Případná aktualizace Státní energetické koncepce musí být provázána s národním energeticko-klimatickým plánem, který po Česku požaduje Evropská unie. Na dnešní konferenci o jaderné energii v Praze to uvedl náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro suroviny a energetiku René Neděla. O nutnosti aktualizovat tuzemskou energetickou koncepci, kterou vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) přijala v roce 2015, hovořil minulý týden ve Sněmovně premiér Andrej Babiš (ANO). 
 Neděla připomněl, že národní energeticko-klimatický plán se zabývá několika oblastmi, například energetickou účinností nebo rozvojem <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>. 
<blockquote>
&#8222;Zajisté tento plán nahradí Národní akční plán pro obnovitelné zdroje. Jsme ale i toho názoru, že bude mít dosah i dopady také do Státní energetické koncepce,&#8220; uvedl dnes Neděla.
</blockquote>
 Takzvaný draft, tj. pracovní verzi dokumentu, má Česko podle dřívějších informací poslat Evropské komisi do konce letošního roku. Obsahovat má závazky, kterými chce Česko přispět k cílům EU pro rok 2030. 
<figure id="attachement_11016" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Polsko-podpora-oze-ilustracni-foto-725x443.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Polsko-podpora-oze-ilustracni-foto-725x443.jpg" alt="Podpora OZE" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Babiš minulý týden uvedl, že Česko bude energetickou koncepci muset upravit v souvislosti se změnami ve světě včetně Evropy. Podle nejreálnějšího scénáře v současnosti platné koncepce má od druhé poloviny dvacátých let pocházet nejvíce vyrobené elektřiny v ČR namísto z uhlí z jaderných zdrojů.
V roce 2040 má pak <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/jaderna-energetika-v-cr-a-jeji-budoucnost/'>jaderná energetika</a> pokrýt polovinu tuzemské výroby elektřiny. K tomuto cíli by měl pomoci nový jaderný blok, pravděpodobně v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Jaderné elektrárně Dukovany</a>. 
<blockquote>
&#8222;Žádné rozhodnutí nebylo přijato, diskutujeme o tom dlouho a není jednoduché k tomu zaujmout stanovisko. Většina nových elektráren má zpoždění a jsou předražené,&#8220; uvedl premiér dnes při jednání vlády.
</blockquote>
<figure id="attachement_6176" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-725x481.jpg" alt="Palivové tyče - JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Dodal, že o tématu v pondělí jednal s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou. Ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský na dnešní konferenci řekl, že často zmiňovaný termín roku 2035 pro nahrazení starých bloků novým se postupně stává chimérou. 
 Babiš i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) minulý měsíc uvedli, že česká vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového jaderného zdroje odložit. Možností je podle nich prodloužení životnosti Dukovan o deset let. Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard korun, uvedl tehdy Babiš. 
 Platná tuzemská energetická <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/dokument158059.html"> koncepce </a> je podle Závodského v otázce budoucího využití energetických zdrojů napsána dobře. Uvedl, že vnímá návrhy, že je třeba koncepci předělat a vypracovat scénáře, které by počítaly s větším využitím plynu nebo obnovitelných zdrojů. 
<blockquote>
&#8222;Možná ti, co to říkají, by si měli na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu tu koncepci přečíst a podívat se, že tam ty dva scénáře jsou,&#8220; podotkl.
</blockquote>
<figure id="attachement_36314" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/obnovitelne-zdroje-energie_OZE-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/obnovitelne-zdroje-energie_OZE-725x483.jpg" alt="Obnovitelné zdroje energie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Závodský upozornil, že například u takzvaného plynového scénáře, který počítá s větším využitím plynových elektráren, se v doplňujícím analytickém materiálu ke koncepci píše, že vzhledem k neplnění žádného z kritérií trojice strategických cílů koncepce, mezi něž patří bezpečnost, udržitelnost a konkurenceschopnost, není tento scénář doporučován. 
<blockquote>
&#8222;Přitom jeho naplnění není vůbec nereálné, prakticky k němu povede ve svých důsledcích nezahájení projektu výstavby nových jaderných zdrojů v následujících třech až pěti letech,&#8220; stojí v dokumentu, který byl přijat před 3,5 lety.
</blockquote>

Elektřina

MPO: Aktualizace statní energetické koncepce musí být provázaná s klimatickým plánem

