Podíl biometanu v distribuci roste. GasNet připojil energetické centrum Horní Suchá
Skupina GasNet, největší distributor plynu v Česku, připojila do své sítě další výrobnu biometanu. Tento obnovitelný plyn, který se svými vlastnostmi neliší od zemního plynu, vtláčí distributor nově do svých plynovodů z Energetického centra Horní Suchá nedaleko Karviné. Je to třetí bioplynová stanice u nás, která dodává biometan až ke koncovým zákazníkům.
Bioplynová stanice posílá do veřejné distribuční sítě GasNetu první kubíky plynu. Zatím pracuje ve zkušebním režimu. Energetické centrum Horní Suchá dodává biometan odběratelům v regionu od začátku měsíce a už teď se denní vyprodukovaný objem biometanu vyšplhal na 2 000 kubíků denně. Obnovitelný plyn už mají ve svých sporácích a kotlích lidé na Karvinsku a Havířovsku. Maximální výkon stanice je 450 m3 vyrobeného biometanu za hodinu.
„Dál zvyšujeme podíl biometanu v naší distribuční síti. Jedná se o zelený a plně obnovitelný plyn, který se navíc nemusí odnikud vozit a může se vyrábět přímo v místě spotřeby. Výroba biometanu tak podporuje i energetickou nezávislost,“ říká Andrej Prno, který připojování stanic v GasNetu řídí.
Zdůrazňuje výrazný přínos biometnau k udržitelné ekonomice: „Biometan představuje konečný produkt cirkulárního hospodářství, které v GasNetu podporujeme. Když to zjednoduším – vyhozené slupky od brambor se vám do kuchyně vrátí v podobě plynu, na kterém uvaříte další jídlo.“
První ve Slezsku
GasNet jako první distributor v Česku připojil ke své soustavě bioplynovou stanici v Rapotíně na severní Moravě v roce 2019 a loni se k ní přidala stanice v Litomyšli ve východních Čechách. Bioplynka v Horní Suché je v Česku v pořadí třetí připojená stanice.
Stanice produkující biometan, Horní Suchá. Zdroj: GasNet
„S ohledem na zahájení zkušebního provozu plánujeme letos vyrobit více než 1 milion m3 biometanu,“ říká Sebastian Sikora, jednatel společnosti Organic technology, která stanici v Horní Suché provozuje.
Infrastruktura je na biometan plně připravená, protože oba plyny (zemní plyn a biometan) jsou svými vlastnostmi zaměnitelné.
„Plyn před vstupem do distribuce kontrolujeme, aby všechny jeho parametry odpovídaly potřebným normám. O průtoku a kvalitě plynu máme online informace na našem dispečinku. V místě jsme taky namontovali naši odorizační stanici, která k plynu přidává typický zápach pro jeho snadnou detekci. Ani biometan totiž není sám o sobě cítit,“ přibližuje distribuční technologii Andrej Prno.
Odpad zpracují na biometan a hnojivo
V Horní Suché vyrábějí biometan z biologicky rozložitelného odpadu. Využívají se tak zbytky z výroby potravin a nápojů nebo zbytky nevhodné k jídlu například kvůli prošlé lhůtě spotřeby. Jedná se zejména o kuchyňské zbytky a gastro odpady.
Stanice produkující biometan, Horní Suchá. Zdroj: GasNet
Energetické centrum Horní Suchá nevyrábí jen biometan.
„Anaerobní digescí zpracujeme jakýkoli odpad, který je schopen rozkladu bez přístupu vzduchu. Využíváme zbytky po kuchyňské úpravě v domácnostech, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, prošlé a vadné potraviny, odpadní tuky, odpady z jídelen, gastro provozoven, odpady z potravinářského průmyslu. Z nich získáváme nejen bioplyn, ale i ekologické hnojivo pro další použití v zemědělství,“ doplňuje Sebastian Sikora.
Energetické centrum umí zpracovat i odpad v obalech. „Obaly umí naše technologie vyseparovat. Zpracovatelská kapacita závodu je 20 000 tun bioodpadu ročně, z čehož se vyrobí 3 200 000 m3 zeleného biometanu a 1 200 tun koncentrovaného organického hnojiva,“ uzavírá Sebastian Sikora z energocentra Horní Suchá.
Budoucnost české energetiky
GasNet modernizuje českou energetiku s cílem posílit její nezávislost a udržitelnost. Kromě biometanu připravuje Česko na využití dalšího obnovitelného plynu: vodíku. Nepostradatelnost těchto plynů pro budoucnost Česka potvrdil i podvýbor pro energetiku Poslanecké sněmovny.
Jeho členové letos v březnu přijali usnesení, že biometan a vodík přestavují alternativy k fosilním palivům a jsou naprosto nezbytné pro transformaci energetiky, která chce dosáhnout klimatické neutrality a zároveň zachovat konkurenceschopnost českého průmyslu.
