Turecko přeruší kontroverzní průzkum těžby zemního plynu ve východním Středomoří. Prohlásil to dnes mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Atény tvrdí, že se průzkum odehrává v řeckých vodách, a před týdnem do oblasti vyslaly bojová plavidla svého námořnictva.
<blockquote>&#8222;Buďme konstruktivní a na nějaký čas to (průzkum těžby) odložme,&#8220; citoval mluvčí Ibrahim Kalin v televizi CNN Türk tureckého prezidenta.</blockquote>
Dodal, že se jedná o vstřícný krok mající za cíl uvolnit napětí ve vztazích se sousedním Řeckem.
Vláda v Aténách turecký záměr dočasně stáhnout lodě na průzkum těžby poblíž Kréty přivítala. &#8222;Je to dobré rozhodnutí,&#8220; uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas. Média s odvoláním na zdroje z blízkosti ministerstva obrany uvedla, že z oblasti se již stáhly také všechny turecké válečné lodě, které tam Ankara v důsledku eskalace napětí z minulého týdne vyslala.
Do sporu se v uplynulých dnech vložila německá kancléřka Angela Merkelová, která si na toto téma telefonovala s Erdoganem i řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem.
<figure id="attachement_16806" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle Atén je turecký průzkum nezákonný, neboť oblast patří k výlučné ekonomické zóně Řecka. K zastavení průzkumu vyzvala Ankaru také Evropská unie. Podle tureckého právního výkladu mají ostrovy jako Kréta kolem sebe teritoriální vody, nikoliv už výlučnou ekonomickou zónu.
Trvalé řešení konfliktu o práva na využívání nerostného bohatství ve vodách Egejského moře a východního Středomoří se navzdory současnému ústupku Ankary nerýsuje, podotýká DPA. Turecko nadále rozporuje status mnoha řeckých ostrovů a chce na toto téma s Řeckem vyjednávat. Atény jsou ochotny vést debatu pouze o kontinentálním šelfu.

Plynárenství

Turecko přeruší podmořský průzkum ložisek zemního plynu, který kritizuje Řecko

Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropské Unie, Josep Borrell, prohlásil, že „ilegální“ vrtání Turecka u pobřeží Kypru „musí přestat“. K tématu se vyjádřil na setkání s představiteli Kypru v Nikósii, hlavním městě ostrova. Nejedná se o první takové vyjádření ze strany EU.
Kypr je rozdělen na mezinárodně uznávanou Kyperskou republiku, jež je členem EU, a na Severní Kypr, který je pod kontrolou Turecka od 70. let 20. století. V únoru 2019 společnosti <a href="https://corporate.exxonmobil.com/News/Newsroom/News-releases/2019/0228_ExxonMobil-makes-natural-gas-discovery-offshore-Cyprus">ExxonMobil</a> a Qatar Petroleum objevily velká ložiska zemního plynu, největší jaká kdy byla v blízkosti Kypru objevena. Zásoby podmořského ložiska jsou odhadovány na 5–8 bilionů stop krychlových (přibližně 142–227 miliard metrů krychlových) zemního plynu.
Borrell se po setkání s kyperským ministrem zahraničí na svém Twitteru vyjádřil, že turecké ilegální vrtání musí přestat. Zároveň uvedl, že vymezení výlučných ekonomických zón musí být učiněno v souladu s mezinárodním právem.
Nejedná se o první vyjádření podobného postoje ze strany představitelů EU. EU a zástupci jednotlivých členských států aktivity Turecka za <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru">ilegální</a> označili již v minulosti. Zvažovány byly i sankce.
<h2>Pře o plyn jsou součástí dekády trvajících sporů</h2>
Kypr v lednu 2020 označil Turecko za „pirátský stát“ kvůli přetrvávajícím <a href="https://oenergetice.cz/ropa/turecko-pokracuje-pruzkumnych-operacich-pobliz-brehu-kypru/">průzkumným</a> aktivitám ve výlučné ekonomické zóně Kypru.
<blockquote>„Turecko se rozhodlo pokračovat se svým šestým ilegálním vrtáním za méně než rok, čímž porušuje svrchovaná práva Kypru a přispívá k další destabilizaci regionu. Turecké aktivity v kyperských námořních zónách nemohou být vnímány samostatně… tvoří součást znepokojujícího chování,“ uvedl Nikos Christodoulides, ministr zahraničí Kyperské republiky. </blockquote>
Turecko je proti unilaterálním průzkumům Kyperské republiky a prohlašuje, že turečtí Kypřané mají právo sdílet zdroje, které se nachází v blízkosti ostrova. Zároveň Turecko trvá na tom, že i sám Severní Kypr, stát uznávaný pouze Tureckem, má nárok na průzkumy kolem celého ostrova. Téma zásob zemního plynu tak tvoří jeden z významných sporných bodů, které brání jednáním o možném sjednocení ostrova.

