Závislost EU na dovozu plynu loni mírně poklesla, má to ovšem háček

Závislost Evropské unie na dovozu zemního plynu v loňském roce meziročně poklesla o jeden procentní bod na 83 %. Podle informací zveřejněných na Eurostatu ovšem ovlivnila závislost evropské sedmadvacítky vyšší těžba ze zásobníků plynu, které byly naplněny ještě z předchozího roku.

Po ruské invazi na Ukrajinu je závislost Evropské unie na zemním plynu, a to především z Ruska, tématem číslo jedna. Na celkovém dovozu zemního plynu se totiž ten ruský podílí z přibližně 45 %.

Dovozní závislost, která je vyjádřena jako podíl čistého dovozu a spotřeby zemního plynu v dané zemi, byla v loňské roce 83 %. Přestože došlo ke snížení dovozní závislosti, dlouhodobý trend je spíš rostoucí. V roce 1990 byla dovozní závislost 52 %, přičemž nejvyšší hodnoty (90 %) dosáhla v roce 2019.

Přes mírné meziroční snížení závislosti se nejedná o žádný dlouhodobý trend. Spíš naopak, těžba zemního plynu v EU klesá, z podstatné části i kvůli uzavírání ložiska Groningen v Nizozemsku.

Zatímco obecný trend v Evropské unii ukazoval na pokles dovozní závislosti, v České republice byl trend opačný. V roce 2021 dovozní závislost vzrostla o 6 procentních bodů na 92 %.

Závislost na dovozu zemního plynu jednotlivých zemí Evropské unie.

Pro vyhodnocení rizik, která mohou vyplývat z přerušení dodávek zemního plynu, je nutné zohlednit také podíl zemního plynu na konečné spotřebě energie v zemi.

Zatímco závislost na dovozu ve Švédsku, Finsku a Estonsku se blíží 100 %, podíl zemního plynu v energetickém mixu je relativně nízký (3 %, 7 % a 8 %).

Naopak nejvyšší podíl zemního plynu v energetickém mixu má Itálie (40 %) a její závislost na dovozu činí 94 %. Druhý nejvyšší podíl zemního plynu v energetickém mixu má Nizozemsko, jeho závislost na dovozu je však díky domácí produkci zemního plynu mnohem nižší.

Česká republika patří mezi země, která má v průměru nižší podíl zemního plynu na celkové spotřebě energie. Zatímco průměr v Evropské unii je 24 %, v ČR dosahuje pouze 18 %.