Nový plán britské vlády pravděpodobně povolí další těžbu v Severním moři

Dle posledních událostí se britská vláda chystá zásadně změnit pravidla pro těžbu ropy a plynu v Severním moři. Nová strategie má poprvé umožnit rozšiřování těžby skrze takzvané „tiebacky“, čímž se otevře cesta k novým vrtům i přes předchozí sliby omezit průzkum fosilních paliv. Opatření přichází v době prudkého poklesu investic, rekordně vysokého zdanění energetických firem a masivního úbytku pracovních míst.

Vláda premiéra Keira Starmera stojí před jedním z největších energetických dilemat posledních let: jak udržet těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři, která stále zajišťuje významnou část domácí spotřeby a desítky tisíc pracovních míst ve Skotsku a na severu Anglie, a zároveň plnit ambiciózní klimatické závazky. Napětí mezi těmito dvěma cíli se odráží v debatách o pokračování těžby, podobě daně z neočekávaných zisků i v nové strategii pro Severní moře, kterou vláda vytváří.

Další směřování naznačují plány na uvolnění omezení pro novou těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři, které budou zveřejněny v rámci vládní strategie pro Severní moře. Podle informací BBC má ministryně financí Rachel Reevesová oznámit zveřejnění strategie v rámci oznámení rozpočtu.

Strategie zahrnuje rozvoj nového průzkumu a dává naději existujícím plánům

Očekává se, že strategie bude obsahovat liberálnější interpretaci slibu z manifestu zakázat nový průzkum ropy a zemního plynu s využitím velkorysejšího rozšíření stávajících polí. Tento nápad může umožnit nové vrty způsobem, který lze „provázat“ se stávajícími poli, byl poprvé předložen na konferenci Labouristické strany v září.

Výsledky vládního přezkumu pravidel pro těžbu v Severním moři se sice přímo netýkají rozhodnutí o kontroverzním ložisku Rosebank, ale výrazně ovlivňují atmosféru, ve které se o něm bude rozhodovat. Rosebank je jeden z největších nevyužitých ropných projektů ve Spojeném království.

Dnes je projekt stále předmětem samostatného regulačního a soudního procesu, takže jeho schválení není garantované. V oboru však převládá přesvědčení, že pokud vláda uvolní pravidla pro další těžbu, zvýší se i šance, že nakonec dostane zelenou i Rosebank.

Součástí změn je i zvažované povolení tzv. tiebacků, což je napojení menšího nebo nově objeveného ložiska na již existující těžební infrastrukturu, jako je plošina nebo potrubí. Jde o způsob, jak získat dodatečné množství ropy a plynu bez stavby nových velkých zařízení.

Tiebacky se tradičně používají u menších a geologicky navazujících ložisek, která by se jinak ekonomicky nevyplatila. Rosebank je však úplně jiná  kategorie – jde o masivní ložisko, které vyžaduje vlastní produkční infrastrukturu a nedá se k tiebackům přirovnat. I to vysvětluje, proč je jeho schválení výrazně kontroverznější.

Ropný průmysl situaci využívá k širší kritice

Na pozadí technických debat o tiebacích hraje zásadní roli také daňová politika. Britské ropné a plynárenské firmy dnes podléhají mimořádné dani z neočekávaných zisků, která zvyšuje jejich celkové zdanění až na 78 %. Tato tzv. Energy Profits Levy má platit až do roku 2030, ale průmysl intenzivně lobbuje za její dřívější zrušení. Tvrdí, že mimořádně vysoká daň dusí investice, odrazuje nové projekty a tlačí provozovatele k přesunu peněz do regionů, kde jsou podmínky příznivější.

Podle odhadů Univerzity Roberta Gordona v Aberdeenu se v sektoru už nyní ztrácí přibližně 1 000 pracovních míst měsíčně, a pokud se zdanění nezmění, může se situace dál zhoršovat.

Právě proto mnozí zástupci průmyslu upozorňují, že samotné povolení tiebacků bude bez změny zdanění jen prázdným gestem. Uvažuje se proto o kompromisním mechanismu „stropů a spodních mezí“, který by se aktivoval pouze při vysokých cenách ropy – podobně jako po ruské invazi na Ukrajinu. Pokud by ceny klesly, mimořádná daň by se uplatňovala jen omezeně. Podle firem ale současný vývoj ukazuje, že období „neočekávaných zisků“ už skončilo, a daň by to měla reflektovat.

Tvrdou kritiku vládního přístupu vyslovil například generální ředitel Obchodní komory Aberdeen & Grampian, Russell Borthwick. Podle něj se vláda v politice vůči Severnímu moři „velmi mýlí“. Současné změny podle něj nestačí k zastavení úbytku pracovních míst a kapitálu. Pokud EPL zůstane beze změny, „zmizí tisíce dalších pracovních míst“ a více společností region opustí. Borthwick proto vyzval vládu, aby už nyní oznámila postupné ukončení této daně – a to nejpozději do roku 2026, „než bude příliš pozdě“.