Turecké ropné vrty u Kypru jsou ilegální, prohlásil představitel EU pro zahraniční věci

Kdysi druhý největší producent zemního plynu ve Spojených státech amerických se připravuje na bankrot. Podle informací agentury Reuters již společnost začala dojednávat s věřiteli možnosti úvěru za účelem překlenutí období soudního řízení podle kapitoly 11 o reorganizaci. 
Vývoj na světových trzích s komoditami společně s nízkou poptávkou po ropě a zemním plynu si zřejmě v následujících týdnech vyžádá další oběť mezi americkými producenty zemního plynu a ropy. Jednou z prvních byla společnost <a href="https://oenergetice.cz/ropa/americti-tezari-ropy-nad-propasti-az-40-nich-muze-pozadat-ochranu-pred-veriteli">Whiting Petroleum a spekuluje se i o solventnosti společnosti Valaris</a>.
Chesapeake Energy, společnost, která byla jedním z hlavních tahounů těžby z břidlicových ložisek a donedávna také druhým největším producentem zemního plynu v USA, se údajně připravuje na řízení podle kapitoly 11 amerického zákona o bankrotech, čímž by si společnost zajistila ochranu před věřiteli.
Společnost se snaží sehnat úvěr ve výši až jedné miliardy dolarů, aby po dobu soudního řízení o reorganizaci mohla zajistit běžné operace podniku. Pokud se společnost udrží, bude možné její další pokračování. Obdobným procesem ostatně v minulých letech prošel i v energetice dobře známý Westinghouse.
Podle zdrojů agentury Reuters je zatím jednání o úvěru v počátečních fázích a společnost má ještě v úmyslu usilovat o vyřešení svých dluhů mimo reorganizaci podle zmiňované kapitoly 11.
<figure id="attachment_21740" class="wp-caption alignleft" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-21740" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-512x294.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-768x442.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-725x417.jpg 725w" alt="Vrt pro těžbu břidlicového plynu" width="800" height="460" /><figcaption class="wp-caption-text">Vrt pro těžbu břidlicového plynu zdroj: Flickr, A Tonelli</figcaption></figure>
Společnost je již dlouhou dobu významně zadlužena, přičemž v loňském roce se jí dařilo své zadlužení zmírňovat. Současné dění na trzích ji ovšem zasadilo ránu, ze které se již bez ochrany před věřiteli zřejmě nedostane.
Společnost se totiž snažila počátkem roku zaměřit více na těžbu ropy a zmírnit tak své zaměření na zemní plyn, jelikož ten byl jejím hlavním zaměřením. Cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem a následně pandemie onemocnění COVID-19 tyto plány ale zmařila.
Situace pro společnost ovšem nevypadá dobře – agentura Moody’s snížila úvěrový rating společnosti do spekulativního pásma na úroveň označovanou jako „junk“, která je posledním pásmem před samotným bankrotem. Takové hodnocení pro společnost především znamená, že jí bankovní domy půjčují peníze za vysoké úroky a za nevýhodných podmínek.