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že Česko bude aktualizovat svou energetickou koncepci v souvislosti se změnami ve světě včetně Evropy. Při dnešních sněmovních interpelacích ministerský předseda mluvil o případném prodloužení životnosti <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Jaderné elektrárny Dukovany</a> jako o možnosti. 
<blockquote>
&#8222;Diskutujeme hlavně o tom, kdo v Evropě postavil nějakou jadernou elektrárnu, která funguje,&#8220; uvedl Babiš na dotaz poslance ODS Vojtěcha Munzara (ODS).
</blockquote>
 Munzar označil za hazard s energetickou bezpečností a soběstačností úvahy o odložení rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků. 
<blockquote>
&#8222;Rozhodnout od boku a jít do nějaké avantury za stovky miliard bez nějaké garance, že to někdo postaví, je hlavně rozhodnutí ČEZ, tam jsou minoritní akcionáři, kteří do toho mluví,&#8220; řekl premiér.
</blockquote>
 Menšinoví akcionáři podle něho poukazují na to, že jde o rizikovou investici, a mohla by poškodit hodnotu společnosti. Kritické záležitosti podle něho vyvstávají i při teoretickém prodloužení životnosti Dukovan. 
<blockquote>
&#8222;My jsme si řekli s ČEZ, že se budeme snažit dospět k nějakému závěru do Vánoc,&#8220; podotkl.
</blockquote>
<figure id="attachement_29125" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Solarni-panely-725x543.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Solarni-panely-725x543.jpg" alt="Solární panely" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Je nutné se podle Babiše podívat na to, proč stojí plynová <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/'>elektrárna Počerady</a>, Česko má podle něho rezervy i ve využití <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/'>větrné energie</a>. Plánů je několik, není to naše vláda, která rozhoduje, uvedl. Česko se může podle něho vrátit i k <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solární</a> energii. 
<blockquote>
&#8222;Kdyby si to lidé dali na domky, tak to je jedna možnost, ale tentokrát transparentně,&#8220; poznamenal.
</blockquote>

