Domů
Energetika v ČR
Vladimír Wagner: Energetiku lze postavit na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů
Vladimír Wagner

Vladimír Wagner: Energetiku lze postavit na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů

„Energetika a výstavba jaderných bloků je dlouhodobou záležitostí, která mnohonásobně přesahuje délku volebního období. Navíc jde o jednorázovou velkou investici. Takže je pro politiky nejjednodušší nic v této oblasti reálně nedělat a všechno slíbit,“ říká o budoucnosti nových jaderných bloků v České republice Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

V druhé části rozsáhlého rozhovoru jsme se zaměřili především na současnou situaci na poli české jaderné energetiky či gravitační vlny, jejichž problematikou se Vladimír Wagner zabývá.

Podle schválených dokumentů NAPJE a ASEK se v ČR závazně plánuje výstavba nových jaderných bloků. Věříte, že k tomu opravdu dojde nebo nás čeká několik let plánování a ostudný konec jako v případě tendru na nové bloky v Temelíně?

Pokud chceme udržet soběstačnou ekologicky a sociálně únosnou energetiku, která přispěje i k celkovému snížení emisí a ve viditelném horizontu k vybudování nízkoemisní energetiky, tak je to racionální a v podstatě pro Českou republiku jediná možná cesta. Upřímně řečeno jsem však skeptický. Veřejnost je sice jaderné energetice relativně příznivě nakloněna, avšak to se v principu může intenzivní ideologickou kampaní změnit. Jak jsem již zmínil, energetiku lze postavit na kombinaci fosilních a obnovitelných zdrojů nebo na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů.

Bohužel všechna klíčová zelená hnutí, která věří v nutnost omezení emise oxidu uhličitého a měla by být racionálně příznivcem jádra, jsou primárně ideologicky protijaderná a boj proti jádru je u nich v pořadí priorit daleko výše než snaha o omezení emisí. Plyne to i z toho, že nejsou zaměřena na racionální environmentální politiku založenou na vědeckých faktech, ale dominantně na PR ideologické kampaně. Kromě zelených sice žádná z politických stran není protijaderná, ale zároveň u nás neexistuje politická kultura shody na základních strategických potřebách, které by strany neobětovaly a nezneužívaly k politickému boji.

Energetika a výstavba jaderných bloků je dlouhodobou záležitostí, která mnohonásobně přesahuje délku volebního období. Navíc jde o jednorázovou velkou investici. Takže je pro politiky nejjednodušší nic v této oblasti reálně nedělat a všechno slíbit. Velkým problémem bude i situace v Evropě a Spojených státech. Zde už pomalu nejsou firmy schopné jaderné elektrárny budovat. Je tak možné, že brzy bude reálný výběr dodavatele dominantně mezi Ruskem a Čínou či jinou asijskou zemí. A v tomto případě je velice snadné napadnout politického soupeře, který byl v dané chvíli ve vládě a musel pragmaticky vybrat některou z těchto možností. Z podobných důvodů padla výstavba jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. Velké investice je v tomto případě velice snadné zablokovat, obzvláště pokud existují odhodlané aktivistické skupiny. O tom se přesvědčili Němci v případě stavby severojižních linek velmi vysokého napětí.

Příkladů obětování strategického zájmu státu a racionálních potřeb vnitropolitickému boji pak známe řadu. Bylo jím referendum, které vyhlásil Bruno Kreisky ke spuštění dostavěné jaderné elektrárny v Rakousku, a podobně třeba nedávné vyhlášení referenda o vystoupení z EU Davidem Cameronem ve Velké Británii. Ztrátu schopnosti racionálního posouzení rizik, analýzy a řešení problémů, nastavování priorit i nárůst iracionality u evropské společnosti lze pozorovat na mnoha případech. Zatím je Evropa díky našim předchůdcům na takové ekonomické úrovní, že to zvládá, ale to se může relativně brzy změnit. Pro včasné vybudování nových jaderných bloků v Česku je potřeba velmi intenzivního úsilí a značného dlouhodobého konsensu ve společnosti a racionálního přístupu. Obávám se, že současná česká společnost, a nejen ona, toho není pravděpodobně schopna a netýká se to jen jaderné energetiky.

Bez Asie to v budoucnu nejspíš nepůjde

Jaký je váš názor na možné zapojení čínských firem a čínských technologii v české jaderné energetice? Jako jeden z horkých kandidátů bývá v poslední době hojně skloňována také Jižní Korea a její technologie, dovedl byste si představit stavbu korejských bloků například v Dukovanech?

Pomalu se začíná schylovat k tomu, že bez čínských nebo jiných asijských firem se v Evropě a Americe jaderné reaktory nepostaví. „Evropské“ bloky EPR a „americké“ AP-1000 se úspěšně staví v Číně a i jejich stavba ve Velké Británii a v USA se neobejde bez čínské účasti. V současné době má Čína už i své vlastní modely III+ generace. Takže její účast či spoluúčast na případném českém tendru je docela pravděpodobná.

Pokud jde o Jižní Koreu, tak ta má bloky AP1400, které jsou generace III. Existuje už referenční fungující blok v Jižní Koreji a úspěšně se staví další. Ve shodě s plánem probíhá i výstavba čtveřice těchto bloků ve Spojených arabských emirátech. Blok AP-1400 má stejně jako blok EPR jeden problém. Jeho výkon je pro Dukovany a Temelín až příliš velký. V principu by se asi dal využít, ale vhodnější by byly bloky s výkonem 1000 MW. Kritičtější je to v případě bloku, který by rozšiřoval výkon Dukovan. Tam je limitou i dostatek vody pro chlazení.

Nedávno prošel schvalovacím procesem nový atomový zákon, který bude platit od 1. 1. 2017. Podle některých kritiků nebyl mimo jiné dostatečně prodiskutován odbornou veřejností. Měl jste příležitost se k novému zákonu vyjádřit a případně jej oponovat? Pokud ano, můžete přiblížit, jaké změny nás čekají a jaké dopady bude nový zákon mít?

Ještě jsem nezaznamenal zákon, který by byl dostatečně prodiskutován odbornou veřejností. Problém je i ten, že nejen u tohoto zákona mají různé skupiny „odborníků“ velmi rozdílné názory. Často se v poslední době uvádělo, že jeho cílem je zpřesnění pravidel týkajících se jaderné energetiky a umožnění vyjasnění postupů při stavbě nových bloků. V této oblasti nejsem expert, takže se k ní vyjadřovat nebudu. Pracuji s radioaktivitou a v kontrolovaném pásmu, zde vedu i studenty a proto jsem i pravidelným účastníkem zkoušek na SÚJB. Takže mě spíše zajímaly části, které se týkají této problematiky, a tu jsem s kolegy diskutoval.

Zde nový zákon vede k některým zjednodušením a zpřesněním umožňujícím zlepšení podmínek za dodržení všech potřeb bezpečnosti. Naopak je zde i řada kritických momentů, které mohou vést k nesmyslným zákazům a zesložitění či dokonce znemožnění vědecké a jiné práce. Otázkou je, jak bude tento nástroj, kterým zákon je, používán. Jestli ve směru bezpečné práce a setkávání se s radioaktivitou, která je i normální součástí životního prostředí, podle její intenzity a vlastností, nebo čistě pro házení klacků pod nohy doslovnou či vlastní interpretací jednotlivých částí zákona. Ono to platilo i pro dosavadní atomový zákon, příkladem budiž interpretace přístupu ALARA aktivistickými protijadernými skupinami. Uvidíme, jak se nový zákon osvědčí v praxi.

Úspory za každou cenu vedou nakonec ke ztrátám

Se SÚJB souvisí také kauza svary. Je řešení SÚJB, ČEZu a státu odpovídající závažnosti zjištěných pochybení? Bude mít kauza podle Vás další pokračování?

Nejsem expert na tuto oblast, takže berte mé vyjádření s rezervou. Pokud tomu dobře rozumím, tak se jednalo o svary v místech, které se nedotýkají přímo jaderné bezpečnosti, takže dominantně jde spíše o problém provozovatele elektrárny, který těmito pochybeními utrpěl a ještě utrpí značné finanční ztráty. Kauza ukazuje na to, že úspory za každou cenu a čistě manažerské řízení bez ohledu na odbornou stránku věci vede nakonec ke ztrátám. Příkladem je právě převod klíčových servisních služeb na vnější dodavatele a snížení jejich nákladů za každou cenu. Doufejme, že pro manažery společnosti ČEZ to bude dostatečné poučení a kauza už další pokračování mít nebude.

Zabýváte se problematikou gravitačních vln. Mohl byste zjednodušeně popsat, čím je potvrzení jejich existence pro nás významné?