Společnosti

Někdejší druhý největší producent plynu v USA stojí před bankrotem

Největší evropské ložisko zemního plynu v aktuálním plynárenském roce zřejmě sníží těžbu až k 10 mld. metrů krychlových zemního plynu. Původní cíl pro tento rok byl 11,8 mld. kubíků, nizozemská vláda ovšem oznámila, že <a href="https://blogs.platts.com/2020/03/05/groningen-gas-field-winding-down" target="_blank" rel="noopener">cíl může být dále snížen</a>.
Příběh největšího evropského a jednoho z největších ložisek zemního plynu na světě se postupně chýlí ke svému konci. Nizozemská vláda se po opakovaných zemětřeseních, které byly spojovány právě s těžbou plynu v Groningenu, rozhodla těžbu postupně utlumit.
Po prvních zemětřeseních v roce 2013 se o postupném utlumení těžby začalo spekulovat, následně bylo uzákoněno ukončení těžby do roku 2030. Podle současného plánu by měly být poslední metry krychlové zemního plynu dodány <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nejvetsi-lozisko-zemniho-plynu-evrope-se-ma-uzavrit-podstatne-drive-nez-rozhodla-nizozemska-vlada">do soustavy v roce 2022</a>. Ani to ovšem nemusí být konečné datum s ohledem na to, že místní vláda na snížení těžby nadále tlačí.
Zatímco v roce 2013 pocházelo z ložiska Groningen až 54 mld. m3 zemního plynu, v plynárenském roce začínajícím 1. října 2019 a končícím 30. září 2020 to může být pouze 10 mld. m3. Přitom v druhé polovině sedmdesátých let 20. století těžba převyšovala dokonce 75 mld. m3.
<figure id="attachment_75208" class="wp-caption alignleft" style="width: 934px;"><img class="size-full wp-image-75208" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png 934w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-512x271.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-768x407.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-725x384.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-800x424.png 800w" alt="Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku" width="934" height="495" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku</figcaption></figure>
Trh se zemním plynem to ovšem pocítí pouze omezeně. Po dvou teplotně nadprůměrných zimách se ceny zemního plynu díky nižší poptávce v teplárenství propadly na spotových trzích až pod 10 EUR/MWh. Po zimě lze navíc očekávat, že zásoby v zásobnících budou relativně vysoké, což bude nadále vytvářet přebytek na trhu. Současně byla koncem loňského roku uzavřena přepravní smlouva o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu. Nedostatek zemního plynu v Evropě nelze proto za současných podmínek očekávat.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1583692001.json“}
Otazník se stále vznáší nad spuštěním dvou větví plynovodu Nord Stream 2 o přepravní kapacitě 55 mld. m3. Po uvalení amerických sankcí se prakticky okamžitě z výstavby NS2 stáhla společnost Allseas. Přestože Rusko vyslalo vlastní plavidlo schopné dokončit stavbu plynovodu, není stále jasné kdy a s jakými obtížemi bude Nord Stream 2 zprovozněn.
Pokud ovšem bude zprovozněn na konci tohoto, případně počátku příštího roku, bude mít Evropa k dispozici dalších 55 mld. metrů krychlových zemního plynu ročně. V kombinaci s dostatkem plynu dováženém ve zkapalněné formě tak není pravděpodobné, že by Evropa kvůli předčasnému uzavření ložiska Groningen měla trpět nedostatkem plynu.
Přesto se provozovatelé distribučních soustav, spolu s průmyslem a dalšími odběrateli, v Nizozemsku a na severu Německa budou muset vyrovnat s přechodem na jiný druh plynu, jelikož v Nizozemsku je těžen nízkokalorický plyn, zatímco z Ruska, Norska a jiných destinací proudí do Evropy vysokokalorický plyn. Při rychlém útlumu těžby v Groningenu tak bude nutné zajistit dostatek kapacit pro konverzi vysokokalorického plynu na nízkokalorický, než se odběratelé této změně stačí přizpůsobit.

Největší evropské ložisko zemního plynu utlumuje těžbu, tento rok může atakovat pouhých 10 mld. kubíků