Babiš: Česko bude aktualizovat energetickou koncepci

Současná forma <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/statni-energeticka-politika/statni-energeticka-koncepce--223620/">energetické koncepce ČR</a> mě, upřímně řečeno, štve. Nejde ani o to, že (dle mě) upřednostňuje neperspektivní technologie. Hlavním jejím problémem je to, že je v principu špatně napsaná. A protože nechci být &#8222;generál z houpacího křesla&#8220;, přicházím s vlastním náčrtem toho, jak by měla být SEK vytvořena.
Co je na současné energetické koncepci špatně? Ta hlavní věc je to, že stát ještě pořád v komunistickém duchu zajišťuje a organizuje výrobu, místo toho co by měl dělat hlavně a především, měl by určovat pravidla férové hospodářské soutěže a měl by být nestranným arbitrem sporů. Energetická koncepce, udělaná v tomto duchu, musí být v tom případě zaměřená čistě jen na stanovení správních, regulatorních a finančních procesů a jejich vymáhání. O investicích ať rozhodují ti lidé, z jejichž kapes budou placeny.
Podle jakých principů by se tedy měl stanovit rámec rozhodování v oblasti energetiky? Osobně jsem zastánce přístupu k ekonomice v duchu J. M. Keynese. Ta vnímá svobodný trh jako mocnou sílu, která může přinést a přináší spoustu užitku, ale této mocné síle je třeba nastavovat pravidla a mantinely, aby nenadělala více škody než užitku (rozdíl mezi ohněm v peci a hořící stodolou), to je úkol státu a jeho institucí. Z tohoto důvodu si myslím, že by se v energetice měly od sebe přísně odlišovat její části, kde je reálné, aby svobodný trh vznikl a fungoval, a kde nikoliv. Důležitou podmínkou existence svobodného trhu je neexistence monopolů (jediný prodejce) a monopsonů (jediný nakupující). Je tedy patrné, že není realistické očekávat svobodný trh v případě síťové infrastruktury, ať se jedná o elektřinu, zemní plyn, ropu nebo tepelnou energii, ty potřebují zcela jiný přístup.
<h2>Přirozené monopoly, přirozené monopsony</h2>
<img class=" wp-image-50407" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/c9623694b9_100522228_o2.jpg" alt="" width="684" height="422" />
Síťové infrastruktury jsou monopoly, protože není realistické, aby vzniklo několik na sobě nezávislých, které by si konkurovali jako se tomu stalo v případě telekomunikací nebo internetu. Proto musí být státní dozor na tyto klíčové prvky energetiky mimořádně důsledný, protože s nimi stojí a padá celá ekonomika. V principu je asi jedno jestli je má přímo spravovat stát nebo soukromé podniky. Důležité je nastavit pravidla jejich fungování, aby byla zajištěna spolehlivost jejich fungování, stejně jako fungování ostatních, tržních, segmentů energetiky. Jaká pravidla? Co musí sítě zajišťovat?
<ul>
<li>Obchodní model síťové infrastruktury se musí změnit, model postavený na garantovaném zisku odvozeném z obratu je perverzní a vede jen k nadměrným investicím a plýtvání prostředky. Musí se změnit tak, aby odměňoval provozovatele sítě podle kvality poskytovaných služeb, tj. dodržování technických parametrů provozu, množství poruch, finanční efektivitu, apod. Povinností provozovatelů sítí ve veřejném vlastnictví bude veškeré zisky (nad rámec odměn zaměstnancům) reinvestovat zpět do sítí.</li>
<li>Účelem sítí je propojovat mezi sebou účastníky trhu, proto by mělo být možné, aby bylo umožněno se připojovat jakýmkoliv ekonomickým subjektům (dodavatelům i odběratelům), které splní technické podmínky provozu. Technické podmínky provozu provozu budou transparentní a nebudou diskriminovat žádné účastníky trhu, ani žádné technologie.</li>
<li>Povinností provozovatelů přenosové sítě bude dále rozvíjet přenosovou a distribuční infrastrukturu, aby se odstraňovala úzká místa v toku energetických komodit a aby se dále propojovaly české sítě se sítěmi okolních států. Méně omezení a vyšší konkurence přispějí ke spolehlivosti dodávek a výhodnějším podmínkám pro odběratele.</li>
<li>Provozovatelé sítí budou mít eliminovat úzká místa sítě regionální podporou nových zdrojů, akumulace energie a/nebo energetických úspor.</li>
<li>Maximální objem dat o stavu sítě, volných kapacitách a reálných nákladech na připojování se dodavatelů/odběratelů bude veřejně dostupné a transparentní.</li>
<li>Veškeré správní procesy a poplatky za připojení budou standardizované, rozhodovací proces a ceny budou transparentní, předvídatelné a nestranné.</li>
<li>Ceny a objem síťových služeb budou určeny na tržním principu, tak aby do soutěže o tyto služby mělo co nejvíce ekonomických subjektů. Určení ceny služeb bude probíhat formou aukcí a pro co nejkratší časové intervaly. Opatření na straně výroby a na straně spotřeby si budou rovny.</li>
<li>U všech sítí bude podmínka, aby provozovatel sítě nebyl majetkově a manažersky propojen s dodavateli, odběrateli nebo prodejem, tj. bude proveden důsledný decoupling.</li>
</ul>
Chtěl bych připomenout, že tohle všechno se má týkat i sítí CZT, tam je stav asi nejhorší.
<h2>Tržní subjekty</h2>
<img class="aligncenter size-full wp-image-31896" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/money-tidal-wave.jpg" alt="" width="702" height="336" />
V případě tržních subjektů a svobodného trhu je třeba také nastavit pravidla hry:
<ul>
<li>Přístup na trh bude svobodný a nediskriminační.</li>
<li>Veškeré správní a povolovací procesy budou standardizované, transparentní a předvídatelné.</li>
<li>Výstavba a provoz nových zdrojů bude bez jakýchkoliv státních dotací a speciálních úlev pro vybrané technologie.</li>
<li>Provozovatelé všech zdrojů budou formou poplatků platit za negativní externality provozu  svých zdrojů (znečištění ovzduší, znečištění vod a půd, emise CO2, hluk, zápach, nebezpečné odpady, výroba na export, &#8230;)</li>
<li>Provozovatelé všech zdrojů budou formou finančních plateb odměňováni za pozitivní externality provozu svých zdrojů (produkce z českých primárních zdrojů, schopnost dlouhodobě uskladnit energii, &#8230;)</li>
<li>Poplatky a platby budou vyměřeny i importované energii  na základě deklarace původu.</li>
<li>Výše všech poplatků i odměn bude určena transparentně, pokud to bude možné formou pravidelně opakovaných aukcí, pokud to nebude možné, formou transparentního vyčíslení nákladů/zisků.</li>
<li>Přebytek bilance poplatků/plateb bude vyplácen rovnoměrně všem občanům ČR.</li>
</ul>
<h2>Stát</h2>
<img class="aligncenter size-full wp-image-50408" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/23.jpg" alt="" width="500" height="287" />
Úkoly pro stát samotný rozhodně nebudou malé. Povinnosti státu budou:
<ul>
<li>Legislativně a správně realizovat výše zmíněná doporučení.</li>
<li>Každoročně vyhodnocovat naplňování cílů energetické koncepce a na základě tohoto vyhodnocení přijímat nápravná opatření.</li>
<li>Cílem je dlouhodobá předvídatelnost všech procesů.</li>
<li>Stát zajistí existenci a dostatečné personální obsazení specializovaných správních orgánů dohlížejících na dodržování &#8222;pravidel hry&#8220; s možností odvolání se ke správním soudům.</li>
<li>Stát zajistí možnost finančně výhodného financování energetických projektů (Záruční a rozvojová banka?).</li>
<li>Stát zajistí kompatibilitu české a unijní legislativy, aby spolu nebyly v rozporu. Případné podmínky ze strany EU jdoucí nad rámec energetické koncepce (podíl OZE, spotřeba energií, &#8230;) budou implementovány na základě tržních principů (nákup výkonu, odkup spotřeby, apod.), stát slíbil, stát zaplatí.</li>
<li>Stát zajistí existenci záložních kapacit pro případ těžkých krizí vyvolaných politickými (válka), ekonomickými či přírodními okolnostmi. Tyto záložní kapacity se automaticky vylučují z energetického trhu.</li>
<li>Stát zajistí všem zájemcům transfer know-how o možnostech energetických technologií (včetně energetických úspor) a nejvhodnějších způsobech jejich provozování.</li>
<li>Stát zajistí implementaci a dodržování emisních limitů pro energetické technologie.</li>
</ul>
<h2>Co není důležité</h2>
V případě mého náčrtu energetické koncepce se stává několik  bodů současné oficiální energetické koncepce zcela irelevantními:
<ul>
<li>Energetická koncepce z principu neposkytuje žádné podpory (kromě informací) rozvoje konkrétních technologií.</li>
<li>Energetická koncepce nepreferuje žádné technologie.</li>
<li>Energetická koncepce sice hodlá zvýhodňovat domácí produkci, ale je jí lhostejné jestli bude u energetických komodit převažovat export nebo import. Důležité je schopnost ekonomické provozuschopnosti během krizových stavů.</li>
<li>Energetická koncepce nevytváří žádné scénáře budoucího vývoje, nepředjímá budoucí energetický mix, protože by se jí to stejně nepovedlo.</li>
</ul>
<h2>Závěrem</h2>
Na závěr chci zopakovat, že toto je reflexe mých soukromých názorů a ve své omezenosti, jsem taky jen člověk, není určitě dokonalá. Proto uvítám všechny konstruktivní návrhy jak moje teze doplnit nebo zpřesnit.

