeho jmění, které je odhadováno na 12 miliard dolarů, vzniklo především díky společnosti zaměřující se na ropné vrty, kterou získal po svém otci v šedesátých letech a také díky jeho investicím v oblasti komunikací, dopravy a zábavy.
Nicméně Anschutz je znám svými nečekaně výhodnými investicemi do průmyslu, který je těsně před velkou změnou. Alespoň takto si příznivci větrné energetiky vysvětlují jeho odhodlání postavit největší onshore větrnou elektrárnu v Severní Americe o výkonu 3 GW. Ta má dle plánu stát ve státě Wyoming.
<h2>Anschutz není sám</h2>
Miliardář ale není sám, kdo vidí USA jako budoucí hlavní trh pro větrnou energetiku. Více než polovina lidí v reportu Top 100 Power People si navzdory prezidentovým výrokům myslí, že USA bude prvním nebo druhým nejvýznamnějším trhem pro větrné elektrárny. Na obálce reportu se vyskytla Anja-Isabel Dotzenrath, výkonná ředitelka <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/e-on-pristavi-bateriovy-system-k-vetrnym-elektrarnam-usa/">společnosti E.ON</a> pro sekci Climate &amp; Renewables. Ta prohlásila, že společnost E.ON má v severní Americe ambiciózní plány a vidí Ameriku jako velice atraktivní trh pro obnovitelné zdroje.
Zdroj úvodní fotografie: flickr.com

Větrné elektrárny

Ropný magnát se stal nejvlivnější osobou v sektoru větrné energetiky

Po více než 70 let byla nejsilnějším motorem vědeckého pokroku v energetice vláda Spojených států. To jsou slova jednoho ze světově nejuznávanějších energetických analytiků <a href="https://www.amazon.com/Quest-Energy-Security-Remaking-Modern/dp/0143121944">Daniela Yergina z jeho knihy The Quest.</a> Dnes je možné stále častěji zaslechnout hlasy, že Trumpova administrativa tomu učiní přítrž a výdaje na energetický výzkum výrazně zredukuje.
Podle největších kritiků prezident Donald Trump dokonce vyhlásil „válku proti vědě“, což je zároveň také narážka na dřívější <a href="http://oenergetice.cz/uhli/valka-uhli-ve-spojenych-statech-skoncila-rika-donald-trump/">Trumpova tvrzení, že ukončí „válku proti uhlí“</a>. Jisté je, že Ameriku nyní čeká velké dohadování o budoucím rozpočtu na výzkum – a zvláště o tom energetickém. Zatímco administrativa přišla <a href="https://www.nytimes.com/2017/05/23/climate/trump-budget-energy.html">s návrhy velkých škrtů (v případě energetického výzkumu</a> 3,1 miliardy dolarů, tedy 18 procent), Sněmovna reprezentantů prosazuje menší redukci a Senát je naopak v tomto ohledu vůči americkým vědcům nejštědřejší a prosazuje mírný nárůst rozpočtu.
Nejde ostatně jenom o budoucí rozpočet, <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-08-10/from-the-fbi-to-nasa-here-are-trump-s-research-cuts">federální výdaje na výzkum už reálně klesají</a>. Během letošních prvních sedmi měsíců se celkově snížily o 16 procent oproti stejnému období minulého roku.
Termín „válka proti vědě“ se přitom kromě navrhovaných celkových škrtů výdajů na výzkum váže i k pochybnostem současných vládců ve Washingtonu, že je třeba čelit globálním klimatickým změnám. To se zase negativně projevuje především na výzkumu spojeném se „zelenými“ technologiemi, obnovitelnými zdroji a energetickými úsporami. Navrhované škrty se nicméně v menší míře paradoxně týkají i výzkumu v oblasti jaderné energetiky a fosilních paliv. Prioritou jsou podle všeho rozpočtové úspory a v pozadí skepse ohledně role státu v podpoře výzkumu a vývoje.