Perspektivní biometan může brzdit nejistota
V České republice by mohl biometan do roku 2030 nahradit 10 až 15 % spotřeby zemního plynu pro vytápění i silniční dopravu. Takový rozvoj ale může narazit na nejasné dotační podmínky.
„V České republice je už více než 550 bioplynových stanic, které mohou produkovat biometan. Základní legislativu pro distribuci tohoto plynu máme. Po technologické stránce je taky jasno a proces připojení bioplynky k distribuci jsme standardizovali. Je ovšem potřeba vytvořit efektivní regulační rámec finanční podpory, který bude motivovat majitele bioplynových stanic a investory k výrobě biometanu,“ připomíná Andrej Prno z GasNetu.
Mohlo by vás zajímat:
Jak drahý je bioplyn ve srovnání se zemním plynem (bez dotací) a jaká by mohla být kapacita výroby v ČR. Ví to někdo?
Česko by si mohlo na svém území vyrobit až 15% své spotřeby plynu (berte hodnoty spotřeby před 2022/02. Tzn. 15% z cca 8,5mld. m3 CH4 ročně, t.j. 1,27mld. m3 .
A ta cena bez dotací ?
Dobrý den, předně je třeba konstatovat, že spotřeba ČR byla v minulosti 9 miliard m3 zemního plynu. Výhřevnost bioplynu je cca 65 % výhřevnosti zemního plynu, tedy pokud bychom chtěli pokrýt jen cca 10 % spotřeby zemního plynu pak je třeba vyrobit cca 1,385 miliardy m3 bioplynu, tedy tato bioplynka by musela mít výrobu 433 krát vyšší než má (3,2 mil. m3).
Kdysi jsem uvažoval o koupi bioplynové stanice a návratnost jsem počítal s diskontem okolo 7 % Toho bylo možno dosáhnout při prodejní ceně elektřiny z kogenerace okolo 4,50 Kč/kWh z toho tedy lze hodně zhruba spočítat cenu paliva 1,70 Kč/kWh plynu, tedy 1 700 Kč/MWh, tedy asi dnes 71 euro/MWh.
Z pohledu dnešní oscilace ceny zemního plynu mezi 39 - 50 eury za MWh pak je bioplyn zhruba o 50 % dražší než zemní plyn z LNG či Norska...
Pokud by pro klienta měla být cena stejná jako tržní cena u zemního plynu pak na 1 MWh je třeba dotovat cca 30 - 35 euro.... ale ve skutečnosti asi více, neboť velké firmy chtějí velké zisky tedy rozhodně ne jen 7 %. (ČEZ počítá 14 - 17 %)
V té výši dotací / ceně pro klienta může hrát roli i to, že na spalování bioplynu nemusí kupovat emisní povolenky, kdežto na spalování zemního plynu musí už teď nebo v relativně blízké budoucnosti muset bude.
Jelikož v článku mluví o biometanu, ne o bioplynu, tak bych počítal, jak říkají, se stejnými vlastnostmi jako zemní plyn. Takže žádná 65% výhřevnost (takže jen 281 bioplynek :D ).
Každopádně mi to přijde jako zajímavý způsob zpracování a využití bioodpadu a měl by být adekvátně dotován, oproti tupému spálení v neúčinném motoru na výrobu dotované elektřiny často bez kogenerace.
A dotován samozřejmě do takové míry, aby se to zase nezvrhlo v ekologické peklo a pěstovala se kukuřice jen pro bioplynku, protože se to po dotacích vyplatí.
Dotaz ale zněl na bioplyn, biometan se vyrábí čištěním právě bioplynu, kdy dost podstatnou část objemu ztratíte, takže výsledný biometan má sice stejné vlastnosti jako zemní plyn ale je ho podstatně méně. Takže potřebný počet bioplynek se nijak nesníží.
Ale ano, počítat s těmi 65 % je v podstatě správné. Biometan se vyrábí vyčištěním a případně doplněním vyšších plynných uhlovodíků do bioplynu. Ze dvou jednotek bioplynu tak lze vyrobit, při zohlednění všech energetických vstupů, okolo jedné jednotky biometanu.
Pokud by se výroba biometanu obešla bez dotací, bylo by to téměř dokonalé. Takhle, protože to už všichni tiše dotujeme, je to jen další ohýbání už úplně deformovaného prostředí.
Pravda v energetice je však taková, že všechny obnovitelné zdroje jsou vlastně jen doplňkovými. Jinými slovy není možné nahradit spotřebu veškeré energie ČR (technologické, tepelné a elektřiny) z OZE. Prostě těch 30 mil. tun hnědého uhlí, 9 mld. m3 zemního plynu, 8 mil. tun černého uhlí a nakonec 9 mil tun ropy je příliš a nelze bezpečně a předně ekonomicky dostupně toto kvantum nahradit z OZE. Jediné, co by z velké části to dokázalo je jaderná energie, ale to je rudý hadr pro značnou část evropské populace, zvláště pak v SRN a Rakousku. Takže se bez fosilů neobejdeme..., škoda...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se