Názory

Koncepční koncepce

Mnoho energetických plánů současné vlády zůstalo promarněných. Shodla se tom většina odborníků, které oslovila ČTK. Lidé z energetické branže vesměs oceňují to, že během funkčního období kabinetu byla přijata řada důležitých rozhodnutí. 
 Mezi ně řadí schválení Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK) nebo posunutí limitů <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžby hnědého uhlí</a>. Řada z nich si ale myslí, že některé věci šly udělat efektivněji. Kritizují mj. nerozhodnost státu v otázce případné stavby nového jaderného bloku v Česku. 
<blockquote>
&#8222;Přijetí ASEK sice hodnotíme kladně, ale například v jednom z klíčových prvků této koncepce &#8211; jaderné energetice, konkrétně v podpoře výstavby nových jaderných bloků, pozitivní posun nevidíme. Posouvají se jen termíny a žádné významnější rozhodnutí za celou dobu vláda neučinila,&#8220; uvedl Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.
</blockquote>
 Se stavbou nových bloků v obou tuzemských <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/jaderna-energetika-v-cr-a-jeji-budoucnost/'>jaderných elektrárnách</a> počítá předloni schválený plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Prioritu má dostavba <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovan</a>. Rozhodnutí o výstavbě ale brzdí rozhodnutí o způsobu financování projektu. Současná vláda neposkytla už v dubnu 2014 státní garance na dostavbu dalších dvou bloků v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelíně</a>. 
<figure id="attachement_1399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-725x544.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle odborníků je málo ambiciózní i samotná energetická koncepce, podle které má být do budoucna hlavním zdrojem výroby energie v Česku právě <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-energetika-v-cr-1-cast/'>jaderná energetika</a>. 
<blockquote>
&#8222;Velká škoda je, že vláda neuchopila příležitost v podobě nejlevnějšího zdroje elektřiny, který může mít &#8211; větrných elektráren. Místo toho stále sází na neperspektivní jadernou energetiku,&#8220; řekl ČTK programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
</blockquote>
 Podle energetického poradce J&amp;T Banky Michala Šnobra byl ASEK v oblasti elektroenergetiky zastaralý už v okamžiku svého schválení v roce 2015. 
<blockquote>
&#8222;Během vládnutí této vlády koncepce jen dále zestárla a říká si vzhledem k rychlým změnám externího prostředí o novou podobu,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Za velmi konzervativní vizi energetiky z minulosti označil ASEK i Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. 
 Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek ČTK řekl, že dlouhodobě je v Česku zanedbaná také oblast energetické účinnosti. 
<blockquote>
&#8222;Česku naprosto chybí skutečně propracovaný ucelený program podpory energetické účinnosti napříč sektory, podpora je také výrazně roztříštěná mezi řadu ministerstev a špatně koordinovaná,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Za některé dílčí kroky odborníci vládu pochválili. Předseda Solární asociace Tomáš Buzrla vyzdvihnul legislativní impulz pro nové instalace <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárních elektráren</a> na rodinných domech nebo střechách firemních objektů. Od loňska pro ně není třeba licence. 
<blockquote>
&#8222;Jde o smysluplně nastavenou podporu, kterou lze doplnit o možnost akumulace energie v bateriích nebo do teplé vody,&#8220; řekl ČTK.
</blockquote>
<figure id="attachement_12798" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/alternative-21761_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/alternative-21761_1280-725x483.jpg" alt="Fotovoltaická elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Plynaři pak uvítali kroky vlády spojené se zvýšením bezpečnosti dodávek. Podle výkonného ředitele České plynárenského svazu Jana Rumla se mj. zřetelně potvrdil zájem na systematické podpoře využívání kapacity podzemních zásobníků této komodity v ČR. 
<blockquote>
&#8222;Jistě nelze čekat, že vládní kroky v uplynulém období naleznou podporu ode všech, protože se různým způsoben dotkly různých zájmových skupin,&#8220; uzavřel analytik Petr Hlinomaz.
</blockquote>

