Německo debatuje o tom, zda břímě při výpadku plynu ponesou domácnosti, či firmy

V Německu se debatuje o tom, kdo bude mít v případné energetické krize prioritu, zda firmy, anebo spotřebitelé. Napsal to dnes ekonomický list Financial Times (FT). Největší evropská ekonomika se připravuje na to, že Rusko ukončí dodávky plynu. Podle unijních pravidel mají v případě nedostatku suroviny přednost domácnosti a kritická infrastruktura, například nemocnice či domovy seniorů.

Dosavadní přístup, který byl podle ministra hospodářství Roberta Habecka koncipován na krátkodobý výpadek, ale německá vláda přehodnocuje. Z politických a hospodářských kruhů se ozývá, že část břímě by měly nést i domácnosti.

„Pokud bude nedostatek plynu, každý bude muset snížit spotřebu – i domácnosti,“ řekl FT předseda strojírenského svazu VDMA Karl Haeusgen.

„Celý tento přístup, že domácnosti mají přednost a průmysl si prostě musí vystačit, nefunguje,“ pokračovat. „Průmysl je pro společnost životně důležitý.“

Podobně se k věci staví i šéf specializovaného výrobce chemikálií H&R Detlev Wösten. Přidělování energií firmám jako ta, kterou řídí, by podle něj vyvolalo v německé ekonomice masivní krizi.

Ruská plynárenské společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml, v polovině června začala omezovat kapacitu plynovodu Nord Stream 1 na současných zhruba 40 procent původního stavu. Plynovod, který je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, nyní prochází pravidelnou údržbou. Trvat by měla do 21. července a zejména v Německu se objevují obavy, že Gazprom provoz plynovodu po odstávce neobnoví.

Pokud by se tak stalo, Německo by nestačilo naplnit do zimy zásobníky, a průmysl by se při spotřebě energií nevyhnul přídělovému systému. To by vedlo k omezení produkce nebo až k zastavování provozů. Ekonomové se domnívají, že v takovém případě by se největší evropská ekonomika mohla ocitnout v recesi.

Firmy se proto ohlížejí po alternativních surovinách, ale možnosti jsou omezené. Wösten uvedl, že společnost H&R může nahradit pouze 25 procent své spotřeby plynu uhlím a ropou. „Pro nás je plyn naprosto nenahraditelný, přinejmenším ve střednědobém horizontu,“ řekl.

H&R vyrábí mimo jiné vosk, emulze, vazelínu, kabelové směsi a motorové oleje, které se používají v řadě odvětví – od farmacie přes potravinářství až po automobilový průmysl. „Máme zvláštní odpovědnost za udržení stabilních dodávek našim zákazníkům,“ řekl Wösten.

Ministr hospodářství Robert Habeck minulý týden vyzval k přehodnocení pravidel stanovování priorit. Ta byla podle něj navržena jen pro krátkodobé problémy, jako je výpadek elektrárny, a nikoli pro scénář, kterému čelí Německo v poslední době.

„Možná teď mluvíme o přerušení toků plynu, které bude trvat měsíce,“ řekl.

V takové situaci by podle něj musely přispět svým dílem i domácnosti, protože dlouhodobé narušení průmyslové výroby by mělo masivní dopad na zásobování.

„Není způsob, jak se s tímto případným nedostatkem plynu vypořádat bez zapojení běžných občanů,“ uvedl mluvčí ministerstva hospodářství Robert Säverin.

Domácnosti by musely kontrolovat, zda skutečně potřebují udržovat místnosti na určité teplotě, dodal.

Po Habeckovi se ozval prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. V pondělí řekl, že pravidla pro stanovování priorit už nejsou vhodná. „Úřady v Berlíně a Bruselu musejí přijít s novými opatřeními pro novou, tvrdou energetickou realitu“, které čelíme, řekl. „To by přinutilo všechny části společnosti, aby hrály svou roli podle svých možností,“ dodal.

Tento argument se ale prosazuje i mimo průmyslový sektor. Přední charitativní organizace Caritas například uvedla, že pouhé upřednostňování domácností není ta správná reakce. „My potřebujeme plyn k výrobě základních potravin, jako je mléko a základní léky,“ uvedla. „Bez plynu nebudou ani zásoby krve pro těžce zraněné.“