Dovoz ruské ropy do Číny byl v květnu rekordní, vzrostl o 55 procent
Dovoz ropy z Ruska do Číny se v květnu meziročně zvýšil o 55 procent a dosáhl rekordu. Rusko tak z pozice hlavního dodavatele odstavilo Saúdskou Arábii, informovala dnes agentura Reuters. Kvůli sankcím uvaleným na Moskvu za její invazi na Ukrajinu má teď Rusko omezené možnosti vývozu surovin, a tak je prodává se slevou. Toho využívají zejména rafinerie, včetně těch čínských.
Západ omezuje svou energetickou závislost na Rusku, a tím pádem i dovoz energií. Vedle ropy Čína zvyšuje i dovoz ruského termálního uhlí, který se v květnu meziměsíčně zvýšil o 51 procent. Čína je největším světovým dovozcem ropy i termálního uhlí, které se využívá v elektrárnách. Obdobně slev při nákupu zmíněných surovin z Ruska využívá Indie.
Čína podle tamní celní správy z Ruska minulý měsíc dovezla 8,42 milionu tun ropy, což odpovídá objemu zhruba 1,98 milionu barelů denně. V dubnu Peking z Ruska importoval 1,59 milionu barelů ropy denně. Čínské firmy, včetně státního rafinerského gigantu Sinopec a státní společnosti ZhenHua Oil, zvýšily nákupy ruské ropy s vysokými slevami.
Druhým největším dodavatelem ropy do Ruska byla v květnu Saúdská Arábie. Objem jejího dovozu vzrostl meziročně o devět procent na 7,82 milionu tun, tedy na 1,84 milionu barelů denně. To bylo méně než dubnových 2,17 milionu barelů ropy denně. Rusko se po 19měsíční pauze vrátilo na první místo.
Co se týče termálního uhlí, Čína čeká silnou letní poptávkou a surovinu také z Ruska nakupuje s výhodnou cenou. Minulý měsíc odtud dovezla 3,3 milionu tun této suroviny. Podle obchodníků se cena ruského uhlí nyní pohybuje kolem 170 dolarů za tunu, což je jen o něco méně než 175 až 185 dolarů za uhlí původem z Austrálie.
V meziročním srovnání však Čína dovezla termálního uhlí méně. Loni v květnu jej nakoupila čtyři tuny. Poptávka byla letos slabší vlivem vlastní vyšší produkce a nižší ekonomické aktivity kvůli protipandemickým uzávěrám.
Hlavním dodavatelem termálního uhlí do Číny je Indonésie. Její dodávky v květnu meziročně stouply téměř o devět procent na 12,2 milionu tun. Z Austrálie Čína v květnu nedovezla žádné uhlí.
Mohlo by vás zajímat:
Někde jsem četl, že Rusům se vyplatí cena ropy za 40 dolarů. Takže cokoliv nad je jejich bonus. Nespojujme to s cenou ropy na světových trzích. Číňani levně nakoupí a budou mít nižší náklady v ekonomice. my si prostřednictvím levných Čínských výrobků stejně tu ropu koupíme. Hlava 22
Někde jsem četl, že ve vesmíru existuje cca 40.000 obyvatelných planet.
s růstem rublu dostávají Rusové míň rublů za ropu prodávanou v dolarech. Své lidi ale platí v rublech... takže když ropa je za $110 a předtím byla za $90 a oni se slevou prodají Číně za $80 a dolar je za 54 rublů, když předtím byl za 80, tak vlastně Rusko inkasuje 80/90/80*54 = 60% původních rublů... to není dlouhodobě udržitelné. Nemluvě o tom, že současné vrty nevydrží věčně a na nové nemají technologie...
I proto je v Číně inflace 2.1%, zatímco u nás 16% a stále stoupáme.
U nás se k tomu přidala nízká nezaměstananost, která byla uměle vytvořena různými antiviry v covidu. Ty fungovaly u ostatních zemí s vysokou nezaměstanností, ale u nás být neměly. Nyní akorát zvyšují inflaci.
Dalším faktorem jsou ukrajinci, kteří musí někde bydlet a tak se zvedly nájmy. Nájmy se započítávají do inflace.
Samozřejmě největší podíl na inflaci mají drahé energie, které jsou způsobeny sankcemi na Rusko. V Maďarsku mají například plyn stále levný, protože maďaři jsou ochotni s ruskem jednat.
Energie je vstup skoro do každého výrobku, a téměř vždy k jeho dopravě na místo prodeje. Takže se není čemu divit.
Nicméně v Číně hraje do karet té nižší inflaci i ta jejich politika nulové tolerance COVID s důslednými uzávěrami, které tlumí jak spotřebu energie tak spotřebu obyvatel.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se