Přímá detekce gravitačních vln je fantastická věc. Už to, že se na splnění tohoto úkolu muselo čekat sto let, ukazuje jeho náročnost. I když za potvrzení existence gravitačních vln bych považoval už nepřímé pozorování jejich emise pomocí zkracování periody oběhu binárního pulsaru objeveného v roce 1974 Josephem H. Taylorem jr. a Russelem A. Hulsem. Ztráty energie emisí gravitačních vln vedoucí ke zkracování oběhu pulsaru přesně odpovídaly předpovědím obecné teorie relativity a potvrdily jednoznačně jejich existenci. Po tomto pozorování už o nich nikdo nepochyboval. Jejich přímá detekce tak už byla spíše třešničkou na dortu, i když kouzelnou. Zvláště, když se podařila přesně sto let od Einsteinovy předpovědi.

Dramatickým zlomem v lidském poznání ovšem je zdroj pozorovaných gravitačních vln a co vše lze z pozorování vyčíst. Záblesk gravitačních vln byl totiž vyslán při splynutí dvou černých děr, které každá měla hmotnost okolo 30 hmotností Slunce. Jde o první přímé pozorování černé díry. Prozatím všechna dosavadní pozorování byla nepřímá. Detekovala se při nich produkce záření při dopadu hmoty na velice kompaktní objekt, jehož hmotnost byla větší než hranice mezi neutronovou hvězdou a černou dírou. To, jestli jde opravdu o černou díru, záviselo na správnosti teorie určující zmíněnou hmotnostní hranici. Z průběhu signálu v gravitačním detektoru bylo navíc možné určit velice přesně parametry soustavy. I druhé pozorování splynutí černých děr, které detektorová sestava LIGO publikovala, potvrzuje zahájení éry gravitační astronomie.

Nyní je jasné, že současné detektory budou pozorovat velký počet objektů vyzařující gravitační vlny a získají daleko větší množství velmi přesných dat, než se čekalo. Je to dáno i tím, že po dokončení dalšího detektoru LIGO a společného pozorování s detektorem VIRGO bude možné určovat i přesnou polohu místa, odkud gravitační vlny přicházejí. Pokud se postaví citlivější podzemní detekční systém KARGA v Japonsku a vesmírný systém eLISE, bude možné kromě splynutí černých děr pozorovat i dvojhvězdné systémy s černými dírami dlouho před jejich splynutím nebo binární pulsary. Zmíněné nové detektory totiž dokáží pozorovat jiné frekvence gravitačních vln. Pravděpodobně půjde zaznamenat i výbuchy supernov, i když zde je požadovaná citlivost silně závislá na asymetrii výbuchu. O tom, jaké jsou velikosti asymetrie, nemáme zatím reálnou představu. V každém případě je otevření gravitačního okna v astronomii zlomem takového dosahu, že jej zatím ani nedokážeme náležitě ocenit.

Jaká je současná největší výzva moderní fyziky po prokázání existence gravitačních vln?

Podle mého názoru je tou největší současnou výzvou základního fyzikálního výzkumu vysvětlení jevu temné hmoty a temné energie. Je jasné, že tyto jevy jsou spojeny s novou fyzikou, která popíše i jevy nevysvětlitelné Standardním modelem hmoty a interakcí. Je velice pravděpodobné, že tato nová fyzika také umožní kvantový popis gravitace a spojí popis této interakce s ostatními.

V současné době jsou největší naděje vkládány v této oblasti do urychlovače LHC. Dosavadní jeho výsledky však pouze s fantastickou přesností potvrdily fungování Standardního modelu a hledání známek a tvaru nové fyziky bude nejspíše náročnější. Pokud se neobjeví v rozsahu energií dostupných na LHC, bude třeba buď postavit ještě větší urychlovače, nebo doufat v úspěch některých detektorů, hledajících exotické astrofyzikální částice.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(52)
Milan Vaněček
10. září 2016, 06:03

Je jaderná energetika bezemisní čí nízko-emisní? O zhruba 450 provozovaných jaderných reaktorech v 30 zemích světa můžeme říci, že zatím jich bezemisních za provozu bylo 445, velmi emisních bylo 5 (jeden ve Three Miles Island, jeden v Černobylu a 3 ve Fukušimě), ty poslední 4 byly extrémně emisní. Takže asi jedno procento z průmyslových jaderných reaktorů je velmi emisní. Je vidět, že původní odhady pravděpodobnosti velké (stupeň 7) jaderné havárie (méně než 1:milionu) byly nesprávné.

V současné době se Euroatlantická (západní) civilizace odvrací od rozvoje jaderné energetiky a pozvolna přechází na high-tech nové, čisté, bezemisní a obnovitelné zdroje energie. Bude to pozvolný proces. Ukazuje se (například v USA, Německu, Dánsku), že jej lze technicky a ekonomicky výhodně realizovat do roku 2050.

Mikeš
10. září 2016, 21:03

No s tou pravděpodobností nehody to je trošku jinak, to se totiž porovnává k reaktorletům.. 500 reaktorů v provozu za rok udělá 500 reaktorlet, starší reaktory mají tu pravděpodobnost vyšší a je celkem zajímavé, že poměrně přesně vychází.

Milan Vaněček
10. září 2016, 21:32

Máte pravdu, ale reaktor má maximálně tak 50 let, takže ty 4 řády rozdílu to stejně nesmaže.

Martin Hájek
12. září 2016, 21:59

Asi jste pořád nepochopil, co to jsou reaktor roky a co je to počet pravděpodobnosti. S životností reaktoru to nemá nic společného. Je to o provozu jaderné energetiky jako celku, kde jsou samozřejmě starší reaktory průběžně nahrazovány novými. Potíž je, že havárie reaktorů jsou velmi řídkým jevem, takže aby se dala udělat solidní statistika, je potřeba tak alespoň 300, ale lépe 500 let provozu jaderné energetiky. Pak bude rozumně možné říci, že ta pravděpodobnost vychází nebo ne. Klidně totiž můžeme mít příštích 100 let bez další jaderné havárie, to se teď nedá říci.

Další podstatná věc kterou možná z neznalosti zamlčujete je, že prostě jsou různé typy reaktorů, které jsou různě bezpečné. Zatím selhaly pouze reaktory sovětského typu (ty ani nikdy neměly stát pro civilní účely) a pak varné reaktory, které mají výrazně nižší bezpečnost, protože je v nich jednoduše málo vody. Tlakovodní reaktor zatím fatálně neselhal žádný. Čili je dobré neházet vše do jednoho pytle a alespoň na velmi laické úrovni rozlišovat použitou technologii.

Jinak s vámi zcela souhlasím, že varné reaktory prostě bezpečné nejsou, ovšem ČR není tou zemí, která je stále v Evropě provozuje.

Milan Vaněček
12. září 2016, 22:50

Pane Hájek, to snad ani nemůžete myslet vážně. Vaše informace o počtu pravděpodobnosti nejsou na úrovni mého matfyzu ale na úrovni nějakého rychlokurzu...

A jestli si chcete přečíst nějakou zajímavou populární knížku na dané téma, přečtete si od Taleba Černou labuť.

A co se týče bezpečnosti každého jaderného reaktoru s výkonem nad cca 50-100 MW (každého z těch cca 450) tak by jste měl vědět, že když Vám selže chlazení reaktoru tak nastane to co ve Fukušimě. Zeptejte se kolegy Wagnera.

Martin Hájek
13. září 2016, 00:52

Je dobře, že jste pyšný na svou Almamater, otázka je, jestli i ona na Vás, ale to nechci řešit. Já jsem netvrdil, že tlakovodní reaktor nemůže selhat. Tvrdil jsem, že je významně bezpečnější než varný reaktor (proto se od jistého data varné reaktory přestaly stavět) a také že ještě tlakovodní reaktor zásadně neselhal. Obojí je pravda a neznamená to, že tlakovodní reaktor nikdy nemůže selhat. Ale objektivně je tam podstatně více vody a při ztrátě chlazení je minimálně více času, než dojde k tavení aktivní zóny, to je fyzika.

nikdo
20. září 2016, 20:25
Milan Vaněček
21. září 2016, 09:41

Ano, dokonce většinu požárů mají na svědomí kamna. Ale kvůli těmto požárům nemusí statisíce lidí opustit své domovy, jako v okolí Fukušimy.

Jan Veselý
7. září 2016, 22:08

Já šel až do takového extrému, že jsem si přečetl návrh energetické politiky od Greenpeace. Ani oni nepíšou nic o tom, že by se v ČR měly zavírat současné jaderné elektrárny.

