Alaska LNG: Cesta k energetické dominanci USA, nebo slepá ulička?

Ambiciózní projekt Alaska LNG je opět pod drobnohledem investorů. Tentokrát však kvůli obavám z amerických cel, která nutí asijské obchodní partnery zvažovat své angažmá v rozsáhlém energetickém projektu na Aljašce. Plynovodní propojení polárních nalezišť se zkapalňovacími terminály na jihu tak získává novou dynamiku, informoval server CNBC.

Projekt Alaska LNG představuje zásadní iniciativu amerického exportu zkapalněného zemního plynu (LNG), jejímž cílem je propojit bohatá naleziště na severním svahu Aljašky – konkrétně ložiska Prudhoe Bay a Point Thomson – s exportní infrastrukturou na jihu státu.

Odhady hovoří o prokázaných zásobách ve výši přibližně 1 bilionu metrů krychlových, přičemž celkový potenciál regionu může dosahovat až 6 bilionů kubíků. Klíčovou součástí projektu je výstavba plynovodu o délce 1287 kilometrů, který by tato naleziště spojil s přístavem Nikiski, nejdéle fungujícím LNG terminálem ve Spojených státech.

Kromě rozsahu zásob je hlavní výhodou projektu jeho strategická poloha vůči asijským trhům, které patří mezi největší světové odběratele LNG. Oproti jiným americkým projektům nabízí Alaska LNG kratší přepravní trasy do Japonska, Jižní Koreje či Číny. Významné jsou rovněž stabilní regulatorní podmínky v USA, důraz na bezpečnostní standardy a chladné aljašské klima, které zvyšuje efektivitu a snižuje energetickou náročnost při zkapalňování plynu.

Současná situace

Pro Donalda Trumpa představuje projekt národní prioritu a důležitou součást jeho programu tzv. „energetické dominance USA“. Jak připomněl aljašský guvernér Mike Dunleavy, LNG tanker z Aljašky by mohl do Japonska dorazit zhruba za osm dní. To je výrazně méně oproti delší a komplikovanější trase z Mexického zálivu, která vede přes přetížený Panamský průplav.

Trumpova administrativa nyní zjevně vyvíjí tlak na Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan, aby do projektu investovaly. Ačkoli povolení pro výstavbu jsou připravena, Alaska LNG čelí řadě překážek. Podle bývalého energetického poradce prezidenta George W. Bushe, Boba McNallyho, se asijští partneři mohou zdráhat kvůli vysokým nákladům, složitosti a rizikům projektu.

Zvláště ekonomická stránka projektu vyvolává pochybnosti. Podle analytiků postrádá Alaska LNG silnou obchodní logiku. Pokud by ji měl, projekt by se s největší pravděpodobností dočkal širší podpory už dříve. Mnoha asijským odběratelům se totiž jeví jako výhodnější alternativy na pobřeží Mexického zálivu, které nabízejí nižší náklady a lepší infrastrukturu.

Náklady na výstavbu přesahují 40 miliard dolarů, přičemž experti varují, že tato suma je již zastaralá a bude pravděpodobně nutné ji výrazně navýšit. Munton upozorňuje, že realizace projektu bude pravděpodobně vyžadovat zapojení veřejných financí nebo přímou státní podporu. Přesto guvernér Dunleavy věří, že se projekt může prosadit i bez státní dotace – díky své přirozené konkurenceschopnosti, geopolitickému významu a měnícím se mezinárodním vztahům.