Průzkum: Vládě se nepodařilo naplnit velkou část energetických plánů

Česká republika dosáhla mezi roky 2010 až 2015 značného pokroku v energetické politice. Mezi nejvýznamnější úspěchy patří rozvoj <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a>, zavedení moderních technologií v uhelných elektrárnách či schválení Státní energetické koncepce. Vyplývá to z tzv. hloubkového přezkumu, který provedla Mezinárodní energetická agentura (IEA). O výsledcích dnes v Praze informoval ředitel IEA Fatih Birol. 
 Agentura nicméně připomněla, že ČR v sektoru čelí i výzvám. Zmiňuje například zhoršenou kvalitu ovzduší, prolomení takzvaných limitů <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžby hnědého uhlí</a>, systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a dominantní pozici společnosti ČEZ <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/'>na trhu s elektřinou</a>.
IEA připomíná i nejistotu ohledně dalšího rozvoje jaderné energetiky nebo potřebu zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace. 
<figure id="attachement_4514" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-725x524.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-725x524.jpg" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Hloubkový přezkum je periodicky prováděn ve všech členských zemích agentury. Analyzuje výzvy, kterým jednotlivé země čelí v energetice, a obsahuje hodnocení a doporučení pro energetický sektor pro zajištění bezpečnější a udržitelnější energetické budoucnosti.
První přezkum České republiky se uskutečnil v roce 2001, následně v letech 2005 a 2010. 
 <a target="_blank" href="https://www.iea.org/"> IEA </a> je autonomní organizace, která usiluje o spolehlivou, cenově dostupnou a čistou energii ve svých 29 členských zemí i mimo ně. Mezi hlavní oblasti zaměření agentury patří energetická bezpečnost, hospodářský rozvoj nebo povědomí o životním prostředí.

Obnovitelné zdroje

IEA: ČR dosáhla značného pokroku v energetické politice

Dne 10. 6. úspěšně proběhla konference <a href="http://glopolis.org/cs/" target="_blank">nezávislého analytického centra Glopolis</a>, která byla zaměřena především na <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/energeticka-unie-energy-union/" target="_blank">Energetickou unii</a> a aktuální dění v Evropské unii. Pozvaní hosté se snažili najít odpověď na otázku, jak může Česká republika a EU jako celek zaručit spolehlivé a přitom cenově dostupné dodávky elektřiny a zároveň brát ohledy na klimatické a environmentální cíle. Díky tomu bylo téma konference dostatečně široké, aby se v něm každý našel, a zároveň velice aktuální (pozvánka včetně témat od zaroupení EK v ČR <a href="http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/calendar/150610_konference_energetika_cs.htm" target="_blank">zde</a>).
Konference se skládala z dopoledního a odpoledního panelu. Dopolední panel přivítal tyto hosty:
<ul>
<li>Adam Janczak, náměstek ředitele ekonomické sekce EU, Ministerstvo zahraničních věcí Polska</li>
<li>Tobias Brenner, Ministerstvo životního prostředí, odbor Evropské klimatické a energetické politiky, Německo</li>
<li>Juris Ozoliņš, poradce pro energetiku, Ministerstvo zahraničí Lotyšska, Lotyšské předsednictví v Radě EU</li>
<li><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Bartu%C5%A1ka" target="_blank">Václav Bartuška</a>, vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky</li>
<li>Katharina Umpfenbach, Senior Fellow, Ecologic Institute</li>
<li>Alice Stollmeyer, ředitelka @StollmeyerEU, nezávislá bruselská komentátorka energetické a klimatické politiky Evropské unie.</li>
</ul>
Již podle seznamu účastníků panelu se dala očekávat velice zajímavá debata, která se nakonec díky rozdílným názorům skutečně konala.
<h2>Dopolední panel: Energetická unie</h2>
I přesto, že téma konference byla Energetická unie, často se debata obracela i k další klimatické a energetické politice EU. Díky tomu se účastníci konference dozvěděli mnohé o infrastruktuře plynu, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/" target="_blank">Energiewende</a> a dalších zajímavých tématech.
Zástupce Polska, Adam Janczak, na Energetické unii vyzdvihl myšlenku solidarity a transparentnosti kontraktů při nákupech zemního plynu, což je pro Polsko klíčové, protože jejich vyjednané ceny plynu patří k nejvyšším v EU. Naopak Juris Ozolinš byl k tomuto tématu velice skeptický a tvrdil, že společné nákupy nejsou možné vzhledem k rozdílnostem mezi státy.
&#8222;Energetická unie je jako míč, který neustále ztrácí vzduch.&#8220; 
Adam Janczak ke snižování cílů Energetické unie 

Podle očekávání se Tobias Brenner zastával <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/" target="_blank">německé politiky Energiewende</a>: Dle něj se úspěšně podařilo zacelit mezeru po odstavených jaderných elektrárnách obnovitelnými zdroji a i přesto je Německo stále energeticky exportní zemí.
<figure id="attachment_4379" style="width: 300px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg"><img class="size-medium wp-image-4379" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-300x200.jpg" alt="Vlajka Evropské Unie" width="300" height="200" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Debata nad Energetickou Unií EU (Ilustrační foto)</figcaption></figure>
Jedním z nejpůsobivějších vystoupení z prvního panelu patřilo Václavu Bartuškovi, který se věnoval především bezpečnosti dodávek plynu v EU. &#8222;Zatímco se zaměřujeme na ohrožené dodávky plynu z Ruska, jsou zde i další země, které jsou z pohledu bezpečnosti rizikové&#8222;. Zmínil především sever Afriky, který vzhledem k vratké politické situaci může dodávky plynu v dalších letech ohrozit.
<blockquote class="twitter-tweet tw-align-center" lang="cs">
Now <a href="https://twitter.com/Glopolis">@Glopolis</a> afternoon session on the <a href="https://twitter.com/hashtag/Czech?src=hash">#Czech</a> approach to energy policy &amp; <a href="https://twitter.com/hashtag/EnergySecurity?src=hash">#EnergySecurity</a>. Hurray for translation 🙂 <a href="https://twitter.com/hashtag/EnergyUnion?src=hash">#EnergyUnion</a>
— StollmeyerAlice (@StollmeyerEU) <a href="https://twitter.com/StollmeyerEU/status/608602898554085376">10. Červen 2015</a>
</blockquote>