Musím zároveň ovšem pana Wagnera pochválit, že je schopen myšlenkového rozvoje, prochází podobným iteračním procesem jako česká energetická koncepce. Nejdříve to bylo čistější uhlí+jádro, pak JÁDRO+fosilní doplňky, pak jádro+trochu OZE a dnes už je to "OZE taky to jádro budou potřebovat".

A taky jste vzal na milost tepelná čerpadla a elektromobily, ještě před rokem to pro Vás byly "statusové symboly zbohatlíků".

P.S.: Jak jaderné elektrárny zlepší soběstačnost české energetiky, když se palivo stejně musí dovážet? Zdroje pro českou soběstačnost jsou jen české uhlí, česká voda, český vítr, české slunce, česká biomasa, česká geotermální energie a ta troška ropy na jižní Moravě. A uhlí je fuj. S tím zbytkem buď vystačíme nebo to není soběstačnost.

Martin Hájek
8. září 2016, 10:27

Jaderné palivo se dovážet samozřejmě nemusí, ale Vy byste byl první, kdo by křičel, že ho nechcete vyrábět v ČR. Jinak samozřejmě není žádné české slunce ani český vítr a česká biomasa zatím úspěšně jezdí do Rakouska a Itálie.

Jan Veselý
8. září 2016, 10:45

OK, fajn, "jen" to chce vybudovat důl na uran, ten v Rožínce už dožívá a "jen" to chce vybudovat závod na obohacování uranu a výrobu palivových tyčí, případně na přepracování vyhořelého paliva. Až budou, bude to místní zdroj.

Česká biomasa nebude jezdit do Rakouska a Itálie, až ji vaši chlebodárci za slušnou cenu vykoupí, ideálně za účelem malé kogenerace.

Milan Vaněček
8. září 2016, 11:32

V článku se objevila jedna zajímavá informace o plánovaném rozšíření Dukovan, cituji: ....Kritičtější je to v případě bloku, který by rozšiřoval výkon Dukovan. Tam je limitou i dostatek vody pro chlazení.

Takže jaderná loby si naplánovala rozšíření Dukovan a souběh starých Dukovan (do roku 2035) a nových Dukovan (nejpozději za 15 let) a najednou zjišťují, že nebudou mít dost vody na chlazení. A jestli mají pravdu pánové Cílek a Bárta, tak ze 15 let to může být s vodou ještě horší. Někde udělali soudruzi z ČR chybu...... abych parafrázoval jeden výborný český film.

Jinak bych se musel stále opakovat: souběh JE a elektráren vodních možný je, podporují se navzájem. Energetický mix slunce a vítr s novými jadernými elektrárnami možný není, fotovoltaika i vítr s téměř nulovými provozními náklady a s nižším koeficientem využití (a tedy nutným špičkovým výkonem převyšujícím potřeby státu) snižují koeficient využití nových JE a tedy je ještě více ekonomicky likvidují. Ať kolega Wagner nemluví obecně o OZE ale konkrétně o jednotlivých OZE. Vždyť i mezi klasickými tepelnými elektrárnami, ať již teplo je z uhlí, plynu či jádra jsou obrovské rozdíly.

Lukáš Brandejs
8. září 2016, 15:01

Zase porušuji svá předsevzetí - o tom, že Dukovany mají chladicí vody na max. jeden reaktor středního výkonu, se ví velmi dlouho, nejde o nic, co by se zjistilo "najednou"... Můžete si to dohledat, Google jistě pomůže Takže se s tím počítá, je to jedno z hledisek v rámci tendru. Buď zvolit přiměřený typ reaktoru, nebo přivést vodu odjinud, další zvažovanou variantou je, že nový blok nahradí ty dva nejstarší = potřeba vody dokonce klesne. Možností je více.

Takže v klidu, se vším se počítá, jen Vy jste se o tom zatím nedozvěděl. Kdopak je ten soudruh, co udělal chybu? :)))

C
8. září 2016, 17:28

Reálně se prý v Dukovanech dá postavit ještě 700MWe reaktor, to je dáno nějakou vyhláškou o tom kolik havarijní vody má být k dispozici na reaktor atd. Skutečná spotřeba je menší, díky chladicím věžím. Nehledě na to že nová elektrárna může být vybavena tzv. suchým chlazením, které ale odebírá asi 10% elektrického výkonu.

Je možné že v momentě najetí nového třeba 1000MWe bloku se jeden z reaktorů uzavře, byť třeba "předčasně."

Také nezapomínejte na to že se má vedle na Oslavě stavět snad také přehrada, ta by mohla být využita jako další zdroj vody pro elektrárnu.

Teoreticky kdyby si postavili nějakých 40km dlouhý vodovod tak mají k dispozici vodu z Dyje a pak si můžou postavit elektrárnu třeba o 10GW, je tam myslím měrná minimální potřeba 1m3/s/1000MWe. Dyje má asi 9.8m3/s nebo nějak tak. Ale provozovat na Moravě, zvláště na jižní, parní elektrárnu která nemá suché chlazení je zvěrstvo. Teoreticky vzato jedinými takovými jsou teplárny v Brně.

Martin Hájek
8. září 2016, 18:59

Dukovany se geograficky nachází na Vysočině a politicky v kraji Vysočina. Jen faktická poznámka.

Jan Veselý
9. září 2016, 09:32

To, že krajské uspořádání ČR nerespektuje historické hranice zemí Koruny České ještě neznamená, že Dukovany nejsou na jihu Moravy.

Martin Hájek
8. září 2016, 18:52

Až soudruzi v Německu přestanou dotovat větrníky a bude slušná cena elektřiny, tak jistě bude možné biomasu vykoupit za lepší cenu. Ale těžko budeme v ČR chtít štěpkovat celé zdravé kmeny, jako to dělají naši kolegové v uvedených zemích, protože to je s prominutím prasárna a s ekologií to nemá nic společného.

Vladimír Wagner
8. září 2016, 18:56

Palivové náklady jaderné elektrárny jsou jen malou částí celkových nákladů. Na jeden blok potřebujete pouze několik desítek tun paliva ročně (přesný počet závisí na jeho velikosti). Takže v principu můžete mít zásobu paliva na celý jeho provoz za celou dobu života. Reálně pak na rok či několik let. Přivezení několik desítek tun není problém, dodavatelé jsou diferencovaní a jsou mezi nimi i velmi politicky stabilní země.

V principu sice teoreticky můžeme postavit jadernou energetiku na vlastních zásobách i výrobě. Buď v případě, že postavíme obohacovací závod nebo využijeme typy reaktorů, které vystačí s přírodním podílem uranu 235 (třeba těžkovodní reaktory CANDU). Aby se mohla případně využít možnost přípravy paliva bez obohacování , tak těžkovodní reaktory používají v Rumunsku a těžkovodním reaktorem byla i Československá A-1. Ale vzhledem k ceně paliva a jeho dostupnosti se stabilních a příznivě nakloněných regionů je snaha o vlastní palivo ekonomicky i politicky v současné době zbytečná.

Pane Veselý, nechce se mi reagovat na Vaše invektivy. Ono totiž všechny moje vyjádření k energetice jsou na internetu dohledatelné (třeba i v první části rozhovoru odkazuji na článek těsně po Fukušimě). A celá řada článků je i z prvního desetiletí tohoto století i z devadesátých let. A je z nich vidět, že jsem svoji představu o energetice opravdu moc měnit nemusel. Nikdy jsem nemluvil o čistě jádru, či uhlí. Vždy to bylo o rozmanitém mixu, kde by jádro a OZE postupně plynule nahrazovaly u nás docházející uhlí. OZE by se u nás využívalo v decentralizované podobě. Stále platí, že u nás nejsou podmínky proto, aby se u nás postavily OZE zdroje v takové míře, aby dokázaly nahradit těch skoro 50 %, které nyní máme v uhlí. Takže mé doporučení bylo a je, že jádro postupně zvýší podíl ze zhruba 30 % na zhruba 50 % a spolu s nárůstem OZE se nahradí uhlí. Naopak jsem ke stavbě a využití hlavně větrných zdrojů u nás mnohem skeptičtější, než jsem byl před pěti lety. Je to dáno tím, že německé větrníky nejen ekonomický smysl stavby větrných turbín pro dodávky elektřiny do sítě úplně zrušily.

Také jsem vždy tvrdil, že pochopitelně lze postavit energetiku na kombinaci fosilních zdrojů a OZE. Bez jádra se neobejdeme pouze, když budeme trvat na nízkoemisní energetice.

Pokud jde o elektrifikaci dopravy, tak jsem vždycky tvrdil, že je to nutná cesta pro případ vytvoření nízkoemisní energetiky. Ovšem v současné době a ještě řadu let to při ceně elektromobilu (která reprezentuje i energetickou a surovinovou náročnost) a energetickém mixu pro výrobu elektřiny třeba v Německu reálnou ekologizaci (tím nemyslím využití v centru měst) neznamená a je to často spíše zmíněná statusová záležitost "ekologicky" se tvářících boháčů. Stejně jako "inteligentní" domy s fotovoltaikou, bateriemi a napěchované elektronikou.

