22. květen 2025
Jediný v Česku. GasNet začal stavět plynárenský polygon

Největší český distributor plynu, skupina GasNet, vybuduje ve svém areálu v Pardubicích unikátní plynárenský polygon. Stane se uceleným tréninkovým a testovacím místem pro plynaře a půjde o jediný takový objekt v celé České republice. V Pardubicích zahájil distributor plynu výstavbu první části polygonu.
Poklepání a přípitek. Výstavbu polygonu odstartovali v Pardubicích provozní ředitel GasNetu Petr Koutný a ředitel výstavby Pavel Komsa. Pomohli jim s tím ředitel speciálních prací GasNetu Petr Zajíček, vedoucí regionální oblasti Čechy 3 Jakub Neterda a Zdeněk Sitař jako zástupce BOZP. A mimochodem – protože jsou plynaři, neklepali na základní kámen, ale na „základní plynovod“. Pět kladívek proto přímo na stavbě rozezvučelo žlutou ocelovou trubku a odstartovalo jedinečnou stavbu celého českého plynárenství.
„Zprovoznění polygonu ohromně posílí bezpečnost práce a rozvoj našich lidí. V minulosti jsme často řešili, kde si v praxi ověřit některé pracovní postupy nebo kde se učit. Složitě jsme hledali místa vyhovující našim potřebám na probíhajících plynárenských stavbách nebo jinde. Díky polygonu budeme schopni daleko efektivněji a na jednom místě proškolit celé skupiny našich plynařů,“ říká ředitel provozu a údržby sítí Petr Koutný.
Zdroj: GasNet
Nejen že polygon poslouží ke zvyšování kvalifikace plynárenských techniků, ale distributor tady bude moct testovat i části plynárenských zařízení: materiály, armatury, regulátory. To všechno hned se třemi médii – zemním plynem, vodíkem i jejich směsí.
„Budeme schopni simulovat i některé situace z minulých let a názorně ukázat rizika spojená s distribucí zemního plynu a jeho vlastnostmi. Stejné činnosti pak budeme zkoušet i s novými plyny, které do naší distribuce přijdou a na které se intenzivně připravuje celá skupina GasNet,“ vysvětluje Petr Koutný.
V místě budoucího polygonu už jsou první výkopy. Plynaři začali se stavbou vzduchové části, kde budou nacvičovat rizikové situace ještě bez plynu. Místo něj se bude používat tlakový vzduch a bez rizika tak bude možné demonstrovat, co všechno plyn dokáže. Tato první část polygonu by měla být hotová do poloviny září. Vedle toho se postupně rozběhne i výstavba části polygonu pro práci se zemním plynem a vodíkem.
Zdroj: GasNet
„Z pohledu výstavby jde o výjimečný projekt. Jsem rád, že jsme už i v Pardubicích – stejně jako u našeho druhého klíčového projektu v Hranicích u Aše – přešli do realizační fáze. Při jeho výstavbě musíme zohlednit řadu věcí, které jsme nikdy dřív neřešili. Klade na nás vysoké nároky z hlediska bezpečnosti a řízení jeho provozu. Sami jsme se museli hodně učit. Zejména v přípravě jeho vodíkové části,“ popisuje Pavel Komsa.
Zatímco zdroj zemního plynu bude z nedalekého distribučního středotlakého plynovodu a připojeného vozu se zásobníkem CNG, vodík bude k dispozici ze svazku lahví. Součástí bude i směšovací zařízení pro přípravu plynové směsi v různých poměrech vodíku a metanu. V tlakových hladinách se počítá na polygonu s využíváním tlaku od 1 bar až po 25 bar. Plynaři budou zkoumat a pracovat s celou řadou dimenzí potrubí. Od nejmenších nízkotlakých až po DN 200.
Mohlo by vás zajímat
28. květen 2025
25. červenec 2025
12. září 2025
13. září 2025
26. září 2025
8. říjen 2025
14. říjen 2025
Komentáře (11)
Labutí píseň.
Plynárenství je odsouzeno k záhubě. Ano, jsou tu pohádky o vodíku (doteď nikdo ale neřekl, jak se bude levně a masově vyrábět - resp. v množstvím větší než jen pro nafukování dětských balonků, všichni jen věděj, jak ho pálit), o biometanu, a o tom, že teplárny budou muset přejít chtě nechtě na plyn. Každopádně neoddiskutovatelným faktem je, že celkový počet plynových přípojek v ČR dosti razantně klesá. Každý měsíc zmizí necelé 3 tisíce přípojek, tj. 7 přípojek denně. Zajímavé je, že elektrické přípojky (EANy) naopak celkem utěšeně stále přibývají, byť už by mělo být v principu saturováno.