<h2>Český zájem, čínské naděje</h2>
To, jak boj o peníze americké vlády na energetický výzkum dopadne, může být důležité i z českého pohledu. Energetika patří k nejvýznamnějším oblastem česko-americké spolupráce ve výzkumu a vývoji. Velmi nadějně se jeví kupříkladu<a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/martin-ruscak-male-modularni-reaktory-musi-projit-udolim-smrti/"> spolupráce při vývoji malých modulárních reaktorů </a>mezi Centrem výzkumu Řež a přední americkou laboratoří, která stejně jako 16 dalších spadá pod americké ministerstvo energetiky – Oak Ridge National Laboratory.
Zatímco Donald Trump mluví o potřebě posílit americkou dominanci ve světové energetice (v jeho pojetí hlavně těžbou a vývozem ropy, plynu či uhlí), jeho kritici se obávají, že činí pravý opak. Podle nich totiž svým postojem k energetickému výzkumu fakticky nahrává Číňanům. Čínské společnosti a univerzity už totiž údajně krouží kolem amerických výzkumných projektů a start-upů s tím, že jim potřebné financování poskytnou.
Podobné nabídky má <a href="https://www.washingtonpost.com/business/economy/will-proposed-cuts-undermine-trumps-vision-of-energy-dominance/2017/07/19/b22a5ab4-5ab7-11e7-9b7d-14576dc0f39d_story.html?utm_term=.80ca25edabcb">podle listu The Washington Post také Alexander Girau</a>, zakladatel a šéf společnosti Advano, která se zabývá vývojem materiálů na bázi křemíku. Ty by mohly významně zlepšit výkonnost baterií. Advano přišlo o grant amerického ministerstva energetiky navzdory partnerství s jednou z národních laboratoří a univerzit. A Číňané nabízejí, že koupí podíl ve firmě. Sám Girau je přesvědčen, že Čína nyní dělá ve výzkumu a inovacích obrovský pokrok.
<figure id="attachment_30879" style="width: 2048px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/jules-horowitz.jpg"><img class="size-full wp-image-30879" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/jules-horowitz.jpg" alt="" width="2048" height="1365" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba výzkumného reaktoru Jules Horowitz. JHR (Jules Horowitz Reaktor) je mezinárodní projekt koncepce a výstavby nového vysoce výkonného jaderného reaktoru pro výzkum v oblasti materiálů a jaderného paliva o výkonu 100 MW. Výstavbu JHR zajišťuje mezinárodní konsorcium zahrnující výzkumné instituce a velké průmyslové organizace z Francie, Belgie, Finska, Španělska, Švédska, Japonska, Indie a České republiky. Garantem a koordinátorem české dodávky je ÚJV Řež, a. s., realizaci zajišťuje dceřiná společnost Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVR). Zdroj: Centrum výzkumu Řež</figcaption></figure>
<h2>Tajná zbraň laboratoří</h2>
Nadějí zastánců energetického výzkumu nyní může být právě to, že čínský zájem v Americe leckoho probudí. Byl to právě Donald Trump, kdo dával mnohokrát najevo, jak chce čelit stále silnějšímu čínskému vlivu.
Již citovaný Daniel Yergin také uvádí, že energetika byla vždy záležitostí vědy a technologie. A republikánský senátor Lamar Alexander říká: „Náš nový prezident mluví o tom, že chce učinit Ameriku velkou. Myslím, že klíčovou součástí takového úsilí je využít tajné zbraně našich výzkumných univerzit a národních laboratoří“.
<h2>Varování Billa Gatese</h2>
Zdaleka ne vše je samozřejmě možné vyčítat Donaldovi Trumpovi. Příkladem může být projekt jaderného reaktoru čtvrté (tedy té příští) generace <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/startupy-jaderne-energetice-jake-jsou-sance-uspech/">Terra Power, do kterého investoval také Bill Gates</a>. Tento projekt vychází z amerického výzkumu, nicméně už za vlády prezidenta Baracka Obamy se Američané smířili s tím, že první takový reaktor vybudují právě v Číně.