Víte, internet má pro Vás tu nevýhodu, že se dá vývoj názorů a přehled minulých vyjádření lehce dohledat. Takže, když mě tu v diskuzi pod články obviňovali, že jsem Němcům předvídal po vypnutí osmi jaderek black-outy a kdoví co ještě, tak jsem prostě uvedl odkazy na články z té doby a každý hned viděl a vidí, kde je pravda a kdo lže. Takže bych prosil, abyste příště už radši nepravdy nepsal.

Vladimír Wagner
8. září 2016, 21:11

Pane Veselý, ještě jedna věc, kterou lze také jednoduše dohledat na internetu. Nevím, jakou energetickou koncepci Greenpeace jste četl, ale já si myslím, že energetická koncepce Greenpeace. CZ se nazývá Energetická [R]evoluce a lze si ji přečíst třeba zde: http://www.greenpeace.org/czech/Global/czech/P3/publikace/Energeticka-revoluce-pro-CR/ER%20pro%20%C4%8CR-2012.pdf

Koukněte se na stranu 14 tohoto oficiálního dokumentu. Zde cituji: " Scénáře Energetické [r]evoluce

předpokládají, že provoz stávajících elektráren bude ukončen bez prodlužování projektované životnosti. Reaktory jaderné elektrárny Dukovany tak budou odstaveny v roce 2015, poslední blok v Temelíně

ukončí provoz v roce 2032." Tak opravdu nevím, jakou energetickou koncepci Greenpeace jste četl. Zmiňovaný postoj Greenpeace mi osobně několikrát potvrdil i šéf klimatické a energetické kampaně této organizace Jan Rovenský . V jednom případě to bylo docela humorným způsobem. To bylo v době, kdy byl šéfem Hnutí Duha ještě Vojtěch Kotecký. Ten je kvůli severním Čechám hlavně pro omezení uhlí a proti jádru se osobně tak nevymezuje. Diskutovali jsme spolu ve vegetarianské restauraci Mlsná kavka o tom, že pokud se Dukovany uzavřou předčasně, tak to bude z hlediska nízkoemisní výroby elektřiny docela problém. Říkal jsem mu, že je z tohoto hlediska dost špatné, že má Greenpeace ve svém programu uzavření Dukovan v roce 2015 a Temelína v roce 2032. On se docela polekal a že to nemůže být pravda. Tak jsem mu řekl ať se zeptá pana Rovenského nebo podívá do energetické koncepce Greenpeace. Volal právě panu Rovenskému a ten mu potvrdil to, že koncepce je taková, viz citace Energetické Revoluce. Je sice pravda, že čím více se blížil rok 2015 a i nyní už to PR odborníci Greenpeace tolik nezdůrazňují, ale v boji proti Dukovanům i Temelínu pokračují.

Milan Vaněček
8. září 2016, 16:13

Pane Brandejs, když jak píšete...nový blok nahradí ty dva nejstarší = potřeba vody dokonce klesne....

tak jak je to v souladu s bodem oficielního dokumentu Státní energetická koncepce, str. 59, cituji:

Ac.1. Podporovat rozvoj jaderné energetiky.... s cílovým podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny okolo 50%.... (moje poznámka-nyní je to 30%).

Možná že přijde i kouzelník..... nebo nás čeká století nadbytku vláhy.... možností je více.

Martin Hájek
8. září 2016, 17:06

V roce 2015 byl podíl jádra na hrubé výrobě elektřiny i při všech patáliích 32 %. Všechny bloky vyrobily necelých 27 TWh. Reálně to může být velmi brzy 30 a možná i více TWh ročně. Dále je potřeba chápat, že výroba elektřiny z uhlí bude dost významně klesat, takže podíl jádra svižně poroste, i když se žádný nový jaderný blok nepostaví. Ve skutečnosti tak podíl výroby elektřiny z jádra může přesáhnout 40 % už někdy krátce po roce 2020 (bude záležet, jak rychle půjde útlum těžby uhlí a zda se podaří "bezpečně 15 tera" v obou jaderkách). Takže kouzelník může klidně zůstat doma, stačí trochu počítat.

Vladimír Wagner
8. září 2016, 19:13

Ovšem v energetické koncepci se pochopitelně nepočítá při tom postupném nahrazování uhelných bloků jen s blokem v Dukovanech navíc (a případně dalšími pro postupné nahrazení těch dosluhujících), ale i s bloky v Temelíně. Takže je dostatečné rozpětí možností, které umožní potřebného podílu jádra dosáhnout.

Martin Hájek
9. září 2016, 01:15

SEK říká přesně toto: Do roku 2035 dostavba dalších bloků s instalovaným výkonem 2500 MW a výrobou cca 20 TWh (tj. celkem zjevně dvou) a později případná výstavba jednoho bloku v horizontu odstavování JEDU. To jsou tedy celkem 3 bloky max. Reálně to ovšem může skončit jako víceméně prostá obnova JEDU (tedy z výkonového hlediska). I to ovšem soudě podle slov vládního zmocněnce začíná být optimistický scénář. Ono stavět jeden blok v Dukovanech, pak jeden v Temelíně a pak zas jeden v Dukovanech by byla z ekonomického hlediska asi trošku pitomost, takže to asi není příliš pravděpodobný scénář. To jen k těm údajným problémům s chlazením.

Jinak cílový koridor pro jádro je ve výrobě elektřiny 46 - 58 %.

Lukáš Brandejs
9. září 2016, 13:51

Možná Vás to překvapí, ale k uchlazení jednoho velkého bloku je zapotřebí méně vody, než k uchlazení dvou menších... Je to totiž efektivnější.

Tedy pokud by se zavřely bloky 1,2 (1020 MWe) a postavil by se místo nich MIR 1200 (1255 MWE), tak by bylo potřeba méně vody, přitom by se instalovaný výkon navýšil o 235 MWe. Ba dokonce i pokud by se tam postavil AP1400 (1455 Mwe), nedošlo by při odstavení dvou stávajících bloků k nárůstu spotřeby/potřeby vody a výkon JEDU by se navýšil o 435 MWe. Nevím, co je na tom v nesouladu se státní energetickou koncepcí, k navýšení výkonu by došlo. Ostatně ještě zde máme lokalitu JETE...

Ale osobně bych preferoval prosté navýšení počtu reaktorů, bez nutnosti odstavení starých bloků před plným využitím jejich životnosti. Voda zas není tak výrazný problém, ostatně reaktory gen III+ jí obecně potřebují méně.

Martin Hájek
9. září 2016, 15:40

No možná bude dobrý kompromis odstavit nejstarší blok, který možná na 60 let provozu stejně technicky nemá a pak holt jednou za 5 let v parném létě případně omezit výkon. Reálně stejně bude občas blok v létě stát kvůli výměně paliva, takže ekonomické dopady budou velmi přijatelné a bude to mnohem levnější než budovat nový zdroj vody, ale nechci radit, nejsem odborník na jádro.

C
10. září 2016, 10:59

Pokud z těch asi 1400MW by se mohlo třeba 140MW jen tak "vybabrat," dá se uvažovat o ventilátorovém "suchém" chlazení, kdy se voda prohání přes chladič podobný jako v autě, spotřeba je pak opravdu minimální.

K Vaší poznámce o umístění Dukovan v kraji Vysočina. Pokud by člověk chtěl psát o obcích po krajích, musel by si k tomu vzít jejich mapu, nebo soupis. Samotné Dukovany leží jižně od Brna, z geografického hlediska je tedy jak na mapě ČR, tak na zemské mapě Moravy, možné je stále považovat za jižní Moravu.

energetik
8. září 2016, 16:40

Zase další dávka Newspeaku o takzvané bezemisní a ekologické jaderné energii?

Bohudík že všechna klíčová zelená hnutí mají nezávislí rozum a jsou protijaderná.

Martin Hájek
8. září 2016, 19:06

Tak že jsou environmentalistická hnutí protijaderná, na tom se určitě shodneme. O nezávislém rozumu bych si však dovolil přece jen pochybovat. Zvláštní je, kolik těch hnutí je i třeba jenom v ČR a přitom jsou nesmírně dobře organizovaná a sladěná. To svědčí o tom, že je ovládá několik málo lidí a o rozum tam opravdu nejde.

energetik
8. září 2016, 23:32

Atomteroristé mají štěstí hlavně v tom že rakovinu způsobenou ozářením totiž nelze odlišit od jiných typů rakoviny. Onemocnění rakovinou přibývá a dozimetry "vesele" pískají:

https://www.novinky.cz/domaci/383616-pecinka-z-divocaka-rozhoukala-bezpecnostni-ramy-v-temeline.html

ale jaderná energie je takzvaně "bezemisní" a eko.

