Domů
Plynárenství
Jediný v Česku. GasNet začal stavět plynárenský polygon
Zdroj: GasNet
Zdroj: GasNet

Jediný v Česku. GasNet začal stavět plynárenský polygon

Největší český distributor plynu, skupina GasNet, vybuduje ve svém areálu vPardubicích unikátní plynárenský polygon. Stane se uceleným tréninkovým a testovacím místem pro plynaře a půjde o jediný takový objekt vcelé České republice. V Pardubicích zahájil distributor plynu výstavbu první části polygonu.

Poklepání a přípitek. Výstavbu polygonu odstartovali v Pardubicích provozní ředitel GasNetu Petr Koutný a ředitel výstavby Pavel Komsa. Pomohli jim stím ředitel speciálních prací GasNetu Petr Zajíček, vedoucí regionální oblasti Čechy 3 Jakub Neterda a Zdeněk Sitař jako zástupce BOZP. A mimochodem – protože jsou plynaři, neklepali na základní kámen, ale na „základní plynovod“. Pět kladívek proto přímo na stavbě rozezvučelo žlutou ocelovou trubku a odstartovalo jedinečnou stavbu celého českého plynárenství.

Zprovoznění polygonu ohromně posílí bezpečnost práce a rozvoj našich lidí. Vminulosti jsme často řešili, kde si vpraxi ověřit některé pracovní postupy nebo kde se učit. Složitě jsme hledali místa vyhovující našim potřebám na probíhajících plynárenských stavbách nebo jinde. Díky polygonu budeme schopni daleko efektivněji a na jednom místě proškolit celé skupiny našich plynařů,“ říká ředitel provozu a údržby sítí Petr Koutný.

Zdroj: GasNet

Nejen že polygon poslouží ke zvyšování kvalifikace plynárenských techniků, ale distributor tady bude moct testovat i části plynárenských zařízení: materiály, armatury, regulátory. To všechno hned se třemi médii – zemním plynem, vodíkem i jejich směsí.

Budeme schopni simulovat i některé situace zminulých let a názorně ukázat rizika spojená sdistribucí zemního plynu a jeho vlastnostmi. Stejné činnosti pak budeme zkoušet i snovými plyny, které do naší distribuce přijdou a na které se intenzivně připravuje celá skupina GasNet,“ vysvětluje Petr Koutný.

Vmístě budoucího polygonu už jsou první výkopy. Plynaři začali se stavbou vzduchové části, kde budou nacvičovat rizikové situace ještě bez plynu. Místo něj se bude používat tlakový vzduch a bez rizika tak bude možné demonstrovat, co všechno plyn dokáže. Tato první část polygonu by měla být hotová do poloviny září. Vedle toho se postupně rozběhne i výstavba části polygonu pro práci se zemním plynem a vodíkem.

Zdroj: GasNet

Zpohledu výstavby jde o výjimečný projekt. Jsem rád, že jsme už i vPardubicích – stejně jako u našeho druhého klíčového projektu vHranicích u Aše – přešli do realizační fáze. Při jeho výstavbě musíme zohlednit řadu věcí, které jsme nikdy dřív neřešili. Klade na nás vysoké nároky zhlediska bezpečnosti a řízení jeho provozu. Sami jsme se museli hodně učit. Zejména vpřípravě jeho vodíkové části,“ popisuje Pavel Komsa.

Zatímco zdroj zemního plynu bude znedalekého distribučního středotlakého plynovodu a připojeného vozu se zásobníkem CNG, vodík bude k dispozici ze svazku lahví. Součástí bude i směšovací zařízení pro přípravu plynové směsi vrůzných poměrech vodíku a metanu. V tlakových hladinách se počítá na polygonu svyužíváním tlaku od 1 bar až po 25 bar. Plynaři budou zkoumat a pracovat scelou řadou dimenzí potrubí. Od nejmenších nízkotlakých až po DN 200.

Partnerem článku je společnost GasNet

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
minduton
15. srpen 2024, 10:54

Labutí píseň.

Plynárenství je odsouzeno k záhubě. Ano, jsou tu pohádky o vodíku (doteď nikdo ale neřekl, jak se bude levně a masově vyrábět - resp. v množstvím větší než jen pro nafukování dětských balonků, všichni jen věděj, jak ho pálit), o biometanu, a o tom, že teplárny budou muset přejít chtě nechtě na plyn. Každopádně neoddiskutovatelným faktem je, že celkový počet plynových přípojek v ČR dosti razantně klesá. Každý měsíc zmizí necelé 3 tisíce přípojek, tj. 7 přípojek denně. Zajímavé je, že elektrické přípojky (EANy) naopak celkem utěšeně stále přibývají, byť už by mělo být v principu saturováno.