Podle <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=41955">dat</a> americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (EIA) USA v roce 2018 dosáhly nových rekordů v produkci, spotřebě a exportu zemního plynu. Produkce plynu byla v loňském roce nejvyšší od roku 1930, od kdy má EIA k dispozici data. 
<h2>Nejvíce se těží v Texasu</h2>
Americká agentura EIA vydala zprávu <a href="https://www.eia.gov/naturalgas/annual">Natural Gas Annual pro rok 2018</a>, která obsahuje informace kupříkladu o produkci, spotřebě, skladování, importu a exportu zemního plynu USA. Podle této zprávy v roce 2018 vzrostla těžba zemního o 12 % ve srovnání s rokem loňským. Toto zvýšení znamená dosažení rekordní průměrné výše těžby 83,3 miliard stop krychlových zemního plynu denně (Bcf/d), tedy přibližně 2,4 miliardy metrů krychlových (bcm/d). Jedná se o největší procentuální navýšení od roku 1951 a o celkový nejvyšší vytěžený objem plynu za rok od doby, od kdy EIA těžbu zemního plynu sleduje, tedy od roku 1930.
<figure id="attachment_77931" class="wp-caption aligncenter" style="width: 994px;"><img class="size-full wp-image-77931" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-plynu-USA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-plynu-USA.png 994w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-plynu-USA-512x190.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-plynu-USA-768x284.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-plynu-USA-725x268.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-plynu-USA-800x296.png 800w" alt="" width="994" height="368" /><figcaption class="wp-caption-text">Produkce zemního plynu v USA mezi roky 1930 – 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
K největšímu nárůstu produkce zemního plynu došlo v regionech Apalachian, Permian a Haynesville. Státem s nejvyšší produkcí plynu zůstal i nadále Texas. Místní těžba dosáhla 18,7 Bcf/d (přibližně 530 mcm/d) právě díky těžbě v oblasti Permian v západním Texasu a východním Novém Mexiku.
<h2>Spotřeba vzrostla nejvíce v elektroenergetice</h2>
Spotřeba zemního plynu se zvýšila mezi lety 2017 a 2018 o 11 %. Důvodem je zejména zvýšená spotřeba zemního plynu v elektroenergetickém sektoru. Spotřeba plynu ovšem vzrostla ve všech sektorech koncové spotřeby. Například ve vytápění díky chladné zimě a v chlazení díky rekordně teplému létu.
<figure id="attachment_77932" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-77932" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/spotřeba-plynu-USA.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/spotřeba-plynu-USA.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/spotřeba-plynu-USA-512x256.png 512w" alt="" width="631" height="316" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba zemního plynu v různých sektorech v USA v letech 2010 – 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Exporty zemního plynu dosáhly v roce 2018 10 Bcf/d (přibližně 283 milionů metrů krychlových, mcm/d) zemního plynu. V roce 2017 to bylo 8,6 Bcf (přibližně 244 mcm/d). V loňském roce bylo uvedeno do provozu několik zařízení na export zkapalněného zemního plynu.

Rychlé zprávy

EIA: USA v roce 2018 dosáhly historicky rekordní produkce zemního plynu

Vláda Spojeného království rozhodla o zákazu frakování na území Anglie kvůli obavám z případných otřesů, které jsou s frakováním spojeny. Rozhodnutí vlády reaguje na studii, která zkoumala otřesy o síle 2,9 stupně způsobené frakováním v lokalitě Preston New Road.
S rozvojem těžby zemního plynu a ropy za pomocí frakování se i Velká Británie nechala zlákat k tomu, aby na svém území provedla několik průzkumů. Ty měly předpovědět, zda bude těžba na ostrovech perspektivní a proveditelná.
I dřívější premiér David Cameron nabádal obyvatele jižní Anglie, aby nebránili těžbě zemního plynu frakováním, přičemž tvrdil, že <a href="https://www.ft.com/content/5bcb312a-0327-11e3-9a46-00144feab7de">významné benefity těžby převáží nad velice omezenými zásahy do území</a>.
Veškeré sliby ohledně budoucí těžby jsou ovšem pryč – na konci minulého týdne vláda vydala prohlášení o tom, že veškerá těžba a průzkumy za účelem těžby zemního plynu frakovanáním jsou pozastaveny. Vláda tak učinila na základě odborné analýzy, která zkoumala menší otřesy v lokalitě Preston New Road, které dosáhly síly 2,9 stupně.
<figure id="attachment_21740" class="wp-caption alignleft" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-21740" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-512x294.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-768x442.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-725x417.jpg 725w" alt="Vrt pro těžbu břidlicového plynu" width="800" height="460" /><figcaption class="wp-caption-text">Vrt pro těžbu břidlicového plynu zdroj: Flickr, A Tonelli</figcaption></figure>
Hlavním závěrem studie je, že není možné aktuální technikou zcela přesvědčivě předpovědět, zda dojde při těžbě k otřesům. Otřesy jsou přitom obecně s těžbou frakováním spojovány.
Vláda ve svém prohlášení uvedla, že v principu těžbu zemního plynu frakováním nevylučuje, bezpečnost obyvatel v okolí a jejich majetku je ovšem důležitější, a proto k zákazu těžby přistoupila.
<blockquote>„Přestože uznávám významný potenciál, který může mít břidlicový plyn jako překlenovací zdroj energie k dosažení budoucnosti s nulovými emisemi, vždy jsem vyžadovala, aby případná těžba byla bezpečná,“ Andrea Leadsom, ministryně hospodářství a energetiky</blockquote>
Těžba plynu v Evropě v posledních letech klesá a zákaz těžby z břidlic v Anglii tento trend nepomůže zvrátit. Pokles těžby plynu v Evropě je způsoben především uzavíráním největšího ložiska Groningen v Nizozemsku.

