Spotový tarif může být pro domácnosti dlouhodobě výhodnější než fixace — a to i bez fotovoltaiky. Hostem podcastu Vysoké napětí byl Libor Holub, šéf platformy bezDodavatele.cz, která staví na transparentní ceně elektřiny podle denního trhu. Jaké jsou rozdíly mezi tarify, důvody nedůvěry státu a možnosti chytré regulace? Jakou roli hrají a budou hrát domácí baterie? A proč podle jeho názoru Češi mentálně předběhli Němce? Libor Holub byl dalším hostem Michala Půra.Natočeno ve studiu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Dat

#65: Spotový tarif jako budoucnost? Lidé si zvykají řídit spotřebu, říká Libor Holub

New York plánuje postavit nový jaderný reaktor

Plyn pro evropský trh je po americkém útoku na Írán nejdražší od začátku dubna

Equinor obnoví stavbu větrné farmy Empire Wind u New Yorku za pět miliard USD

Summit BNEF: Španělský blackout, Trump, AI a budoucnost "čisté" energie

Třetina států USA žaluje rozhodnutí Trumpa zablokovat rozvoj větrných zdrojů

Alaska LNG: Cesta k energetické dominanci USA, nebo slepá ulička?

Trump klade offshore větrným projektům další překážky, v ohrožení jsou i projekty ve výstavbě

Šéfka EK uvítala Trumpův odklad cel, EU chce dále jednat

Cena ropy Brent se po zavedení nových amerických cel propadla po 60 USD za barel

Bloomberg: Trump nařídí oživení uhelného průmyslu ve Spojených státech

@Karel Valenta 2. červenec 2025, 23:33
Vy už znáte výsledek aukcí na provozní podporu větrníků?

Senát schválil zavedení oblastí pro snazší vznik solárních a větrných zdrojů

ad Jiří Svoboda 2. červenec 2025, 23:45

pokial vynechame uvodnu cast prispevku - <i>".. ještě k přírodě v ČR v roce 2100 , pokud se radikálně nesníží emise CO2 .." </i> - teda teda zavadzajucu premisu, ze za zmenu klimatu je zodpovedny primarne antropogenny CO2 .. a ze sme schopny ovplyvnit klimaticku zmenu aj inak ak nuklearnou zimou (a aj to len na par desatroci, potom sa to vrati do "starych kolaji")  .. tak mozeme zacat debatu o zvysku prispevku - teda mozne dopady zmeny klimy a ako sa na nich pripravit (nie nezmyselne bojovat proti nim)

Koalice členských států EU chce větší cenovou regulaci v rámci ETS2

Tak ekofašismus dostává právní rámec. Pořád jsme se ale nedozvěděli, jak se vlastně stanovování akceleračních zón bude provádět, kdo je bude provádět, co bude určující pro jejich určení. Když se v článku píše, že to bude na třech úrovních tedy územní plány obcí, dále v zásady územního rozvoje krajů a na celostátní úrovni územním rozvojovým plánem, tak si myslím, že slovíčko "akcelerace" mohou klidně vypustit. Každá zásadnější změna v těchto dokumentech, je na roky. Na druhou stranu, pokud se jejich změn dosáhne na základě nějakého politického rozhodnutí shora, pak je termín ekofašismus zcela na místě.

ještě   k přírodě v  ČR  v roce 2100  ,  pokud se  radikálně nesníží emise CO2 : 

1. Zvýšení teploty
Průměrná roční teplota v ČR by mohla stoupnout až o 4° oproti současnému stavu.
Léta budou extrémně horká: časté teploty přes 35 °C, výjimečně až 40–42 °C.
Noční teploty v létě často neklesnou pod 20 °C = tzv. „tropické noci“.

 2. Změna srážkových vzorců
Více srážek v zimě (ale častěji jako déšť než sníh).
Méně srážek v létě = delší a častější sucha.
Intenzivní přívalové deště → bleskové povodně, půdní eroze.
Omezené zásoby spodní vody, vysychání studní v některých oblastech (jižní Morava, Polabí).

 3. Změna vegetace a krajiny
Níže položené lesy (borové, smrkové) budou prakticky neživotaschopné kvůli suchu a škůdcům (kůrovec už teď ukazuje směr).
Listnaté dřeviny (dub, buk) se posunou výš a severněji.
Alpské a horské druhy (např. v Krkonoších nebo Jeseníkách) mohou zcela vymizet – nebudou mít kam „utéct“.
Louky a mokřady vyschnou, biodiverzita klesne.
Nárůst stepních a polopouštních typů krajiny na jihu Moravy a ve středních Čechách.
 
4. Ztráta biodiverzity
Mnoho druhů rostlin, obojživelníků, ptáků a hmyzu vymře, protože se nestačí adaptovat nebo jim zmizí prostředí.
Škůdci a invazní druhy se rychleji šíří (klíšťata, komáři, kůrovec, aj.).
Např. jižní Čechy nebo Vysočina mohou připomínat dnešní maďarskou step.
 