To mimo jiné souvisí s celkovou situací v jaderné energetice Spojených států, kterou vytlačuje levný plyn. Další republikánský senátor Lindsey Grahams mluví o triumfu amerického designu, kterým je zatím nejmodernější reaktor AP 1000 od společnosti Westinghouse. Jenže senátor k tomu vzápětí dodává tu špatnou zprávu – tyto reaktory budou vyrábět energii v Číně, zatímco <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/usa-vystavba-prvnich-jadernych-reaktoru-za-nekolik-desetileti-je-zastavena/">v americké Jižní Karolíně jejich výstavbu zastavili.</a> A není jasné, jak to dopadne v Georgii.
Co s tím vším? Byl to zmiňovaný Bill Gates, kdo v minulosti vyzýval vlády, aby místo dotací pro obnovitelné zdroje mnohem více investovaly do výzkumu nových technologií pro energetiku. Jenom díky novým přelomovým technologiím je podle něj možné docílit příznivější ceny energií a ochránit atmosféru před emisemi skleníkových plynů. Také sám Gates se kromě zmiňované jaderné energetiky zaměřil na investice do netradičních obnovitelných zdrojů, nebo dokonce i do technologie zachytávání uhlíku ze vzduchu (air carbon capture).
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/bill-Gates.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-31684" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/bill-Gates.jpg" alt="" width="1024" height="680" /></a>
<h2>Přejít údolí smrti</h2>
Na špatné zprávy ohledně americké jaderné energetiky pak nedávno reagoval například známý americký ekonom Jeffrey Sachs. Navrhuje zásadní přezkoumání celkového jaderného výzkumu a vývoje. Cílem mají být novější technologie – bezpečnější a méně nákladné.
Právě takový výzkum se ovšem v amerických laboratořích realizuje, jak dokládá i výše uvedený příklad spolupráce Centra výzkumu Řež s americkou laboratoří v Tennessee. Teď jde o to, aby z tohoto výzkumu nakonec skutečně profitovala americká ekonomika.
A přístup americké exekutivy je nejasný. Podle některých hodnocení hodlá Trumpova administrativa do budoucna podporovat jen základní výzkum.
Zastánci silné role ministerstva energetiky (které je do značné míry také ministerstvem výzkumu s širším záběrem mimo energetiku) připomínají, že smyslem veřejné podpory je kromě základního výzkumu také překonávat takzvaná „údolí smrti“ – tedy dosáhnout toho, aby se nové technologie skutečně posunuly do komerční fáze.
<h2>Ohrožený inkubátor</h2>
Právě kvůli podpoře rizikových inovací bývalá Obamova administrativa pod střechou ministerstva energetiky vytvořila jakýsi „inkubátor“ ARPA-E (Advanced Research Projects Agency – Energy). Vzorem byla podobná a už proslulá instituce ministerstva obrany DARPA. Mimochodem právě obrana je jedinou oblastí, ve které nikdo žádné rozpočtové škrty nenavrhuje.
Kdyby byl schválen rozpočet podle představ Trumpovy administrativy nebo Sněmovny reprezentantů, ARPA-E by úplně zanikla. Návrh většinově republikánského Senátu by naopak této instituci pomohl, senátoři dokonce prosazují mírný nárůst jejího rozpočtu.
<a href="https://blogs.scientificamerican.com/plugged-in/senate-advances-bill-undermining-trump-administrations-energy-research-cuts/">Rozdílné postoje tří pilířů </a>americké výkonné a zákonodárné moci jsou dobře vidět na návrhu výdajů na výzkum v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie (Office of Energy Efficiency and Renewable Energy). Zatímco Trumpova administrativa navrhuje škrty oproti roku 2017 ve výši 1,45 miliard dolarů (70 procent), Sněmovna reprezentantů ve výši 986 milionů dolarů (47 procent), Senát „pouze“ 153 milionů dolarů (8 procent).
<h2>Souboj filozofií</h2>
Jednou věcí jsou čísla, na jejichž definitivní podobu si musíme počkat, druhou celková filozofie, která v příštích debatách převládne. Větší či menší odpor vůči přístupu Trumpovy administrativy je možné očekávat jak mezi republikány, tak mezi demokraty. Zjednodušeně řečeno – mnozí demokraté budou hájit podporu „zelené“ energetiky, mnozí republikáni výdaje na výzkum jako takové, právě s důrazem na národní bezpečnost.