Velká Británie zakázala těžbu plynu frakováním, důvodem jsou dřívější otřesy v Preston New Road

Brazilská vláda má příští týden projednat potenciální vstup země do OPEC. Brazilský prezident Jair Bolsonaro uvedl, že největší producent ropy a zemního plynu v Latinské Americe znovu dostal od OPECu podněty k možnému vstupu.
<blockquote>„Budeme se scházet příští týden a myslím si, že při této příležitosti nám řekne o návrhu, který dostal v Saúdské Arábii. Ten bude analyzován týmem z ministerstva pro težbu a energetiku a ministerstva hospodářství,“ uvedl Bento Albuquerque, ministr pro těžbu a energetiku.
„Osobně bych si přál, aby se Brazílie stala členem OPEC, potenciál tam je. Máme dostatek rezerv, které jsou ve skutečnosti větší, než mají někteří současní členové,“ uvedl Jair Bolsonaro, brazilský prezident.</blockquote>
Brazílie, která má dlouhodobé obchodní vazby se zeměmi na Středním východě, byla již dříve pozvána Íránem, aby se připojila k OPEC během administrativy bývalého prezidenta Luiza Inacia Lula da Silvy. Rozhovory však nikdy nepokročily za přípravné fáze.
Brazílie se nicméně zúčastnila otevřených diskuzí o produkci OPEC, včetně vyslání delegace na účast na rozhovorech v Alžíru v srpnu 2016.
<blockquote>„Byli jsme pozváni ze strany země Středního východu, abychom se připojili k OPEC. Rychle jsem mluvil s ministrem pro těžbu a energetiku, který mi řekl, že existují klady a zápory. Rozhodnutí by nemělo být učiněno rychle. Měli bychom si promluvit příští týden,“ řekl Bolsonaro.</blockquote>
Ministr hospodářství Paulo Guedes uvedl, že pozvání k připojení k OPEC bylo nevyhnutelné, vzhledem k pravděpodobnému vzestupu těžby ropy v zemi v příštím desetiletí. Plán Brazílie je být mezi pěti největšími světovými producenty ropy v následujícím desetiletí. Národní ropná agentura odhaduje, že Brazílie do roku 2030 vyprodukuje denně 5,5 milionů barelů ropy.