5. Zemědělství
drasticky klesne produkce některých plodin (např. brambory, jarní obiloviny).
Zvýší se potřeba zavlažování, které ale narazí na nedostatek vody.
Časté výpadky úrody kvůli suchu a horku → dopady na ceny potravin.
Naopak se může dařit vinné révě, kukuřici, slunečnici – posun zemědělských zón na sever.

 Co zůstane?
Vysokohorské oblasti (např. části Krkonoš, Jeseníků) si udrží relativně stabilní klima, ale budou pod tlakem.
Části Beskyd nebo Šumavy s vyšší vlhkostí mohou být útočištěm pro zbytkovou přírodu.

Uměle řízená krajina (vodní nádrže, zavlažování, výsadby odolnějších druhů) bude klíčová pro přežití.

 Shrnutí:
Suchá, teplejší, stepní až polopouštní v nižších a středních polohách.

S výrazně nižší druhovou rozmanitostí.
S častými suchy, vedry a extrémy počasí.
Lesy budou muset být zcela jinak strukturované – např. dubové a akátové lesy místo smrčin.

Stabilní sněhová pokrývka v zimě bude spíše výjimečná.

Kdo  z Vás  rozumí  přírodě , pak  vidí  , jak tyto trendy  dnes postupují.

Co  se týče vody , pak  z  řek  můžete ještě  získat v létě asi  3,7mm  závlahy měsíčně  na  1m2  zemědělské půdy v ČR.  Fakticky efektivně  můžete zavlažovat cca 10%   rozlohy  zemědělské  půdy v  ČR ,   Stavět  nové  významné  přehrady není moc kde.   takže za mě závěr , že  zemědělská  produkce  bude klesat. Co se týče oteplení  to  je prostě realita  stane se to a  pak stejně budeme muset  odejít od  fosilních paliv.  Proč ,  protože ekonomicky pro  spálení  těžitelná  ropa  stejně dojde do konce století uhlí  je regionální  zdroj v EU se už  těžit  nebude , takže z fosilních paliv  zůstane jen plyn ,  celkové  odhady jeho zásob při  dnešní  těžbě jsou 150 let  ,  takže  reálně  při  zdvojnásobení těžby  75  let  , takže   v 21  století  už  moc fosilních paliv , které by  se dali  dovážet  do  EU moc nebude.  Jediné  co zbyde bude to  teplejší klima a to vydrží  několik tisíc let.  Dalším důsledkem bude , že budeme závislí na dovozech fosilních paliv  zbytečně o  cca 40 let  déle.   Nejsem  pro  dovoz  fosilních paliv  jsem  pro minimalizaci jejich spotřeby  chápu že  nulová spotřeba je  problém , ale  pokles   o cca  80-85%   do roku  2050  reálný je.    I když  také chápu  ,že  se  patrně  oteplí , protože na  fosilní paliva bohaté státy jako USA  budou chtít svoje  fosilní  paliva spálit  kvůli tomu  ,že  je  to nejlevnější.

Operátor/ka servisního dispečinku

Senior Program/Projekt manager

Project manager

Project manager/elektro, fotovoltaika

Ekologické organizace vítají středeční návrh Evropské komise snížit emise oxidu uhličitého (CO2) do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990 jako závazný klimatický cíl. Podle ekologů návrh přináší potřebnou předvídatelnost pro firmy i ve

Snížení emisí CO2 o 90 procent? Jsme proti. Důležité jsou ekonomické aspekty, řekl premiér Fiala

Česká republika a dalších 17 států Evropské unie žádají o změnu obchodování s povolenkami ETS 2.Česká republika odeslala Evropské komisi tzv. non-paper za 18 členských států, které jej podepsaly.

Chceme změnu emisních povolenek: Česko stojí v čele výzvy

Snižování emisí skleníkových plynů má pokračovat i v příští dekádě, Evropská komise navrhla cíl jejich poklesu o 90 procent pro rok 2040. Zelené projekty nově půjde dělat i mimo EU, zapojí se tak i „globální“ komisař Jozef Síkela.

Necouvat, ale jít dál. Green Deal má pokračovat, Brusel vydal nový cíl 2040

Senátoři budou projednávat zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů. „Potřebujeme vyšší podporu obnovitelných zdrojů, abychom zvýšili naši energetickou soběstačnost. A to pomůže všem spotřebitelům v České republice,“ zdůrazňuje pro Český

Expert: Z deseti let jen rok. Zákon, který je v Senátu, by měl zrychlit schvalování fotovoltaiky i větrníků

Zrušení amerických sankcí, souvisejících s rozšířením maďarské jaderné elektrárny Paks, tomuto projektu významně pomůže. „Byl to pokus podkopat dlouhodobou energetickou bezpečnost Maďarska uvalením omezení na výstavbu jaderné elektrárny Pa