Vodárenský efekt je neúprosný. Dřív nebo později budou fixní náklady na udržování plynárenské sítě tak vysoké, že nebude mít smysl v tom pokračovat. Já hádám, že tato doba nastane za 10-15 let. Jakmile bude plyn i se zohledněním fixních plateb dražší než 50% variabilních cen elektřiny (tuto energetickou efektivitu překoná i to nejhorší tepelné čerpadlo, a účinnost na hřídeli plynového motoru vyšší než 50% je prakticky nemožné dosáhnout), tak se to začne hroutit.
Jak se spalováním v kotli souvisí "účinnost na hřídelí plynového motoru"?
Se spalováním v kotli nijak. Ale u velkých tepelných čerpadel může být kalkulováno např. s pohonem velkými pístovými pomaloběžnými motory spalujícími přímo zemní plyn a tam se prostě končí s účinností na hřídeli na cca 45-50 %.
Velké elektromotory s výkonu 1+ MW mají účinnost 95+ %.
Z toho vyplývá že pokud plyn nebude levnější citelně víc než polovička ceny elektřiny (je potřeba přihlédnout i k tomu, že spalovací motor má dražší údržbu), tak to jde prostě ekonomicky do kopru.
No ale když nad tím tak přemýšlím, z toho plynového motoru lze využít jeho ztrátové teplo (tj. plynový motor využít pro pohon tepelného čerpadla, a jeho tepelné ztráty využít pro nadohřev topné vody), tak možná v principu stačí, když plyn bude za polovinu ceny elektřiny.
A uvažujte ještě kousek dál.
Co takhle tím plynovým motorem v zimě a ve špičkách odběru vyrábět nedostatkovou elektřinu. Zbytkové teplo pak využít na ohřev TV a topení. A máme tu celkovou účinnost 95%.
A samozřejmě, tu vyrobenou elektřinu je možno decentrálně využít dále k topení TČ a tak tu účinnost ještě zlepšit.
Místo výroby elektřiny v paroplynové elektrárně s účinností cca 60%, a nebo v plynové s účinností cca 30%.
Poznámka: ty plynové byly s "velkou slávou" nedávno uvedeny do provozu, viz. článek zde.
A voila, máme tu plynovou kogeneraci.
Chyba, necelých 100 přípojek dennně.
Jistě máte nějaký odkaz o čerstvém podstatném úbytku plynových přípojek.
Protože po krátkodobém poklesu vytápění plynem za plynové krize je nyní opět vzestup počtu prodávaných plynových kotlů a úbytek TČ.
Podařilo se mi najít jen starší údaje o počtu plynových přípojek z roku 2020, ale tam je naopak velký vzestup. A to cca 6 000 za rok.
Zdroj: plyn.cz/pocet-plynovych-pripojek-roste
Co se týká vzestupu EANů, je to pochopitelné. Nové s přidělují navíc k odběrovému každému novému majiteli FVE. Nemá to nic společného s případným přechodem na topení elektřinou. Tím EAN nepřibude.
Na stránkách OTE ČR jsou měsíční statistiky, kde jsou uvedeny počty odběrných míst vedených u jednotlivých obchodníků (s více než 100+ odběrateli - ale to vnáší minimální chybu, a jde spíše o trend). Stačí sečíst čísla v celých sloupcích a hned je jasno.
+6 tisíc přípojek za rok 2020, to by mohlo sedět. Ve statistice je sice nějaký zmatek, skoky (do poloviny roku se zjevně počítali pouze změnění odběratelé, ti co změnili obchodníka) a je vidět, že mezi některými měsíci tohoto roku je dokonce mírný pokles, ale při pohledu na celý rok je zjevné, že cca +6 tisíc za celý rok 2020 bylo uvěřitelných.
Od listopadu 2021 už to ale jde jenom a pouze do pr-, z 2,819 mil. na 2,735 mil. Kč (-3 %). Každý rok -1 % dolů.
Za poslední rok pokles prodejů TČ o 8% a opět roste počet prodaných plynových kotlů. Tak uvidíme.
Mimo to mne napadá, že úbytek odběrných míst plynu bude souviset též s modernizací panelových domů, kde se ruší staré plynové sporáky a nahrazují elektřinou.
V ročence ERÚ jsou počty odběrných míst plynu uvedeny:
2019: 2.826.696
2020: 2.820.566
2021: 2.811.177
2022: 2.771.830
2023: 2.742.936
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.