Není čas zase navýšit limity a hodnoty takzvaného "pozadí" nebo ještě nějaký rok počkáme?

Martin Hájek
9. září 2016, 13:18

Když dojdou argumenty, zbývají jen emoce a šíření strachu. Radioaktivita v ČR může být opravdu nebezpečná, s tím samozřejmě souhlasím, ovšem jde o radioaktivitu přírodní, která souvisí v některých oblastech s vyvěrajícím radonem z podzemí. Pokud tamní obyvatelé svá obydlí na "moudré" rady důkladně utěsní, aby šetřili teplem a neprovedou opatření proti pronikání radonu, tak se skutečně vystavují zdravotnímu riziku. S jadernou energií to ovšem nemá nic společného, jen s lidskou hloupostí, kterou pomáhají šířit i některé ekologické organizace aniž by občany upozornili na rizika svých rad.

Milan Vaněček
9. září 2016, 13:49

Jaderné havarie mají spojitost s jadernou energií, stejně jako havarie v teplárnách mají spojitost s výrobou tepla (a někdy i elektřiny). To snad nechcete popírat. A jak říkala ing. Drábová(největší autorita přes bezpečnost JE), havarie jsou nevyhnutelné u každé technologie.

Jen ty následky bývají u JE mnohem větší. A přispívá k nim především lidský faktor (bordel) a hamiždnost (šetření na bezpečnostních opatřeních).

Martin Hájek
9. září 2016, 15:31

To je jistě pravda, každá technologie může selhat. Hezky je to aktuálně vidět na automobilovém průmyslu, kupodivu zatím nikdo nenavrhl zákaz výroby aut, protože jsou nebezpečná a mají vysoké emise.

C
8. září 2016, 18:18

Při vší úctě k panu Wagnerovi, hrát si teď v tomto období s energetickou koncepcí je ošemetné, ba přímo nezodpovědné!

Nevíme jestli a jak se bude dále integrovat EU, nebo jestli se bude více integrovat V4, vznikne východní a západní unie, jestli se připojí Ukrajina, přepojí pobaltí..., čert ví. Pokud budeme počítat s EU, pak se dá dost dobře uvažovat o tom že se může elektřina importovat ze severu nebo jihu podle návrhu jednotné energetické supersoustavy, nebo jestli máme počítat jen s případnou integrací na půdorysu V4, tedy jadernou cestou, nebo jen "federálním" tedy ČR-SR, tedy podle zhruba původních socialistických koncepcí, nebo jestli se bude chtít připojit Rakousko, zůstat s Německem... tedy jestli bude chtít být v "Parním," nebo "Větrném" paktu a to by oba měly velký zájem o jeho dunajskou kaskádu.

A dokonce by mohla jít štěpící hranice zájmu po zemské hranici, kdy pro Moravu je parní energetika klíčová, zatímco Čechy by si mohly jet na levných importech ze SRN a dokrývání z paroplynu. Nevíme jestli by Polsko nemělo spíš zájem o podíl na nových Dukovanech a Blahutovicích jako podílník, místo na svojí JE s tím že by se mohl zaučit personál... Nevíme jestli SR nebude mít zájem (a nabídl to někdo?) na Dukovanech, niko se neptal Rakouska, které je k Dukovany dotčeným rozvodnám napojeno 2x400kV a 2x220kV, jestli bude mít zájem o parní elektrárnu, nebo spíše o odběr naší elektřiny obecně, nebo jestli bude chtít naši soustavu (zne)užívat pro dopravu proudu od Baltu... Byl tu nápad s ukončením provozu sítě 220kV, nebylo by pak třeba logické i nabídnout právě Vídni k pronájmu aby si posílala případný proud z Německa?

Až bude toto všechno známé (možná se vedou tajná jednání o kterých nevíme), pak se dá teprve s jistotou říct: Ano, chceme jádro a pojedeme na 70-80% z jádra, nebo Ano, chceme OZE jádro odstavíme. Teoreticky jsou možné a realizovatelné, s překvapivě malým cenovým rozdílem, obě varianty. V obou případech ale budeme muset do energetiky investovat mezi 2-3 biliony korun.

Musíme se ale ptát i na rychlost a další podmínky! Pokud během desetiletí, kde vezmeme a jak vezmeme ročně 200-300 miliard? Přesvědčení firem o půjčky se státní garancí? Bezúročné půjčky od ČNB? Zkusit menší státní "podvod" na burze? Nevíme ani technologie, jaké by pro JE měly být v úvaze, ČEZ zarytě trvá na tlakovodních reaktorech přestože varné mohou být o něco levnější, asi o 30 miliard korun na blok. Mluví se o zájmu V4 na plynem chlazeném rychlém reaktoru 4. generace. Kde a kdy?! Pokud ČEZ žádal garance státu, proč nebyla dána tato podmínka? Jak je na tom vlastně vývoj, je to alespoň už na papíře?

Před 25 lety byl již na prkně koncept fúzní elektrárny se stellarátorem, nejspíš i funkční, výkon na svorkách generátoru 500MW (no třeba dneska už 550MW), cena asi tolik co blok Temelína v dnešních cenách. Toto zařízení ať má klidně garantované i 200€/MWh, ale bude to pokrok a to dost výrazný. Mluví se hlasitě o stavbě elektrárny DEMO, proč se nečiní vláda a nehodlá ji přitáhnout k nám, nebo její dvojče? Podle fyziků má přece fungovat. A pokud se rozjede výroba jednoho reaktoru, pak vyrobit dva bude trochu méně nákladné než jen cena jednoho násobená dvěma.

Anebo je také možnost že se rozhodneme jít svou cestou, okolní vývoj ignorovat a být v ostrovním režimu, ale to pak jaksi nemá smysl propojení na vyšší úrovni než asi 110kV, které má jen lokální význam pro DS a nejspíš jako záložní napájení daných rozvoden. Proč se tak nestalo je možná snadná odpověď doposud to bylo výhodné, exportovali jsme, tato možnost ale bude stále složitější a nepravidelná, na což naše elektrárny a společnosti nejsou zvyklé.

Vladimír Wagner
8. září 2016, 19:33

Souhlasím s Vámi, Česká republika energetickou koncepci má a měla by ji realizovat, ne si s ní hrát. Podle mě je zásadní věcí, že Česká republika nemá jinou variantu, než integraci do evropského prostoru (EU). Úvahy o ostrovu buď sám nebo s některým sousedem je nejen ekonomický nesmysl. Doufám, že se postupně do tohoto prostoru připojí třeba i Ukrajina. Ale zásadní je, že právě příspěvkem Česka může být stabilní a odolná elektrická soustava postavená na rostoucím podílu nízkoemisních zdrojů. Stabilní zdroje jsou nutné i pro zajištění bezpečného transportu elektřiny.

Měl bych poznámku k fúzi. Zatím neexistuje žádný reálný projekt fúzní elektrárny (ani postavené na stellarátoru). Prvním takovým projektem "experimentálního prototypu" bude zmiňované DEMO. Jeho projekt bude možné dokončit až po zkušenostech z fungování ITERu. Ani u DEMA nepůjde o ekonomický komerční model, který by měl být určen pro komerční provoz. Pořád půjde o experimentální zařízení. Pochopitelně půjde o zařízení s výkonem velkých jaderných bloků. Teprve na základě zkušeností s jeho provozem se začnou realizovat komerční modely fúzních elektráren. Českou elektroenergetiku opravdu nelze řešit pomocí DEMA.

C
8. září 2016, 22:20

Dobrý večer,

Děkuji za odpověď, ale dovolím si v některých ohledech lehce nesouhlasit. V dnešní době to není a nesmí být o integraci DO, ale integraci EU jako takové. A v tom panují myslím zásadní rozpory mezi členskými státy, různými skupinami států a i v samotných státech a na toto může celá EU velmi rychle dojet. Nevím proč bychom se měli jen přizpůsobovat a nebýt aktivními tvůrci politiky a směrnic. Ano nemáme sílu jako SRN, ale pasivita nám také nepřísluší. A euroskepticismus je také v zemích jistě na vzestupu. (pokračování o EU na konci * )

2.0

BUDOUCNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN

2.1 Sítě

2.2 Cena

2.3 Image

2.1 Sítě

Sice může být jen částečná integrace nebo ostrov ekonomický nesmysl, ale nemyslím že bude i při existenci transformátorů s posunem fáze, možné integrovat tak rozdílné přístupy k energetice, jako je ten navrhovaný u nás a ten navrhovaný v Německu, zejména pokud nebudou k dispozici dlouhodobé kapacity pro ukládání energie, což zase zároveň ruší zásadní problémy s OZE. A technologická integrace, udržení jedné synchronní soustavy, by asi byl snadnější úkol, než integrace do nějaké burzy. A ani doposud se, ano je zatím příliš mnoho výkonu z uhelných bloků, neobjevují slibované špičky velmi drahé elektřiny, spíše naopak. Je jí čím dál tím více. Neumím si představit co, byť asi i Němci začínají mít problém, zvrátí nastalý trend, v takovémto prostředí není asi výstavba ničeho jiného než paroplynu reálná, ne dokud budou v provozu uhelné elektrárny a sám víte jak citlivé je uhlí téma. Ono jej je asi dvakrát tolik než se zdá, svého času nějaké mapy a data měla VŠB-TUO na internetu a tam bylo v bilančních rezervách asi 4mld tun, zhruba na dalších 30- 40let těžby, a v nebilančních zhruba stejně.