<h2>Odpolední panel: ASEK a budoucnost energetiky ČR</h2>
Po hodinové pauze na oběd se rozbouřila další debata, která byla pro české posluchače řádově bližší. Hlavními tématy byly bezesporu budoucí podoba energetického mixu v ČR a nedávno <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/aktualizovana-statni-energeticka-koncepce-schvalena-hlavnim-zdrojem-bude-jadro/" target="_blank">schválená Aktualizovaná státní energetická koncepce ČR</a> (ASEK). Díky skvěle vybraným zástupcům v panelu se na jedné straně pomyslné barikády objevili přiznivci ASEKu a na druhé straně její odpůrci. Složení hostů bylo následující:
<ul>
<li>Aleš Chmelař, hlavní ekonom EU, Úřad vlády České republiky</li>
<li>Michal Šnobr, analytik, J&amp;T Bank</li>
<li>Vladimír Vlk, poradce ministra průmyslu a obchodu</li>
<li>Petr Hanák, ředitel strukturovaného financování UniCredit Bank Česká a Slovenská republika</li>
<li>Jaroslav Žlábek, generální ředitel, Schneider Electric</li>
<li>Martin Sedlák, Ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost</li>
<li>Moderátor: Jiří Čáslavka, Glopolis</li>
</ul>
Velice zajímavý byl střet názorů nad dostavbou jaderných elektráren, který odstartoval Vladimír Vlk uvedením důvodů, které k přijetí koncepce v této podobě vedly. Při své prezentaci uvedl několik grafů s podrobnými scénáři možného vývoje, zmínil se o čím dál větší nejistotě v energetických odvětvích i o <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/">centralizované a decentralizované výrobě tepla</a>.
S první kritikou ASEK vystoupil Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost, který důrazně odmítl jakékoliv financování jaderných zdrojů ze státního rozpočtu a varoval před tím, aby ČR nepodlehla &#8222;jadernému mámení&#8220;.
&#8222;Slabinou je dlouhodobá politická nestabilita v ČR a politikaření.&#8220; 
Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu 
Jako zásadní problém energetiky v ČR vidí Petr Hanák dlouhodobou nestabilitu prostředí, která v ČR panuje. Stabilita prostředí a rizika jsou totiž hlavními faktory, na které bankovní sektor při investicích nahlíží. Nestabilita přitom nepramení pouze z technologických rizik, ale i z rizik právních a politických. Pozastavil se také nad tím, zda bude koncepce vůbec aktuální a na jak dlouho. Vzhledem k třicetiletému horizontu plánování, je obrovské riziko, že za několik let již koncepce aktuální nebude.
<figure id="attachment_4384" style="width: 300px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Snímek-obrazovky-2015-06-11-v-10.40.48.png"><img class="size-medium wp-image-4384" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Snímek-obrazovky-2015-06-11-v-10.40.48-300x168.png" alt="Druhý panel Glopolis konference Zdroj: Twitter @glopolis" width="300" height="168" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Druhý panel Glopolis konference Zdroj: Twitter @glopolis</figcaption></figure>
<h3 style="text-align: left">Michal Šnobr: &#8222;V energetice je nutné dívat se na věci i běžným selským rozumem.&#8220;</h3>
Debata získala kompletně nový rozměr ve chvíli, kdy se k řeči dostal Michal Šnobr, který se uvedl slovy, že &#8222;musí po dosavadní diskuzi důrazně praštit do stolu&#8220; (což udělal i v exkluzivním rozhovoru pro oEnergetice.cz &#8211; <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/michal-snobr-sjednoceni-evropske-energetiky-je-potrebne-a-nakonec-bude-nevyhnutelne-2/">část 1</a>, <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/michal-snobr-je-nezbytne-si-pripustit-ze-klicova-rozhodnuti-jako-clen-eu-jiz-nemame-pevne-ve-svych-rukou/">část 2</a>).
Michal Šnobr zkritizoval v první řadě ASEK: &#8222;I přesto, že je složité žít se státní energetickou koncepcí z roku 2004, tato koncepce není žádnou vizí.&#8220; Koncepce se dle něj spoléhá pouze na jadernou energetiku, kterou preferuje, což ale ničí ostatní směry vývoje energetiky.
Budoucnost energetiky vidí Michal Šnobr mnohem více ve využívání plynu, který má velice dobře vybudovanou infrastrukturu. Navíc plynové elektrárny mají poměrně nízké fixní náklady, za cenu vyšších variabilních, což je v dnešním období přerodu energetiky klíčové. Vysoké fixní náklady jaderných elektráren jsou neuvěřitelně rizikové. To je vidět i na současných <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/jak-je-to-s-vystavbou-jadernych-bloku-v-evrope/" target="_blank">evropských projektech výstavby nových jaderných bloků</a>:
&#8222;V Evropě v současné době není projekt, který by byl smysluplně zvládnutý jak finančně, tak časově.&#8220; 
Michal Šnobr
Budoucnost energetiky analytik Šnobr vidí v kombinaci obnovitelných zdrojů energie s nestabilním výkonem v kombinaci s flexibilními plynovými elektrárnami. Zmínil i budoucnost v decentralizované výrobě elektřiny z plynu jako další směr vývoje energetiky.