Kritika, že Američané přenechávají iniciativu Číně, se objevila už poté, co Donald Trump oznámil <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/parizska-dohoda-americke-staty-versus-trump/">odchod Spojených států od pařížské klimatické dohody</a>. Peking tak získává šanci se prezentovat jako hlavní lídr podobných iniciativ. (Za Obamovy administrativy vytvářely Washington a Peking tandem zemí, které jako dosud největší znečišťovatelé společně přebíraly úlohu tahounů v globálních snahách o omezení emisí skleníkových plynů.) Je tu navíc hrozba, že škrty ve výdajích na výzkum posílí Čínu i technologicky.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/cop-paris-perspective-cropped.png"><img class="aligncenter size-full wp-image-12528" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/cop-paris-perspective-cropped.png" alt="" width="1024" height="536" /></a>
<h2>Český pohled</h2>
Z českého pohledu bude zajímavé sledovat vývoj nejenom kolem zmiňované jaderné energetiky. <a href="https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/rozhovor/ludek-moravec-verim-ze-americany-zaujme-nas-bezpecnostni-vyzkum">Podle českého vědeckého diplomata ve Spojených státech Luďka Moravce</a> může americké partnery zaujmout například výzkumný program Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, nebo známý tuzemský vývoj baterií, který souvisí s předpokládaným rozvojem elektromobility. To samé platí o výzkumu, který se týká životního prostředí nebo udržitelného rozvoje, jimž se zabývá mimo jiné CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Pokud jde o jadernou energetiku, Moravec považuje za perspektivní i společný výzkum v oblasti skladování nebo dalšího využití vyhořelého paliva, provozní bezpečnosti jaderných reaktorů nebo radiačního monitoringu.
Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Trump „válčí“ proti energetickému výzkumu. Nahrává tak Číňanům?

<a href="https://www.igwindkraft.at/?mdoc_id=1035978">Studie Vídeňské technické univerzity</a> tvrdí, že Rakousko by mohlo do roku 2030 pokrýt veškerou spotřebu elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů. Podle studie je cíl technicky, komerčně i ekonomicky proveditelný, ale vyžaduje obrovskou politickou angažovanost a úsilí. Více než polovinu spotřeby mají pokrýt vodní elektrárny.
Rakousko v roce 2015 pokrylo z obnovitelných zdrojů energie (OZE) 69,8 % spotřeby elektřiny neboli 50 TWh. Z toho 40,5 TWh vyrobily vodní elektrárny, 4,8 TWh větrné elektrárny, 3,5 TWh elektrárny na biomasu, a po 0,6 TWh elektrárny fotovoltaické a bioplynové.
Pro pokrytí předpokládané spotřeby v roce 2030 čistě z OZE by tyto zdroje musely vyrobit dodatečných 31 TWh oproti výrobě v roce 2015. Kromě budování nových přečerpávacích vodních elektráren je ovšem rozvoj dalších klasických vodních elektráren velmi omezený. Nárůst jejich výroby předpokládá studie do roku 2030 o 13,6 %. I přesto pokryjí v roce 2030 více než polovinu spotřeby.
<figure id="attachment_41400" style="width: 682px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/2030_100pct-RES-1.png"><img class="size-full wp-image-41400" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/2030_100pct-RES-1.png" alt="Ambiciózní scénář (RES) uvažuje veškeré možné faktory, o kterých je známo, že budou platné v roce 2030. Referenční alternativní scénář (REF), nabízející konzervativní pohled a neuvažující očekávané klimatické a energetické politiky EU. Zdroj: Technische Universität Wien, Energy Economics Group" width="682" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ambiciózní scénář (RES) uvažuje veškeré možné faktory, o kterých je známo, že budou platné v roce 2030. Referenční alternativní scénář (REF), nabízí konzervativní pohled a neuvažuje očekávané klimatické a energetické politiky EU. Zdroj: Technische Universität Wien, Energy Economics Group, Stromzukunft Österreich 2030</figcaption></figure>
Pro zajištění zbylého výkonu počítá studie s rozvojem zejména větrných a fotovoltaických elektráren, včetně nových politik pro jejich podporu. Zároveň uvádí, že rozvoj OZE bude částečně samofinancován prostřednictvím úspor na emisích C02 a odstraněním nutnosti importu elektřiny ze zahraničí. Rozvoj zmiňovaných technologií by měl dle studie za následek přibližně 53 000 nových pracovních míst.