2.2Cena

Dobře, můžeme se rozhodnout že budeme vývozci jaderné energie, ale pokud máme výrazné rozdíly mezi létem a zimou, které jsou rovny asi 5GW, pak část roku budou JE značně nevyužity a naopak. Můžeme sice předpokládat že výměnu paliva budou provádět v létě apod. Ale bude o ni vůbec v jakémkoliv výhledu zájem a bude vůbec konkurenceschopná v situaci kdy energie z jádra je za asi 2700Kč/MWh, z Větru na pevnině za 2000Kč/MWh, dále klesá a na moři za asi mezi 2400-3000Kč/MWh a dále klesá? Cena z nového paroplynu je kolem 75€/MWh, tedy kolem 2050Kč/MWh. Myslíte že v této situaci a společenských náladách, JE může projít? Vždyť při koeficientu ročního využití větrných elektráren někde kolem 0,2-0,4 bude nejspíš proud levnější protože jej většina bude z paroplynu.

Navíc si vezměte (ano je to primárně nadbytkem výkonu prozatím), že cena na burze je kolem 30€/MWh a není schopna se ani v nejhorších hodinách roku odlepit ode dna, naopak dlouhodobě padá, děje se něco nepředvídaného a asi zlého, protože takto to mává i s plynem, ropou a uhlím, přitom to reálnou ekonomiku -produkci zboží- nenakoplo nikde ve světě. Pokud chceme aby se JE zdála ekonomická a dávala smysl, pak jediné co pomůže je pokud vyleze cena proudu nahoru, alespoň na úroveň zhruba roku 2005, tedy 50€/MWh. Pokud chceme udělat JE u nás, pak v našem prostoru musíme něco změnit, buď najít způsob jak alespoň částečně odstínit vliv SRN, nebo vynutit uzavírání elektráren na uhlí. Pokud si vzpomínáte, tak Chvaletice se neuzavřely, ale šalamounsky prodaly a ČEZ postavil cca 800MW PPE a 600MW uhelnou elektrárnu. K tomu již v minulosti byl nadbytek takovéhoto výkonu. (Paradoxně loni ani to nepomohlo při výpadku skoro celé jaderné produkce a snad ještě nějaké poruchy na uhelné). Alternativou je nám otevřít nové trhy, ale k tomu asi jen tak nedojde. Nepodaří se synchronně ani DC spojit dost rychle jednotlivé subregiony UCTE a napojit případně Pobaltí nebo Ukrajinu. A pak může stále vyvstávat problém jednak plateb a jednak Kirchhoffových zákonů, kdy to stejně bude znamenat fyzicky rozpojit linky, nebo je vybavit PST, aby nedocházelo k přetoku proudu z Ruské Federace, pokud se synchronizace ukáže nereálná.

A tato situace je myslím, posuďte sám, potenciálně nebezpečná. Budou se prodlužovat v provozu staré JE a nakonec to odnesou nejspíše ony.

2.3 Image

A poslední z věcí. Jaderná energetika silně zaostává za všemi ostatními odvětvími energetiky, ba co hůř, mluví se o ní zhusta v negativním světle. Ať už je to stará fotka jaderného hřibu, rozmetaného reaktoru v Černobylu, nebo třeba neustále reportáže o neplánovaných odstávkách Temelína nebo špatných rentgenů z Dukovan, problémy se stavbami...

Další část problému je ta že jaderný průmysl nemá zvládnuté PR s veřejností, je příliš soustředěn na styk s firmami energetického průmyslu, jenže ty se pohybují na trhu a vliv na cenu akcií a obecně obraz má i to jaké zdroje provozují. Pro všemožné problémy je jaderná energetika snadný cíl nátlakových skupin, které mají společného předka, protijaderné hnutí 60. let které vzniklo v době války ve Vietnamu a rostoucích jaderných závodu mezi USA a SSSR. (Ale o té době víte asi více než já :)

Pokud si urychleně jaderný průmysl neobjedná PR a nezačne investovat do něj dostatečné prostředky, jinými slovy pokud jaderná energie nezíská širokou podporu veřejnosti, budeme svědky podobných rozhodnutí jako v Německu. To je samozřejmě z pohledu životního prostředí katastrofa! (Za opravdový zlatý hřeb považuji vytvoření problému s jaderným odpadem, který "eko" skupiny způsobily a mají jej jako velký klacek na jaderný průmysl)

Na toto téma se mi celkem líbí na Atomicinsight podcast Roda Adamse s panem Jigar Shahem

atomicinsights.com/atomic-show-247-jigar-shah-founder-sunedison-and-generate-capital/

3.0Fúze

Bohužel se mi ten úplně původní dokument, který jsem před asi třemi lety četl nepodařilo zatím najít, takže to co se zdá že je z toho vycházející.

Jedná se o koncept ARIES-CS (sám jsem i v původním textu použil koncept, nikoliv projekt)

Posouzení jejich materiálů nechám na Vás, ale zdá se že to mají poměrně slušně rozpracované.

*

Problém je že EU nemá jako jednotícího ducha nic než zjevně nefungující ideály, navíc je poněkud sebedestruktivní, ale to průmyslový svět jako takový, ten nevzkvétá, nežije, ale umírá. Například se minimálně od roku 2010 říká že tzv. generace Y se bude mít objektivně hůře než předchozí generace X, a asi i hůře než ještě dřívější poválečná, tzv. Boomers, ekonomické a jiné ukazatele tomu značně nasvědčují. V populaci není optimismus, ale pesimismus, mezi největší problémy začíná být zařazována nezaměstnanost mladých a vysoké ceny bydlení, což je de-facto diskvalifikuje z trhu a v USA obrovský problém, tzv. student loans. V této situaci je velmi složité přesvědčit o dobrovolné integraci.

Pokud se neprovedou takové kroky aby se lidem vrátil optimismus z budoucnosti, bude velmi složité najít další cestu. Problém je že spolu s tím klesla porodnost pod hranici udržení a z toho plynou následující socioekonomické problémy.

Zároveň je však třeba aby došlo k industrializaci regionů Afriky, to může vést i ke změně životního stylu a migrace, ale... Ne toto je fórum o energetice, toto je téma spíše jinam.

energetik
8. září 2016, 22:47

Musíte myslet globálně není jen jádro ale je otevřený trh s více zdroji které také by také rády i nižší cenu než 50€/MWh. Nebo jinak, pokud cena elektřiny vzroste na 50€/MWh (mimochodem ČEZ pro dostavbu Temelína požadoval 100€/MWh) tak než se postaví 1GW v JE tak tu bude 3GW ve FVE u samovýrobců což způsobí další pokles spotřeby a přebytek energie. Takže cena vlastně nevzroste, to by musela nová tarifní struktura hodě zdeformovat trh a sankcionovat samovýrobu. Ale možná budeme mít časem i solární policii tak jako ve Španělsku která bude vyhledávat a trestat vlastní výrobu elektřiny a odpojení se od distribuční sítě.

C
9. září 2016, 00:11

Ale vždyť o tom píši v prvním komentáři, kde se zabývám vůbec tím o čem a kdy má cenu uvažovat. Jestli a jaký model EU uvažujeme, jaký model sítě, trhu a integrace je možný. Jestliže prostě počítáme s tím že EU tu bude a (2. komentář)budeme se o ni aktivně zasazovat (Reforma pak ale musí přijít ASAP, ale to třeba bude znamenat rozparcelovat Německo a Francii, buď návrat k stavu s Francii, Beneluxem, Německem a možná Rakouskem, Polskem, ČR, SR, nebo plná integrace jako USA nebo rozpad) a nikoliv nic nedělat a remcat v koutě, nebo jestli raději chceme V4 a na EU se tak nějak vykašlat, nebo co vlastně chceme (A lidi a politici sami neví!!!) Podle toho můžeme pak teprve dělat energetické koncepce a politiku.