Konference Glopolis: Energetická unie

Otázka dostavby jaderných elektráren v ČR je energetickou otázkou číslo jedna již několik let. Plány se neustále mění a od roku 2004, kdy byla ve státní energetické koncepci prezentována myšlenka dostavby Temelína, již uběhlo přes deset let. V průběhu deseti let se začalo hovořit i o výstavbě nového bloku v JE Dukovany, neúspěšně proběhl tendr na dostavbu Temelína, byla odmítnuta nabídka společnosti Areva a mnoho dalšího.
Otázkou zůstává, zda je v současné době ekonomicky výhodné jadernou elektrárnu stavět. S ohledem na decentralizaci, výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a klesající cenu silové elektřiny je návratnost investice poměrně nejistá. Při současných cenách, které se dnes pohybují kolem 35 € za MWh, je situace finančně velice obtížná.
<h2>Dostavba JE Temelín &#8211; 3 a 4 blok</h2>
Státní energetická koncepce z roku 2004 předpokládala stavbu dvou nebo i více jaderných reaktorů, nejpravděpodobněji v oblasti JE Temelín, případně v Dukovanech. Tato koncepce, která je definována v <a title="Novela zákona o hospodaření energií" href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/novela-zakona-o-hospodareni-s-energii/">zákoně o hospodaření energií</a>, je &#8222;pouze&#8220; dokument o směřování energetiky v ČR. Hlavní rozhodnutí spadá pod <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/cez-skupina-cez/">společnost ČEZ</a> (i přes to, že majoritním akcionářem je ČR).
Čtyři roky poté, v červenci 2008 představil ČEZ plán výstavby dvou nových reaktorů v Temelíně, které mohly dosahovat výkonu až 3400 MWe. Výstavba dle původních plánů měla začít v roce 2013 a první z nově budovaných bloků měl být spuštěn v roce 2020. V polovině roku 2008 požádal ČEZ o udělení <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhodnocen%C3%AD_vliv%C5%AF_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD">EIA</a> na dva nové bloky. Dalším krokem byl veřejný tendr, který byl vyhlášen v srpnu 2009. V té době byla podle průzkumu mezi obyvateli ČR podpora dostavby 77 %, v roce 2014 to bylo již 68%.
Vyjednávání se společnostmi, které měly dostat zakázku na dostavbu, začalo v březnu 2010 a týkalo se třech kandidátů:
<ul>
<li>Konsorcium Westinghouse &#8211; <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/AP1000">Reaktory AP1000</a> o čistém výkonu 1140 MWe</li>
<li>Škoda JS/Atomstroyexport/OKB Gidropress &#8211; AES-2006/MIR-1200 s čistým výkonem 1078 MWe</li>
<li>Areva &#8211; Reaktor EPR o výkonu 1750 MWe</li>
</ul>
O podání nabídek na dva kompletní reaktory ČEZ oficiálně požádal v říjnu 2011. V nabídce měla být zahrnuta i dodávka jaderného paliva na 9 let provozu. Navrhovaný způsob řešení reaktoru musel být licencován v zemi kandidáta nebo v některé zemi Evropské Unie a musí odpovídat českým a evropským požadavkům na bezpečnost podle parametrů IAEA a <a href="http://www.wenra.org/">Asociace evropských jaderných regulátorů</a>.
Nabídky byly oficiálně podány v červenci 2012 a kontrakt měl být podepsán na konci roku 2013, ale nakonce bylo finální rozhodnutí odloženo o 18 měsíců na polovinu roku 2015, kdy již měla být jasná energetická strategie nové vlády. Mezitím Rosatom nabídl kompletní financování projektu. Přitom Westinghouse ani Areva neměly zpočátku zájem na jakémkoliv financování dostavby. Změna nastala v polovině roku 2013, kdy americká banka nabídla společnosti ČEZ, že jí půjčí polovinu potřebných finančních prostředků. To se ale vztahovalo pouze na případ, že použijí technologii od americké společnosti Westinghouse. Úvěr měl být poskytnut na 25 let o úrokové sazbě o procento vyšší, než měly americké státní desetileté dluhopisy. ČEZ se již dříve vyjádřil k tomu, že hledá strategického partnera, s kterými by sdílel finanční riziko projektu.
<figure id="attachment_1401" style="width: 300px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/1024px-Cooling_tower_bottom_ETE.jpg"><img class="size-medium wp-image-1401" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/1024px-Cooling_tower_bottom_ETE-300x200.jpg" alt="Chladící věž JE Temelín" width="300" height="200" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Chladící věž JE Temelín</figcaption></figure>
Jedním z výrazných okamžiků celého tendru bylo vyloučení francouzské společnosti Areva. Podle společnosti ČEZ byla Areva diskvalifikována proto, že nesplnila veškeré požadavky podle <a href="http://business.center.cz/business/pravo/zakony/verejne-zakazky/">zákona ČR o veřejných zakázkách</a> a nesplnila ani některé významné požadavky definované v zadání tendru. Areva dané rozhodnutí napadla, ale návrh byl odmítnut <a href="http://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html">Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže</a>.