Studie počítá s nárůstem cen elektřiny v obou scénářích ze současných zhruba 30 eur/MWh na 68,65 eur/MWh v REF scénáři a 65,30 eur v RES scénáři. Kritickými pro RES scénář je vývoj skladovacích technologií a pokračující expanze a posílení rakouské energetické soustavy dle plánu.
Studie počítá s pokrytím narůstající spotřeby elektřiny, která podle jejích předpokladů vzroste ze 70,6 TWh na 83,9 TWh. Největší nárůst zaznamená doprava vlivem elektromobility a to 5 TWh.
<figure id="attachment_41402" style="width: 777px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/narust-spotreby-elektriny.png"><img class="size-full wp-image-41402" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/narust-spotreby-elektriny.png" alt="" width="777" height="434" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný nárůst spotřeby elektřiny v Rakousku do roku 2030. Zdroj: Technische Universität Wien, Energy Economics Group, Stromzukunft Österreich 2030</figcaption></figure>
Na konci června rakouský parlament schválil novelu legislativy o obnovitelných zdrojích energie, která v posledních dvou letech omezovala výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren. Novela přinese alokaci 45 milionů eur určeným k vyřešení úzkých míst v soustavě, které pozastavilo schválení přibližně 120 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 350 MW.
Studie, která byla vypracována Technickou univerzitou ve Vídni jménem sdružení Erneubare Energie, je k dispozici v Německém jazyce <a href="https://www.igwindkraft.at/mmedia/download/2017.07.10/1499698755049626.pdf">v kompletní</a> a ve <a href="https://www.igwindkraft.at/mmedia/download/2017.07.08/149951612465644.pdf">zkrácené verzi</a>.
Úvodní fotografie: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6lnbrein_Dam">Vodní přehrada Kölnbrein</a>, Rakousko, zdroj: Verbund

Tu Vídeň: 100% podíl OZE v Rakousku do roku 2030 je dosažitelný

V americkém Fremontu bylo v pátek majitelům předáno prvních třicet elektromobilů Tesla Model 3. Během předávací akce generální ředitel Tesly, Elon Musk, představil Model 3 a prozradil, že počet rezervací tohoto modelu, kterým Tesla hodlá dobýt trh, přesáhl již 500 000. Takový počet vozů zároveň automobilka plánuje vyrobit příští rok.
Celkem třicet nových elektromobilů Tesla Model 3 z ostré produkce bylo v pátek <a href="https://www.reuters.com/article/us-tesla-model-idUSKBN1AE04G">předáno prvním majitelům</a> z řad zaměstnanců společnosti před továrnou automobilky v americkém Fremontu. Model 3 představila Tesla v dubnu minulého roku a letos v <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/tesla-otestuje-vyrobu-modelu-3-konce-unora-akcie-jsou-rekordni-urovni/">únoru začala s testovací výrobou</a>. První kus sjel z výrobní linky 9. července a jeho přechodným majitelem se stal člen představenstva Ira Ehrenpreis, který se ovšem nechal slyšet, že ho má jako dárek k narozeninám pro ředitele Tesly Elona Muska. Z linky automobilky sjelo již celkem 50 kusů, první dvacítka ale byla určena k testovacím účelům.
K dispozici jsou dvě varianty automobilu:
<ul>
<li>základní ($35 000, dojezd 350 km)</li>
<li>s rozšířeným dojezdem ($44 000, dojezd 500 km)</li>
</ul>
Tesla startuje výrobu nejprve elektromobilů s rozšířeným dojezdem a plánuje dodat první kusy běžným zákazníkům během října. Produkce základního Modelu 3 začne v listopadu a zákazníci mimo USA se na automobil mohou těšit v polovině příštího roku. Verzi s pravostranným řízením plánuje automobilka začít vyrábět až v roce 2019. Do konce roku by měla nová auta sjíždět z linky s frekvencí 5 tisíc kusů týdně. Během příštího roku pak plánuje Tesla vyrobit 500 000 vozů. Společnost předpokládá, že u jednoduššího Modelu 3 je riziko výrobních potíží nižší, než u předchozích modelů.