Ropa

Brazílie v příštím týdnu projedná možnosti vstupu do kartelu OPEC

Nizozemsko v září oznámilo záměr další snížení těžebních kvót v ložisku Groningen. Úplné ukončení těžby v tomto poli se očekává v polovině roku 2022. Vláda zároveň ale oznámila, že snížení těžby v Groningenu nepovede ke zvýšení těžby v dalších 240 malých plynových ložiscích země. Celková produkce plynu v Nizozemsku by tedy měla klesat.
<h2>Nižší těžební kvóty pole Groningen</h2>
V září 2019 nizozemské ministerstvo financí oznámilo, že chce snížit <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091019-dutch-government-proposes-groningen-gas-output-quota-of-118-bcm-for-next-gas-year">produkční kvóty </a>pole Groningen na 11,8 miliard metrů krychlových (bcm) zemního plynu pro plynárenský rok začínající v říjnu 2019. Původně navržená kvóta byla 15,9 bcm.
Úplné ukončení těžby z tohoto ložiska se očekává v polovině roku 2022. Kvóta pro předchozí plynárenský rok, tedy od začátku října 2018 do konce září 2019, byla nastavena na 19,4 bcm plynu.
<blockquote>„Těmito opatřeními vláda naplňuje slib udělat vše proto, aby byla těžba plynu ukončena co nejdříve to bude možné.“ z prohlášení nizozemské vlády</blockquote>
Nizozemská vláda zároveň uznala, že toto urychlené snížení produkce pole Groningen bude mít „finanční dopady“. Snížení plánované těžby z 15,9 bcm na 11,8 bcm připraví nizozemsko o 400 milionů euro (přibližně 10,3 miliardy korun) do státního rozpočtu pro rok 2020.
<figure id="attachment_75208" class="wp-caption aligncenter" style="width: 934px;"><img class="size-full wp-image-75208" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png 934w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-512x271.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-768x407.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-725x384.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-800x424.png 800w" alt="Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku" width="934" height="495" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku. Zdroj: NAM</figcaption></figure>
<h2>Desítky menších ložisek v Nizozemsku nenahradí těžbu v Groningenu</h2>
V pátek 4. října 2019 nizozemský ministr pro ekonomiku a klima Eric Wiebes v dolní komoře parlamentu prohlásil, že snížení produkčních kvót Groningenu na 11,8 bcm nepovede k zintenzivnění těžby v ostatních 240 polích Nizozemska.
<blockquote>„Nizozemsko se  postupně zemního plynu zbavuje, ukončení těžby plynu v Groningenu v roce 2022 nevede k vyšší produkci z dalších 240 malých plynových polí v Nizozemsku. Vytěžený objem plynu se každý rok snižuje.“ 
Eric Wiebes, holandský ministr pro ekonomiku a klima</blockquote>
Toto nutně neznamená, že těžba každého jednotlivého ložiska bude klesat, nicméně celková produkce klesat má. Zároveň bude podle ministra domácí produkce zemního plynu preferovaná před importy, dokud bude těžba „bezpečná a zodpovědná“.
<h2>Nizozemsko bude potřebovat LNG i plyn z Norska a Ruska</h2>
Těžba na dvou ze čtyř polích Groningenu již byla ukončena. V březnu 2018 byla ukončena těžba v Loppersum a v dubnu téhož roku v Eemskanaal. Před zavedením těžebních kvót bylo v Groningenu v roce 2013 vytěženo 54 bcm zemního plynu.
Vzhledem k tomu, že se v Groningenu těží nízkokalorický plyn, musí Nizozemsko momentálně konvertovat více vysokokalorického plynu na nízkokalorický, aby pokles těžby z pole vykompenzovalo. Podle serveru Platts rychlý pokles těžby v Groningenu povede k vyšší závislosti na dodávkách LNG a plynu z Norska a Ruska.

Těžební kvóty u Groningenu nepovedou k vyšší těžbě z ostatních nizozemských plynových polí

<a href="https://www.reuters.com/article/us-chevron-climate/chevron-aims-to-cut-intensity-of-greenhouse-gas-emissions-from-production-idUSKBN1WI1NO">Cílem společnosti Chevron je snížit emise skleníkových plynů z její produkce ropy o 5 až 10 %</a>. Tohoto cíle, který je součástí pokračujícícho úsilí v boji proti změně klimatu, chce dosáhnout během následujících 7 let.
Americká energetická společnost Chevron, která je součástí Ropné a plynárenské klimatické iniciativy (OCGI – Oil and Gas Climate Initiative), uvedla, že se zaměří také na snížení emisí sklenikových plynů o 2 až 5 % z těžby zemního plynu.
Cíle společnosti Chevron však nezahrnují plány na snížení emisí podle <a href="https://snizujemeco2.cz/cs/uhlikova-stopa">Scope 3</a>. Cíle dále nezahrnují ani to, jak zákazník paliva využívá.
Ropný a plynárenský průmysl je pod tlakem aktivistů znepokojených důsledky změny klimatu. Vědci tvrdí, že svět musí v příštích 10 letech snížit emise skleníkových plynů na polovinu, aby se vyhnul katastrofickému oteplování.
OGCI, založená v roce 2014, je skupinou 13 ropných společností, které představují 32 % světové produkce ropy a zemního plynu. Jeho cílem je snížit emise metanu a zvýšit účinnosti při využívání ropných produktů. Společnosti také investují do technologií zachycování oxidu uhličitého, které ho dokáží uskladnit ve vytěžených ložiscích nebo porézních prostorách pod zemí.
Chevron uvedl, že doposud utratil více než jednu miliardu dolarů (23,4 miliard korun) na projekty v oblasti zachycování a skládkování oxidu uhličitého v Austrálii a Kanadě. Očekává se, že investice sníží emise skleníkových plynů o přibližně 5 milionů tun ročně.
Energetické společnosti se nacházejí v první linii globálního přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Investoři se mohou potýkat s obrovskými ztrátami, pokud tyto společnosti včas nepřepracují své obchodní modely.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.axios.com/climate-methane-votes-fail-at-chevron-shareholder-meeting-9a029c8c-b891-44a6-8de4-003e2f72fdc2.html">AXIOS</a>

