Biden oznámil uvolnění dalších ropných rezerv ve snaze bojovat s růstem cen

Americký prezident Joe Biden při svém prvním poselství o stavu unie označil za svou nejdůležitější prioritu boj proti růstu cen, který podle průzkumů veřejného mínění trápí velkou část Američanů. Oznámil v této souvislosti uvolnění dalších 30 milionů barelů z amerických ropných rezerv, které podle něj pomůže otupit růst cen pohonných hmot. Zároveň přiznal, že ekonomické sankce uvalené na Rusko v reakci na útok na Ukrajinu pocítí i Američané.

„Všem Američanům říkám, budu k vám upřímný, jak jsem vždy sliboval… Když ruský diktátor napadne cizí zemi, má to dopady po celém světě,“ prohlásil Biden.

Dodal nicméně: „Chci, abyste věděli, že to zvládneme.“

USA se už před ruskou invazí na Ukrajinu podobně jako řada dalších zemí potýkaly s mimořádně vysokou inflací pramenící z pandemie covidu-19. Biden při tom čelí kritice, že ke zvýšené inflaci přispěl jeho masivní stimulační balík schválený před rokem v souvislosti s koronavirovou krizí. Válka na Ukrajině a s ní spojená snaha izolovat Rusko od globální ekonomiky nyní může tyto problémy ještě posílit, obzvláště pokud jde o ceny energií.

Biden Američanům vzkázal, že zkrocení cenového růstu je pro něj prioritou číslo jedna a že jeho vláda použije „veškeré nástroje, které máme k dispozici“, aby před ním spotřebitele ochránila. Zmínil v této souvislosti plán koordinovaně uvolnit 30 milionů barelů ropy z amerických rezerv a dalších 30 milionů barelů od jiných zemí. Naznačil, že je připraven v případě potřeby zpřístupnit ještě více. „Tyto kroky pomůžou otupit ceny benzinu tady doma,“ řekl šéf Bílého domu.

Veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR ovšem podotýká, že v praxi se tento účinek nemusí dostavit. Podobné oznámení americké vlády z prosince podle ní nijak výrazně ceny pohonných hmot nesnížilo. Za poslední měsíc údajně průměrná cena za galon benzinu (necelé čtyři litry) vzrostla o 26 centů na 3,61dolaru (82 Kč).

Rostoucí ceny by mohly dál poškodit vyhlídky Bidenových demokratů směrem k listopadovým volbám do Kongresu, což si dobře uvědomují i republikáni, kteří neustále za vývoj připisují vinu hlavě státu. Spotřebitelské ceny byly v lednu o 7,5 procent vyšší než o rok dříve, zatímco mzdy narostly podle amerického ministerstva práce o necelých sedm procent. Podle nového průzkumu vypracovaného pro vysílací společnosti NPR a PBS si 38 procent Američanů myslí, že prezident Biden by měl z boje proti inflaci učinit svůj hlavní cíl.

„Příliš mnoho rodin má problém udržet krok s účty. Inflace je připravuje o zisky, které by možná jinak pociťovali. Chápu to,“ řekl v úterý Biden.

Šéf Bílého domu se na obavy snažil odpovědět vyzdvihováním statistik o dobré výkonnosti ekonomiky nebo prosazených investic do infrastruktury. Správnou reakcí na rostoucí inflaci je podle něj snižování nákladů, nikoli snižování platů. „Snižujte vaše náklady, ne vaše mzdy. Vyrábějte víc aut a polovodičů v Americe. (…) A namísto toho, abychom spoléhali na zahraniční dodavatelské řetězce, pojďme to vyrábět v Americe,“ řekl Biden.

Prezident kromě toho obnovil výzvy ke Kongresu, aby zákonodárci prosadili alespoň některé části obřího balíku sociálních a environmentálních programů, který na konci loňského roku ztroskotal v Senátu. Také se vyslovil pro zvýšení federální minimální mzdy na 15 dolarů na hodinu, nicméně schválení tohoto bodu i dalších prezidentových požadavků se zatím nerýsuje.

Přestože průzkumy veřejného mínění z poslední doby svědčí o mimořádné nespokojenosti a nejednotě americké společnosti, Biden si na závěr úterního projevu neodpustil tradiční prohlášení, že „stav unie je silný“. „Jsme dnes silnější, než jsme byli před rokem. A za rok budeme silnější, než jsme dnes,“ řekl.