<blockquote>
&#8222;Projdeme si minimálně šestiměsíčním výrobním peklem,&#8220; přiznal Elon Musk při páteční akci.
</blockquote>
<h2>Elektromobil pro běžného spotřebitele</h2>
Tesla se plánuje díky novému Modelu 3 zaměřit kromě luxusních vozů také na běžné spotřebitele a dobýt trh s elektromobily. Pořizovací cena Modelu 3 začíná zhruba na polovině oproti Modelu S. Musk během předávací akce uvedl, že počet rezervací Modelu 3 překročil půlmilionovou hranici. Kdo by tak zatoužil po tomto elektromobilu a složil zálohu nyní, nedostane svůj automobil dříve než na konci roku 2018. Minulý rok, měsíc po představení modelu evidovala automobilka celkem 373 000 zájemců, kteří byli ochotni složit tisícidolarovou rezervační zálohu.
 Zdroj úvodního obrázku: Tesla

Společnosti ve světě

První třicítka nových elektromobilů Tesla Model 3 byla předána majitelům

Vincent de Rivaz hodlá po patnácti letech odejít z postu generálního ředitele společnosti EDF Energy plc. Rivaze ve funkci na začátku listopadu nahradí Simone Rossi, který doposud vedl mezinárodní divizi v EDF. Důvod odchodu nebyl sdělen. Rivaz významně přispěl k jednání o formě podpory pro nový jaderný zdroj Hinkley Point C.
Letos na konci října odstoupí Vincent de Rivaz z funkce generálního ředitele EDF Energy plc. Půjde tak o odchod doposud nejdéle sloužícího CEO ze skupiny „velké šestky“ dodavatelů energií na trhu ve Spojeném království (British Gas, EDF Energy, Npower, E.ON UK, Scottish Power, SSE). Ve funkci CEO Rivaz strávil 15 let a ve firmě samotné pak 40 let. EDF Energy je britskou dceřinou společností francouzského energetického obra, společnosti EDF (<a href="http://oenergetice.cz/?s=EDF">Électricité de France</a>).
<blockquote>
„Ve společnosti jsem strávil 40 let a nemám pochyby o tom, že za dalších čtyřicet let bude naše jistota v budoucí rozvoj společnosti ještě silnější než dnes.“
Vincent de Rivaz, CEO ve společnosti EDF Energy, Zpráva pro zaměstnance
</blockquote>
<figure id="attachment_33165" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-33165" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/hinkley_point_jaderna_elektrarna-512x444.png" alt="Infografika: Jaderná elektrárna Hinkley Point" width="512" height="444" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika: Jaderná elektrárna Hinkley Point</figcaption></figure>
Po Rivazovi na pozici CEO nastoupí od 1. listopadu Simone Rossi, který doposud vedl v EDF mezinárodní divizi. Důvod odchodu sdělen nebyl, ovšem rozhodnutí o odchodu ze společnosti přichází poté, co byly úspěšně dojednány podmínky pro novou jadernou elektrárnu <a href="http://oenergetice.cz/clanky/hinkley-point-c/">Hinkley Point C</a> v hrabství Somerset. Sám Rivaz připustil, že rozhodnutí o odchodu padlo již před několika měsíci, ovšem s vyhlášením bylo vyčkáváno až do doby, kdy bude znám nástupce.
