GECF: Plyn se do poloviny století stane hlavním zdrojem energie, jeho spotřeba vzroste o polovinu
Zemní plyn v posledních letech stále více vytlačuje z energetických mixů řady zemní uhlí, a jeho význam s ohledem na tlak na snižování emisí i nadále s velkou pravděpodobností poroste. Podle sdružení největších světových producentů plynu by jeho spotřeba mohla do roku 2050 vzrůst až o polovinu, a plyn by tak pokrýval více než čtvrtinu všech energetických potřeb lidstva.
Využívání zemního plynu nabývá v posledních letech stále většího významu, jelikož ve srovnání s uhlím produkuje při spalování výrazně nižší emise oxidu uhličitého. Jelikož se jeví i jako vhodný flexibilní doplněk k obnovitelným zdrojům, počítá se s jeho dlouhodobým využíváním i navzdory tomu, že se jedná o fosilní palivo.
Podle posledního dlouhodobého výhledu Fóra zemí vyvážejících zemní plyn (GECF) by měl zemní plyn předčit uhlí již v roce 2025, do roku 2047 by se poté měl v globálním měřítku stát nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem.
„Transformace energetiky nadále probíhá a zemní plyn spolu s obnovitelnými zdroji budou nabývat na důležitosti a budou hlavními přispěvateli k postupnému růstu celosvětové poptávky po energii,“ uvedlo podle serveru Montel sdružení GECF.
Podle predikcí GECF by globální poptávka po zemním plynu měla nadále růst a do roku 2050 přesáhnout 5900 miliard metrů krychlových (bcm) ročně, což je ve srovnání se stávajícími zhruba 4000 bcm ročně růst o bezmála 50 %. Hlavním centrem poptávky po plynu se má stát asijsko-pacifická oblast se 1660 bcm, více než dvojnásobkem současné poptávky.
„Poptávka bude růst konkrétně na trzích v asijsko-pacifické oblasti, severní Americe a na Středním východě, které společně do roku 2050 zajistí více než 75 % dalších objemů,“ uvedlo sdružení.
Zatímco ve v řadě regionů má těžba plynu nadále růst, v případě Evropy GECF očekává pokračování stávajícího trendu poklesu, přičemž během následujících 30 let by místní těžba měla klesnout na 70 bcm ročně, tedy zhruba na třetinu ve srovnání s 200 bcm z roku 2019.
Tlak na dekarbonizaci roste
Přestože je sdružení ve svém výhledu o budoucí roli plynu velmi pozitivní, samo uznává, že řada zemí a institucí přehodnocuje svůj postoj k jeho využívání. V budoucnu se by tak mohlo zkomplikovat financování projektů spojených s využíváním zemního plynu.
Zásadní roli by nicméně měl plyn hrát i nadále ve výrobě vodíku. Podle předsedy sdružení by se poptávka po vodíku měla do roku 2050 zpětinásobit na 475 milionů tun ročně ze současných necelých 100 milionů tun. Podle GECF by se 52 % vodíku mělo do roku 2050 vyrábět právě ze zemního plynu, 30 % elektrolýzou a 9 % z uhlí.
Autor úvodní fotografie: Roy Luck @flickr.com
Mohlo by vás zajímat:
Otázkou je, kam se dostane cena plynu? Je právě zajímavé, že v současnosti všechny teplárny počítají s plynem jako náhradou za uhlí. Cenu plynu v budoucnu vůbec nikdo neřeší. Výsledná cena tepla bude tak vysoká, že CZT to může zabalit, neboť vše okolo bude levnější. Vytápění CZT bude přežívat jen na základě legislativních omezení (vyčerpání emisních limitů pro danou oblast).
Cena plynu bude optimální. Z Ruska nebude politická vůle kupovat.
Lidé zaplatí za topení 2x tolik než když dnes jedou teplárny na uhlí. Bude velký tlak na odpojení jak se toho chytne nějaká politický strana a udělá z toho bod předvolebního boje tak bude po CZT.
To mi nějak nedochází, jak má plyn pomoct dekarbonizaci. Snad tam mělo být karbonizaci, ne?
Pokut tu propagandu dobře chápu, tak:
1) zemní plyn produkuje asi 1/2 CO2
2) Je představa míchat do něho elektrolytický vodík z OZE
3) Něco musí být jako spolehlivá záloha na OZE.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se