Energetika v zahraničí

Chevron chce snížit emise skleníkových plynů z produkce ropy a plynu

V roce 2018 se produkce ropy ve <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=40973">Spojených státech amerických</a> zvýšila o 16 % a produkce zemního plynu o 12 %. Toto navýšení celkem představuje historický rekord v absolutním nárůstu produkce ropy a zemního plynu jediné země. Kromě USA vzrostla produkce zemního plynu i ropy také v Rusku, a to v důsledku rostoucí globální poptávky. 
V roce 2011 Spojené státy předčily Rusko a staly se největším producentem zemního plynu. Největším producentem ropy na světě se Spojené státy staly v roce 2018, kdy předčily Saúdskou Arábii. Těžba <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-fosilni-paliva-mela-2017-podil-813-celosvetove-produkci-energie/">ropy a zemního plynu</a> je v těžebním portfoliu USA i Ruska na podobné úrovni. Saúdská Arábie naopak zásadně upřednostňuje ropu.
<figure id="attachment_75021" class="wp-caption aligncenter" style="width: 638px;"><img class="size-full wp-image-75021" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/ropa-plyn-produkce.png" sizes="(max-width: 638px) 100vw, 638px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/ropa-plyn-produkce.png 638w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/ropa-plyn-produkce-512x253.png 512w" alt="" width="638" height="315" /><figcaption class="wp-caption-text">Těžba zemního plynu a ropy ve vybraných zemích. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
USA v roce 2018 zvýšily svou produkci ropy o 17 %, a dosáhly tak rekordu s průměrnou denní těžbou téměř 11 milionů barelů ropy denně. Na tomto nárůstu má největší podíl oblast Permské pánve v západním Texasu a východním Novém Mexiku.
Těžba zemního plynu v <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eia-90-spotrebovaneho-plynu-usa-roce-2018-pochazelo-domaci-produkce/">USA</a> se v loňském roce zvýšila o 12 % na průměrných 28,5 miliard kubických stop zemního plynu denně (přibližně 807 milionů metrů krychlových plynu). Tato hodnota opět představuje rekord v produkci zemního plynu. Nárůst produkce je kromě jiného podporován rostoucí exportní kapacitou LNG a tím pádem schopností USA dosáhnout nových trhů.
Celkově toto navýšení těžby ropy a plynu v USA představuje historický rekord v absolutním nárůstu produkce jediné země.
<h2>Produkce roste i v Rusku</h2>
Díky rostoucí globální poptávce dosáhlo v roce 2018 rekordní produkce zemního plynu a <a href="https://oenergetice.cz/ropa/iea-rust-poptavky-po-rope-je-letos-zatim-nejslabsi-od-roku-2008/">ropy</a> kromě USA i Rusko. Rusko exportuje většinu své produkce ropy do Evropy a Číny. Od roku 2016 téměř 60 % ruské produkce surové ropy míří do zemí OECD.
Průměrná roční těžba surové ropy v Saúdské Arábii vzrostla v roce 2018 pouze mírně a stále zůstala nižší než produkce v roce 2016. Nicméně měsíčního historického rekordu Saúdská Arábie dosáhla v listopadu 2018, tedy ještě předtím, než došlo k prodloužení těžebních kvót <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/tezba-kartelu-opec-v-cervnu-klesla-na-nove-petilete-minimum/">OPEC</a>.