V listopadu 2012 požádal ČEZ Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení ke stavbě dvou nových jaderných reaktorů v Temelíně a v lednu 2013 bylo novým dvěma blokům uděleno kladné stanovisko EIA (celkem se jednalo o 5000 stran textu, které byly podány vládě v květnu 2010).
<h2>Contract for difference pro Temelín?</h2>
Předchozí vláda plánovala uzákonit pro třetí a čtvrtý temelínský blok <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Contract_for_difference" target="_blank">contract for difference</a> na vyrobenou elektřinu, aby byla zajištěna ekonomická návratnost projektu. Díky tomu měl ČEZ zajištěno, že ceny budou kopírovat potřebné náklady na výstavbu jaderné elektrárny a sníží se tak závislost výnosů projektu na aktuálních cenách elektřiny na burze. Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo pro to, aby toto schéma podpory projektu dostavby bylo zaneseno přímo do státní energetické koncepce, s čímž ale nesouhlasilo Ministerstvo Financí. MPO navrhovalo cenu ve výši 60 euro za MWh, někteří odhadovali, že bude potřeba až 90 euro. Samotná společnost požadovala 70 €, aby byl projekt výnosný (v té době se cena elektřiny na burze pohybovala kolem 40 €, tudíž by pro společnost výstavba bez podpory nebyla pravděpodobně výhodná).
Pomocí contract for difference má být dotována např. jaderná elektrárna Hinkley Point C ve <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/spojene-kralovstvi-historie-budoucnost-jadra/">Velké Británii</a>.
<h3>Postoj nové vlády k podpoře Temelína</h3>
Nová vláda se postavila k problematice dostavby Temelína jednoznačně. Na úkor spotřebitelů nebude poskytovat státní záruky, zejména díky zkušenostem se státní podporou <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje">obnovitelných zdrojů energie</a> (hlavně solárních panelů), na které se ročně doplácí přes 40 mld. Kč. ČEZ k této situaci zaujal jasné stanovisko. K dostavbě Temelína potřebuje dlouhodobé finanční záruky, nebo ukončí projekt a po roce 2020 nechá spotřebitele elektřiny v nejistotě.
V březnu 2014 bylo dokonce v plánu, že <a href="http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/temelin-mozna-dostavi-misto-cezu-nova-statni-firma--1326462?print=1">JE Temelín dostaví nově vzniklá státní firma</a>. Následně by byly bloky společnosti ČEZ pronajímány. Dle některých názorů se jedná o více praktické schéma dostavby, než poskytování contract for difference. Problém je v tom, že risk je přenášen na stát.
Po potvrzení rozhodnutí vlády, podle kterého stát nebude poskytovat státní dotace ČEZ k financování dostavby Temelína se ČEZ rozhodl projekt zastavit a zároveň to oznámil všem účastníkům výběrového řízení (Areva, Westinghouse, Rosatom). Počátkem roku 2015 byly zveřejněny <a href="http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ministerstvo-chysta-novy-plan-na-dostavbu-Temelina-Zaplatit-si-ji-ma-hlavne-CEZ-354918">tři způsoby financování dostavby Temelína</a> v návrhu aktualizované státní energetické koncepce.
<h2>Dostavba Temelína &#8211; Současná situace</h2>
První a nejpravděpodobnější způsob financování stále počítá s tím, že Temelín zaplatí z vlastních finančních zdrojů ČEZ. Jako druhá možnost je uvedeno financování prostřednictvím sdružení soukromých investorů. Třetí možností je dostavba pomocí státního podniku, která je ale velice nepravděpodobná z důvodu značné zátěže státního rozpočtu.
Přesto se v koncepci počítá s dostavbami jednoho reaktoru v Temelíně a jednoho v Dukovanech s možností dostavby ještě jednoho reaktoru v každé z lokalit.
Dle informací společnosti ČEZ z března roku 2015 má začít <a href="http://byznys.ihned.cz/c1-63709440-novy-tendr-na-temelin-za-stovky-miliard-zacne-do-dvou-let-zatim-je-pet-zajemcu">nový tendr na výstavbu jaderných bloků</a> do dvou let. ČEZ pravděpodobně využije model, kdy založí novou dceřinou společnost, do které bude moci případný partner vstoupit a i se podílet na jejím zisku. V současnosti je 5 zájemců o dostavbu:
<ul>
<li>Areva</li>
<li>Rosatom ve spojení s Škoda JS</li>
<li>Westinghouse</li>
<li>KEPCO (pozn. autora: korejská společnost)</li>
<li>Tendru by se dle vicepremiéra Číny měly zúčastnit i čínské společnosti</li>
</ul>
Již dříve ČEZ oznámil, že kontrakt by měl obsahovat opci na objednání až třech dalších reaktorů pro jiné lokality v ČR nebo jinou evropskou zemi.
Studie proveditelnosti na nový reaktor v Dukovanech se již zpracovává a ČEZ hodlá podat žádost o EIA jakmile bude studie proveditelnosti hotová.