Vodárenský efekt je neúprosný. Dřív nebo později budou fixní náklady na udržování plynárenské sítě tak vysoké, že nebude mít smysl v tom pokračovat. Já hádám, že tato doba nastane za 10-15 let. Jakmile bude plyn i se zohledněním fixních plateb dražší než 50% variabilních cen elektřiny (tuto energetickou efektivitu překoná i to nejhorší tepelné čerpadlo, a účinnost na hřídeli plynového motoru vyšší než 50% je prakticky nemožné dosáhnout), tak se to začne hroutit.

intfor
15. srpen 2024, 11:57

Jak se spalováním v kotli souvisí "účinnost na hřídelí plynového motoru"?

minduton
15. srpen 2024, 18:13

Se spalováním v kotli nijak. Ale u velkých tepelných čerpadel může být kalkulováno např. s pohonem velkými pístovými pomaloběžnými motory spalujícími přímo zemní plyn a tam se prostě končí s účinností na hřídeli na cca 45-50 %.

Velké elektromotory s výkonu 1+ MW mají účinnost 95+ %.

Z toho vyplývá že pokud plyn nebude levnější citelně víc než polovička ceny elektřiny (je potřeba přihlédnout i k tomu, že spalovací motor má dražší údržbu), tak to jde prostě ekonomicky do kopru.

minduton
15. srpen 2024, 18:20

No ale když nad tím tak přemýšlím, z toho plynového motoru lze využít jeho ztrátové teplo (tj. plynový motor využít pro pohon tepelného čerpadla, a jeho tepelné ztráty využít pro nadohřev topné vody), tak možná v principu stačí, když plyn bude za polovinu ceny elektřiny.

Bob
15. srpen 2024, 22:21

A uvažujte ještě kousek dál.

Co takhle tím plynovým motorem v zimě a ve špičkách odběru vyrábět nedostatkovou elektřinu. Zbytkové teplo pak využít na ohřev TV a topení. A máme tu celkovou účinnost 95%.

A samozřejmě, tu vyrobenou elektřinu je možno decentrálně využít dále k topení TČ a tak tu účinnost ještě zlepšit.

Místo výroby elektřiny v paroplynové elektrárně s účinností cca 60%, a nebo v plynové s účinností cca 30%.

Poznámka: ty plynové byly s "velkou slávou" nedávno uvedeny do provozu, viz. článek zde.

A voila, máme tu plynovou kogeneraci.

minduton
16. srpen 2024, 06:28

Chyba, necelých 100 přípojek dennně.

Bob
16. srpen 2024, 10:29

Jistě máte nějaký odkaz o čerstvém podstatném úbytku plynových přípojek.

Protože po krátkodobém poklesu vytápění plynem za plynové krize je nyní opět vzestup počtu prodávaných plynových kotlů a úbytek TČ.

Podařilo se mi najít jen starší údaje o počtu plynových přípojek z roku 2020, ale tam je naopak velký vzestup. A to cca 6 000 za rok.

Zdroj: plyn.cz/pocet-plynovych-pripojek-roste

Co se týká vzestupu EANů, je to pochopitelné. Nové s přidělují navíc k odběrovému každému novému majiteli FVE. Nemá to nic společného s případným přechodem na topení elektřinou. Tím EAN nepřibude.

minduton
16. srpen 2024, 11:03

Na stránkách OTE ČR jsou měsíční statistiky, kde jsou uvedeny počty odběrných míst vedených u jednotlivých obchodníků (s více než 100+ odběrateli - ale to vnáší minimální chybu, a jde spíše o trend). Stačí sečíst čísla v celých sloupcích a hned je jasno.

minduton
16. srpen 2024, 11:17

+6 tisíc přípojek za rok 2020, to by mohlo sedět. Ve statistice je sice nějaký zmatek, skoky (do poloviny roku se zjevně počítali pouze změnění odběratelé, ti co změnili obchodníka) a je vidět, že mezi některými měsíci tohoto roku je dokonce mírný pokles, ale při pohledu na celý rok je zjevné, že cca +6 tisíc za celý rok 2020 bylo uvěřitelných.

Od listopadu 2021 už to ale jde jenom a pouze do pr-, z 2,819 mil. na 2,735 mil. Kč (-3 %). Každý rok -1 % dolů.

Bob
16. srpen 2024, 11:33

Za poslední rok pokles prodejů TČ o 8% a opět roste počet prodaných plynových kotlů. Tak uvidíme.

Mimo to mne napadá, že úbytek odběrných míst plynu bude souviset též s modernizací panelových domů, kde se ruší staré plynové sporáky a nahrazují elektřinou.

Emil
16. srpen 2024, 13:33

V ročence ERÚ jsou počty odběrných míst plynu uvedeny:

2019: 2.826.696

2020: 2.820.566

2021: 2.811.177

2022: 2.771.830

2023: 2.742.936

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se