Počerady se podílí z 5 % na české spotřebě plynu, ČR takových zdrojů potřebuje násobně víc
Paroplynová elektrárna Počerady, kterou provozuje polostátní společnost ČEZ, v minulém roce vyrobila cca 1,66 TWh elektrické energie. K tomu elektrárna potřebovala 3,3 TWh zemního plynu, tedy téměř pět procent celkové spotřeby zemního plynu v České republice. Státní energetická koncepce s výstavbou dalších plynových zdrojů počítá, což se zásadně projeví na spotřebě plynu. Podle ČEZ je potřeba do roku 2030 postavit až 5 GW instalovaného výkonu v plynových zdrojích, tedy šestinásobek instalovaného výkonu paroplynové elektrárny Počerady.
Výroba elektřiny v největší paroplynové elektrárně v Česku již čtvrtý rok v řadě postupně klesá. V loňském roce tak elektrárna dosáhla využití instalovaného výkonu pouze cca 25 %. Ve srovnání s jadernými zdroji je to podstatně nižší hodnota, která ale souvisí s úlohou paroplynových elektráren v soustavě. Tou je především rychlé nasazení výkonu a pokrývání špiček zatížení soustavy.
Zatím nejvíce elektřiny dodaly Počerady do soustavy v roce 2019, kdy se výroba zastavila až na 3,6 TWh elektřiny, tedy více než dvojnásobek loňského množství. V loňském roce se vrátila přibližně na úroveň výroby let 2016-2018.
Přestože byla paroplynová elektrárna Počerady nasazována mnohem méně, spotřebovala pro výrobu elektřiny celkem 3,3 TWh zemního plynu. Při srovnání s celkovou spotřebou plynu v Česku, která se podle údajů Energetického regulačního úřadu pohybovala kolem 73 TWh, připadlo na elektrárnu Počerady téměř 5 % veškeré spotřeby plynu v ČR.
Počerady tak mají zásadní vliv na spotřebu plynu v České republice. V nejbližších letech se přitom počítá s dalším rozvojem plynových elektráren obdobných té v Počeradech. Zemní plyn má totiž sloužit jako tranzitní palivo k obnovitelným zdrojům a plynům, které v blízké době umožní útlum výroby elektřiny z uhlí.
"V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla," uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu na stránkách věnovaných návrhu státní energetické koncepce.
Státní energetická koncepce neuvádí, jaký výkon plynových elektráren by měl být v České republice vybudován, aby byly pokryty její potřeby. Přesto je z koncepce zřejmé, že plynové elektrárny v krátkodobém horizontu budou nezbytné.
Na potřebě vybudovat nové plynové eletrárny je obecně shoda i mezi odborníky. Na potřebu vybudovat alespoň tři velké paroplynové elektrárny upozorňovala na počátku roku 2023, mimo jiné, analýza společnosti ČEPS, provozovatele přenosové soustavy v České republice.
Elektrárna Počerady. Foto: ČTK
Potřebu stavět nové plynové zdroje zdůrazňuje také polostátní ČEZ, který elektrárnu Počerady provozuje. Plynové zdroje by měly především nahradit dosluhující uhelné elektrárny, jejichž ekonomiku provozu podstatně limituje cena emisní povolenky.
Přestože se emisní povolenky aktuálně obchodují na úrovni, na které byly naposledy před energetickou krizí, převládá názor, že jde o dočasný pokles. Cena by tak měla opět růst na úrovně, které zajistí dosažení stále ambicióznějších klimatických cílů Evropské unie. Uhelným elektrárnám tak budou růst výrobní náklady, a proto pro ně bude obtížnější se prosadit na trhu, na kterém se uplatní elektrárny s nejnižšími výrobními náklady. Pokud ovšem na trhu nové zdroje nebudou a uhelné zdroje budou stále nutné k pokrytí spotřeby, promítnou se vyšší ceny emisních povolenek do vyšších velkoobchodních cen elektřiny.
"Do roku 2030 bychom potřebovali v ČR vybudovat dohromady asi 5 GW plynových elektráren a kogenerací pro teplárenství, výkonem rozložené zhruba půl napůl. Výhodou jsou nízké investiční náklady a krátká doba realizace, ale i vysoká flexibilita těchto zdrojů. Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, což usnadní mimo jiné investování do těchto zdrojů, které potřebujeme k úspěšnému odklonu od uhlí a především pro transformaci českého teplárenství," uvedl na dotaz webu oEnergetice.cz tiskový mluvčí Ladislav Kříž.
Nové plynové zdroje společnosti ČEZ by měly vyrůst v lokalitách současných uhelných elektráren. Naopak transformace elektrárny z uhlí na plyn má proběhnout v lokalitě Mělník. ČEZ získal koncem loňského roku na přestavbu této elektrárny dotaci z modernizačního fondu.
Pro srovnání, pokud by mělo skutečně v České republice vyrůst v blízké době 5 GW instalovaného výkonu v plynových elektrárnách, byl by to ekvivalent šesti nových elektráren v Počeradech. Při určitém zjednodušení a při stejném využití instalovaného výkonu, kterého dosáhla elektrárna v Počeradech v loňském roce, by tyto budoucí elektrárny spotřebovaly cca 16,5 TWh zemního plynu, tedy odhadem cca pětinu plynu spotřebovaného v České republice.
Mohlo by vás zajímat:
Teď už jen odvahu do budování které urcite není jistě v návratnosti
Hlavně toho plynu by asi potřebovala víc...
Česká republika nepotřebuje plynové elektrárny , stačí se nechovat jako vazal a nezlikvidovat si uhelné elektrárny protože si to přejí v Bruselu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se