Ano té požadované ceny jsem si vědom, ale 50€/MWh je asi nejvíc co se dá udělat, možná malinko více, euro od té doby nějak devalvovalo.

Španělsko mimochodem také zakázalo nechození na školní obědy, je to jen blbost jak naplnit státní pokladnu během krize. Myslím že by existovala dost velká šance že by takový zákon narazil na ústavní soud. Ostatně bude zajímavé jestli mu na stole přistane ten o kontrole topení, hádám že ano. A Portugalsko zdanilo krásný výhled.

Když bude prostě existovat síť vzdáleně se podobající tomu co měli v SSSR (jednotná síť přes polovinu Evropy a Asie a synchronní na celém území se 750kV páteřemi), nebo co je v USA, a EU bude stabilní a chovat se jako něco smysluplného a ne jako ničitel papíru, pak to půjde, půjde se spolehnout na nějaké OZE, půjde se spoléhat na importy, protože EU nebude nějaký podivný slepenec tu se rozpadající, tu bobtnající. Pokud ale převáží rozpadové tendence, pak asi budeme muset jít tou jadernou cestou, protože z vnitřních OZE, pravda o sousedech nevím, asi tunkční energetiku nedáme dohromady, nebo jen s velkými náklady. I s power to gas by asi šlo o nutnost vygenerovat 1.5x tolik elektřiny než se spotřebuje, tedy asi 90TWh, to odpovídá instalovanému výkonu 90GW a síti, která je sto jej přenést do power to gas zařízení (no elektrických plynáren, nebo jen plynáren). 90GW je pro představu asi 900km2 plochy. Tedy pokud 1kW je ze zhruba 10m2. Může být méně, třeba i z 5m2, záleží na technologii. Ale to je samo již asi 11-12% rozlohy ČR. U větru bychom byli na asi 60GW, to také není kam dát.

Bohužel i v energetice se odráží obecné myšlení a nálady, zda se něco bude více integrovat nebo méně integrovat... A to nikdo nevíme, z naší koncepce, tak jak existuje se spíš dá hádat že politická reprezentace v další budoucnost EU, ba ani V4 (Polsko má velmi podobný přístup k baltským větrům, jako Německo), příliš nevěří.

Bohužel se není čemu divit, současný model EU je velmi podivný a někteří lidé tvrdí že i nedemokratický, popravdě možná trochu nebezpečný, nezvládá se integrace mezi státy a nezvládá se ani integrace cizinců, integrujeme ale výsledek nikde.

Co byla ale hloupost, byl nápad s DESERTECem, není možné napojit naši síť na tak nestabilní a navíc energeticky deficitní region, který musí být stabilizován, stejně tak musí být dovolena industrializace Afriky, to teprve omezí problémy (+další akce nesouvisející s energetikou a průmyslem).

Na druhou stranu se nabízí možnost více integrovat možnosti Ukrajiny, Balkánu a pobaltí. Jsem si jistý že se v hlavách Estonců, Lotyšů a Litevců již honí plány jak omezit jejich závislost na Ruském systému, problém je Kaliningrad a nešťastné napojení které neumožňuje přímé spojení s Běloruskem, nebo Ruskem, tak tato část EU pracuje pod IPS/UPS. Ukrajina jistě bude hledat také možnosti jak více importovat z EU a méně z Ruska. V obou případech se zdá být řešením instalace HVDC spojek a PST transformátorů, které by umožnily v případě Kaliningradu v podstatě do pobaltí pouštět jen tolik proudu z Ruska, kolik jej opravdu oblast Kaliningradu potřebuje, zbytek by kryly místní elektrárny a HVDC linky. U Ukrajiny se snad část dá provozovat pod UCTE, ale 750kV linka z Maďarska, zakončená nově back-to-back měnírnou by mohla poskytnout obrovské množství proudu. Také se podařilo napojit Maroko, Alžírsko a Tunisko, snad i Turecko, to je trochu nepříjemné, ale do situace, že proud teče z Evropy, tedy Španělska k nim to nevadí zase tak moc. Ostatně třeba se pak podaří zvrátit energetický tok, pokud bude dost větrníků, ale obávám se že to nehrozí. I když máme teď přemíru zdrojů a nevíme kam vyvážet, pokud bude síť dost silná, možná se podaří proud protlačit i na BV, až se vzpamatuje. Obecně je ale obrovský problém s nic moc propojením evropských zemí mezi sebou, což dost znesnadňuje nějaký smysluplný obchod. Potřebujeme tedy asi dost i 110kV a k tomu PST.

energetik
8. září 2016, 23:21

"Pro všemožné problémy je jaderná energetika snadný cíl nátlakových skupin, které mají společného předka, protijaderné hnutí 60. let které vzniklo v době války ve Vietnamu a rostoucích jaderných závodu mezi USA a SSSR. (Ale o té době víte asi více než já :)"

To máte máte na mysli utajení neštěstí Majaku?

"Když byly koncem 70. let zpřístupněny některé svazky CIA, ukázalo se, že americká tajná služba věděla o události v Majaku již od roku 1959. Zamlčela ji, bála se totiž nepříjemných následků pro rodící se americký jaderný průmysl."

dokumentární film Metamorfózy

Tak to bylo tedy hodně protijaderné.

C
9. září 2016, 00:27

Ne, myslím tím skupiny, které se formovaly po divokém jaderném testování a byly spojeny i s hnutím květinových dětí a později si žily vlastním životem v nastalých dekádách atd.

Američané mají také pár takových chuťovek, třeba když se jim roztavila zóna v množivém reaktoru, má to asi každý kdo někdy dělal vlastní reaktory, SSSR, USA, ČSR, GB.

Na film se možná podívám.

Milan Vaněček
8. září 2016, 20:17

S prvou větou pana C naprostý souhlas. Vypadá to že i ČEZ si to uvědomuje.

Jen bych se bál těch experimentálních jaderných elektráren, vzpomeňte jak dopadl experiment v Jaslovských Bohunicích.

Po max. desetiletém turbulentním období se uvidí, jak nastoupit úspěšnou cestu.

Technicky je možné vše, můj tip je že jaderná energetika v Evropě a USA bude jako ekonomický nesmysl a zbytečné riziko ustupovat. Myslím, že to skončí jako souboj vzducholodě kontra letadla. Zkáza Hindenburgu byla podobným impulsem jako zkáza Fukušimy.

C
8. září 2016, 22:52

Na druhou stranu někde se to zkusit musí, jinak bude dost problém s palivem. A nevím, třeba nám to pan Wagner osvětlí, jestli jde konfigurovat reaktor na bázi obyčejné nebo těžké vody (nejlépe zavedený typ) tak, aby měl množivý koeficient, nebo jak se to jmenuje někde kolem 1.01, nebo třeba i jen 1.001, prostě tak aby si vyrobil dost paliva pro svůj další chod.

Uvidíme, ale to turbulentní období se ukáže do pár let, jsme přece jen v polovině. Je také možné že se na to pomalu bude zapomínat, vždyť se myslelo že jaderná energetika končí výbuchem v Černobylu a přece se pak začínalo mluvit o tom že se bude znovu stavět.

Podle mne je dost otázka, na kterou musíme odpovědět první, jakou budoucnost a co od EU čekáme a pak najít nějaké jednotící body a postupy, ale jiné než ty které se zkouší. Například dost složitá je situace když není žádná lingua franca, dost se nabízí angličtina, nyní je to pro všechny cizí jazyk, Němčina to z principu být nemůže protože má dost nepříjemné konotace a francouzštinu nepřenesou přes srdce Němci, navíc anglicky umí dost lidí.

A vůbec je zvláštní chování států v EU, kdy na jihu sedí množství nezaměstnaných mladých evropanů a ony raději otevřou dveře lidem z oblasti mimo EU. Chceme průmyslovou moderní zemi, nebo skanzen památek a národní parky? Ano ekologizace musí být, ale znamená to jen vyvézt průmysl do ciziny a pak importovat lidi? Od toho se bude odvíjet asi i to jestli se v EU budou stavět jaderné elektrárny, nebo ne.

energetik
8. září 2016, 22:21

JE Blahutovice zřejmě nebude, v pátek jsem dostal vyjádření od ČEZ distribuce že v místě kde byl od roku 2010 do 1.1.2016 stop stav (prý překročena zkratová odolnost rozvodny Albrechtice a proto se zamítali zdroje které nemají zkratový výkon :-)) ) je už teď (po dokončené bohatě dotované rekonstrukci rozvodny Albrechtice) zase prý moc zdrojů a proto nový zdroj do sítě nepřipojí i když je ve skutečnosti celá oblast Ostravy a Karviné energeticky deficitní :-).