<h2>Nové reaktory jsou výzvou</h2>
Před novým CEO, který do EDF nastoupil teprve v roce 2011, bude stát velmi náročný úkol. Nové <a href="http://www.areva.com/EN/global-offer-419/epr-reactor-one-of-the-most-powerful-in-the-world.html">EPR reaktory</a> mají být hotovy do roku 2025, přesto, že sami zástupci EDF věří <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/prvni-zpozdeni-hinkley-point-c-edf-udajne-veri-az-rok-2027/">spíše v pozdější termín</a>. Projekty v jiných zemích se ovšem doposud vždy setkávaly s problémy a prodražováním (<a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/zadost-o-vydani-licence-byla-podana-pro-prvni-epr-reaktor/">finské Olkiluoto</a>, <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/flamanville-by-po-problemech-s-nadobou-mohla-jet-pouze-na-snizeny-vykon/">francouzské Flamanville</a>, <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-provozu-uvadeny-epr-reaktor-taishan-se-nevyhnul-zvysenym-nakladum/">čínské Taishan</a>). Jde tak o jedinečnou příležitost i pro společnost AREVA, která EPR reaktory vyvinula, aby prokázala, že se již dokázala s prvotními problémy nové koncepce vyrovnat. Navýšení původních nákladů na výstavbu potká i Hinkley Point C, když <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/edf-zvysila-odhad-nakladu-na-vystavbu-hinkley-point-c-o-15-miliardy-liber/">dnes EDF oznámila zvýšení odhadu nákladů</a> na výstavbu o 1,5 miliardy liber.
Nové reaktory Hinkley Point C s výkonem 2 x 1600 MWe by měly být po mnoha letech novou posilou britské jaderné flotily. Díky <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/kontrolni-urad-hinkley-muze-stat-britske-spotrebitele-az-30-miliard-liber/">dohodě s vládou</a> má elektrárna garantovanou cenu „výkupní cenu“ (formou kontraktu CfD) 92,5 GBP/MWh, v cenách roku 2012 s garantovaným růstem o inflaci. Celkové investiční výdaje by měly dosáhnout 18 mld GBP a elektrárna by měla být v provozu po 60 let, tedy alespoň do roku 2085.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;PL&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;PIE&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2016-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Energetický mix Spojeného království v roce 2016&#8243;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2016-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;}

Vincent de Rivaz: Pomohl vyjednat Hinkley Point. Nyní z EDF odchází

V reakci na zmatky ohledně cenových rozhodnutí z počátku letošního roku, kdy byla na Slovensku zavedena a následně opět zrušena nová tarifní struktura, došlo k novelizaci regulačního zákona číslo 250/2012 z.z. Vzniklá situace byla také příčinou odvolání Jozef Holjenčíka, který stál deset let v čele slovenského regulátora <a href="http://www.urso.gov.sk/" target="_blank">ÚRSO</a>. Nový šéf ÚRSO by měl být znám v průběhu července.
Ve středu byla slovenským parlamentem schválena novela zákona o regulaci v síťových odvětvích. Novela posiluje pravomoci vlády při kontrole Úřadu pro regulaci síťových odvětví (ÚRSO). Nově budou ministerstva hospodářství a životního prostředí oprávněna vyjadřovat se k cenovým rozhodnutím úřadu. Další změnou týkající se cenových rozhodnutí je, že před jejich vstupem v platnost, je bude muset podepsat také jeden z místopředsedů úřadu.
Další povinností slovenského regulátora vyplývající z novely je, že nově bude muset vypracovávat studie dopadu při jakékoliv změně cenové regulace. Úřad bude muset provést srovnání nové cenové regulace a původního stavu tak, aby byly známé dopady nové regulace na jednotlivé odběratele.
<h2>Po deseti letech se vybírá nový předseda</h2>
Dále se novelou upravuje způsob jmenování předsedy ÚRSO, kterého bude nově jmenovat vláda. Stávající úprava byla taková, že předsedu jmenoval prezident na základě vládního návrhu. Pravomoci předsedy po únorovém odstoupení dlouholetého šéfa Úřadu Holjenčíka dočasně převzal dosavadní místopředseda ÚRSO Miroslav Čelinský. Podle ministra hospodářství Petra Žigy však zatím neexistuje žádný kandidát na uvolněný předsednický post.
<blockquote>
„Připravujeme komisi pro výběrové řízení, která bude složená ze zástupců zaměstnavatelských svazů i ze zástupců Sdružení měst a obcí Slovenska. Nové vedení regulačního úřadu by mělo být známo 1. případně 15. července,“ doplnil Žiga.
</blockquote>