Jediný v Česku. GasNet začal stavět plynárenský polygon
Největší český distributor plynu, skupina GasNet, vybuduje ve svém areálu v Pardubicích unikátní plynárenský polygon. Stane se uceleným tréninkovým a testovacím místem pro plynaře a půjde o jediný takový objekt v celé České republice. V Pardubicích zahájil distributor plynu výstavbu první části polygonu.
Poklepání a přípitek. Výstavbu polygonu odstartovali v Pardubicích provozní ředitel GasNetu Petr Koutný a ředitel výstavby Pavel Komsa. Pomohli jim s tím ředitel speciálních prací GasNetu Petr Zajíček, vedoucí regionální oblasti Čechy 3 Jakub Neterda a Zdeněk Sitař jako zástupce BOZP. A mimochodem – protože jsou plynaři, neklepali na základní kámen, ale na „základní plynovod“. Pět kladívek proto přímo na stavbě rozezvučelo žlutou ocelovou trubku a odstartovalo jedinečnou stavbu celého českého plynárenství.
„Zprovoznění polygonu ohromně posílí bezpečnost práce a rozvoj našich lidí. V minulosti jsme často řešili, kde si v praxi ověřit některé pracovní postupy nebo kde se učit. Složitě jsme hledali místa vyhovující našim potřebám na probíhajících plynárenských stavbách nebo jinde. Díky polygonu budeme schopni daleko efektivněji a na jednom místě proškolit celé skupiny našich plynařů,“ říká ředitel provozu a údržby sítí Petr Koutný.
Zdroj: GasNet
Nejen že polygon poslouží ke zvyšování kvalifikace plynárenských techniků, ale distributor tady bude moct testovat i části plynárenských zařízení: materiály, armatury, regulátory. To všechno hned se třemi médii – zemním plynem, vodíkem i jejich směsí.
„Budeme schopni simulovat i některé situace z minulých let a názorně ukázat rizika spojená s distribucí zemního plynu a jeho vlastnostmi. Stejné činnosti pak budeme zkoušet i s novými plyny, které do naší distribuce přijdou a na které se intenzivně připravuje celá skupina GasNet,“ vysvětluje Petr Koutný.
V místě budoucího polygonu už jsou první výkopy. Plynaři začali se stavbou vzduchové části, kde budou nacvičovat rizikové situace ještě bez plynu. Místo něj se bude používat tlakový vzduch a bez rizika tak bude možné demonstrovat, co všechno plyn dokáže. Tato první část polygonu by měla být hotová do poloviny září. Vedle toho se postupně rozběhne i výstavba části polygonu pro práci se zemním plynem a vodíkem.
Zdroj: GasNet
„Z pohledu výstavby jde o výjimečný projekt. Jsem rád, že jsme už i v Pardubicích – stejně jako u našeho druhého klíčového projektu v Hranicích u Aše – přešli do realizační fáze. Při jeho výstavbě musíme zohlednit řadu věcí, které jsme nikdy dřív neřešili. Klade na nás vysoké nároky z hlediska bezpečnosti a řízení jeho provozu. Sami jsme se museli hodně učit. Zejména v přípravě jeho vodíkové části,“ popisuje Pavel Komsa.
Zatímco zdroj zemního plynu bude z nedalekého distribučního středotlakého plynovodu a připojeného vozu se zásobníkem CNG, vodík bude k dispozici ze svazku lahví. Součástí bude i směšovací zařízení pro přípravu plynové směsi v různých poměrech vodíku a metanu. V tlakových hladinách se počítá na polygonu s využíváním tlaku od 1 bar až po 25 bar. Plynaři budou zkoumat a pracovat s celou řadou dimenzí potrubí. Od nejmenších nízkotlakých až po DN 200.
Mohlo by vás zajímat:
Labutí píseň.
Plynárenství je odsouzeno k záhubě. Ano, jsou tu pohádky o vodíku (doteď nikdo ale neřekl, jak se bude levně a masově vyrábět - resp. v množstvím větší než jen pro nafukování dětských balonků, všichni jen věděj, jak ho pálit), o biometanu, a o tom, že teplárny budou muset přejít chtě nechtě na plyn. Každopádně neoddiskutovatelným faktem je, že celkový počet plynových přípojek v ČR dosti razantně klesá. Každý měsíc zmizí necelé 3 tisíce přípojek, tj. 7 přípojek denně. Zajímavé je, že elektrické přípojky (EANy) naopak celkem utěšeně stále přibývají, byť už by mělo být v principu saturováno.