Aby mohli připojit JE Blahutovice museli by nejdříve uspokojit všechny investory kteří podali žádosti o připojení dříve a mnozí z nich již mají elektrárny hotové a zatím fungují bez dodávek do sítě, ale také by se rádi co nejdříve zapojili do trhu s energií.

Milan Vaněček
9. září 2016, 01:05

Pane C, ve vašem výpočtu plochy potřebné pro hypotetických 100% OZE v ČR máte u fotovoltaiky chybu o jeden řád. Cituji Vás: ...I s power to gas by asi šlo o nutnost vygenerovat 1.5x tolik elektřiny než se spotřebuje, tedy asi 90TWh, to odpovídá instalovanému výkonu 90GW a síti, která je sto jej přenést do power to gas zařízení (no elektrických plynáren, nebo jen plynáren). 90GW je pro představu asi 900km2 plochy. Tedy pokud 1kW je ze zhruba 10m2. Může být méně, třeba i z 5m2, záleží na technologii. Ale to je samo již asi 11-12% rozlohy ČR. U větru bychom byli na asi 60GW, to také není kam dát....

To není 12% rozlohy ČR ale 1,2% rozlohy (ta je 78 866 km2), při kvalitnějších FV panelech pak i třetinová !

každopádně pod jedno procento rozlohy ČR (máte odhad jaká je zastavěná plocha budovami v ČR?)

C
9. září 2016, 19:10

Pak se omlouvám, je možno že jsem při zadávání místo cca 80 000km2 zadal jenom 8000km2 a nevšiml si toho.

Martin Hájek
9. září 2016, 22:23

Jako nápad pro Verneovku docela dobrý, ale platit bych to fakt nechtěl.

C
10. září 2016, 11:44

Do širší ekonomické rozvahy bych se nerad pouštěl, ale u FVE se bavíme ("velkoelektrárnách" i s desítkami MW, technicky vzato půdy je nadbytek a FVE mohou být lepší alternativou k řepce) o nějakých 30-40 milionech korun/MWp.

solarmango.com/ask/2015/10/26/what-is-the-installation-cost-of-utility-scale-solar-power-plant-mw-in-the-uk/

Ano, bavíme se o nějakých 2.7 bilionech korun za FVE a 140 miliardách za PPC zálohu, ale s tím že u jaderné elektrárny se bavíme o asi 10x 150-200mld, což je ale bez nákladů na další podružné stavby jako 2 nové přehrady, které ale budou asi řádově menší (do 50mld??) a financí na jejich provoz. Zásadní rozdíl bude i v tom kdo si může dovolit investovat do daných zařízení. A pokud bychom se chtěli bavit o výkupních cenách, pak i kdybychom řekli že 1MWp FVE za 20 let má vygenerovat proud za 50milionů, pak je to ročně 2.5 milionu korun, provozní dobu hádejme na asi 1000h ročně, to je cena 2500Kč/MWh, tedy 92€/MWh. Jaderné na stejnou dobu požadovaly 100€/MWh. To je ale již jen drobný rozdíl. (Kdo a v jaké výši bude platit pojistku za JE? Jak velký fond na vyřazení bude a co s palivem, jak nákladné bude jeho přepracování (z 10 reaktorů by jej bylo příliš mnoho), bude závod u nás, nebo jej vyvezeme do Francie a dovezeme zpět MOX atd.? Tyto náklady se špatně zohledňují.)

Kolik a jakou účinnost má power to gas se mi zatím dohledat nepodařilo. Nicméně je tu mnohem zásadnější problém a to je slabé propojení elektrizačních soustav mezi státy. Z dokumentu o propojení Evropské soustavy UCTE a IPS/UPS bývalého SSSR, vyplývá že zásadním problémem jsou limity přenosové kapacity uvnitř systému UCTE, které by případné výměny omezily jen na 1.5-3GW(!!!). Tyto limity znamenají že se efektivně nedá obchodovat a přenášet energii na velké vzdálenosti. To znamená že státy, které by efektivněji produkovaly elektřinu, nebo možná i oblasti uvnitř států, nemohou tuto vyvézt do "horších" oblastí.

U nás pro FVE existují dvě dobré oblasti, v Polabí a na jižní Moravě. je ale otázka, jestli jsme vůbec schopni všechen potřebný proud z těchto oblastí dostat do jiných částí republiky. Znovu říkám, že velké FVE jsou dost možná lepší než pole řepky.

Milan Vaněček
10. září 2016, 15:14

Už jak budete mít v ČR více než cca 15 GW výkonu slunečních elektráren (technicky to není problém instalovat na cca 1 promile rozlohy ČR, za pár let a cena bude do 10ti let poloviční) tak vyřadíte z provozu všechny jaderné elektrárny v období od 1. května do konce září. Budou fungovat jen elektrárny schopné pružně naběhnout večer, v noci nebo za trvalého deště. A když k tomu přidáte vítr nebude potřeba ani to.

A klidně počítejte s životností fotovoltaiky 25 let, i ČEZ teď nabízí záruku na svoje střešní instalace 25 let a očekává životnost 30 let.

A důsledkem toho jaderné elektrárny budou mít koeficient využití pod 0,5. To je spolehlivě zlikviduje. Přesto někteří fandové jádra prosazují nové jaderné elektrárny, které by mohly být hotovy tak nejdříve v roce 2030. Je to absurdní....

C
10. září 2016, 16:11

No bude to složitější, protože jen čistě 15GWp je příliš mnoho pro letní provoz, zároveň prozatím nejsou zdroje které by byly v provozu po setmění, maximálně se dostaneme na asi 2300MW, což je součtový výkon PVE a PPE, přitom výroba v PVE je časově omezená. Klasické hydroelektrárny asi moc nepomohou.

Takže by se buď musely postavit další PVE, nebo více paroplynových elektráren.

Ale v principu ano asi by jistou část roku se podařilo jet na FVE, větrné elektrárny by potřebovaly velmi vysoký výkon aby se promítly a nevíme jestli to tu vůbec v takové míře chceme, přece jenom naruší krajinu více než FVE. A i k omezení ročního koeficienty využití by došlo, ono se tak vlastně i dnes děje, kdy je to pro přetoky elektřiny z Německa a měnící se charakteristiku případných odběrů, kdy třeba elektrárna v Temelíně omezuje svůj výkon. Momentálně na nulu, protože stojí. Možná nebudeme mít také jinou možnost než udělat to stejné jako sousedé, protože se JE nepodaří do sítě nijak pořádně dostat. Tedy možnost by byla, ale ta je asi neekonomická.

Asi to bude záležet i od toho jestli se budou posilovat přeshraniční vedení, nebo jestli se budeme pomalu izolovat od zbytku světa.

A ještě jedna věc by mluvila pro výstavbu FVE a akumulačních kapacit a dalších věcí, investice v řádu desítek nebo stovek milionů si může dovolit teoreticky každý, investici ve stovkách miliard si nemůže bez záruk dovolit zjevně ani ČEZ.

Milan Vaněček
10. září 2016, 16:38

Samozřejmě 15 GWp fotovoltaiky až v letech 2025-30, teď by to nešlo (a bylo by to dražší).

Martin Hájek
12. září 2016, 21:44

Samozřejmě 15 GWp fotovoltaiky až v letech 2025-30, teď by to nešlo (a bylo by to dražší).

Poprskal jsem klávesnici...

A pak jsem si řekl, proč ne, a do souboje vizí energetiky přidávám tu z Matrixu, protože má zhruba stejnou platnost, tak nechť se na ní nezapomene, navíc už byla alespoň zfilmovaná, tak na ní něco bude :-):

Morpheus: Lidské tělo vyrobí víc bioelektřiny než dvanáctivoltová baterie a vydá přes dvacet pět tisíc tepelných jednotek tělesného tepla. V kombinaci s jistou formou chemické fúze stroje získaly nevyčerpatelný zdroj energie.

nikdo
20. září 2016, 19:43

Polabi a Jizni Morava jsou nejurodnejsi oblasti nasi zeme take jsou tam vinarske oblasti davat tam panely na pole nebo jizne orientovane svahy nebude mozne, repka na palivo se nelibi asi vetsine rozumnych lidi.

Milan Vaněček
20. září 2016, 20:20

Na barák dáte 3-5 kW fotovoltaiky, na stodolu 1O kW, jako v Německu, na poli opět přeměníte sluneční energii na obilí a víno. V čem je problém?

Ty velké elektrárny nechte postavit jen na skládkách či jinak zničené půdě, ty co již existují zatižte velmi vysokou daní za dočasné obsazení zemědělské půdy. To vše je v pravomoci obce resp. státu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se