Vodárenský efekt je neúprosný. Dřív nebo později budou fixní náklady na udržování plynárenské sítě tak vysoké, že nebude mít smysl v tom pokračovat. Já hádám, že tato doba nastane za 10-15 let. Jakmile bude plyn i se zohledněním fixních plateb dražší než 50% variabilních cen elektřiny (tuto energetickou efektivitu překoná i to nejhorší tepelné čerpadlo, a účinnost na hřídeli plynového motoru vyšší než 50% je prakticky nemožné dosáhnout), tak se to začne hroutit.
Jak se spalováním v kotli souvisí "účinnost na hřídelí plynového motoru"?
Se spalováním v kotli nijak. Ale u velkých tepelných čerpadel může být kalkulováno např. s pohonem velkými pístovými pomaloběžnými motory spalujícími přímo zemní plyn a tam se prostě končí s účinností na hřídeli na cca 45-50 %.
Velké elektromotory s výkonu 1+ MW mají účinnost 95+ %.
Z toho vyplývá že pokud plyn nebude levnější citelně víc než polovička ceny elektřiny (je potřeba přihlédnout i k tomu, že spalovací motor má dražší údržbu), tak to jde prostě ekonomicky do kopru.
No ale když nad tím tak přemýšlím, z toho plynového motoru lze využít jeho ztrátové teplo (tj. plynový motor využít pro pohon tepelného čerpadla, a jeho tepelné ztráty využít pro nadohřev topné vody), tak možná v principu stačí, když plyn bude za polovinu ceny elektřiny.
A uvažujte ještě kousek dál.
Co takhle tím plynovým motorem v zimě a ve špičkách odběru vyrábět nedostatkovou elektřinu. Zbytkové teplo pak využít na ohřev TV a topení. A máme tu celkovou účinnost 95%.
A samozřejmě, tu vyrobenou elektřinu je možno decentrálně využít dále k topení TČ a tak tu účinnost ještě zlepšit.
Místo výroby elektřiny v paroplynové elektrárně s účinností cca 60%, a nebo v plynové s účinností cca 30%.
Poznámka: ty plynové byly s "velkou slávou" nedávno uvedeny do provozu, viz. článek zde.
A voila, máme tu plynovou kogeneraci.
Chyba, necelých 100 přípojek dennně.
Jistě máte nějaký odkaz o čerstvém podstatném úbytku plynových přípojek.
Protože po krátkodobém poklesu vytápění plynem za plynové krize je nyní opět vzestup počtu prodávaných plynových kotlů a úbytek TČ.
Podařilo se mi najít jen starší údaje o počtu plynových přípojek z roku 2020, ale tam je naopak velký vzestup. A to cca 6 000 za rok.
Zdroj: plyn.cz/pocet-plynovych-pripojek-roste
Co se týká vzestupu EANů, je to pochopitelné. Nové s přidělují navíc k odběrovému každému novému majiteli FVE. Nemá to nic společného s případným přechodem na topení elektřinou. Tím EAN nepřibude.
Na stránkách OTE ČR jsou měsíční statistiky, kde jsou uvedeny počty odběrných míst vedených u jednotlivých obchodníků (s více než 100+ odběrateli - ale to vnáší minimální chybu, a jde spíše o trend). Stačí sečíst čísla v celých sloupcích a hned je jasno.
+6 tisíc přípojek za rok 2020, to by mohlo sedět. Ve statistice je sice nějaký zmatek, skoky (do poloviny roku se zjevně počítali pouze změnění odběratelé, ti co změnili obchodníka) a je vidět, že mezi některými měsíci tohoto roku je dokonce mírný pokles, ale při pohledu na celý rok je zjevné, že cca +6 tisíc za celý rok 2020 bylo uvěřitelných.
Od listopadu 2021 už to ale jde jenom a pouze do pr-, z 2,819 mil. na 2,735 mil. Kč (-3 %). Každý rok -1 % dolů.
Za poslední rok pokles prodejů TČ o 8% a opět roste počet prodaných plynových kotlů. Tak uvidíme.
Mimo to mne napadá, že úbytek odběrných míst plynu bude souviset též s modernizací panelových domů, kde se ruší staré plynové sporáky a nahrazují elektřinou.
V ročence ERÚ jsou počty odběrných míst plynu uvedeny:
2019: 2.826.696
2020: 2.820.566
2021: 2.811.177
2022: 2.771.830
2023: 2.742.936
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se